PALBA.CZ

1,25 ran za minutu... při palbě "ráz naráz" to znamená při šesti hlavních je to 7 a čtvrť za minutu to se mi nezdá málo při takové bestiální ráži:???: rána co 8 vteřin? Nebo ano? ... Tu poznámku o gramatice jsem nemyslel ve zlém.... :) Děla střílela současně, tedy to znamenalo 6 ran za mi...

Parádní článek, ač nejsem skalní fanda letadel a nerozumím všem technickým detailům, s chutí jsem si ho přečetl. V souvislosti s poznámkou o přistání na zledovatělé ploše mě napadla otázka. Je možné s moderním bojovým letounem operovat ze zamrzlého jezera? Vzhledem k hmotnostem dnešních strojů by as...

@Rase: Obávám se že to pěkné letadlo na obrázku je A-38. A-35 byl hornoplošník, s jiným motorem.

Líbí se mi jak Japonci dokázali zužitkovat i skoro muzeální lodě (Izumó) z přelomu století a nasadit je do ostrých akcí, i když na vedlejším bojišti. Velice úsporný přístup - k čemu riskovat moderní těžký křižník, když na Číňany jim stačí stará postradatelná loď. Zároveň to ukazuje jak špatně na tom...

Obávám se, že v tomhle případě asi vznikl dokonalý mix údajů, jak z prototypu V4 tak z té "sériové" verze SK-257. V uvozovkách proto, že na opravdovou sériovou výrobu nikdy nedošlo. Navíc to vypadá, že pro sériovou výrobu byl SK-257 ještě dále upraven, než jak vypadá na té fotce v článku -...

Ohledně rychlosti - když si pořádně přečteš ten popis na oldmachinepress.wordpress.com, tak tam je to zas přesně naopak než píšeš. Prototyp V4 měl max. rychlost 350 km/h, SK 257 pak oněch 420 km/h. Což mi přijde logičtější. Je vůbec možné, aby cca tunový letoun s 240 koňmi pod kapotou dokázal letět ...

Ještě k tomu pancíři - nevíte jak vysoký byl ten boční pancíř? Napadla mě tato myšlenka - délku zhruba víme, takže pokud zjistíme jak byl vysoký, dá se jednoduše spočítat kolik by jen ten boční pancíř vážil. Mně to při délce cca 100 m a výšce 3 m vyšlo asi 240 tun pro tloušťku 50 mm. Což se mi zdá m...

Pravda, centimetr hluboké a přes tři široké, navíc tam výslovně píše že nemohli být způsobené srážkou, ale spíš nějakým nástrojem.

Zaujalo mě to poškození přídě, nemohlo vzniknout tak, že po opuštění lodi (ať už z toho či onoho důvodu) se člun nějakým způsobem dostal před loď a ta na něj najela? Dva vrypy po bocích, několik decimetrů nad hladinou, to by mohl být člun.

Ještě k té ex UB 26 - opravdu byla prodána do šrotu za 265 franků? Nechybí nějaká nula? To bych koupil dvě, být tehdy na světě ... :-)

Já bych si dovolil poznámku k té údajné nevýhodě společného odměru věží. Mně se to jako velká nevýhoda nejeví. Teoreticky ano, ale prakticky - kolikrát se loď dostala do situace, kdy bylo potřeba rozdělit palbu na dva protivníky? Podle mě je lepší soustředit palbu maxima hlavní na jednoho protivníka...

Mřížové stěžně byly běžně používány u amerických dreadnoughtů, starší bitevní lodě je dostaly během modernizací. Výhody tohoto řešení - jsou lehčí, lépe odolávají poškození, lépe snášejí otřesy vlastní palby. Mřížová konstrukce je do jisté míry pružná a otřesy tlumí. Velmi schematický obrázek (tuším...

Velice pěkný článek. Trochu úsměvně asi zafungovala automatická kontrola pravopisu, pod obrázkem zahrdlení brokové hlavně.

"Takto nějak vypadá úprava zvaná „cooke bore“ na ústí brokolicové hlavně."

Ne že by to vadilo, ale já nemám brokolici rád.

K té průraznosti sekundárního dělostřelectva - 51 mm na 3000 yardů bylo při použití cvičného střeliva (bez výbušniny, plněný solí) a při dopadu pod úhlem 30 stupňů (myšleno 30 stupňů od kolmice). Ostrý projektil měl cca dvojnásobnou průraznost na 6000 yardů.

Podle fotek modelů (zde nebo tady) co jsem našel měl opravdu dvě kormidla. Bohužel nemám potvrzující fotku.

Jen pár drobností: Arado Ar196 nebylo dvouplošné a jak jsem psal už u třídy K, ta průraznost u hlavních děl je asi chyba. AP projektil na 11 km aby prorazil jen 20 mm? To by pomalu neprobil ani obšívku obchodní lodě (s trochou nadsázky).

JJ, cigárko, piánko, no stres. Takže klasické miny, slyšel jsem také něco o bezkontaktních minách, nevíte o tom něco? Údajně kdyby jich Němci nakladli více, tak by Spojenci mohli invazi do Normandie odepsat. .. Bezkontaktní miny se používaly již od začátku války, alespoň magnetické. A je pravda že ...

K těm zajatcům - je jasné že ponorky zajatce neberou, stejně tak hladinové lodě při útoku na konvoj. Ale ze samostatně plujících lodí je většinou posbírali, pokud to nebylo blízko pobřeží. Pokud si dobře pamatuji, Graf Spee dokonce oznámil rádiem polohu trosečníků, které nechal na člunech blízko Bra...

Dovolím si odbočit od OT a vrátím se k původnímu tématu. Neexistují nějaké podrobnější plány těchto lodí, které ukazují vnitřní uspořádání? Pořád se tu diskutuje o výzbroji, pancéři, rychlosti a nějak se opomíjí logistické problémy. Pokud by měl křižník působit jako korzár, nestačí jen naložit víc m...

Mohl bych se zeptat na zdroj ohledně výzbroje? Průraznost 60 mm na 3200 m mi u 150 mm kanónu přijde dost málo. Edit: Už sem se k tomu prokousal, opravdu zdroj uvádí tyto hodnoty. Nicméně myslím že jde o dobovou chybu nebo odlišnou metodiku hodnocení. Zkuste se podívat třeba na 6" děla britských...