PALBA.CZ

Od Brežněva ke Gorbačovovi 1979-85

Po zlikvidování Amína,dosazení Karmala a jeho následném „pozvání“ překročil sovětský vojenský kontingent na několika místech Afgánskou hranici a začalo obsazování strategických a důležitých míst v zemi. (Vše po nevalných cestách,protože v Afg. není železnice)
Měli za úkol zabránit dalšímu převratu a udržet Karmala u moci,stabilizovat situaci, pomoci reorganizovat Afgánskou armádu,předat jí zpět moc a následně se stáhnout.Akce probíhala podle podobného scénáře jako v ČSSR v r.68 a i odhady pobytu hlavního kontingentu byli stejné – 6 – 12 měsíců.
Zpočátku se pozemní kontingent sestával z 3 motostřeleckých a 103. parašutistické divize, 2 zásobovacích a podpůrných brigád ,pěti samostatnými brigádami a 4 samostatnými pluky.
Podléhali velení 40 armády( později přejmenována na „Početně omezený kontingent sovětských vojsk na území Afganistánu“ ).
Personálně bylo vojsko složeno převážně z příslušníků středoasijských národností(zejména Kazachů),neboť se počítalo,že to usnadní komunikaci s afg. obyvatelstvem.
To se v počátku opravdu ukázalo jako výhoda,později však začalo sbratřování s mudžahidi, dezerce a obchodování s narkotiky.Proto byl později stav armády doplňován převážně Rusy.

Jednotlivé divize byly zpravidla rozmístěny do 500 stanovišť podél linií několik stovek kilometrů dlouhých.Pluky pak do více než 100 stanovišť na úsecích cca 130km dlouhých.
Osamělost a nuda byla pak jedním z faktorů ,které naleptávali voj. morálku.
Obecným problémem bylo i to,že kontingent byl vybaven a vyzbrojen na klasický frontový boj a na gerilový způsob boje nebyli vycvičeni ani vybaveni.
Proto byla provedena reorganizace. Tankové pluky,těžké dělostřelectvo,minomety a vlečné PL zbraně byly staženy a nahrazeny lehčími a mobilnějšími systémy(OT,obojživelná vozidla, průzkumné vozy atd) . I tak ale stále zůstalo velkým problémem členitost Afganistánu a boj. úkoly bylo nutno plnit v naprosto odlišných podmínkách – bažiny,poušť,hory.

Zde je výčet problémů,kterým sověti museli v počátcích čelit:
- nedostatek praktických zkušeností mužstva i důstojníku,nouze o munici pro cvičné i bojové účely a dalšího materiálu
- neschopnost důstojníků samostatně velet a jejich čekání na rozkazy nadřízených. Mechanické jednání bez úvah o povaze terénu a stávající situaci a váhavost při manévrování s útvary.
- Potíže při organizaci a provádění průzk.akcí a problémy s nepř.výpady ze zálohy, zvláště v horách a poušti. Nepatrné úspěchy akcí
- Nedostatky v provádění nočních operací,zejména v horách
- Nedostatečné zkušenosti s tanky T 62 a T 55 (ve výcviku se používali T72 a T80)
- Neznalost stahování boj.vozidel z bitvy pod palbou a neschopnost provádět jejich údržbu v polních podmínkách.
- Nedostatek zkušeností s velením a koordinací jednotek v součinnosti s palebnou podporou při bojích v horách a na nepřítelem ovládaném území.

Tyto nedostatky měli za následek zbytečné ztráty a nutnosti změny taktiky,které se učili „za pochodu“. V bojích se začali uplatňovat taktické přistávání nebo výsadky pěších jednotek s cílem ovládnout výšiny a odříznout území,v nichž se nacházely nepřátelské oddíly.

Velkým problémem zůstalo též zásobování. Většina byla přesouvána po zemi,nevelká část letecky.Existovali pouze 2 trasy: Termez –Kábul a Kuška – Kandahár
Pro zabránění útoků bylo nutno silnice chránit,protože mudžahidi podnikali neustál útoky podél silnic na zás.kolony.Situace byla tak zoufalá,že 35% vojáků z celkového počtu kontingentu bylo vyčleněno na ochranu zás.tras a předsunutých stanovišť.Pro tento účel byly vyčleněny celé pluky.
Velké množství sil tak bylo vázáno pro ochranné operace a nemohli být využity k ofenzivním operacím.
V letech 1980 - 1985 útočily sovětské jednotky spolu s reorganizovanou afghánskou armádou na pozice povstalců,s cílem vyhnat mudžáhidy z měst a údolí do hor a odříznout je tak od zásobování. Tyto operace byly velmi rozsáhlé a jejich součástí bylo zastrašování a terorizování civil.obyvatelstva. V tomto směru byly velmi „úspěšní“,neboť docílili toho, že ¼ populace uprchla před terorem do Pákistánu a většina mudžahidi se stáhla do hor. Na druhou stranu však docílili toho,že kdysi rozhádané opoziční a kmenové skupiny začaly pod „hlavičkou“ džihádu,tj svaté války proti nevěřícím, navzájem spolupracovat a kooperovat. Vyburcován byl též „Západ“ a muslimský svět,který začal povstalce ve velké míře zásobovat finančně i materiálně.

Chci se zeptat jestli náhodou nemáš nějaké informace, čistě o sovětských ženistech v Afghánistánu. Jaké jednotky tam byly nasazeny apod. a kde se o dá najít na internetu.
V Kábulu a jeho okolí jsme našli soupravu PMS a plno dalších ženijních strojů. O minách ani nepíši.

Pege, z jakých důvodů tam poslali T-55, T.62? Nehrála v tom roli třeba cena T-80?

Myslim ze T80 tam neposlali z jednoho prosteho duvodu - plynova turbina, ktera se hodne tezko udrzuje v polnich podminkach a je nachylna na znecisteni. Tak jako to maji Amici s Abramsem v Iraku. Veskera technika, ale i vojaci, pouzita v Afghanistanu trpela nadmernou prasnosti prostredi a jeji udrzovaci normy byly dosazeny v tretinovych casech nez obvykle.

A u T54/55 a T-62 to byl asi duvod likvidace starych zasob.
T-62A. viz.

http://cs.wikipedia.org/wiki/T-62

Slysel sem, ze se T-80 nehodil do hor - mel moc malej namer kanonu, kdezto T-55 na tom byli mnohem lepe, ty se prej dali nouzove pouzit i jako delostrelectvo

Milda:

Ono je to trošku složitější a těch důvodů je více.
1) V 80.letech představovaly tanky T-54/5 a T-62 přez 60% tankové výzbroje v SSSR.

2) V Afganistánu obecně pro tanky nebyl "soupeř" - tankové boje nebylo s kým vést.Nebyl důvod posílat nejnovější techniku do situace,kde neměla využití a s tříštivým střelivem dostačovaly i "masové" typy T-55/62.
Proto také z původních 39 tankových praporů, které byly v r.1980 nasazeny ,byly průběžně jejich počty snižovány. Zatím co v r.1980 to bylo 800 tanku, v r.1984 -700, r.1986 - 650 a mezi roky 1986-89 560 tanků na CELÝ Afganistán. Přednost dostali lehčí obrněné stroje.

3)V případě T-54/5 šlo i o kompatibilitu s Afgánským vládním vojskem,které je mělo také ve výzbroji.

4) Jak bylo zmíněno - pro vysokohorský prašný terén spíše snášeli klasické motory než plynové turbíny.

5) čtyřčlená osádka byla v případě zásahu přeci jen efektivnějí bojovou pěší sílou než tříčlená

6) Menší míra "elektronizace" - staly se případy, že tank prostřelilo 7 RPG, nikoho z osádky nezranily a tank byl stále bojeschopný. RPG však nebyly hlavní problém, na svědomí měly 15% ztrát, hlavní problém byly miny -60% ztrát.


Mantra:
Obrázky smazány. Zde je návod, jake na Palbě vkládají obrázky:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1569

Chtěl bych se jen zeptat.

Slyšel jsem že v afghánistánu byly sověty použity staré tanky typu T-34 podobné jako v Angole.
Je to možné??????

T-34 neviem, ale T-55 či T-62 určite, namiesto T-72 či T-80.

Skôr si myslím, že nie. Aspoň nie sovietskou armádou.
Na druhej strane, T-34 by sa mohol hodiť, jeho kanón totiž umožňoval väčší námer ako ostatné sovietske povojnové tanky, čo je pri boji v horskom teréne nezanedbateľná výhoda.

Ja si myslím že tanky T-54/T-55 mohli byt použité kvôli cene streliva pri streľbe na veľké vzdialenosti . T55 ma dostrel tuším 14,5 km z klasickým strelivom a T-72 niekde som čítal že 9,5km inde 12 km ale malo by sa jednať o HE projektil z raketovým motorom . Takže aspoň podľa mňa nižšia cena streliva u T55 a väčšia variabilnosť použitia kanónu vďaka klasickému usporiadaniu.

Nie som odborník ,tak ma prosím keď tak opravte .

HE projektil z raketovým motorom pre T-72 - o tom som nikdy nepočul.
Väčší dostrel T-55 daný väčším rozsahom námeru - tuším +18° oproti 14° u T-72.

T-55 a T-62 boli v danom období už skôr "druhosledové" - prakticky výbehový typ s ukončenou výrobou, dostupný ale v značných počtoch a v dobrom technickom stave, s dobrou dostupnosťou náhradných dielov.
Z ekonomického pohľadu je teda ich použitie jednoznačne výhodnejšie či už kvôli cene samotných vozidiel, náhradných dielov a prevádzky - a aj spomenutej cene munície.

Marně hledám nějaké fotografie T-54/55 ze Sovětsko-afghánského konfliktu. Nemáte někdo nějaké odkazy?

Zkus to takto. Našlo to cca 28.000 obrázků...

To to je unikátny záber tanku T-55AD, vybaveného aktívnou ochranou "Drozd", počas intervencie v Afganistane.

rabo - to je dobrý ždurch. Nejsem si ale jistý, jestli lstivý Afgánci měli nějaké PTŘS . Fungovalo by to i proti RPG?

Nejsem si ale jistý, jestli lstivý Afgánci měli nějaké PTŘS . Fungovalo by to i proti RPG?

Funguje, Drozd je schopný postřelovat cíle o rychlosti 70 - 700 m/s, takže i RPG. Bohužel má Drozd dost omezený rozsah ( na rozdíl od Areny ) a nedokáže působit na cíle z boku a zadu věže, což právě v Afghánistánu muselo značně snižovat účinnost.

Tady je foto ženistů se speciálně vycvičeným minovým psem.


Jinak o válce v Afghánistánu mám dvě knížky, doporučuji :
Prokletá válka : Afghánistám moskevský Vietnam, Jiří F. Šiška,Votobia 1999, ISBN 978-80-7198-380-2
Bojiště Afhánistán, Jiří F. Šiška, Svět křídel 2004, ISBN 978-80-86808-07-6

Keď vidím toho psa tak som si spomenul na fotku zo včerajška, kde na výstave myslím policajnej, predstavili nepriestrelný komplet pre psa.