PALBA.CZ

No, vzhledem k tomu, že se pancíř Abramse A2 na čele věže udává okolo 1100mm (kumulativního) RHA a co já vím tak 9M119 probíjí okolo 800mm RHA, pár takových velitelů by se určitě našlo. Pak je jen otázka, nakolik (ne)bojeschopné by ty Abramsy byly.

Ale to už jsme se dostali pěkně daleko od tématu, nezdá se vám?

No, vzhledem k tomu, že se pancíř Abramse A2 na čele věže udává okolo 1100mm (kumulativního) RHA a co já vím tak 9M119 probíjí okolo 800mm RHA, pár takových velitelů by se určitě našlo. Pak je jen otázka, nakolik (ne)bojeschopné by ty Abramsy byly.

Nechcem tu riešiť tému T-80/90 verz. ostatný svet, tak len také rýchle šup šup . Je pravda, že čelný pancier neprerazí, ale Ti garantujem, že by si ako veliteľ neposlal svojich mužov , hoci aj v Leo 2A6, na miesta kde sa vyskytuje tank s takou presnosťou a priebojnosťou na takú vzdialenosť. Najprv by si to miesto "oslobodzoval" z odstupu / letectvom, delostrelectvom /.

malý príklad, samozrejme ideálny stav: ak by T-90 vystrelila na Tvoj Abrams jeden Refleks zo vzdialenosti cca 5Km a Ty by si ju identifikoval, tak musíš prejsť , smerom k nej, v priemere 3 Km, aby si ju bol schopný ohroziť. Pri priemernej rýchlosti v teréne cca 40Km/h, má T-90 cca 4,5 min., buď na ukrytie sa , alebo, čo je pravdepodobnejšie, vystrielanie všetkých Refleksov.

Alchymista píše: Pokiaľ viem, posledný z ruských/sovietskych tankov, ktorý mal vstavaný plameňomet, je OT-55 (nevylučujem verziu T-62, ale nikde som nenašiel zmienku). Nabíjal sa prakticky klasický napalm.

Zmienka o plameňometnej variante T-62 značenú TO-62 spomínajú hlavne domáce zdroje, zo zahraničných som to našiel zatiaľ len v Jane´s Tanky 2000. Uvádza sa, že údajný plameňomet bol spriahnutý s kanónom. Ruské zdroje o tomto nič nehovoria.

Podrobnosti o T-62 a konflikte o Damanskiy nájdete aj v mojom novom príspevku o T-62, viac-menej o tom hovorí aj Pege v hlavnom článku tejto témy.
Ako som sa dočítal, bolo to pravdepodobne prvé bojové nasadenie T-62 a spája sa s ním taký malí príbeh. Viac v tom príspevku (v závere - bojové nasadenie).

http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=35586#35586

Možná že tahle malá atomovka poháněla ten laser nebo ultrazvuk. Myslím že měla dostatečný výkon.
Našel jsem jenom tenhle obrázek, je to z výbavy lidové armády NDR.
Nemáte něco víc?

Tak jsem to našel. Na tomhle webu http://legion.wplus.net/img.shtml?img=/ ... tes3-1.jpg

Vyráběl to OKB Kirovskij zavod. Jmeno je TES-3, váha 90tun a výkon elektrárny 1500kW. Což si myslím že je dostatečný výkon na pohánění laseru. Je to na modifikovaném podvozku T-10. Byl prodloužen o několik pojezdových kol a pásy byly širší aby to mělo lepší průchodnost terénem. I když 90tun?!
Vývojové práce byly zahájeny v roce 1960.

To co zde uvádíš se jmenovalo TES-3 - АСММ(атомных станций малой мощности) ТЭС-3 .
Šlo o experimentální jaderný reaktor, který se skládal z 4 oddělených bloků na pásových transportérech, s výslednou složenou vahou 232 tun.
Reaktor, resp. Rozměry aktivní zóny byly průměr 0,68 m a výška 0,6m a na jednu zavážku paliva mohl pracovat 210 dnů. Výkony ovšem nebyly nijak oslňující – 1100kW energetický výkon a tepelný 11.000kW. Testováno v letech 1961 -1965 v Tomsku-7.

Na něj navázal projekt ABRUS - АСММ(атомных станций малой мощности) АРБУС.
Šlo opět o experimentální jaderný reaktor, který se skládal z 19 oddělených bloků, každý do váhy 20 tun a výslednou složenou vahou 360 tun.
Reaktor, resp. Rozměry aktivní zóny byly průměr 1m a výška 1,2m a na jednu zavážku paliva mohl pracovat 280 dnů. Výkony opět nebyly nijak oslňující – 750kW energetický výkon a tepelný 5000kW. Testováno v letech 1963 -1978.

Existovalo ještě menší zařízení označené Gamma – АСММ Гамма o výkonu 6kW a rozměrech aktivní zóny 0,5x0,5m. Dále zařízení ELENA - АСММ Елена o výkonu 100kW a váze 150tun.
Na obrázky jsem také nenarazil.

Vzhled k tomu, že se jednalo o experimentální jednotky s relativně dlouhou dobou přípravy a umístěné tisíce km od míst konfliktů, je VYSOCE NEPRAVDĚPODOBNÉ, že by je Sověti byly schopni nasadit v horizontu 2-3dnů i rozmezí 10 dnů, v nichž se odehrály zmíněné konflikty.

Díky za odpověď. Zase jsem si rozšířil obzor, ale k čemu to měli v NDR?
To měl být jako záložní zdroj pro VS? Našel jsem to na
http://www.militaertechnik-der-nva.de/G ... lerie.html
Samozřejmě to nemusí tutovka ale vypadá to dost pravděpodobně.

Nahodou jsem se ted dostal k tematu Sovetsko-Cinskeho kofliktu v roce 1969 na Palbe.Je tady nekolik zminek o laserovych a ultrazvukovych zbranich.Spousta mytu z te doby je hodne na vode.Chtel bych doplnit jednu snad trochu zajimavou vec.Muj otec,byvaly vojak z povolani,byl prave roku 1969 v SSSR na cviceni nekde v Kazachstanu.Vypravel mi,ze se jednou pri vycviku na polygonu u hranic dostali do prestrelky s cinany.Jeho ruskeho nabijece kulometu davka skoro rozpulila.Rusove zareagovali rychle,ceske cvicici vojaky stahli a vyresili problem sami.Pozdeji otec rok v Rusku studoval na vojenske skole.Kdyz se dostali k tomu tematu,tak jim prednasejici dustojnik pomerne jednoduse popsal princip infrazvukove zbrane,kterou pri hranicnich incidentech pouzili.Melo to byt umisteno na gaziku,nejaka koule s vakuem nebo inertnim plynem.Zarizeni pusobilo dojmem,ze neni experimentalni,ale v beznem provozu.Nikdy jsem na zadne jine konkretni informace o zvlastnich zbranich pouzitych v tomto konfliktu nenarazil.Ten rusky dustojnik mi ale prijde jako docela duveryhodny zdroj,minimalne ve srovnani se spoustou informaci vylozene na vode.Budu rad,kdyz se k tomu tematu dozvim vic.

No taky přidám něco nepodložených info. Děda byl plukovníkem u armády a díky třem červeným diplomům dělal ve vojenském Výzkumáku, tuším v Praze ( Pracoval i v Žilině a nevím kde byl ten výzkumák). No a tam se prý v době tohoto konfliktu hodně šuškalo o tom, že byly použité experimentální zbraně, resp. konkrétně laser a sověti to prý celkem tajily a nechtěli poskytnout absolutně žádné info.
Jinak pardon za nepodložené info, vím, že tady se s takovými informacemi moc nepracuje ; )

O použití těch BVP-1 nám učitel taktiky na vojenské vysoké škole říkal, že byly nasazené v původní verzi, která ještě neměla střílnu v zadních dveřích a prý hodně jich bylo zničeno RPGéčkem zezadu. Na základě toho bylo upraveno a říkali tomu "čínská" střílna.

Jako dítě jsme o tomto konfliktu četl někdy v roce 92 v časopise Reflex. Psalo se mimo jiné:
"Rusové při akcích údajně použili bojových otravných látek, jinak by čínský postup zastavovali jen s velkými obtížemi"