Suezská krize 1956 - diskuze

Arabsko-Izraelské války, Perský záliv...
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize

Příspěvek od Aaron Goldstein »

Mirek58 píše:AG:
Jistě Izraelci byli nevinní "beránci boží", ale jak potom hodnotíš "Operaci Susannah"?
( Izraelské prstíky v ní potvrdil Moše Kacav udělením metálů přeživším v 2005)
Jistěže nebyli beránci boží... Ale také nebyli čiré zlo proti neviňoučké Palestině a ještě nevinnějším okolním arabským státům... Už jednou jsem zdůrazňoval, že historie státu Izrael není černobílá...

Abychom se vyhnuli zbytečným debatám na téma "A co řekneš na..." tak sem napíšu svůj postoj jasně a zřetelně... Izrael bránil svou existenci... Bránil jí všemi prostředky... A z mého pohledu byl tedy v právu... Chcete-li tu moralizovat, které prostředky byly morální a které amorální, je to vaše věc... Ono se to v teple domova s nejbližším nepřítelem (a to ještě pouze potenciálním) několik tisíc kilometrů od vás dobře moralizuje... Vážím si Izraele, že v kritických dobách se nezalekl a obklopen nepřáteli si dokázal svou svobodu a existenci uhájit...
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize

Příspěvek od Aaron Goldstein »

Jsem dalek toho tvrdit, že je Izrael nevinnost sama... Ale zároveň odmítám tezi, že jednoho dne si řekl Izrael "Nemáme co na práci tak jen tak vtrhneme do Egypta... A zavoláme Frantíkům a Tomíkům a oni do toho půjdou s námi..." Ano, Izrael zaútočil na Egypt... Ale rozhodně ne jen tak z plezíru, ale proto, aby jednak přerušil blokádu a jednak aby zničil základny Fidáíjín... Ano, spojil se k tomuto útoku s Francií (která tam měla zájem vtrhnout kvůli Suezu) a vytěžil z té dohody maximum, zejména co se zbrojních dodávek z Francie týče... Ano, spojil se nakonec i s Británií, která měla v Egyptě stejný zájem jako Francie...

Ale podávat to, že zlořečený Izrael se spojil s proradnou Francií a Británií aby přepadli hodný, nevinný a mírumilovný Egypt je hodně zavádějící... I když přesně takto Sinajskou válku líčí socialistické pojetí dějin, tak jak se u nás vyučovalo před rokem 89... Protože Násir byl prosovětsky orientován, (byť možná proto, že USA odmítly dát Násirovy zbraně na dluh), v Egyptě byli sovětští poradci a do země proudila ze Sojuzu jedna zbrojní dodávka za druhou...

Ať žijí... Obrázek
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize

Příspěvek od Mirek58 »

Právě jsi zavadil o jádro problému.
O pár stránek nazpět je uvedeno, že muslimští hodnostáři,( hodnostář) se bral za Židy v 19.stol.
A o pár roků se něco změnilo, tak razantně, že muslimové obrátili o 180.
A není to jenom tohle, jako kluk jsem se stýkal s pánem ( nechal mě koukat na knihy staré pár set let), co dělal správce židovského hřbitova a pocházel z židovské čtvrti st. Jerulazéma, co jsem pochopil, měl něco rodem společného s kněžským rodem Lévi.
A ten nenechal na tehdy současném Izraeli nit suchou. Vyprávěl jeho zážitky a zážitky jeho rodiny, nic moc hezkého.
Vždycky, když došla řeč na tohle téma úplně se rozohnil.
Tedy co se změnilo? Proč? To mě zajímá, ne učesané verze pro "lid obecný".
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Vikomt
rotný
rotný
Příspěvky: 82
Registrován: 2/1/2015, 16:43

Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize

Příspěvek od Vikomt »

Násir bol tým, koho Egypt a ostatný arabský svet konečne potreboval. Vytvoril silnú vládu a reagoval pružne a chcel pre arabov niečo dosiahnuť a zjednotiť ich.
V rámci studenej vojny sa mu neľahlo korčuľovalo medzi mocnosťami, ktorým išlo len o to urvať si výhodnejšie postavenie a získať strategické miesta pre seba. A tak napokon znárodnil Suezský prieplav a oprávnene. Prijal ponuku o pomoci od ZSSR - tiež v poriadku. Potreboval rozvíjať svoju krajinu.
Izrael, Británia a francúzsko napadli Egypt - to je fakt - pričom tu vôbec nejde o to, kto bol baránok a kto nie. Išlo o agresívny akt, aby sa získala kontrola nad prieplavom a aby sa zbavili silného Násira a zvrhli ho. Násir napokon z tejto komédie vyšiel víťazne a s podporou ZSSR si išiel za svojimi cieľmi, zvysoka kašlúc na nejaké socialistické sracičky.
Len hlupák sa háda s hlupákom.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize

Příspěvek od Zemakt »

Je to o úhlu pohledu na znárodnění, pro mne je znárodnění zlodějna.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Vikomt
rotný
rotný
Příspěvky: 82
Registrován: 2/1/2015, 16:43

Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize

Příspěvek od Vikomt »

Je to síce asi OT tak nech mod prepáčia:
Berieš znárodnenie asi podľa nás alebo čo... nuž nechce sa mi tu popisovať dejiny Egypta od starovekej ríše až po ich revolúciu (wiki to uvádza vcelku dobre), ale to znárodnenie prieplavu sa mi javí ako dobrý ťah.
Len hlupák sa háda s hlupákom.
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize

Příspěvek od Aaron Goldstein »

Mirek58 píše: Tedy co se změnilo? Proč? To mě zajímá, ne učesané verze pro "lid obecný".
Nevím, co se změnilo... Možná by to věděl Pátrač, protože jeho znalosti Izraele jsou famózní... Ale já to prostě nevím...

Obrázek
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Uživatelský avatar
Sholva
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 268
Registrován: 22/8/2012, 20:07

Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Sholva »

Vikomt píše:
Je to síce asi OT tak nech mod prepáčia:
Berieš znárodnenie asi podľa nás alebo čo... nuž nechce sa mi tu popisovať dejiny Egypta od starovekej ríše až po ich revolúciu (wiki to uvádza vcelku dobre), ale to znárodnenie prieplavu sa mi javí ako dobrý ťah.
Teda, to je fakt síla. Jednou Společnost Suezského průplavu Egyptu nepatřila, takže jakýkoliv akt, kterým její vlastníky o toto vlastnictví připraví, je nezákonný. Tečka. Egypt to vylepšil blokádou rudomořského přístavu Izraele a Suezu pro jeho plavidla, což vzhledem k jeho významu si, v případě že se to diplomatiky v rozumném čase nevyřeší, o razantní řešení říkalo. Představ si, že někdo zablokuje naše hraniční přechody s Německem a abys tam naše zboží procpal, musel bys to vzít přes Slovensko, Ukrajinu, Rusko, Bělorusko a Polsko - ostatní směry berme za zablokované taky... Seděl bys v klidu a čekal až se ti to tady položí? Pokud strategicky napadneš stát, bude se bránit - čistě názorný příklad, trochu přitažený za vlasy... A válka, to je jen pokračování politiky...
"Každý šermíř na ho..., když nepřátel nerovno."
(A. Sapkowski)
Kraken
četař
četař
Příspěvky: 71
Registrován: 6/8/2012, 13:17

Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize

Příspěvek od Kraken »

Sholva píše:Jednou Společnost Suezského průplavu Egyptu nepatřila, takže jakýkoliv akt, kterým její vlastníky o toto vlastnictví připraví, je nezákonný.
To není úplně přesné. Společnost Suezského kanálu (Universal Suez Canal Ship Company), byla právně Egyptská společnost (vybudována na Egyptském území), ale byla otevřena a provozována na základě koncese vydané na 99 let v roce 1869 (např: https://books.google.cz/books?id=VRci2j ... on&f=false).
Platnost této koncese měla skončit 16.11.1968 a kanál přejít plně do Egypských rukou. Čímž se ovšem nic nemění na faktu, že znárodnění bylo nelegální.
Uživatelský avatar
Vikomt
rotný
rotný
Příspěvky: 82
Registrován: 2/1/2015, 16:43

Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize

Příspěvek od Vikomt »

OK, nechcem sa hádať, každý to vidíme z iného uhla. Možno ten môj nie je správny, ale taký mám názor. Že:

Násir celkom legálne znárodnil - možno to ani nie je to pravé slovo - prieplav. Zriadil novú spoločnosť Správu prieplavu ako nezávislý orgán s vlastným rozpočtom, ktorý prevzal zamestnancov. Táto spoločnosť bola registrovaná ako egyptská a podliehala egyptskému právu a akcionári mali dostať náhradu bežnej trhovej hodnoty (či sa tak ozaj stalo teraz neviem povedať).

Tento jeho krok bol podľa mňa výborný, (aj keby niekto namietal, že išlo o zbojstvo, ja zastávam názor že konečne získal to, čo získať už dávno mal resp. to urýchlil)

- po prvé získal pre egypt konečne prieplav a mohol začať krajinu rozvíjať
- po druhé vymotal sa z ťažkej situácie do ktorej ho dostali USA, Británia a spol. tým že odmietli financovať výstavbu asuánskej priehrady
- po tretie - dobre zamiešal politické karty, aj keď s rizikom že môže dôjsť k úhone.

Jeho risk sa mu oplatil - suezská kríza poslala do večných koloniálnych lovíšť Britániu a Franc.,
- ostali iba dvaja nenažranci (USA a ZSSR) - svet kolónií však už bol mŕtvy,
- Násir sa stal hrdinom pre krajiny ktoré trpeli pod koloniálnym jarmom,
- Egypt získal prieplav pod svoju správu (a následne ho otvoril všetkým lodiam ) a získal aj uznanie a prestíž v arabskom svete.

Aby sme sa ale vrátili k Izraelu: ten získal suezskou krízou tiež veľa. Do tej doby nie príliš zaujímavý, sa stal cieľom podpory zo strany USA, Británie a spol. a samozrejme začal dostávať aj významnú vojenskú podporu. Hneď sa stal aj cieľom novej vlny prisťahovalcov.
Takže vlastne suezská kríza - resp. znárodnenie prieplavu - urýchlilo určité politické dianie a spokojnosť napokon na každej strane. :)
Len hlupák sa háda s hlupákom.
Kraken
četař
četař
Příspěvky: 71
Registrován: 6/8/2012, 13:17

Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize

Příspěvek od Kraken »

Vikomt píše: Násir celkom legálne znárodnil - možno to ani nie je to pravé slovo - prieplav. Zriadil novú spoločnosť Správu prieplavu ako nezávislý orgán s vlastným rozpočtom, ktorý prevzal zamestnancov. Táto spoločnosť bola registrovaná ako egyptská a podliehala egyptskému právu a akcionári mali dostať náhradu bežnej trhovej hodnoty (či sa tak ozaj stalo teraz neviem povedať).
Suezský kanál postavila a provozovala soukromá společnost na základě koncese od Egyptské vlády, která měla trvat 99 led od otevření (v roce 1869). V této společnosti měl Egypt původně 44% akcií, které ovšem posléze odprodal Britům, kteří potom postupem času získali většinový podíl.
Takže Egypt v roce 1956 znárodnil soukromou společnost, ke které Egypt přispěl pouze tím, že byla na jeho území. Předpokládám, že znárodnění bylo legální podle Egyptských zákonů, ale podle mezinárodního práva sotva. Nehledě na to, že proti mezinárodnímu právu okamžitě zablokoval průplav pro Izrealské lodě.
Egypt skutečně nakonec akcionáře vyplatil, ale až v roce 1962 a bez zisků od roku 1956 do 1968. Jen pro představu výnos kanálu tvoří 3,7% HDP Egypta.
Uživatelský avatar
kozlustechnykus
poručík
poručík
Příspěvky: 769
Registrován: 9/3/2014, 20:24

Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize

Příspěvek od kozlustechnykus »

legálne znárodnil je zajimave slovni spojeni. Hitler taky legalne znarodnoval majetek po mrtvych zidech...
„Je to skutečně tak, že Česká televize má určený úhel pohledu. Má ho určen na základě doporučení Evropské komise, která povoluje veřejnoprávním médiím fungovat z poplatků, nebo z daní jenom za předpokladu, že budou prosazovat, obhajovat a dívat se na všechno z úhlu pohledu tradic evropského humanismu a kritického myšlení."
Michal Jankovec clen rady CT
arten
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2707
Registrován: 10/3/2010, 01:30

Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize

Příspěvek od arten »

Aaron Goldstein píše:
arten píše: Aarone, v 56tom sa Izrael tajne dohodol s GB a F a zaútočil na Egypt.
Ještě před vypuknutím ..... (zdroj: Holas - Seminární práce Čtvrtstoletí Státu Izrael 1948-1973 )
arten píše:Tak v pri použití úplne rovnakého formálneho princípu v 1967 bol útočníkom jednoznačne Izrael :wink:
Právě že i v roce 1967 to byla opět reakce na blokádu Tiranské úžiny Egyptem... Útočníkem, respektive agresorem byl tedy opět Egypt...
Ten prvý príspevok vlastne potvrdzuje to čo hovorím. Izrael sa dohodol s F+GB a zaútočil na Egypt. S cieľom vytvoriť zámienku a získať výhody čo potvrdzuješ.

Problém je, že tento konflikt je v podstate permanentnou vojnou. A ak sa nechceme pri hodnotení jednotlivých udalosí dostať až k "prvotnému hriechu" čo tu riešia leviathan s Pátračom, tak pri hodnotení jednotlivých fáz konfliktu je skrátka tento prístup historicky nekorektný.

Ak samozrejme nechceš dokazovať, že každú vojnu začal niekto iný, nie Izrael. :wink:

EDIT: znárodnenie - môže byť legálny a legitímny krok vlády (za náhradu). Niekedy môže byť aj nelegálny, ale legitímny - ak napríklad napráva nevýhodné zmluvy z koloniálnej (Egypt, Saud. Arábia, Kuvajt atď.), či neokoloniálnej éry (Bolívia) a niekedy priam žiadúce (ekvivalentné podiely v bankách za naliatie verejných peňazí v kríze, že?) :wink:
Ale ak skĺzneme do tejto debaty, tak to tu zabijeme :???:
Uživatelský avatar
Vikomt
rotný
rotný
Příspěvky: 82
Registrován: 2/1/2015, 16:43

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Vikomt »

Arten už sme v osobitom vlákne, takže nemáme čo zabiť. :)

S tým čo si napísal o znárodnení - je to presne tak. Nejde každý prípad hodiť do rovnakého koša, treba to odlíšiť - ako si to urobil a v prípade Egypta sa žiada stručne spomenúť z dejín Egypta, že prešiel týmto obdobím:
Faraónský Egypt
Alexander a Ptolemáiovské obdobie
Rímská nadvláda
Arabská nadvláda
Osmanská nadvláda
Britská okupácia
Od r. 1952 Nezávislý Egypt

Z toho je celkom zrejmé, že príklad Kozlustechnykusa je od veci. Skôr by sa dal obmeniť, že ak by Čechy dlhodobo okupoval nejaký iný národ a medzitým by predovšetkým pre svoje záujmy niečo dôležité v nich vybudoval, po vyhlásení samostatnej Českej republiky by obyvateľstvo asi ťažko hnalo pred súd nového českého prezidenta, ak by tento strategický objekt znárodnil. A svet, pokiaľ by mal súdnosť, tak by tiež nič nenamietal.
Len hlupák sa háda s hlupákom.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize

Příspěvek od Zemakt »

Suezský kanál postavila a provozovala soukromá společnost na základě koncese od Egyptské vlády, která měla trvat 99 led od otevření (v roce 1869). V této společnosti měl Egypt původně 44% akcií, které ovšem posléze odprodal Britům, kteří potom postupem času získali většinový podíl.

vzhledem k výše postnutému od Krakena, se mi toto nejeví jako zrovna zářný příklad "férovky". To jako, že je v pořádku: počkejme pár desítek let, až nebudou silní a pak s nimi vyjebejme? Sice jsme jim prodali podíl, ale to nevadí za čorku jim dáme prd, možná v budoucnu, až budeme mít, respektive až nám na to ta čorka vydělá? Taky názor.
Naposledy upravil(a) Zemakt dne 6/1/2015, 21:37, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Kraken
četař
četař
Příspěvky: 71
Registrován: 6/8/2012, 13:17

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Kraken »

Vikomt píše:Skôr by sa dal obmeniť, že ak by Čechy dlhodobo okupoval nejaký iný národ a medzitým by predovšetkým pre svoje záujmy niečo dôležité v nich vybudoval, po vyhlásení samostatnej Českej republiky by obyvateľstvo asi ťažko hnalo pred súd nového českého prezidenta, ak by tento strategický objekt znárodnil. A svet, pokiaľ by mal súdnosť, tak by tiež nič nenamietal.
Tento případ je úplně mimo. Suezský kanál nevybudovala žádná okupační mocnost ani Egypt, ale vybudovala a provozovala soukromá společnost.
Kupodivu Britové byli nejdříve zásadně proti, ale nakonec Frantíkům společnost vyfoukli a získali majoritu.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Pátrač »

Jinak co se týká druhé arabsko-izraelské války , jak je někdy nazývána Suezská krize, jen takové malé shrnutí.

Tato válka, která byla součástí Suezské krize, je dokonalou ukázkou politických pletich a politických švindlů. Dne 26. července 1956 byla společnost provozující suezský průplav znárodněna Egyptem. Egyptský prezident Násir tento krok zdůvodnil potřebou financovat stavbu Asuánské přehrady z plavebních poplatků. Aniž bych chtěl působit jako levičák, myslím si, že to mělo svoji logiku. Jenže země, kde sídlili hlavní akcionáři průplavové společnosti tedy Velká Británie a Francie zahájily velmi rychle tajná vojenská jednání o možnosti invaze do Egypta a sesazení prezidenta. Jenže nedokázaly pro tento plán získat podporu Spojených států a Velká Británie od něj díky tomu nakonec ustoupila. Ale ponechala si zadní vrátka a souhlasila s tajným plánem Francie a Izraele, podle něhož měl Izrael zaútočit na Egypt, a kombinované anglo-francouzské jednotky následně měly zasáhnout k obnovení pořádku. Tedy k vytlačení Izraelců z Egypta. A jen tak náhodou mělo dojít k pádu egyptského prezidenta a průplavová společnost by se vrátila ke svým ziskům.

Zde naprosto neodiskutovatelně izraelská elita naznala, že je možno Egyptu beztrestně způsobit vážné škody. Jak politické tak ekonomické ale hlavně vojenské, kdy se předpokládalo, že se podaří egyptskou armádu vážně poničit.

Izrael se své části plánu ujal velmi iniciativně. Pod záminkou, že Egypt toleruje ozbrojené akce z Pásma Gazy, které tehdy bylo pod egyptskou správou – já bych řekl okupací, ale mezinárodní společenství pro tuto egyptskou přítomnost v Pásmu Gazy takto nenazývá - Izrael zahájil invazi 29. října daného roku. Osobně si myslím že pozemní útok nebyl ničím vyprovokován. Takže jediným opravdu relevantním důvodem bylo zablokování izraelského přístavu Ejlát egyptskými námořními silami, což Izrael odřízlo od Rudého moře a tedy od významné cesty, kterou proudilo vše potřebné do této země. Když to Egypt vylepšil zákazem pohybu izraelských pavidel průlavem, bylo vymalováno.

Izarelské historiografiečasto píše, že útok byl pně legitimní, protože Egypt s Izraelem odmítl uzavřít po prážce v roce 1949 mírovou smlouvu, takže Izrael byl v té době s arabskými státy prakticky ve válečném stavu. Jenže bylo zde podepsané příměří a to je de facto ukončení válečného stavu, když už ne de jure.

Pan JOHNSON, Paul. ve své knize Dějiny dvacátého století, Praha, Rozmluvy, rok 2008. k tomu píše, cituji:

„Egypťané mu – tedy Izraeli - bránili v přístupu k Indickému oceánu, což už sám o sobě byl nepřátelský čin, a odmítali jeho lodím průjezd průplavem, což znamenalo flagrantní porušení dohody z roku 1888. Daleko závažnější však bylo, že Násir za pomoci Sovětského svazu očividně zvyšoval údernou sílu egyptské armády a systematicky budoval vojenské a diplomatické vztahy s cílem provést společný soustředěný útok na Izrael a úplně ho vyhladit. Celý proces v podstatě skončil 25. října 1956, kdy vytvořil egyptsko-syrsko-jordánské vrchní velení. To poskytlo Izraeli morální důvod k preventivnímu úderu proti Egyptu.“

Vše bych klidně akceptoval, nebýt toho, že součástí úvah byl i ten krajně nekorektní plán vypracovaný Francií a Velkou Británií. Izrael tak hrál roli toho, kdo dělá za jiné špinavou práci a i když i jeho důvody byly korektní, ten komplot tomu dává pachuť darebárny. TO pan Johnson nějak zapoměl do své knihy vložit.

Izraelští vojáci tedy zahájili 29. října útok na Egypt a za necelé čtyři dny postoupili až k Suezskému průplavu. Jejich razantní postup vyvolal takový dojem, že egyptské jednotky nedokázali najít způsob jak se proti útočníkům prosadit. Den po zahájení útoku, 30. října daly Velká Británie a Francie Izraeli i Egyptu ultimátum na ukončení vojenských operací včetně požadavku stáhnutí vojsk z území 16 km podél Suezu. Když to Egypt odmítl, Británie a Francie jeho postoj považovali za důvod k jeho napadení. Britské a francouzské jednotky den na to bombardovaly letecké základny Egypta s cílem zničit jeho vzdušné síly. Dále potom byl tvrdě napadán přístav Port Said.

USA společně se Sovětským svazem odsoudily počínání Británie, Francie i Izraele, přesto 5. listopadu Británie s Francií zaútočily na Egypt a rychle získaly kontrolu nad severní částí Suezského průplavu. Zesílenému nátlaku USA a Sovětského svazu Velká Británie a Francie ustoupily; ve Fort Said přistály jednotky Spojených národů. Britové s Francouzi dostali měsíční lhůtu na stažení svých jednotek. Izraelské jednotky ale zůstaly na Sinaji po dlouhé měsíce. Poslední se stáhly pod tlakem USA a OSN až v březnu 1957. Hranice mezi Izraelem a Egyptem na Sinaji byly poté monitorovány vojsky OSN.

Obrázek
Mapa Izraelské ofenzivy na Sinajském poloostrově v roce 1956.

Válka skončila rozpačitým výsledkem:

- pro Francii a Velkou Británii znamenala diplomatický debakl,

- pro Izrael vítězství, neboť dosáhl svého cíle – z velké části z likvidoval vojenský potenciálu Egypta. Dále obsadil pásmo Gazy a zajistil si nerušený přístup k Akabskému zálivu. Do roku 1957 také držel Sinajský poloostrov.

Tato válka ale přinesla i něco dalšího. Podpořila formování politických, ale hlavně vojenských institucí a organizací v tom co zbylo z Palestiny a v celém arabském světě, které měly být nápomocné ke dvěma aktivitám:

- politickému boji proti Státu Izrael

- vojenským akcím proti izraelskému obyvatelstvu – čti terorismus, ochraně vlastních politických špiček, gerilové válce všude kde uznají za vhodné a ochraně arabské populace která byla fiktivně nebo i skutečně ohrožována Izraelci.

Takže po roce 1956 zesílily snahy Palestinců o vytvoření palestinské organizace, která by napomohla vzniku palestinského státu. Tedy toho státu, který v roce 1947 odmítli. U jejího zrodu stál Jásir Arafat, který vyrůstal v Gaze a byl členem Muslimského bratrstva i ozbrojené složky velkého muftího Hadži Amina Hussejního. V době studií v Káhiře založil Generální svaz palestinských studentů. Jako jeho zástupce se objevil i v roce 1956 na setkání Mezinárodního svazu studentstva v Praze. V této době naše země vystupovala proti Izraeli otevřeně nepřátelsky. Byl tedy na správném místě ve správný čas. V roce 1957 odcestoval do Kuvajtu, kde založil s několika dalšími lidmi Výbor pro osvobození Palestiny přejmenovaný později na Fatah. Vzorem se mu stala alžírská Fronta národního osvobození. Počátkem 60. let Alžírsko na své půdě také umožnilo výcvik ozbrojené složky Fatahu.

Fatah však potřeboval ukázat svou sílu v samotné Palestině. Jako protiváhu Fatahu totiž byla v roce 1964 ustavena v Káhiře Organizace pro osvobození Palestiny, kterou podporoval egyptský prezident Násir a která velice brzy začala hrát první housle v palestinském boji proti všem. Její ustavující listina popírala platnost vzniku Izraele a zdůrazňovala povinnost osvobodit Palestinu z moci Židů. Byla to však Sýrie, která na konci roku 1964 umožnila Fatahu, aby z jejího území podnikl útoky na Izrael. Teprve třetí akce ze 14. ledna 1965 a čtvrtá z 28. února se podařily a získaly tak Fatahu podporu v arabských zemích. Přispěly však také k zostření napětí mezi Sýrií a Izraelem, jež vedlo k řadě stupňujících se potyček na společné hranici.

Syřané ostřelovali izraelská města na severu a nakonec se boje přenesly i do vzdušného prostoru. Arafat a jeho Fatah Organizaci pro osvobození Palestiny až do roku 1968 bojkotoval. Když ji nakonec uznal, stalo se to Arafatovým triumfem. Stanul totiž v čele této velké organizace. Hlavní důvod ale nebyl v jeho politické obratnosti. Bylo to hlavně proto, že Fatah měl velkou podporu v palestinské populaci a hlavně ozbrojenou složku o síle 15 000 bojovníků, tedy největší v rámci OOP.

Ve finále se tedy vše jeví tak, že toto vítězství proti Egyptuv roce 1956 v sobě skrývalo prohru a budoucí latentní problém.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Zemakt »

Tato válka, která byla součástí Suezské krize, je dokonalou ukázkou politických pletich a politických švindlů. Dne 26. července 1956 byla společnost provozující suezský průplav znárodněna Egyptem. Egyptský prezident Násir tento krok zdůvodnil potřebou financovat stavbu Asuánské přehrady z plavebních poplatků. Aniž bych chtěl působit jako levičák, myslím si, že to mělo svoji logiku.
Díky Pátrači za solidní vsuvku. Levičákem by jsem si tě nedovolil nazvat, nicméně, přestože znárodnění mohlo mít svoji logiku, znamenalo porušení mezinárodního práva, tečka. Stavba vodního díla či třeba nové pyramidy v Gíze to sotva změní. Bo, se mýlím?
ato válka ale přinesla i něco dalšího. Podpořila formování politických, ale hlavně vojenských institucí a organizací v tom co zbylo z Palestiny a v celém arabském světě, které měly být nápomocné ke dvěma aktivitám:

- politickému boji proti Státu Izrael

- vojenským akcím proti izraelskému obyvatelstvu – čti terorismus, ochraně vlastních politických špiček, gerilové válce všude kde uznají za vhodné a ochraně arabské populace která byla fiktivně nebo i skutečně ohrožována Izraelci.
K tomuto by stejně v budoucnu došlo. Maximálně to bylo tímto konfliktem urychleno. Postoj Arabů/Palestinců ke konečnému řešení izraelské otázky je od války za nezávislost neměnný, alespoň jsem nikde nezaznamenal pokus o jiné než silové řešení. Rád se poučím.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Alchymista »

Za akých podmienok bola zmluva o prieplave podpísaná?
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Zemakt »

To netuším, každopádně vzhledem k maximální realizaci a nutnosti velkých investic pocházel kapitál z Francie, Rakouska-Uherska, Ruska, USA a zejména z Egypta. Proto zřejmě oněch 44 procent. Rozpočet byl překročen asi dvakrát a vzhledem k faktu, že se Egypt dostal na začátku 80 let do finančních problémů musel egyptský místokrál pak tyto akcie prodat. Paradoxně Anglii, jak zde již zaznělo.

Edit: něco jsem, ale vyškrábl, cituji

Úmluva z Konstantinopole

Dne 30. března 1885 se konalo první zasedání, jež slavnostně zahájil francouzský
ministerský předseda Jules Ferry. Francouzská strana sice předsedala společné komisi,
jednání však měla pouze formální charakter. Ve skutečnosti se řešily sporné otázky
v subkomisi, které předsedal znalec egyptské problematiky Francouz Camille Barrère.
Mezi delegáty vyvolal nejvášnivější diskuze samotný status Suezského průplavu a pří-
padná sultánova práva a pravomoci. Většina zemí prosazovala zmezinárodnění plavební
cesty. Francie současně požadovala ustanovení komise, která měla garantovat svobodnou
plavbu průplavem a dohlížet na přilehlé kanály a okolí. Velká Británie proti této variantě
vystoupila a místo případných garancí přímo požadovala, částečně podporovaná
Itálií, jeho neutralitu. Dne 13. června se po desetitýdenním vyjednávání sešli zástupci velmocí
a dvou mocností k poslednímu kolu jednání. Krátce nato se situace zkomplikovala,
protože padl britský liberální kabinet. „Suezská otázka” proto dočasně ztratila na důle-
žitosti a konference se rozešla, aniž by dospěla k dohodě. Na problematiku Suezského
kanálu se znovu zaměřil až třetí článek Drummond-Wolffovy konvence, jenž zahrnoval
pasáže o svobodné plavbě v takové podobě, v jaké se je Britům podařilo dojednat během
pařížských jednání v roce 1885.
Dne 29. října 1888, po zdlouhavých britsko-francouzských jednáních, podepsali
v Konstantinopoli zástupci Francie, Itálie, Německa, Nizozemského království, Osmanské
říše, Rakouska-Uherska, Ruska, Španělska a Velké Británie konvenci o svobodné
plavbě Suezským průplavem, regulující průjezd válečných plavidel. V rozsáhlém dokumentu
o sedmnácti článcích se v prvním odstavci pravilo: „Suezský námořní kanál bude
vždy svobodný a otevřený, jak v čase války, tak v období míru, každému obchodnímu i vá-
lečnému plavidlu bez rozdílu vlajky.Svobodný průjezd již garantovala koncese z roku
1856, částečně se však přikročilo k jeho omezení v letech 1877 a 1882. V roce 1888 došlo
k vyjmutí válečních plavidel z veškeré teritoriální jurisdikce Egypta, a proto mohly proplouvat
neutrálním kanálem i bez předchozího povolení egyptské strany.294
Podle čtvrtého článku, nejrozsáhlejšího a nejdůležitějšího, nesměly být prů-
plav a přilehlé přístavy v okruhu tří námořních mil od vjezdů do kanálu během války použity
k válečným operacím či bránění svobodné plavby. Získávat nebo skladovat zásoby
v oblasti průplavu a přilehlých přístavech nebylo plavidlům bojujících stran mimo případy
krajní nouze povoleno. Bez zbytečného zdržení měl probíhat rovněž průjezd plavidel, které
mohly v rejdách setrvat maximálně po dobu jednoho dne. Příjezd a odjezd lodí válčících
stran vymezoval čtyřiadvacetihodinový interval. V dalších článcích lze nalézt významná
ustanovení – od zpřesňujících, přes omezující až k zakazujícím klauzulím. Kupříkladu oblast
průplavu295 se nikdy neměla stát předmětem blokády, zakazovalo se budování trvalých
fortifikačních systémů, válčícím zemím zde nebylo povoleno vylodit či nalodit jednotky,
munici nebo jiný vojenský materiál (kromě striktně vymezených případů). Pouze
ve „vstupních” přístavech Port Saíd a Suez mohly nebojující mocnosti udržovat nanejvýš
dvě válečná plavidla.
Výše zmíněná opatření k udržení veřejného pořádku a bránění egyptského
území přirozeně neplatila pro sultána, formálně zastoupeného chedívem. Podle osmého
článku egyptští agenti, jež si vybrali signatáři konvence jako své zástupce, měli právo dohlížet
na plnění smlouvy; v případě ohrožení bezpečnosti průplavu mohli i jednat. Předpokládalo
se, že k samostatné akci nepřikročí žádná velmoc, a proto, za předsednictví
doyena, měli tamní generální konzulové vytvořit komisi, která by v případě nutnosti
zmocňovala egyptského vladaře zakročit.
Je nezbytné upozornit na skutečnost, že konvence povolovala budování do-
časných opevnění, a proto nelze hovořit o demilitarizaci kanálu. Suezský průplav z pohledu
mezinárodního práva sloužil jako neutrální mezinárodní komunikace, a proto měl
každý stát nezadatelné právo ho využívat. Egypt musel strpět průjezd vlastním územím
i výsostnými vodami. Nemohl ho opevnit, bojovat ve vlastních vodách, případně přistoupit
k blokádě či zakázat proplout cizím válečným plavidlům. Vzhledem ke skutečnosti,
že restrikce byly namířeny nepřímo proti Velké Británii jako ochránkyni Egypta, bylo jen
otázkou názoru, jak dalece by se hledělo na tyto smluvní podmínky v době války mezi
dvěma evropskými velmocemi.
Ačkoli britští delegáti s těmito klauzulemi souhlasili, od počátku se k nim stavěli
značně rezervovaně. Nepodařilo se jim totiž prosadit jejich původní návrh, jenž zakazoval
vjezd do průplavu těm válečným plavidlům, které přepravovaly válečnou kořist.
Britové logicky poukazovali na rozpor mezi vojenskými omezeními a jejich přítomností
v zemi. Nekompatibilita smlouvy se stávající situací proto zapříčinila, že se nestala dostatečně
účinná. Velká Británie sice uznávala dohodu jako celek, trvala však na poza-
Samotný průplav, přilehlý sladkovodní kanál, přístavy Port Saíd a Suez, jezero Timsa
a Hořká jezera – Malé a Velké.

Zdroj: Britská zahraniční politika a Egypt v 80. letech 19. století | Jaroslav Valkoun
Naposledy upravil(a) Zemakt dne 6/1/2015, 23:10, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Odpovědět

Zpět na „Blízký a střední východ“