PALBA.CZ

Zatímco námořníci z 2. Tichooceánské na posledním úseku své odysei zápolili nejenom s obavami z nejisté budoucnosti, ale i s nástrahami moře a technickými potížemi dlouho nedokovaných lodí, v korejském přístavu Mosampcho čekalo připravené Spojené loďstvo s perfektně vycvičenými a loňskými boji ošlehanými posádkami dychtícími po možnosti zasadit umdlévajícímu ruskému medvědovi ránu z milosti.



Protože loďstvo v Port Arturu zničili a Vladivostocký oddíl nepředstavoval vážnou hrozbu, T ...

Po prohrané bitvě u Wa-fang-kchou Kuropaktinova Mandžuská armáda narostla na 155 praporů a 483 děl zatímco jeho protivník disponoval pouze 106 prapory a 414 děly, takže Rusové konečně získali převahu a očekávalo se, že přejdou do protiútoku, tím spíše, když jim kryl záda dobře opevněný Liao-jang s napěchovanými vojenskými sklady a přímým železničním spojením s centrálním Ruskem. Jenomže Kuropatkin se k ofenzivě nechystal, ba pod dojmem nepřesných údajů zpravodajské služby věřil, že Japonci mají stále značnou převahu, tudíž místo rázného nástupu, uvažoval o stažení k Mukdenu.



Tomu sice učinil přítrž Alexe ...

Potlačování hladových bouří v R-U

"Je to situace krajně kritická, zoufalá, situace, kdy nejde už o pouhý nedostatek, nýbrž o hlad, největší hlad."

V dobách Rakousko-Uherska počítala Vídeň s potlačováním lidových nepokojů pomocí vojska. Platila ale přísná pravidla, která určovala, jací vojáci mohou být nasazeni na podobný zásah proti demonstrujícím občanům. Podmínkou byl nejen ukončený výcvik, ale také schopnost sebekázně. Bylo nutno potlačit unáhlené jednání, které by mohlo mít nedozírné následky. Cílem tedy bylo situaci především uklidnit již samotným nasazením vojáků a vyhnout se obětem na životech. Patrně nikoho nepřekvapí, že největší lidové nepokoje probíhaly koncem války kvůli nedostatku potravin, podle čehož jsou známy jako "hladové bouře". Již v průběhu roku 1915 byly zavedeny potravinové lístky a přídělový systém na četné druhy zboží, což ale znamenalo jen dočasné a nouzové řešení. Přes rychlý růst cen, stále víc ...

Když se poražená Tichooceánská eskadra 11. srpna vrátila do Port Arturu, nedočkaly se posádky vřelého přijetí. K největším zastáncům průlomu do Vladivostoku patřil generál Stessel, jenž seznal, že k dalšímu pokusu prorazit blokádu už nedojde a pevnost musí počítat se stupňujícím se tlakem nepřátelských vojsk. Proto nekompromisně požadoval, aby většinu lodních kulometů, stejně jako lehkých a střed ...

Po zprávě o přepadení Port Arturu vyhlásil Petrohrad 10. února Nipponu válku a o dva dny později Tokio opustil ruský vyslanec baron Rosen, přičemž císařovna Haruko zahrnula jeho choť dary a trapnou frašku završila konstatováním, jak hluboce lituje jejího odjezdu. Z pohledu Evropana vyvolávaly údiv i nové doutníky s vlasteneckými názvy (Jamató, Asahi, Šikišima,...), či mikadovo nařízení zakazující Japoncům nosit ruské řády, přičemž Mucuhito o totéž během pobytu u svého dvora požádal i zahraniční diplomaty. Inu jiný kraj, jiný mrav.




Po zprávě o přepadení Port Arturu vyhlásil Petrohrad 10. února Nipponu válku a o dva dny později Tokio opustil ruský vyslanec baron Rosen, přičemž císařovna Haruko zahrnula jeho choť dary a trapnou frašku završila konstatováním, jak hluboce lituje jejího odjezdu. Z pohledu Evropana vyvolávaly údiv i nové doutníky s vlasteneckými názvy (Jamató, Asahi, Šikišima,...), či mikadovo nařízení zakazující Japoncům nosit ruské řády, přičemž Mucuhito o totéž během pobytu u svého dvora požádal i zahraniční diplomaty. Inu jiný kraj, jiný mrav.



...

Jak již bylo řečeno Nippon přikročil k přípravě na konfrontaci s Ruskem bezprostředně po skončení čínsko-japonské války, o čemž svědčí enormní růst zbrojních výdajů, které každoročně spolykaly téměř 50 % státního rozpočtu, a do r. 1903 činily 773 milionů jenů. Tento vývoj kvitovali majitelé zahraničních zbrojovek, neboť např. Krupp od nich získal zakázky za 70 milionů marek. Jistě, část těchto výdajů Japonci hradili z postupně splácené čínské kontribuce, a svým dílem přispěli i uvědomělí občané a ve ...

Po skončení trojintervence přikročilo Tokio k ovládnutí Formosy, jejíž guvernér podporovaný tamějšími úředníky, se na protest proti podpisu Šimonosecké smlouvy prohlásil prezidentem nezávislé republiky, načež jeho volání do zbraně vyslyšelo 12 000 mužů tvořících zárodek ozbrojených sil nově vyhlášeného státu obývaného přibližně 3 miliony Číňany a 120 000 domorodci. Tito špatně vyzbrojení bojovníci však pro zkušené japonské vojáky nepředstavovali rovnocenné soupeře, tudíž když se pod ochranou válečných lodí koncem května 1895 na ostrově vy ...

Přípravy na vylodění začaly už počátkem září. Tehdy ještě plánovali debarkovat posilový garnizon v ústí Tedongu, jenomže po porážce u Pchjongjangu jej přesměrovali k deltě Ja-lu. Severní loďstvo se 15. září přesunulo do Ta-lienu, kde už dýmalo pět zrekvírovaných parníků, na nichž se tísnilo 6500 vojáků. Číňané naložili uhlí, načež krátce po půlnoci opustili přístav. Hlídky byly v pohotovosti, neboť Japonci se mohli pokusit výsadku zabránit, takže se transporty držely u břehu poloostrova Liao-tung a od moře je kryly válečné lodě.



Admirál Ťing D ...

V době, kdy boji u Komárna zahajoval I/I pl. SS svoji slovenskou anabázi a kdy to těžší ho ještě čekalo, nábor dobrovolníků u pražského plukovního tělesa stále neustával. Ba naopak.

Dne 14. června byl do Brna vypraven v pořadí již čtvrtý sokolský prapor (IV. sokolský prapor), v této podobě prapor poslední. Hned o čtyři dny později totiž vyšlo v platnost nařízení MNO, které rušilo vysílání samostatných sokolských jednotek na Slovensko bez patřičného výcviku. Toto rozhodnutí pak de facto jen ztvrzovalo již dříve zmíněné, kdy doplňování sokolských jednotek na Slovensku mělo být možné jen muži s patřičným výcvikem, respektive muži ze stavu I. pluku SS (výnos MNO č. 29.960 z 10.6.1919) 1).



1) A jako téměř vždy, i v tomto ohledu můžeme nalézt výjimku. Eskalace bojů na Slovensku mj. odhalila



...

„Čína, která byla v průběhu dlouhých staletí prezentována jako nedostižný kulturní ideál, se rázem stala synonymem stagnace a nepřítelem „pokroku“. Ubohý korejský národ sténal pod čínským jhem a jakoby sám žádal Japonce, aby mu vybojovali nezávislost.“ Napsal o postoji Nipponu během této války A. Meščerjakov. „Japonská elita nyní naznala, že její historická úloha spočívá v probuzení Číny, Koreje a následně i zbytku Asie z dlouhého feudálního spánku .“



Po převratu z 23. července už Japonci hledali pouze záminku k zahájení války. Tokio si jak víme pro své úmysly zajistilo tichou podporu Wash ...