PALBA.CZ

Za kalich a proti němu. Severní Čechy a Horní Lužice za husitských válek


Lužice byla po celé období husitských válek pevně na straně Zikmunda, což jí stálo nemalá finanční vydání, případně ztráty. Na druhou stranu města obdržela řadu privilegií, kromě těch reálných jako prodloužení splatnosti městských dluhů, byl Zhořelci roku 1433 polepšen erb, kam přibyl císařský orel a město mohlo pečetit žlutým voskem Do roka toto nařízení přebilo právo na pečetění červeným voskem.. No snad ta prestiž Zhořeleckým dělala aspoň radost, když se dívali na červená čísla v účetních knihách.

Hned na počátku válek do Žitavy přesídlila pražská kapitula i se svatovítským pokladem a místní úřady vůči kacířům velmi dlouho vystupovali dost nesmlouvavě. Severní Čechy byly zpočátku prakticky kompletně kontrolovány posádkami katolických pánů, kteří se ve shodě s Šestiměstím a lužickými šlechtici projevovali vůči husitům nepřátelsky.

Jejich sebevědomí ale začaly pomalu srážet nečekané vojenské úspěchy husi ...

Česko-Lužické pomezí za vlády Václava IV. a v první polovině 15. století I.



Následující trilogie nás přenese na neklidné středověké pomezí severních Čech a Horní Lužice. Kdysi dávno jsem o tom chtěl napsat knížku, tak se s tématem chci vypořádat alespoň takto. Převážná část děje se bude odehrávat v první polovině 15. století i když tím hlavním měla být původně jen válka mocného rodu Vartemberků s ještě mocnějším spolkem lužických měst v letech 1434-1444. No ale látka se jaksi rozrostla o podle mě dost zajímavé věci.

Erb Horní Lužice – identický se znakem Budyšína

Začneme krátkým úvodem do dějin Horní Lužice

Určitě ne všichni znají dějiny Horní Lužice a to, jak se dostala pod vládu Prahy. Nejprve tedy menší úvod. Celá oblast Lužice byla od konce 7. století postupně osídlena slovanskými kmeny, které pozvolna vytvářely mocenská centra. V Horní Lužici, která nás zajímá, to jsou kmeny Milčanů a minoritních Bzejunčanů v okolí dnešního Zhořelce. Od počátk ...

Protože byl BOJARIN určen pro Tichooceánskou eskadru, již krátce po vstupu do služby začalo velení floty připravovat jeho přesun na Dálný východ, a jestliže dříve ruské válečné lodě odplouvaly na Dálný východ jednotlivě nebo v malých formacích, nyní se na dlouhou plavbu chystalo mohutné uskupení kontradmirála E. A. Štakelberga složené z nově postavených válečných lodí. Kromě okázalé demonstrace posilování Tichooceánské se posádky podle původního bohulibého záměru měly během plavby v organizovaném uskupení pocvičit nejenom v ovládání zbraní, ale i např. v udržování přiděleného místa ve formaci či manévrech celého uskupení, stejně jako v nácviku průzkumu či hlídkování.

Podle plánu měly z Baltu společně vyplout bitevní lodě RETVIZAN a POBĚDA, pancéřový ...

John Fisher a nerealizovaný projekt úpravy HMS Inflexible
Rok 1882

Fisherův návrh na modifikaci z roku 1882


Jak je již mým zvykem, rád se zaměřuji i na různé nerealizované námořní projekty. Rád se dívám na to, jakým směrem vývoj šel, jak a jaké námořnictvo uvažovalo, kopírovalo, nebo se inspirovalo u jiných námořních velmocí. Na téma projektů tak na Palbě máme celou řadu příspěvků, tak doufám, že nebude vadit, když přidám další. I když v tomto případě se nejedná přímo o projekt nového plavidla, ale o modifikaci již existujícího. No a v případě britského námořnictva snad takový projekt nemůže pocházet od nikoho jiného, než pozdějšího Admirála Fischera, průkopníka projektů typů dreadnought a bitevních křižníků.

Rok 1882 zastihl Johna Arbuthnota Fishera ve věku jedenačtyřiceti let jako zkušeného kapitána Royal Navy. Za sebou měl již téměř třicet let služby a zkušenosti z dělostřelecké i torpédové služby, několika velitelských funkcí a především z velení jedné ...

Když v r. 1895 utichly boje čínsko-japonské války, usoudili ruští stratégové, že kvůli vzájemným rozporům ohledně sfér vlivu v Koreji a Číně je ve středně dlouhém časovém horizontu válka mezi Petrohradem a Tokiem velmi pravděpodobná, a že je tedy nutné podstatným způsobem posílit ruské námořní síly na Dálném východě. Proto byl už téhož roku schválen námořní program, který měl Tichooceánské eskadře do sedmi let zajistit převahu nad flotou Země vycházejícího slunce. Jenomže i Japonci v polovině devadesátých let přijali na jejich poměry vskutku grandiózní námořní plán, v jehož intencích měly být nákladem 246 miliónů jenů postaveny mj. čtyři bitevní lodě a šest pancéřových křižníků (1).

To znepokojilo ruské činitele natolik, že v r. 1898 došlo k revizi původního programu, který nyní předpokládal, že Rusko bude na Tichém oceánu do r. 1905 provozovat 10 bitevních lodí, 5 pancéřových křižníků a 20 (podle jiného zdroje 22) dalších kři ...

Nerealizovaný projekt švédské pobřežní bitevní lodě
Model rok 1911
Varianta 1 a 2

varianta 1

Švédsko mezi neutralitou a rostoucím napětím
Na počátku 20. století se bezpečnostní situace v oblasti Baltského moře začala pozvolna měnit. Přestože si Švédské království již téměř celé století důsledně udržovalo politiku neutrality, vývoj v Evropě naznačoval, že období relativního klidu se chýlí ke konci. Prudký námořní zbrojní závod mezi Velkou Británií a Německým císařstvím, modernizace ruského baltského loďstva po porážce v rusko-japonské válce i rostoucí význam pobřežních opevnění přiměly Stockholm znovu přehodnotit schopnosti vlastního námořnictva. Geografická poloha Švédska přitom zásadně ovlivňovala podobu jeho námořní strategie. Země disponovala mimořádně dlouhým členitým pobřežím s tisíci ostrovů a skalisek, zatímco otevřené střetnutí s oceánskými loďstvy velmocí bylo z vojenského i ekonomického hlediska nereálné. Namísto budování dr ...

Leopoldo Eleuteri (1894–1926)
Italský pilot z První světové války

Leopoldo Eleuteri se narodil 17. prosince 1894 v Castel Ritaldi v Umbrii. V některých sekundárních pramenech se objevuje také datum 27. prosince, avšak italské biografické a místní prameny uvádějí jako datum narození 17. prosinec 1894. Již od mládí se zajímal o mechaniku a techniku, což později výrazně ovlivnilo nejen jeho vojenskou kariéru, ale i jeho působení v poválečném italském letectvu. Před válkou studoval na technické škole a v roce 1915 byl odveden do italské armády. Zpočátku sloužil v muniční továrně, později byl zařazen k 3. pěšímu pluku. Protože se zajímal o letectví a techniku, přihlásil se do letecké služby.

V roce 1916 byl odeslán k leteckému výcviku. Dne 18. října získal pilotní průkaz v letecké škole Gabardini v Cameri a 4. prosince byl kvalifikován k pilotování průzkumného Caudronu G.3. Na jaře 1917 získal kvalifikaci vojenského pilota a byl přidělen k 73ª Squadriglia, která byla vy ...

5. turecko-benátská válka 1645-1669

V pořadí již pátá válka mezi Benátkami a Turky je známá též jako Krétská válka či Válka o Kandii. Po obsazení Kypru se Kréta stala logicky dalším tureckým cílem, který zdál snazší než Malta. Nicméně Benátky se po míru roku 1573 usilovně snažili za žádnou cenu nedat sultánovi sebemenší záminku k válce. Pokoušely se obnovit zisky z obchodu, ale doba největší slávy byla pryč a republika na laguně zvolna upadala. Do obchodu s kořením začali velice úspěšně fušovat Portugalci a Španělé, třicetiletá válka silně omezila poptávku v říši, Benátky také značně poznamenala morová epidemie na konci dvacátých let sedmnáctého století a vyčerpávaly je i války na severu Apeninského poloostrova.

Přesto roku 1638 Benátky nevydržely a napadly severoafrické pirátské loďstvo kotvící v albánské Valoně. Sultán Murad IV. to bral jako bezprecedentní útok a následovala odveta na Benátčanech po celé turecké říši. Jen válka s Persií a benátská omluva podpořená 2 ...

Poslední francouzský bodákový útok

Dne 27. května 1995 v Sarajevu francouzští mariňáci 3. námořního pěšího pluku (3e RIMa) dobyli zpět most Vrbanja, který byl o několik hodin dříve obsazen srbskými silami, jež zajaly příslušníky mírových sil OSN jako rukojmí. Operaci vedli kapitán François Lecointre (budoucí náčelník generálního štábu) a poručík Bruno Heluin. Boje byly mimořádně nelítostné: dva francouzští vojáci byli zabiti a 17 dalších bylo zraněno, včetně poručíka Heluina. Tato bitva je považována za poslední bodákový útok francouzské armády. K útoku došlo poté, co mírové síly OSN (UNPROFOR) opakovaně čelily ponižování a výpadům ze strany bosenských Srbů. V brzkých ranních hodinách (kolem 4:30) pronikla skupina bosenskosrbských vojáků (VRS) maskovaných v uniformách OSN, s modrými přilbami a neprůstřelnými vestami, na francouzské pozorovací stanoviště na obou koncích strategického mostu Vrbanja. Srbové bez jediného výstřelu odzbrojili a zajali 12 francouz ...

Kréta



Benátky provedly 12.srpna 1204 veledůležitou obchodní i politickou transakci, když přesvědčily Janovu nakloněného Bonifáce z Montferratu, aby jim za 1 000 hřiven stříbra prodal Krétu. Za to se zavázaly pomoci mu k území na západě, které bude vynášet 10 000 hyperpyronů. Takže největší ostrov Byzance (Kypr už nepočítáme) byl formálně Benátek, teď už jej jenom dobýt. Koneckonců stejně jako ostatní državy. Na Krétě byla malá kolonie Janovanů a Benátky i z tohoto důvodu vyslaly malou flotilu, aby se ujaly svého. Jedna věc je nechat ji v řeckých rukách, druhá je, aby z toho profitoval Janov !! Kréta byla centrem obchodu s východem, ale také přes ní putovali otroci z Balkánu do Španělska nebo Egypta. Ostrov produkoval pšenici, sladké víno malvaz (malvasii) a dřevo, či sýry.

Spinalonga

Jako první obsadili ostrůvek Spinalonga (později proslavený leprosáriem) a snažili se odtud ovládnout Krétu. Janované si ale na pomoc přivolali Jindřicha Pescatore (Rybář) ze ...