VÁLKA TAK TROCHU JINAK

Konflikty a války po roce 1945 - Izrael, Korea, Vietnam...
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

VÁLKA TAK TROCHU JINAK

Příspěvek od Pátrač »

VÁLKA TAK TROCHU JINAK

Znáte knihu JOHNA KEEGANA „HISTORIE VÁLEČNICTVÍ“? Já si ji přečetl a když k mnoha autorovým knihám mám pár , tedy asi tak dvoukolák výhrad, tato kniha mě vyprovokovala k tomu, abych se na některá její tvrzení podíval z pohledu svých studií, přímé vojenské praxe a toho co jsem o válkách během mnoha nastudoval.

Autor dovozuje, což by nás nemělo nepřekvapit "že válka je jednou ze základních dějinných sil, které všestranně formují politický, hospodářský, sociální, ale též duchovní tedy kulturní vývoj lidské civilizace. [/B]

Obráceně se dá říci, že souběžně je válka, její formy a projevy, produktem tohoto vývoje. Co z toho lze vyvodit?

1. Válka a její proměny, jak ji chápu já, jsou svázány se vznikem a vývojem západní, především evropské civilizace a s formami politické organizace v jejím rámci.

2. Válka se zároveň stává prostředkem k prosazení politických, ideologických a posledních 1000 let i náboženských cílů, nástrojem k rozšíření moci a posílení prestiže.

3. Pod tlakem válečných potřeb se proměňuje struktura států, rozpadá se ekonomický systém nebo se přetváří a státy se sjednocují a centralizují. Základní a původní funkcí moderního suverénního státu, jak ho známe od druhé poloviny XVII. století, je obrana proti vnější agresi.

„Historie války“, nebo tak jak to nazval Keegan „Dějiny válečnictví“ by se dalo nazvat příběhem o tom, jak „stát vyvlastňuje násilí, které dříve patřilo společnosti, a svěřuje ho do rukou speciální válečnické kasty.“

V industriální společnosti ovlivňují potřeby války v rostoucí míře charakter struktury výroby a spoluurčují směry vědeckotechnického vývoje. Dvacáté století lze nazvat stoletím „megazabíjení“. Válka, obdobně jako průmyslová výroba se stala masovou záležitostí.

Dvě světové války se přiblížily Clausewitzkému ideálnímu typu války absolutní, totální. Jaderné zbraně, které byly použity k ukončení té druhé, jsou prozatím vrcholem lidské schopnosti zvyšovat ničivý potenciál prostředků zabíjení. Existence jaderných zbraní a jejich preventivní příprava k použití ve válce studené pak zabránilo vzniku možné třetí opět Clausewitzké války a prozatím vzala lidstvu možnost vlastního sebezničení, ale zániku života na zemi vůbec.

Válka bezesporu je vyhrocená, násilná forma sociálního meziskupinového konfliktu. Jak pojmenovat a zkoumat fenomén, který prostupuje snad všemi oblastmi lidské činnosti a stupni vývoje člověka, státu a jeho institucí, kultury a civilizace vůbec a který zároveň tyto činnosti a vývoj mnohdy zásadním způsobem podmiňuje?

Pro mě osobně je Clausewitzova teorie základ mého bývalého vojenského myšlení. Keegan ji zpochybňuje a otlouká případy vytrženými z dějin malých národů, uzavřených lidských skupin a elitářských skupin válečníků. Mluví o vazbě kultury na válku – tedy, že válka je pouze jiná forma kultury a podobně.

Myslím si, že správně zkoumá rysy stálé a obecné a všímá si také vlastností a projevů specifických a přechodných. Někdy tento fenomén izoluje od jeho proměnlivých historických a společenských kontextů a studuje vytrženě z kontextu. Tehdy Clausewitze zpochybňuje nejvíce.
Jako nic v lidské společnosti není jednoznačné, tak podobně neexistuje jedna komplexní teorie války. Proto neexistuje ani jediná, všeobecně přijímaná definice. Potud Keegan a nyní nastupuje Pátrač.

Nás učili nebo jsem se naučil sám, že existují tři typové definice válek či konfliktů. Já je sem napíšu a trochu vyspecifikuji.

A. Sociologická definice praví, že válka je vyhroceným a násilným projevem sociálního konfliktu. Konflikt je přítomen v každém meziosobním či meziskupinovém vztahu. Konflikt je vztah, v němž je určitý jedinec či identifikovatelná, zřetelně vymezená skupina jedinců definovaná kmenově, etnicky, jazykově, kulturně, nábožensky, sociálně, ekonomicky, politicky či jinak), ve vědomé opozici k jinému jedinci/jedincům či skupině/skupinám, a to proto, že jejich zájmy a cíle jsou protichůdné, neslučitelné, vzájemně se vylučují. Základním nástrojem řešení konfliktů v hierarchicky organizované společnosti je politika. Carl von Clausewitz zformuloval tezi o podřízenosti války politickým cílům a zároveň vyslovil požadavek studovat válku v rámci širšího sociálně-politického kontextu či struktury. Jeho práce je dodnes základním kamenem západního myšlení o válce a zároveň ústředním referenčním bodem všech teorií války. Lze ji bezvýhradně přijmout či jednoznačně odmítnout, nelze ji však ignorovat. Clausewitz chápe válku jako akt násilí s cílem přinutit protivníka aby se podřídil naší vůli. Válka je pouze pokračování politiky jinými prostředky, ... politický záměr je účelem, válka je prostředkem, a prostředek si nikdy nelze odmyslit od účelu“. Válka tedy nemá smysl sama o sobě, její „politický účel ... leží mimo její obsah“. Válka proto nemůže nikdy být „úplně izolovaný akt“, není v ní „obsaženo rozhodnutí samo v sobě dovršené“, protože ji již předem ovlivňuje „uvažování o politickém stavu, jaký po ní nastane.“

Citace jsem si dovolil přímo z díla tohoto vojenského filozofa.

Všeobecně známá Clausewitzova teze o válce jako pokračování politiky se stala běžně používaným postulátem. V. I. Lenin, velký obdivovatel válečné teorie pruského generála, s ní provedl dialektický trik, jehož výsledkem je leninská definice politiky jako pokračování války jinými prostředky. A to byla naše parketa po 8 let marxismu leninismu na vojenských školách. Je to na zvážení do jaké míry to byla blbost.

B. Kvantitativní definice je pak snahou kvantifikovat ozbrojené konflikty a jejich rozsah. Používá ji i jeden z nejspolehlivějších a nejúplnějších zdrojů informací o současných problémech války a bezpečnosti, jímž je ročenka Stockholmského institutu mezinárodního mírového výzkumu Ozbrojený konflikt je dělen podle počtu ztrát na životech za určité časové období do tří kategorií

I./ Malý ozbrojený konflikt - během jednoho každého roku konfliktu zahyne v boji více než 25 osob; v průběhu celého konfliktu méně než 1000 osob.
II. / Střední ozbrojený konflikt - během jednoho každého roku konfliktu zahyne více než 25 a méně než 1000 osob; v průběhu celého konfliktu více než 1000 osob.
III./ Válka - nejméně 1000 obětí v každém roce konfliktu.

C. Mezinárodněprávní definice[/B], kterou uvádím pro úplnost vychází z Clausewitzova pojetí války. Válka, uvádí učebnice mezinárodního práva veřejného, je výsadním právem státu vést „ozbrojený boj za určité politické cíle zvláště k tomu vybranými a vycvičenými skupinami obyvatel, pomocí zvláštních nástrojů, určených speciálně k vedení tohoto boje“.
Tato definice vystihuje podstatu moderního západního racionalistického chápání války jako určitého formálního procesu ve smyslu pravidelné, konvenční, právně definované a řízené procedury v rámci společenských, v tomto případě mezistátních vztahů.

Objevil jsem v knize od Keegana, tvrzení, která jsou až zvláštní. Tvrdí například, že po roce 1945 zrušily USA a Velká Británie všeobecnou branou povinnost. To je na prostý nesmysl. Britská koruna vždy měla profesionální armádu a jen v případě krizí pomocí zvláštních opatření zaváděla povinnost bránit vlast pro všechny bojeschopné muže. USA pak mimo domobranu tvořenou dobrovolníky nikdy neměly všeobecnou branou povinnost. Pouze profesionální vojáky a vojáky na speciální zákon. Speciální zákon USA v případě potřeby vždy vyhlašují a provádí odvod vybraných ročníků. Pak postaví i velmi významné síly. Oba státy si možnost těchto zvláštních opatření ponechala v záloze.

Zatím si myslím že výrok:

„Ekonomický zájem formuje politiku a politika v případě potřeby přerůstá ve válku s akceptací vlivu kultury, ideologie a náboženství“

pan Keegan nijak nevyvrátil a tím Clausewitz zůstává v platnosti.

Dále se podíváme na typologii válek. Pokud platí to co jsem se učil a co jsem konfrontoval s výše uvedenou knihou, dá se značnou mírou subjektivismu napsat, že syntézu nejčastěji užívaných třídících kritérií, kterými jsou:
- prostor,
- čas,
- intenzita a
- metoda.
Jednotlivé ideální typy, které na základě těchto kritérií uvádíme, se v reálném světě málokdy vyskytují v čisté formě; hranice mezi nimi jsou pohyblivé, vzájemně se prostupují, jednotlivé kategorie se mnohdy částečně překrývají, doplňují či spojují. Pro ilustraci přiřadím ke každému obecnému typu války konkrétní příklad ze současnosti či nedávné minulosti.

A/ Kritérium prostoru: zkoumá teritoriální rozsah válečného konfliktu a rozsah jeho dopadů v rámci určitého systému nebo subsystému mezinárodních vztahů.

Lokální války - teritoriálně úzce omezené ozbrojené konflikty, které se nejčastěji odehrávají uvnitř státu či mezi dvěma státy. Okolní státy do nich nejsou přímo zataženy (v roli aktivních válčících stran). Pokud dochází k intervenci z vnějšku, jedná se o pokusy válku ukončit a nastolit mír. Lokální válka tedy zůstává izolována pouze v části určitého regionálního subsystému, nešíří se v něm. Příkladem může být konflikt mezi Ázerbajdžánem a Arménií probíhající od konce 80. let, který měl v první polovině 90. let charakter války, válka mezi Iránem a Irákem vedená v letech 1980-1990 a nakonec válka v Čečensku kterou Rusko vedlo v letech1994-1997.

Regionální války - zachvacují celý region -- subsystém mezinárodních vztahů, účastní se jich více států. Regionální charakter měla např. první arabsko-izraelská válka (1948-49). V současné době probíhající (od roku 1998) válku v subsaharské Africe (oblast tzv. velkých jezer) lze též charakterizovat jako regionální. Regionální války téměř vždy začínají lokálním konfliktem.

Globální válka - ozbrojený konflikt, kterého se přímo účastní většina států světa. Byly jím dvě světové války XX. století; v globální , a navíc jadernou válkou by zřejmě záhy přerostl ozbrojený konflikt mezi SSSR a USA v období studené války.

Já bych doplnil jinou podobu prostorového kritéria. Považuji ji za zajímavější a možná i přesnější z hlediska toho, jak se svět změnil. Jde o zohlednění, které si všímá pozice válčících stran na ose centrum – periferie. Ačkoliv toto kritérium hodnotí především postavení aktérů - válčících stran - ve struktuře mezinárodní dělby práce tak jak ji definovalo učení marxismu leninismu o válce míru a armádách, má tento pohled silnou geografické odezvu.Tedy Východ - západ a od 90-tých let se překlopil na Sever - Jih. Výsledkem pak jsou tři typy válek:

Centrum-centrum - války mezi zeměmi rozvinuté části světa, tzv. I. světa (dnes Sever). Podle některých autorů sem patřil konflikt studené války (1948-1989) a ve své podstatě lze do této kategorie zařadit i obě války světové.

Centrum-periferie - koloniální a národně-osvobozovací války. Do této kategorie spadají více než dvě třetiny všech válek a ozbrojených konfliktů, které se na světě odehrály od roku 1945. Nejznámějším příkladem je vietnamská válka (1965-1973), patří sem též válečný výboj Sovětského svazu v Afghánistánu (1979 - 1989).

Periferie-periferie - tyto války jsou často označovány jako lokální. Odehrávají se mezi státy rozvojového Jihu (dříve III. světa). Patří sem např. vleklý ozbrojený konflikt o území Kašmíru mezi Indií a Pákistánem (od roku 1947) nebo válka mezi Etiopií a Eritreou (od roku 1998).


B/ Časové kritérium zkoumá především dobu trvání konfliktu. Oba uvedené typy mají však též konotace strategické či doktrinální.

Krátké války - jsou charakteristické jednou či několika málo rozhodujícími bitvami a trvají většinou méně než jeden rok. Tento typ války je spojen s pojmem Blitzkrieg, který označuje německou válečnou doktrínu, která byla rozpracována ve 30. letech a užita v prvních měsících druhé světové války, nejúspěšněji v bitvě o Francii (1940). Krátkou byla tzv. šestidenní (3. arabsko-izraelská) válka v roce 1967, válka v Perském zálivu (1990/91) nebo válka za odtržení Slovinska od Jugoslávie v roce 1991.

Vleklé války - dlouhodobé ozbrojené konflikty, které se vlečou několik let či desetiletí, přičemž žádná z válčících stran není schopna dosáhnout rozhodujícího vítězství. Patří sem irácko-íránská válka, konflikt Indie-Pákistán, občanská válka v Afghánistánu (od roku 1989 dodnes). To platí i pro stav v této zemi po americkém útoku na Taliban.

Zde si chci přihřát polívečku ke své práci o asymetrických válkách. Tento pojem se též označuje záměrnou zdržovací strategii, užívanou slabší stranou v asymetrickém konfliktu, v němž proti sobě stojí silná pravidelná a dobře vyzbrojená armáda na straně jedné a na druhé straně materiálně/početně/organizačně atp. slabší povstalecká /guerrillová skupina. Jak jsem uvedl ve své práci, asymetrický válečník nepodléhá tlaku efektivnosti a výkonnosti. Má prostě čas.

C/ Intenzita války. V rámci tohoto kritéria hodnotíme dosah válečného cíle, rozsah válečné mobilizace státu a dopady války na civilní obyvatelstvo.

Omezené války - jsou vedeny pro dosažení omezených politických cílů (např. připojení části území obsazeného jiným státem), válčící země nepřechází na systém válečného hospodářství a nemobilizuje veškerou bojeschopnou populaci, civilní obyvatelstvo není bezprostředně zasaženo bojem. V Evropě bylo zlatým věkem omezených válek období XVIII. a XIX. století;4 výjimkou z pravidla byly napoleonské války, které se v určitých fázích blížily parametrům války totální. Válka vedená jednou stranou jako omezená může být za jistých okolností z pohledu druhé strany válkou totální. Z pohledu koalice vedené USA byla válka v Perském zálivu (1991) omezená, pro Irák byla totální.

Totální války - jsou vedeny ve snaze dosáhnout absolutního cíle (např. bezpodmínečná kapitulace protivníka, svržení vlády, okupace státu nebo dokonce vyhlazení jeho obyvatel). K dosažení tohoto cíle je zaměřena mobilizace veškerého materiálního, lidského a morálního potenciálu válčící země. Civilní obyvatelstvo se stává jedním z cílů vojenských úderů. Totální válka je málokdy zamýšlena jako taková od samého počátku -- totální se stává z války původně omezené, a to v důsledku recipročního stupňování intenzity konfliktu (princip eskalace). Tendence k vystupňování do absolutní krajnosti je podle Clausewitze vlastní každé válce.

D/ Metoda vedení války. Kritériem je v tomto případě způsob vedení války (doktrína) a respekt k normám válečného práva.

Pravidelná válka - splňuje parametry shora uvedené Clausewitzovy definice. Válka je formálně vyhlášena subjektem mezinárodního práva - státem, je vedena a ukončena v souladu s právními konvencemi. Boje se účastní pravidelná armáda, tedy hierarchicky strukturovaná a disciplinovaná skupina vycvičených a jednotně označených (uniformovaných) odborníků, kteří dodržují normy válečného práva ohledně zacházení se zajatci a civilním obyvatelstvem. Válčící strany používají přiměřené prostředky (neužívají zakázané druhy zbraní). Válečná strategie je vedena snahou porazit protivníka v přímé, otevřené a pokud možno rozhodující bitvě. Příkladem je válka v Perském zálivu (1991) nebo válka mezi Etiopií a Eritreou (od roku 1998)

Nepravidelná válka - uchyluje se k ní slabší protivník v asymetrické situaci - tedy v boji se silnější stranou. Metody nepravidelné války užívají především národně-osvobozenecká hnutí, revoluční skupiny, mohou však být i doplněním tradičních konvenčních postupů. Nepravidelné válka je zřejmě nejobtížněji zachytitelná a typizovatelná forma válečnictví. Jejím prototypem byla španělská guerrilla - ve španělštině doslova „malá válka“, tedy způsob boje španělských nepravidelných – rozumíme - partyzánských sil proti Napoleonově armádě v letech 1808-14. Název guerrilla se obecně vžil pro označování nejrůznějších druhů nepravidelného vedení války.
Guerrillové jednotky se vyhýbají přímému boji a operují rozptýleně, přičemž využívají výhod terénu (nejlépe členitého). Guerrilla odmítá přistoupit na způsob boje, k němuž je vycvičen protivník, a naopak se mu snaží vnutit svůj způsob boje a pro sebe výhodný rytmus konfliktu. Řídí se přitom zásadou, že guerrilla vítězí, když neprohrává, zatímco pravidelná armáda prohrává, když nevítězí. Řečeno s Clausewitzem, který tento typ označuje jako „lidová válka“, „princip odporu se vyskytuje všude a nikde“. Cílem není „rozdrtit jádro [hlavní síly nepřítele, pozn. J.Š.], nýbrž jen hlodat na povrchu, na okrajích“. Protivník je udoláván nejen fyzicky, ale především psychicky, a to prostřednictvím drobných a pokud možno překvapivých útoků ze zálohy známá Mao Ce-tungova koncepce „pětiminutové bitvy“ a na pečlivě vybírané cíle jako jsou infrastrukturní uzly, atentáty na významné činitele atp. Guerrilla využívá podpory domácího venkovského obyvatelstva, které má být pro partyzána tím, čím je pro "rybu moře" opět velký Mao Ce-tung. Z místního obyvatelstva se též rekrutují nové síly pro nepravidelné jednotky. Ve druhé polovině XX. století užívají metod nepravidelné války síly periferie v naprosté většině ozbrojených konfliktů typu centrum-periferie. Tyto války se též označují jako revoluční (Che Guevara 1961, Mao Ce- tung 1960.

Často extrémně brutální podoby nepravidelné války vystupují z ozbrojených konfliktů 90. let našeho století. V této souvislosti je alarmující skutečnost, že nekonvenčním metodám nezřídka sahají i samotné vlády válčících zemí. Stále častěji pak jde ruku v ruce s nepravidelnou válkou kruté zacházení se vzdorným obyvatelstvem a s válečnými zajatci. Příkladem je tzv. etnické čištění, ke kterému docházelo na území bývalé Jugoslávie v letech 1992-96.
Kromě shora zmíněné proti napoleonské guerrilly je klasickým příkladem nepravidelné války povstání Arabů proti Osmanské říši, které vypuklo na Středním východě v britské režii v roce 1915. Záměrně se zde nebudu dále šířit o konfliktech v naší době.

E/ Motiv. Jde o poslední kritérium a sním se blížíme k příčinám válek. Zde bych skončil, rozbor příčin válek je na samostatné pojenání ato se mi moc nechce. Navíc si počkám jak vás zaujme tato část a pokud mi řeknete že vás to zaujalo pokračoval bych.
Motiv nechápejme pouze jako příčinu či pohnutku, nýbrž jako něco hlubšího, jako ústřední, převládající, a tudíž typizující téma té které války. Martin Wight, zakladatel tradice tzv. anglické školy studia mezinárodních vztahů, k tomu říká. Cituji:

„Existuje mnoho druhů válek: agresivní války a preventivní, války pro prestiž a války pro bezpečnost, idealistické války a snad možná i války spravedlivé. Nicméně je příhodné roztřídit je podle tří hlavních motivů:
války ze ziskuchtivosti (wars of gain),
války ze strachu (wars of fear) a
války ze zásady (wars of doctrine).“


Do kategorie válek pro zisk patří většina imperiálních válek, které spolu sváděly od raného novověku expandující evropské mocnosti o kontrolu a využití zámořských kolonií stejně jako dobyvačné války v zámořských územích samotných. Ke kategorii válek ze strachu poznamenává Wight, že strach, chápaný ne jako iracionální emoce, ale jako „racionální představa budoucího zla“, je základním tématem mezinárodní politiky. Důvodem je skutečnost, že „většina mocností se po většinu času“ cítí být ohrožena. Strach z napadení či ze ztráty momentální výhody relativní převahy nad protivníkem - která však již zítra nemusí existovat - vyvolává války jak preventivní, tak obranné; mnohdy je těžké stanovit hranici mezi nimi. Příkladem obrany útokem je sinajská válka, tedy preventivní úder izraelských sil proti Egyptu v rámci suezské války v roce 1956. Válkami ze zásady byly a jsou různá misionářská a křižácká tažení nebo svaté války, jejichž cílem je šířit „velké myšlenky“ či ideologie. V moderních evropských dějinách jsou prototypem války ze zásady výboje francouzské revoluce

No a co závěrem? Jde-li o pohled na válku u mě se nic nemění. Pokud se rozhodnete. Pohled starého pána tedy Clausewitze je podle mě pořád platný jen je potřeba ho modifikovat tak aby odrážel poměry ve světě posledních pár desítek let současnosti.
Jak jsem již napsal Keegan Clausewitze považuje za dnes nedostatečného a překonaného.Já tvrdím a počet citací z díla toho starého vojáka Clausewitze zaměřených k této práci ale všeobecně ve všech knihách zabývajících se vojenskou teorií to dokazuje, že to není až tak pravda.

Je na vás jak se na věc díváte vy pokud se sem vyjádříte, budu rád.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 10/4/2010, 15:17, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
mmmichalll
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 118
Registrován: 7/3/2008, 18:09

Příspěvek od mmmichalll »

Mám několik poznámek
Omezené války- píšeš, že se netýkali civilních osob a nemobilizuje se atd., jenže ve všech konfliktech už od starověku bylo jednou ze zbraní útočníka plenění nepřátelského území. Dále pro vedení každého konfliktu bylo třeba získat pro vojáky vybyvení a materiál, v některých obdobích bylo třeba zaplatit i samotné vojáky, tohle se řešilo zavedením nové daně nebo navýšením stávající.
Zde si chci přihřát polívečku ke své práci o asymetrických válkách. Tento pojem se též označuje záměrnou zdržovací strategii, užívanou slabší stranou v asymetrickém konfliktu, v němž proti sobě stojí silná pravidelná a dobře vyzbrojená armáda na straně jedné a na druhé straně materiálně/početně/organizačně atp. slabší povstalecká /guerrillová skupina. Jak jsem uvedl ve své práci, asymetrický válečník nepodléhá tlaku efektivnosti a výkonnosti. Má prostě čas.
Tahle citace je zde, protože vní píšeš o střetu silného se slabým. Je to i v dalších částech textu ale ne tak zjevné. Takže k věci - nejsou jen silní a slabí ale je i něco mezi nimi - řekněme jakási střední váha. Možnosti konfliktu mezi váhou těžkou a střední, střední a lehkou zde není. Hlavně v kofliktech, kdy proti sobě stály soupeři o jednu kategorii se hodně stávalo, že ten rádobi silnější nebyl jasným vítězem. Tohle ovlivňuje více věcí ale krátce kvalita a množství výzbroje- to druhé bude mít silnější vždy převahu, v prvním může být rovnost- a taky taktika boje výcvik vojáků - tohle pokud má lepší materiálně slabší tak to sním nemusí dopadnout ještě nejhůř
Dvě světové války se přiblížily Clausewitzkému ideálnímu typu války absolutní, totální.
Tady toho bude zase trochu víc, takže:
U té WWI nešlo o nějakou totální válku do úplného zničení jedné ze stran. Spíš by se dalo mluvit jako o velmi inetnzivním konfliktu, ve které šlo o udrení resp. změnu zavedeného status quo v koloniích a středovýchodní Evropě. Její intenzita však byla taková, že pro něketré státy se vinou vysílení stála totální a po skončení se tyto systémy zhroutili- carské Rusko budiž zářným příkladem.
WWII- na západě rozhodně nešlo o totální válku, tedy ne od začátku. Na východě samozřejmě ano tady to netřeba rozepisovat

Hlavně chci zmínit, že zde není opět jakýsi mezistřed, válka, která není totální ale pro poraženou stranu jsou následky takové, že se jako totální jevit může- výše zmíněné Rusko, ale třeba nejlepší příklad je porážka Francie v koloniálních válkách Británií, eskalace vnitříní krize- hosp. i polit.-která následně přerotla v revoluci.

Tak snad jsem napsal všechno co jsem chtěl.
Ministerstvo školství varuje: Čtení škodí hlouposti
radecky
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 197
Registrován: 7/11/2008, 19:25

Příspěvek od radecky »

Výborná úvaha!!! Starý klasik sepsal dílo trvalé hodnoty:Clausewitz, Karl von " O Válce " Dílo vzniklo v desetiletí bitvy u Waterloo a bylo celé staletí přijímáno jako strategické evangelium. Podle mého soudu to bylo zejména proto, že plně odpovídalo historickým zkušenostem tak ,jak si je profesionální vojáci, hlavně velitelé, předávali z pokolení na pokolení. Nová doba XX. století přinesla s sebou potřeby a nároky,které v jeho době vůbec neexistovaly nebo byly nevýznamné(válka ve vzduchu, ponorky, obecně motorizace válečných prostředků, protichemická ochrana a pod). Na první pohled to může vypadat, že staré pravdy již neplatí. Mění se však pouze forma obsah zůstává. To, co je veskrze nejnáročnější, je aplikace dávno vyslovených zásad v nových podmínkách.
V současnosti se často stává, že " nový myslitelé" posuzují historicky staré situace pod zorným úhlem dnešní doby. To je zásadní nesmysl. Světonázorové atributy jsou v současné době tak rozdílné, že výsledkem může být jediné, a to nepochopení.
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Pátrač-Clausewitz je "bible" a pokud se lidi budou řídit metodou "kyje a kamene", bude platit stejně jako Caesar
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

mmmichalll- děkuji za připomínky, pokusím se pár věcí vysvětlit.

Kydž jsem toto dával dohromady tak jsem stáll před potřebou upravit to co chci sdělit do podoby aby to alespoň někdo četl. Je zajímavé že delší práce čte méně lidí. Většinou z časových důvodů takže pro potřebu palby se snažím najít velikost souboru kterou jsou lidé ještě ochotní číst.Když dám více dílů je to stejné.

Takže jsem naprosto vědomě tam kde to šlo a šlo to skoro všude šel zkratkou - dal jsem horní a dolní limit a přepkládal jsem avidím že správně že si dovodíte že i něco mezi.

Termín totální válka je velmi kntroverzní a použil jsem ho jen proto, že je to termín známý a často používaný. V souvislosti s I.SW skutečně není úplně na místě, ale na druhou stranu i když nedošlo k totální destrukci armády císařského Německa, došlo naprostému vyčerpání ekonomických možností státu.To máš naprosto pravdu - navíc ale zde vstupuje fenomén že německé území na rozdíl od třeba Francouzkého nebylo dotčeno vůbec.

I zde jsem ale šel skutečně zkratkou a vzal jsem limitní parametry. Je mi jasné že je možná celá paleta variant ael to už by byla práce na děkolik dílů a ve finále zbytečná málokdo by to četl.

Takže takto.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
jaromír dolanský
praporčík
praporčík
Příspěvky: 391
Registrován: 12/10/2006, 14:21
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jaromír dolanský »

Celá práce je zajímavá a jak jsem už psal, vyžaduje více času na prostudování. Doufám, že se k tomu dostanu ještě letos :D .
Ale chci se chvilku zastavit u jednoho konkrétního výrazu - totiž totální válka.
Ve slovnících lze jistě nalézt přesnou definici. Ale já ji chápu následně :
Podřízení všeho jedinému - konečnému vítězství.
K tomu, aby byl člověk ochoten obětovat vše, včetně života,musí být buď naprosto zoufalý ( jednotlivec ) nebo dokonale připravený ( jednotlvec či skupina ), na tuto oběť. Popř. k ní musí být donucen. ( jednotlivec či skupina )
To je dnes např. výhoda islámských bojovníků, kteří jsou formováni dlouhodobě a ze všech stran.
Kde končí psychologické ovlivňování a začíná prachsprosté vymývání mozků, nechám na vaší vlastní úvaze.
Stejně tak hraje roli vztah člověka - jednotlivce - k životu a především ke smrti. A ten je značně rozdílný oproti našemu židovsko-křesťanskému pojetí.
Tedy jinak - džihádista vpadne kamkoliv a s výkřikem Allah Akbar se "radostně" odpálí.
Odchází ze světa s pocitem vlastního naplnění životní pouti, vstříc ráji a jeho odměnám.
A výkřik "banzái !" v WWII byl také jasným signálem.
Avšak každý, ( myslím tím euroamericky smýšlející ) a o tom jsem přesvědčen, bojovník, ať už ze specialních jednotek, či obyčejný odvedenec se při plnění úkolu bude nejprve starat o ústupovou cestu a potom teprve o úkol vlastní. ( I v rámci výcviku se cvičí ošetřování a evakuace. )
Samozřejmě, je to trochu zjednodušený pohled, ale zhruba odpovídá myšlení naší kultury.
Samozřejmě je možno vést lidi "na jatka" tak, že za nimi uzavřu prostor vlastní palbou a nechám je vybrat si. Mají určitou, byť minimální šanci - postupem a nebo jistotu konce - ústupem.
Další možnost je spolehnout se na ověřenou skutečnost, že "dějiny píší vítězové."
To znamená, že pokud použiji veškerých možností pro dosažení vítězství, včetně těch, které jsou "nemorální" či zakázané, zvítězím-li, nebude mě mít kdo soudit.
( Navíc, zbraně zakázané - toť otázka. )
Na co používat něco, co mého soupeře okamžitě zabije, ( a nepřítel bude potřebovat jen černý pytel na mrtvoly a kousek plechu na metál ) když mu mohu způsobit zranění, které bude třeba ošetřit, vyléčit a které bude stát nepřítele zdaleka více prostředků, ať už materiálních či personálních, než onen pověstný černý pytel.
A navíc, a už jsem to tu před časem zmiňoval v jiné souvislosti, invalida bude na očích desetiletí, na mrvolu se za pár chvil zapamene.
Jak to říkal Stalin ? Smrt jedince je tragedie, smrt milionů - statistika.
( nepřesná citace )
Naposledy upravil(a) jaromír dolanský dne 29/11/2008, 06:52, celkem upraveno 3 x.
VIVERE SUIS DESIDERIS. PRO SUO HONORE MORI.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Já mám teoretické práce rád. a rád se snažím kompilovat. Tady na Palbě je dobré, že je pro ně prostor. Abych to vysvětlil - že se zde jen nepíše o tancích, letadlech a tak.

Termín totální válka je sám o sobě velmi neurčitý a pro každého znamená subjektivně něco jiného, hlavně pro ty co se takovou válkou musí vypořádat. Objektivně je to jednodušší a pak vše co jste uvedl je prostě pravda. Pohledů je více a výsledek je vždy obdobný - naprostá katastrofa.

Z pohledu nasazení a ztrát takovou válku v období II.SW vedli tři státy: Japonské císařství, Něměcko a SSSR. MOtivaci měli různou:

SSSR v první řadě přežít a potom pomstu
Německo při pokusu zabránit porážce a Japonsko taktéž.
Druzí dva neuspěli a první i když by se jeho podíl na vítězství dal pokládat za výhru tak jeho lidské a materiální stráty byly takové, že to byla de fakto porážka.

Je zajímavé, že všichni tři masově i prostřednictvím jednotlivů používalo většinu z toho co píšete.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: VÁLKA TAK TROCHU JINAK

Příspěvek od Dzin »

Pátrač
Dovolím si trochu nesouhlasit. Clausewitz je opravdu už překonaný. Ostatně jak upozorňuje sám Keegan, on svoje teze založil na tom, že vycházel z určitého kulturního prostředí. Tím ohraničil prostor svého myšlenkového experimentu a v něm se pohyboval při všech svých definicích. Potom je jednoznačné, že opustíme-li tento prostor, nebude Clausewitz dávat takový smysl resp. jeho teze přestanou platit. Tudíž konstatování, že Clausewitz je nedostatečný a překonaný je pravdivé. Většina těch, kteří z něj vycházejí a citují ho se buď pohybují v jím ohraničeném myšlenkovém prostoru a nebo je používají na případy, ze kterých ony vycházel a tudíž na ně jeho teze platí. Vždy to ale znamená omezit prostor zkoumání. Pokud tak neudělám, mohu sice jeho myšlenky využít, ale jen jako východisko a ne závěry.

Totální válka. Jak píšeš, záleží na její definici. Ovšem z pohledu "konečnosti" bychom za totální válku mohli považovat většinu válek první poloviny dvacátého století. Teprve po WW2 se objevují opět zásadnější mechanismy kontroly zbrojení a snahy o to se "totální válce" vyhnout.


jaromír dolanský
Ohledně postoji k válce podle kultury, tak zmiňovaný Islám není tak válečný, jak by se na první pohled zdálo. Právě Keegan to ve své knize poměrně dobře rozebírá a vysvětluje, jak se to s onou "válkychtivostí Islámu" vlastně má.


Tohle téma je opravdu velmi zajímavé a musím říci, že je s podivem, že mi úplně uniklo. :-)
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Re: VÁLKA TAK TROCHU JINAK

Příspěvek od cover72 »

Tak když reinkarnace...

Clausewitz a Keegan mají pravdu oba zároveň a zároveň ani jeden z nich ne zcela.

Pro různé typy společností totiž platí různá paradigma války. Ve společnosti s politickou a vojenskou tradicí a diverzitou platí spíše Clausewitzovo pojetí války a ve společnostech, jak píše Keegan, "periferních" spíše takové rodinné (i proto, že tam neexistuje nezávislá "válečnická kasta", ale když na to přijde, válčí vlastně neustále všichni. Zejména pastevci.)

Krom toho si přihřeji vlastní polívčičku a doporučím ještě knihu Lawrence LeShan - Psychologie války.
Ta rozebírá, proč vlastně k válkám dochází a konstatuje, že je to dáno naprostou změnou myšlení obyvatel, kteří se do války chystají nebo do ní jsou štváni/manipulováni. V takové době lidé svým způsobem vypínají mozek a namísto racionálního vnímání používají "pohádkový" pohled na svět založený na emocích, předsudcích a extrémním zjednodušení. Trošku jsem to rozepsal v rámci jiného téma, ale LeShanova kniha sama o sobě je nedocenitelná!
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: VÁLKA TAK TROCHU JINAK

Příspěvek od Pátrač »

Dzin : pan Dolanský asi neodpoví, naposledy zde byl v roce 2009. A k tomu co jsi napsal dále až večer.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: VÁLKA TAK TROCHU JINAK

Příspěvek od Alchymista »

Od doby ctihodného maršála Clausewitza sa udiala len jedna skutočne významná zmena vo vojenstve a vojne ako spoločenskom fenoméne.
A to je nástup raketo-jadrových zbraní.
Kým ešte v dobe prvej svetovej vojny mohli politici a civilisti volať po vojne a "sebaobetovaní vojakov na fronte" z bezpečného zázemia, a generáli veliť frontovým masakrom z bezpečia svojich štábov, kde sa vojna prejavovala len v čiastočnom obmedzení zásobovania, nástup raketo-jadrových zbraní znamenal pre tieto skupiny hlboký šok vo vnímaní sveta - odpoveď na agresiu voči vlastníkovi raketo-jadrových zbraní je pripravená prísť ani nie do hodiny od "prvých výstrelov horúcej vojny" - a to prakticky neodvratne, s ťažko predstaviteľným rozmerom deštrukcie a absolutne neakceptovateľnými ľudskými stratami.

ČO to znamená v chápaní vojnového konfliktu?
Predovšetkým vnesenie dávno zabudnutého prvku OSOBNEJ zodpovednosti jednak politikov za vedenie štátnej politiky voči iným štátom a rovnako aj vnesenie OSOBNEJ zodpovednosti občanov - voličov za výber politických predstaviteľov štátu a podporu ich politiky.
Táto podstatná zmena sa prejavila okrem iného tým, že európa, po dobu zhruba jedného tisícročia prežívajúca priemerne jednu vojnu každých päť rokov, zažívala v druhej polovici 20. storočia neobvykle dlhé obdobie mieru.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: VÁLKA TAK TROCHU JINAK

Příspěvek od Polarfox »

Alchymista píše:Táto podstatná zmena sa prejavila okrem iného tým, že európa, po dobu zhruba jedného tisícročia prežívajúca priemerne jednu vojnu každých päť rokov, zažívala v druhej polovici 20. storočia neobvykle dlhé obdobie mieru.
Kterému se z nějakého záhadného důvodu říkalo Studená válka :) Přičemž ve zbytku světa se dále válčilo ostošest. V Koreji třeba také zažívají neobvykle dlouhé období "míru", i bez jaderných zbraní (což je záležitost až posledních let).

Jaderné zbraně vnesly do válčení mezi určitými státy prvek nebezpečí a odstrašení, který ale stejně vždy závisí na odhodlanosti a bezohlednosti vládnoucích špiček, případně masového tlaku.
Alchymista píše:Predovšetkým vnesenie dávno zabudnutého prvku OSOBNEJ zodpovednosti jednak politikov za vedenie štátnej politiky voči iným štátom a rovnako aj vnesenie OSOBNEJ zodpovednosti občanov - voličov za výber politických predstaviteľov štátu a podporu ich politiky.
Politik si může kdykoli zalézt do protiatomového krytu, když mu to za to stojí (případně nezalézt a zmáčknout, když si bude myslet, že mu to za to stojí nebo že vykonává "správnou" věc). A co se týká zodpovědnosti občanů, tak jsem si nevšiml, že by se jejich volební preference někde pohnuly směrem k odpovědnosti :)
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: VÁLKA TAK TROCHU JINAK

Příspěvek od Dzin »

cover
Ovšem v tom případě zase Keegan by byl nadřazený Clausewitzovi, protože použití jeho optiky mohu praktikovat i na Clausewitzuv myšlenkový prostor, zatímco obráceně to nelze. Potom se Keegan blíží daleko více poodhalení toho "co je válka" než Clausewitz.

Alchymista
Jaderné zbraně sice znamenali přelom, ale ne tak zásadní. Třeba právě jatka WW1 byly tak obrovské, že si to před nimi nedokázal nikdo ani představit (až na vyjímky). Vlastně zde je potom znovuobjevené volání po kontrole zbrojení. Sice se tvrdí, že dřívější váleční bylo velmi kruté a bezohledné, ale fakta mluví o opaku. Teprve v moderních válkách od 20. století se projevuje jasný trend, kdy se utrpení civilistů neustále zvětšuje a stále více a více na ně dopadají strázně války. Smazává se defakto rozdíl mezi válečníkem a civilistou a může to vést až k paradoxní situaci, kdy je civilista nese daleko větší díl ohrožení, než voják.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: VÁLKA TAK TROCHU JINAK

Příspěvek od Alfik »

Polarfox píše:Politik si může kdykoli zalézt do protiatomového krytu, když mu to za to stojí
To mu bude platný jak mrtvýmu decembrák. V krytu to žádná sranda nebude a nejspíš jednou stejně vyleze - a venku budou čekat nas... rozhořčení "voliči" :D
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: VÁLKA TAK TROCHU JINAK

Příspěvek od Polarfox »

Alfik píše:To mu bude platný jak mrtvýmu decembrák. V krytu to žádná sranda nebude a nejspíš jednou stejně vyleze - a venku budou čekat nas... rozhořčení "voliči"
1) volič bude mít co dělat sám se sebou
2) volič ví stejně kulový, co se stalo a jak se to stalo
3) politik vůbec nemusí být obviňován...sám může věřit, že dělal nezbytnou a dobrou věc a stejně tak tomu může věřit i národ = ti druzí, co to na nás hodili, jsou zlí...obviňoval někdy někdo doma Hitlera (a to je ještě extrémní případ) či japonskou vládnoucí kliku, že je zatáhli do války, která je stála nesmírné oběti? Kolik civilistů jim běželo podříznout krk?
4) politik bude i po výlezu na povrch stále prvek vlády a bude patrně tak i vnímán, navíc tam nebude sám...budou tam další špičky a vojenské složky, které mu umetou cestu, pokud nedojde k vnitřnímu rozkolu
5) paradoxně mohou politika zdevastovaní voliči klidně i vítat
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: VÁLKA TAK TROCHU JINAK

Příspěvek od Mirek58 »

Po vylezení z krytu na povrch bude " chráněná "osoba ve stejném postavení jako kdyby se nyní nějakým zázrakem probudil Karel IV.
Anžto po dobu, co se zašíval v bezpečném krytu, lidské společenství projde změnami, které on nemohl ovlivnit.
A přeživším jeho předchozí zásluhy, postavení, práva budou max. tak pro pro smích.
Když bude mít štěstí, bude komická figurka minulosti, v horším ho přeživší sežerou i s chlupama, protože patřil mezi "zodpovědné".
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: VÁLKA TAK TROCHU JINAK

Příspěvek od Alfik »

Polarfox píše:
Alfik píše:To mu bude platný jak mrtvýmu decembrák. V krytu to žádná sranda nebude a nejspíš jednou stejně vyleze - a venku budou čekat nas... rozhořčení "voliči"
1) volič bude mít co dělat sám se sebou
2) volič ví stejně kulový, co se stalo a jak se to stalo
3) politik vůbec nemusí být obviňován...sám může věřit, že dělal nezbytnou a dobrou věc a stejně tak tomu může věřit i národ = ti druzí, co to na nás hodili, jsou zlí...obviňoval někdy někdo doma Hitlera (a to je ještě extrémní případ) či japonskou vládnoucí kliku, že je zatáhli do války, která je stála nesmírné oběti? Kolik civilistů jim běželo podříznout krk?
4) politik bude i po výlezu na povrch stále prvek vlády a bude patrně tak i vnímán, navíc tam nebude sám...budou tam další špičky a vojenské složky, které mu umetou cestu, pokud nedojde k vnitřnímu rozkolu
5) paradoxně mohou politika zdevastovaní voliči klidně i vítat
Ani politik není úplně blbej. Takže počítá i s možností, že 1) volič, 3) jiný politik, nebo 4) voják, z nasranosti použije nějaký tupý předmět na temeno jeho hlavy. Taková kovadlina by se třeba hodila.
Píšeš: "Kolik civilistů jim běželo podříznout krk?" No, jeden stačí. Zvláště pokud mu v tom nikdo nebude bránit, což nelze vyloučit. Nezapomeň, že se bavíme o jaderné válce, ne o nějaké WWII kde Němci vyhráli (byť až po roce 1990) a Japonci až na několik vypálených měst v podstatě taky. Mám v úctě mrtvé z Hirošimy a Nagasaki, ale nebavím se o útoku dvěma maličkými pumičkami, bavím se o válce po níž bychom, slovy A. Einsteina, měli jen kamenné nástroje.
Osobně si myslím, že právě toto je hlavním důvodem toho bezprecedentně dlouhého míru který zažíváme. Takový Disraeli se možná bát nemusel. Dnešní politici jsou mnohem "odvolatelnější", ať již (jak nám náš president vysvětlil) volbami, nebo kalachem. Na lidi s...u. Na sebe ne. Já bych nebyl jiný... proto se zodpovědně politice vyhýbám :)

Příspěvek zcenzuroval Jarl.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: VÁLKA TAK TROCHU JINAK

Příspěvek od Polarfox »

Alfik píše:Píšeš: "Kolik civilistů jim běželo podříznout krk?" No, jeden stačí. Zvláště pokud mu v tom nikdo nebude bránit, což nelze vyloučit. Nezapomeň, že se bavíme o jaderné válce, ne o nějaké WWII kde Němci vyhráli (byť až po roce 1990) a Japonci až na několik vypálených měst v podstatě taky. Mám v úctě mrtvé z Hirošimy a Nagasaki, ale nebavím se o útoku dvěma maličkými pumičkami, bavím se o válce po níž bychom, slovy A. Einsteina, měli jen kamenné nástroje.
Myslíš, že je pro tebe jako člověka nebo příbuzného zase takový rozdíl v tom, jestli ti barák a manželku vypaří jaderný výbuch a nebo ti je sežehne napalm či je rozleptá nějaký plyn? Japonská města také dostala konvečními zbraněmi takovou čočku, že si to se zkázou jaderných zbraní moc nezadalo....to ti mrtví měli nějakou hezčí smrt, když uhořeli v moři plamenů než když je odfouknul a sežehl jaderný výbuch? Měli jejich příbuzní a postižení lidé tedy nějaký menší důvod k tomu jít velení podříznout krk?

A pokud budeme brát válku, kdy jak říkáš bychom skončili v době kamenné, tak:
1) každý bude mít co dělat, aby vůbec přežil (pokud by vůbec přežilo tolik lidí, aby to stálo za řeč)
2) těžko říci, jestli za těhle podmínek bude živit nějaké staré zášti...a pokud ano, tak zda-li bude mít sílu se pomstít (tj. prosadí se vůči skupině, která vyleze ven a možná bude slušně vybavená.......a jestli mu v tom bude někdo bránit nebo ne je irelevantní, protože pokud politika někdo nenávidí a klade mu zkázu za vinu, tak ho podřízne už v bunkru a nebude čekat, až ho za X let okrágluje někdo venku)
3) těžko říct, zda-li vůbec bude vědět vo co go....je mnohem pravděpodobnější, že se ho bude snažit odkráglovat kvůli zásobám a vybavení
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: VÁLKA TAK TROCHU JINAK

Příspěvek od Alfik »

Polare, jak to jen říct. Já o koze a ty o voze. A to dokonce dvakrát.
Já popisuju přemýšlení politika, ty přemýšlení většinového občana.
Takže, pláčeš pěkně, ale na špatném hrobě. A k tomu dvakrát.
1) Je úplně putna jestli typický, průměrný občan, z těch kteří přežijí, bude či nebude mít co dělat, jestli bude či nebude cítit zášť, a tak podobně. Šutr v ruce nebude mít Joe Normal stejně jako se ani v souč. světě granáty neopáše průměrný, typický muslim.
2) To, o čem píšu, je co si myslí politik. Resp. z čeho může mít obavu. Ne co cítí a myslí si přeživší občan.
To je jedno. Máš zjevně pravdu protože jaderná válka už byla a my žijeme v postapo světě.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: VÁLKA TAK TROCHU JINAK

Příspěvek od Dzin »

Osobní odpovědnost politiků tu byla a je nebo tu nebyla nikdy, záleží jak si jí definuješ. Pokud jako ohrožení života daného politika, to tu bylo vždy jen ve chvíli porážky a to ještě absolutní porážky. Tedy že země byla zcela zničena a porobena protivníkem. Potom politik mohl být (a často byl) protivníkem zabit, uvězněn atd. Tohle platilo a i stále platí, jediný rozdíl je, že ubylo oněch jednoznačných porážek a i v jejich případě se zmenšil zájem vítěze na fyzické likvidaci politiků poraženého.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Odpovědět

Zpět na „Události a konflikty po roce 1945“