PALBA.CZ

Lehký tank Landsverk L60 / Strv. m/38/39/40 (SWE)


Když jsem ve svém minulém článku psal o transportéru Bv 202, zmínil jsem se o předválečné spolupráci mezi Československem a Švédskem. Mimo dodávky tančíku AH-IV-Sv byl na severu zájem i o lehký tank TNH-S, vybavený švédským motorem Scania-Vabis. Zatím co tančíky byly na sever dodány, přednost před naším skvělým tankem dostal domácí výrobek. Jistě zde vyvstane otázka proč tomu tak bylo. Jaký tank mohl v té době porazit asi nejlepší lehký tank na světě? Bylo za tím jako obvykle nějaké zákulisní jednání? Nemá cenu o tom spekulovat, švédská armáda dala přednost domácí konstrukci Landsverk L 60. A ta si zasluhuje alespoň menší připomenutí.

Prototyp lehkého tanku Landsverk L 60 byl postaven již v roce 1934. Ve své době se jednalo o velmi moderní konstrukci lehkého tanku. Tank byl převážně vyroben technologií svařování, čelní o boční pancíře byly sešikmené. Jako vůbec první sériově vyráběný tank měl L 60 použit odpružení podvozku torzními tyčemi. Většina tanků té doby používala listová pera. Podvozek byl tvořen předním hnacím kolem, čtyřmi pojezdovými koly s gumovou bandáží a zadním napínacím kolem. Nad pojezdovými koly byly umístěny dvě napínací kladky. Pohonnou jednotkou byl švédský motor Scania-Vabis 1664 o objemu 8470 ccm a výkonu 142 HP při 2300 ot./min, byla použita převodovka FAK-55. Síla pancéřování se pohybovala v rozmezí od 4 do 15 mm. Vozidlo bylo vybaveno volantovým řízením. Řidič seděl vlevo, nad jeho místem byl umístěn svařovaný kryt s pozorovacímu průzory. Na pravé straně bylo umístěno převodové ústrojí.

Výzbroj byla umístěna v plně otočné věži, jednalo se o kanon Bofors m/38 stridsvagn ráže 37 mm. Jako sekundární výzbroj byl použit kulomet Ksp m/36 ráže 8 mm. Ve věži měl stanoviště velitel – střelec a nabíječ. Do věže se nastupovalo bočními dvířky.

Švédská armáda objednala 16 kusů L60S (modifikace) v roce 1937. V armádě dostal označení Stridsvagn m/38, většinou lze narazit na označení Strv. m/38. Byly to první tanky ve Švédsku vyzbrojené dělem.

Koncem roku 1939 je objednána další série dvaceti kusů L60 S/II. Oproti předchůdci se tato verze vyznačuje posílením výzboje, je přidán další kulomet stejné ráže lafetovaný v čelní stěně věže. Řízení je již klasické pákové. Stroj měl být v případě napadení Švédska opatřen dodatečným pancéřováním o síle 35 mm. Armádní označení tohoto tanku bylo Stridsvagn m/39.

Výroba další série 100 tanků byla reakcí na německý zákaz vývozu již objednaných tanků TNH-Sv. Švédsko si koncem roku 1939 objednalo 90 kusů TNH-Sv, smlouva byla podepsána v březnu 1940. V červenci 1940 však OKW zakázalo jejich vývoz a celou dodávku zabavilo pro vlastní potřebu. Proto byla objednána série L60S/III, což byla upravení verze SII s již namontovaným přídavným pancéřováním přímo z výroby. Byla použita nová hydrodynamická převodovka Atlas-Diesel. Stroj nesl armádní označení Stridsvagn m/40L.

Poslední sérií tanku L60 byla licenční výroba m/40L u firmy KVM v Karlstadu. Jelikož tradiční výrobce Landsverk neměl kapacitu, byla vyráběna upravená verze u jiného výrobce. Vozidlo mělo jiný pohon, byl jím motor Scania-Vabis 603/3 (8470 ccm) o výkonu 162 HP při 2300 ot./min. Síla pancíře se pohybovala od 4 do 50 mm. Armádní označení tohoto stroje bylo Stridsvagn m/40K. Poslední stroje této série byly dodány v roce 1944.

Již před válkou byl L60 exportován – 2 kusy do Irka a jeden do Rumunska. V roce 1956 bylo dodáno 26 tanků m/40L do Dominikánské republiky, kde sloužily až do roku 2001! V této republice se také zachovalo nejvíc tanků L60 coby památníky. Švédská armáda vyřadila všechny své L60 z výzbroje v roce 1957.

Švédsko však nebylo jedinou zemí kde se L60 vyráběl sériově. Již v roce 1938 byl dodán vzorový kus do Maďarska kde se s úpravami licenčně vyráběl jako tank Toldi. To je však již jiná historie.


technická data Stridsvagn m/39 // 40L // 40K
délka – 4,8 // 4,8 // 4,9 m
šířka – 2,075 // 2,075 // 2,08 m
výška – 2,05 // 2,05 // 2,08 m
hmotnost – 8,95 // 9,36 // 10,9 t
výkon motoru – 142 // 142 // 162 HP
max. rychlost silnice – 45 km/h
osádka - 3

---

Použité zdroje:
http://www.tfd.chalmers.se/~m95perm/fordon/
časopis ATM