PALBA.CZ

Jen co si kapitán Mitscher na Hornetu přečetl příchozí zprávu z Enterprise mrkl na Doolittla, ten ihned pochopil. …Vzlétneme co nejdříve, Pete… . Krátce na to se na lodi rozezněla siréna a z ampliónů opakovaně zaznělo … armádní letci, k letadlům … armádní letci, k letadlům… . Od tohoto momentu pak USS Hornet připomínala, spíše než letadlovou loď, včelí úl. Zatímco posádky bombardérů, vytržené ze spánku, od snídaně, či jen z bezduchého lelkování, se zmatečně oblékaly do letecké výstroje 1). Na palubě kolem Mitchellů se to začalo hemžit palubním personálem, jenž odplachtovával motory, z podvozků odstraňoval klíny, lana, a taktéž do palivových nádrží doplňoval odpařené palivo. Šlo se až do takových detailů, kdy letadla se za křídla rozhoupávala, aby se palivový systém dokonale odvzdušnil. P ...

Dne 30. března roku 1942 se USS Hornet vyvázala od pacholat a v čele Task Force 18 zamířila na sever do San Franciska. Konkrétně na zdejší bázi amerického námořnictva Alameda, nacházející se na východní straně zátoky. Plavba ze San Diega netrvala příliš dlouho, a tak již 31. března se svaz objevil v Sanfranciském zálivu. Jen co letadlová loď přirazila ke stěnám zdejšího mola, začaly na nedaleké letiště dosedat Mitchelly sedmnácté bombardovací. Času nebylo nazbyt, a tak šlo vše ráz na ráz. I tak se ovšem našla chvilka na pár skleniček v místním baru, v jejímž rámci doladil Doolittle s admirálem Halseyem a náčelníkem štábu kapitánem Browningem poslední nuance operace. Hned následujícího dne se tak začalo s nakládkou středních bombardérů.



Zatímco letová paluba nosiče se pomalu vyprazdňovala ...

„Deus le volt ??“ úpadek a pád

Poslední roky křižáků ve Svaté zemi.









Čeká nás posledních devatenáct let křižáckého panství v Zámoří. Co zbylo z kdysi poměrně rozsáhlých křesťanských států na východě? Jeruzalémské království se scvrklo na pobřežní pevnosti, které už můžeme přesně vyjmenovat. Od jihu to byl templářský Athlit, Haifa, Akkon, Tyros, Sidon, Bejrút s neširokým pásem vnitrozemí. Tripoliské hrabství pak od jihu tvořil Gibelet (Byblos), Botron, Nephin (Enfeh) a vlastní sídelní město Tripolis. Severněji ležela templářská Tortosa a johanitský Margat. Nejseverněji pak byl osamocen poslední zbytek Antiochijského knížectví, přístav Latakija. A samozřejmě bohatý a bezpečný Kypr. Nu nebylo toho mnoho, ale veškerá tato území byla chráněna téměř jedenáctiletým příměřím uzavřeným mezi Hugem III. a sultánem Bajbarsem za zprostředkování anglického prince Eduarda v roce 1272 http://palba.cz/viewtopic.php?f=257&t=8 ... 615a41ecb6





Čeká nás posledních devatenáct let křižáckého panství v Zámoří. Co zbylo z kdysi poměrně rozsáhlých křesťanských států na východě? Jeruzalémské království se scvrklo na pobřežní pevnosti, které už můžeme přesně vyjmenovat. Od jihu to byl templářský Athlit, Haifa, Akkon, Tyros, Sidon, Bejrút s neširokým pásem vnitrozemí. Tripoliské hrabství pak od jihu tvořil Gibelet (Byblos), Botron, Nephin (Enfeh) a vlastní sídelní město Tripolis. Severněji ležela templářská Tortosa a johanitský Margat. Nejseverněji pak byl osamocen poslední zbytek Antiochijského knížectví, přístav Latakija. A samozřejmě bohatý a bezpečný Kypr. Nu nebylo toho mnoho, ale veškerá tato území byla chráněna téměř jedenáctiletým příměřím uzavřeným mezi Hugem III. a sultánem Bajbarsem za zprostředkování anglického prince Eduarda v roce 1272 ...

Poté co spojenec Velké Británie i přes pomoc britského expedičního sboru BEF dne 22. června 1940 podepsal s nacistickým Německem příměří, se ostrovní říše začala obávat toho, jakých vojenských sil a průmyslu se Německo právě u někdejšího francouzského spojence domohlo. Především pak silné francouzské námořní síly dělali britské Admiralitě vrásky na čele. Spojení francouzských a italských námořních sil by totiž dokázalo v plánech britské Admirality nadělat obrovské ško ...

Pojďme se tedy na plán útoku s již patrnými konečnými konturami podívat poněkud detailněji:



Námořní část



Dle pokynů, měla jedna část námořního uskupení, v čele s šestnácti armádními bombardéry zaplněnou USS Hornet, vyplut od břehů Sanfranciského zálivu v kurzu na hlavní tichomořskou základnu US Navy a nedaleko Pearl Harboru, na předem domluvených souřadnicích, se posléze setkat s v ústrety připlouvající druhou částí svazu. Jádrem této skupiny měla být rovněž letadlová loď, mj. s velícím admirálem na palubě, jejímž primárním úkolem bylo zabezpečení leteckého krytí 1).



1) Jádro v únoru 1942 vzniklé Task Force 16 tvořila letadlová loď USS Enterprise, dva těžké křižníky a šest torpédoborců. Pro účely náletu na Tokio mělo dojít k jejímu sloučení s Task Force 18 v čele s USS Hornet, přičemž .



...

Dne 31. ledna 1942 se do Norfolku z cvičné plavby vrátila USS Hornet, nicméně kýženého a všeobecně očekávaného odpočinku se posádka lodi nedočkala. Krátce po vyvázání u přístavního mola byly totiž na letovou palubu, za bedlivého dozoru pro posádku lodi z Washingtonu dorazivší neznámé osoby, naloženy dva bombardéry B-25, načež se celá loď začala v tichosti připravovat na další vyplutí. K němu došlo hned 2. února, přičemž jen co se letadlová loď za doprovodu dvojice torpédoborců ocitla na volném moři, odstartovaly hodinu po poledni na pokyn onoho chlapíka, jímž nebyl nikdo jiný než D. B. Duncan, z její paluby oba letouny. Po úspěšném vzletu nabraly bombardéry západní kurs na pevninu, aby záhy zmizely užaslé posádce za obzorem.



O účelu ...

Přestože práce na projektu věnujícímu se válce v Pacifiku, Tichém oceánu, a o válce na asijské pevnině, válce v tamějších mořích a oceánech, a i řečené pevnině a ostrovních státech i ostrovech, již notně pokročily, a dle časové posloupnosti již takřka atakují druhou polovinu roku 1942. Přeneseme se opět nakrátko na počátek prosince roku 1941. Tedy do dní, kdy se válka v Tichomoří dostala do zcela jiné dimenze.



Zrádné napadení Pearl Harboru ze dne 7. prosince 1941, a na něj krátce navazující další, do slova a do písmene, „průsery“, nezůstaly samozřejmě u obyčejných Američanů bez patřičné odezvy. Reakce na „dýku v zádech“ havajské námořní základny byla ovšem natolik rychlá, že doposud vlažný postoj americké veřejnosti k světovému konfliktu se takřka přes no ...

Po bitvě na Jávském moři východní konvoj obrátil na jih a vydal se ke Kraganu, kde se vylodila vojska určená k obsazení ropných polí v Tjepoe a hlavní spojenecké námořní základny v Surabaji. Časté změny kursu prováděné 27. února sice narušily japonský časový harmonogram, ale výsledné zdržení nijak neovlivnilo výsledek „operace J.





Japonské útoky na Nizozemskou Východní Indii před vyloděním na Jávě



Spojenci se ještě po vyplutí Doormanova uskupení snažili posílit obranu Surabaje, takže v prostoru očekávaného vylodění nakladli miny a ko ...

Z počátku jsem Palbu financoval z vlastní kapsy, obětoval jí svůj čas, ale dělal jsem to rád. Postupem času Palba rostla, přibývali další členové a měnil se i její charakter. Tím rostly i nároky na hosting, a celkově se stávala komunitním webem.
Začalo se vybírat alespoň 200 korun. Takže příspívejte 200, 300, 400, 500, 600, ....., 1000, 2000 Kč a kolik chcete.

Číslo účtu FIO banky je: 2400068687 / 2010

Případně ve formátu
IBAN: CZ5820100000002400068687
BIC kód/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Pokud chcete uveďte svojí přezdívku na Palbě, aby šla platba identifikovat, do zprávy.
Či variabilní symbol - vaše číslo na Palbě.

Poslední peníze se vybírali v roce 2014, což už je pět let zpět.
Část se použila na tehdejší obtížný upgrade a část jsem poslal Sapíkovi na hosting.

Nyní je třeba další upgrade a hosting. Přípravy již koordinuje Pegeucko s Kamilem.
Posledně jsem to dělal já s Kamilem, nyní čas ale nemám, takže je svěřena důvěra v Pegeho.
Ten by Vás měl také informovat o dosaženém pokroku. Proto dotazy směřuj ...

Úderný svaz směřující k Baweanu přestál lehký letecký útok, když tu se krátce po 16. hod. v dalekohledech hlídek ELECTRY objevily sloupce dýmu stoupající z komínů nepřátelských lodí, a takřka současně spatřili protivníka i Japonci. „Nepřátelská loď! Vykřikl štábní praporčík Šigeru Ivata nadaný vynikajícím zrakem jako hlavní pozorovatel na můstku.“ Vzpomínal T. Hara. „Podíval jsem se směrem, kterým ukazoval. Na jihu jsem uviděl několik stěžňů a brzy je mohli spatřit všichni na palubě. Podle obrázků, které jsem studoval, se dalo snadno poznat, že stěžně patří holandskému křižníku De Ruyter.“







...