Suezská krize 1956 - diskuze

Arabsko-Izraelské války, Perský záliv...
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od kenavf »

Zemakt píše:....nicméně, přestože znárodnění mohlo mít svoji logiku, znamenalo porušení mezinárodního práva, tečka..
Malé OT:Ak by Kuba znárodnila základňu Guantanámo,bolo by to porušenie medzinárodného práva?
Zmluva o nájme,ktorú môže vypovedať len jedna strana(USA),ktorú podpísala skorumpovaná kubánska vláda, nesplňuje obvyklé štandarty .

Obdobne by bolo zaujímavé vedieť za akých podmienok bol dohodnutý Suez a tak by sa dalo posúdiť či Anglia a Francia využívala vtedajšie mocenské postavenie na úkor Egypta pri podpise zmluvy.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17709
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od skelet »

Pochopitelně, že by to bylo porušení mezinárodního práva. Pokud by takovou smlouvu někdo chtěl zrušit, tak by se tak muselo dít přes mezinárodní soud, domlouvou, či arbitráží.
ObrázekObrázekObrázek
arten
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2707
Registrován: 10/3/2010, 01:30

Re: Izrael v krizi, díl první - Vlastní pílí do krize

Příspěvek od arten »

Pátrač, niet čo dodať, skvelé.

Kraken píše: Tento případ je úplně mimo. Suezský kanál nevybudovala žádná okupační mocnost ani Egypt, ale vybudovala a provozovala soukromá společnost.
Kupodivu Britové byli nejdříve zásadně proti, ale nakonec Frantíkům společnost vyfoukli a získali majoritu.
Zemakt píše:
Suezský kanál postavila a provozovala soukromá společnost na základě koncese od Egyptské vlády, která měla trvat 99 led od otevření (v roce 1869). V této společnosti měl Egypt původně 44% akcií, které ovšem posléze odprodal Britům, kteří potom postupem času získali většinový podíl.

vzhledem k výše postnutému od Krakena, se mi toto nejeví jako zrovna zářný příklad "férovky". To jako, že je v pořádku: počkejme pár desítek let, až nebudou silní a pak s nimi vyjebejme? Sice jsme jim prodali podíl, ale to nevadí za čorku jim dáme prd, možná v budoucnu, až budeme mít, respektive až nám na to ta čorka vydělá? Taky názor.
Ešte k tomu znárodneniu - ako hovorím niekedy môže byť aj nelegálne (teda v zmysle porušenia medz. práva), ale plne legitímne. Prečo by napr. nemohol štát zrušiť zmluvu ktorá vznikla tak, že súkromná firma podplatila/odrbala minulých vodcov a zmluva je krajne nevýhodná pre krajinu?

Neviem konkrétne čísla atď v tomto prípade, ale kľudne by som si tipol, že to bola búda - dať Egyptu podiel a potom ho prinútiť za lacika predať.
Len pre zaujímavosť - keď Moraes nedávno znárodnil ropný biznis v Bolívii, štát mal úplne absurdné výnosy, tuším 18%. No a Morales ponúkol medzinárodným koncernom, že buď ich riadne vyplatí, alebo ich nechá ako prevádzkovateľov a budú mať oni 18% (až po 40% na menej výnosných poliach). A oni na to pristúpili! Teraz nechcem debatovať o Bolívii atď. len upozorniť na fakt, ako obrovké zisky museli mať predtým, keď aj po otočení pomeru výnosov to je pre korporácie stále zaujímavý biznis.

Takže pri používaní slov vyjebejme, prd a čorka by som bol dosť obozretný (hlavne v krajinách z ktorých európania len stovky rokov brali - teda existuje aj hostorický dlh)
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Zemakt »

V pohodě, na druhou stranu bych byl opatrný se zpochybňováním čehokoliv, na základě smyšlenek, přání apod.. Chcemeli něco posuzovat, tak v realitě doby a ne z dnešniho pohledu. To by se dalo zpochybnit vše. I když, na Palbě je všecko možné :wink:
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Kraken
četař
četař
Příspěvky: 71
Registrován: 6/8/2012, 13:17

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Kraken »

Alchymista píše:Za akých podmienok bola zmluva o prieplave podpísaná?
Více informací např. viz.: http://www.ebha.org/ebha2007/pdf/Piquet.pdf
Společnost Suezkého průplavu byla Francouzko-Egyptská soukromá společnost, ve které bylo 56% drženo Francouzkými akcionáři a 44% vicekrálem Egypta. Egypt posléze svůj podíl prodal Britům (protože byl ve finanční krizi) a ti v dalším průběhu získali většinový podíl.
Společnost měla koncesi na provozování kanálu na 99 let (1869 – 1968).
Alchymista píše:Ešte k tomu znárodneniu - ako hovorím niekedy môže byť aj nelegálne (teda v zmysle porušenia medz. práva), ale plne legitímne. Prečo by napr. nemohol štát zrušiť zmluvu ktorá vznikla tak, že súkromná firma podplatila/odrbala minulých vodcov a zmluva je krajne nevýhodná pre krajinu?
Krátce: Kdyby nebylo této soukromé společnosti tažené Ferdinandem de Lessepsem tak žádný Suezský kanál není. Takže soukromá společnost obrala Egypt tím, že mu postavila průplav, který mu potom Egypt znárodnil a vydělává na něm.
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Polarfox »

arten píše:Takže pri používaní slov vyjebejme, prd a čorka by som bol dosť obozretný (hlavne v krajinách z ktorých európania len stovky rokov brali - teda existuje aj hostorický dlh)
Historický dluh...jenže jen z jedné strany? :) Fajn, kolonialismus není vždy úplná selanka, ale i přesto, že byly využívány lokální zdroje (lidské i materiální), tak v režii evropských států a soukromých společností. To ony vybudovaly infrastrukturu, základy ekonomiky a propojení se světem. Ano, profitovaly na tom, ale to ty státy po dekolonializaci taktéž. Nemluvě o tom, že řada z nich se po pádu kolonialismu propadla o pár kroků zpět. Kanály, ropné vrty, doly, přístavy, továrny, loděnice, atd. atd. ...stálo by tohle všechno, kdyby evropské státy se světem "nevyjebávaly"? :) Samozřejmě nic by se nemuselo znárodňovat, protože by nebylo co :)

Takže 18% z výnosů se sice může zdát málo, ale jaké výnosy by měl bolivijský stát, kdyby tam ropné koncerny nikdy nezavítaly s bolivijským lidem vyjebat? Jak by se k těžbě postavili oni sami bez mezinárodního vměšování?
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
Vikomt
rotný
rotný
Příspěvky: 82
Registrován: 2/1/2015, 16:43

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Vikomt »

Jak by se k těžbě postavili oni sami bez mezinárodního vměšování?
Možno by neťažili, alebo začali s ťažbou oveľa neskôr - keď by si niečo sami postavili alebo s pomocou niekoho, kto by s nimi viac jednal ako so seberovným partnerom. O tom ťažko diskutovať - ide o rovinu, čo keby...
Ale ak by sme ostali pri čo keby... v Egypte, čo mal teda akože "správne" a legálne urobiť Násir vo svojej republike, ak nemal akože znárodniť prieplav? V prvom rade žiadal pomoc s auánskou priehradou a tú nedostal. Zaujímalo by ma, dokedy sa mal doprosovať niekoho a brať ohľady na nejakých akcionárov, ktorým bol Egypt ako taký u zadku a ktorí len ťažili z toho, že bol dlho pod cudzou správou.
Myslím, že urobil dobrú vec, a byť egypťanom v tom čase, nosím ho na pleciach. Konečne ukázal, kto je v Egypte pánom. Tým ovšem nechcem povedať, že schvaľujem každé jeho neskoršie konanie.

Čo sa týka kolonializmu a jeho prínosu pre okupované štáty, treba sa spýtať nejakého domorodca, či by prijal byť kolóniou aj naďalej. Tento svet je pre nás neznámy, ale snáď v každej krajine príde čas, keď domorodci chcú aby cudzí išiel kade ľahšie a že medzitým niečo postavil, vybudoval? Robil to predovšetkým pre svoje záujmy. Kolónia sa síce tým pádom pozdvihla, ale určite prvotný zámer nebol taký, aby kolónia prekvitala pre domorodcov. Z morálneho hľadiska bol kolonializmus odpad.
Len hlupák sa háda s hlupákom.
Uživatelský avatar
kozlustechnykus
poručík
poručík
Příspěvky: 769
Registrován: 9/3/2014, 20:24

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od kozlustechnykus »

A proc by mel nekdo Egyptu pomahat s nejakou prehradou?
„Je to skutečně tak, že Česká televize má určený úhel pohledu. Má ho určen na základě doporučení Evropské komise, která povoluje veřejnoprávním médiím fungovat z poplatků, nebo z daní jenom za předpokladu, že budou prosazovat, obhajovat a dívat se na všechno z úhlu pohledu tradic evropského humanismu a kritického myšlení."
Michal Jankovec clen rady CT
Uživatelský avatar
Vikomt
rotný
rotný
Příspěvky: 82
Registrován: 2/1/2015, 16:43

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Vikomt »

A prečo nie? Štáty si pomáhajú ale zadarmo určite nie, ledaže by mali k tomu nejaké dôvody. Násir mal dostať od USA a Británii pôžičku na výstavbu priehradu, tá však bola po znárodnení prieplavu vypovedaná. V rámci obchodných striktných vzťahov - mu pôžičku mali dať. Avšak z politických - mu nedali.
Len hlupák sa háda s hlupákom.
Uživatelský avatar
kozlustechnykus
poručík
poručík
Příspěvky: 769
Registrován: 9/3/2014, 20:24

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od kozlustechnykus »

Tak na takovouhle diskuzi fakt nemam.
„Je to skutečně tak, že Česká televize má určený úhel pohledu. Má ho určen na základě doporučení Evropské komise, která povoluje veřejnoprávním médiím fungovat z poplatků, nebo z daní jenom za předpokladu, že budou prosazovat, obhajovat a dívat se na všechno z úhlu pohledu tradic evropského humanismu a kritického myšlení."
Michal Jankovec clen rady CT
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Polarfox »

Vikomt píše:Z morálneho hľadiska bol kolonializmus odpad.
Z morálního hlediska může být klidně kolonialismus třeba odpad, z praktického ale teď spoustu těch domorodců živí. A nejen že je živí, ale dal jim i takové podmínky, aby si po osamostatnění mohli alespoň něco diktovat. Stát bez technologií a kapacit je vždy odkázán na libovůli druhých. Takže koloniální mocnosti sice možná rozvíjely ty země pro sebe, ale rozvíjeli je...a ve většině případů je rozvinuly tam, kam by se ony samy nedostaly.

Ale vezměme třeba tvého oblíbeného Násira. Co by asi tak dělal, kdyby se západní státy a akcionáři zdekovali, vyplatili nějaké finanční kompenzace a před odchodem celý slavný kanál zasypali? Na čem by Násir vydělával? Co znárodňoval? Čím vydíral? A myslíš, že by si jen tak vykopal nový kanál, aniž by škrabal prstíčkem kde se dá o peníze a technologickou pomoc? Něco přebrat a operovat s tím jako s majetkem egyptského lidu je jedna věc, něco vybudovat věc druhá.
Vikomt píše:A prečo nie? Štáty si pomáhajú ale zadarmo určite nie, ledaže by mali k tomu nejaké dôvody. Násir mal dostať od USA a Británii pôžičku na výstavbu priehradu, tá však bola po znárodnení prieplavu vypovedaná. V rámci obchodných striktných vzťahov - mu pôžičku mali dať. Avšak z politických - mu nedali.
A odkdy se politika nepočítá? Násir měl dostat půjčku, pokud bude spolehlivým politickým partnerem...což Násir nakonec nebyl, tak dostal kulový (proč v Egyptě utápět prachy že jo?). Načež znárodnil průplav (tj. po vypovězení půjčky, ne před ním).

Navíc sám tu operuješ obchodně striktními vztahy, ale když ty vztahy poruší Egypt (znárodněním), tak se to nepočítá? :)
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Mirek58 »

Pánové, debata je přínosná, až na jednu maličkost.
Obracíte posloupnost dění.
/ Násir si našel nové kamarády - SSSR a spol.
/Tím pádem i nové dodavatele zbraní východní provenience
/Vzhledem k tomu, Nízká Asuánská přehrada, stavěná 1889-1902( zvyšovaná 1907-1912 a 1929-1933), nebyla bezpečná přes dvojí zvyšování bylo v 1952 ( průšvih v r. 1946) rozhodnuto o stavbě Vysoké Asuánské přehrady ( tedy nikoliv výmysl Násira, nýbrž monarchie) .
Tuhle stavbu měla financovat Světová banka, ale po odmítnutí zbraní ze západu ( plus uznání ČLR Egyptem) a nákupu ze SSSR tato na popud USA financování zamítla.
Šlo asi o 270 mil dol.
/Následně Násir znárodnil průplav
Tedy znárodnění průplavu byl až poslední krok v boji o financování díla, které Násir zdědil po monarchii.
Tak prosím, snažte se udržet následnost děje.
ObrázekObrázek
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Mirek58 »

Ještě maličko k pozadí, či dění přímo související s vypovězením Smlouvy z 1936.:
V lednu 1950 zvítězila v parlamentních volbách strana Wafd, která se opírala o
podporu inteligence a větší části střední třídy. Strana se zavazovala snížit daně a provést
potřebné hospodářské reformy. Prosazovala také odchod britských vojsk, která zde byla
rozmístěna na základě smlouvy z roku 1936, podle níž mohli Britové využívat egyptské
základny 20 let. Počet britských vojáků byl smlouvou omezen na 10 tisíc, jejich
skutečný počet však v té době dosahoval 80 tisíc.3
Když egyptští představitelé oficiálně
požádali Británii o stažení vojsk, byla jejich prosba zamítnuta s odůvodněním, že tomu
brání zhoršená mezinárodní situace.4

V říjnu 1951 se egyptská vláda rozhodla smlouvu vypovědět a vzápětí nato
zachvátily zemi násilné protibritské protesty. Britská armáda reagovala velmi ostře,
obsadila některé egyptské kasárny a izolovala pásmo Suezského průplavu od Egypta.
JACKSON, Robert, Suez – zapomenutá invaze, Brno, 1997, str. 10
Zajímavé maličkosti, nemyslíte?
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Vikomt
rotný
rotný
Příspěvky: 82
Registrován: 2/1/2015, 16:43

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Vikomt »

Už sa nám to začína rysovať. Myslím si, že základ celej debaty by mal tvoriť fakt, že v prípade Egypta nemá zmysel posudzovať znárodnenie prieplavu z hľadiska legálnosti alebo nelegálnosti, akoby išlo o fabriku v bývalej ČSSR. Je to celé o inom.

Doplním toľko, nakoľko tu padli nejaké podnety, že na výstavbe prieplavu makali predovšetkým egypťania a to za ťažkých podmienok a s veľkou úmrtnosťou - iste mali radosť z práce na budovaní francúzskeho projektu (sorry za ironickú poznámku). To len na okraj.

Egypt si veľa radosti a zisku z prevádzky prieplavu neužil, nakoľko sa tento časom stal kľúčový, bolo teda len otázkou kedy sa egypt podarí vyšachovať z hry alebo poriadne ogabať. Začalo to celé tým, že roku 1875 bol zaostalý egypt nútený predať kontrolný balík akcií. Ďalej skočte na príspevok Mirka a prečítajte si , čo píše o Británii. Tá vlastne prvá začala robiť problémy, keď sa Egypt dostal pod jeje okupáciu , tá prevzala kontrolu aj nad prieplavom a nerešpektovala dohovor o tom, že prieplav má byť otvorený v čase mieru aj vojny a že priľahlé pásma nesmú byť militarizované.

Čo sa týka peňazí , egypt neskôr niečo zo zisku dostal. V roku 1937 sa mu priznal ročne malý podiel zo zisku a do správnej rady akciovej Spoločnosti zasadli prví egypťania. V roku 1949 bol egypťanom priznaný vyšší podiel zo zisku - vo výške 7 %.

Čo sa týka vyplatenia náhrady za akcie, predchádzalo tomu to, že v roku 1958 podpísali zástupcovia Spoločnosti (čiže už tí bývalí) s egyptskou vládou dohodu, v ktorej sa za náhradu 28,3 milionov egyptských libier zriekli práv akcionárov. Preto sa v tej vyplatenej čiastke neobjavil žiaden zisk z prevádzky.
Len hlupák sa háda s hlupákom.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Zemakt »

No, jak se to vezme.
Doplním toľko, nakoľko tu padli nejaké podnety, že na výstavbe prieplavu makali predovšetkým egypťania a to za ťažkých podmienok a s veľkou úmrtnosťou - iste mali radosť z práce na budovaní francúzskeho projektu (sorry za ironickú poznámku). To len na okraj.
Na výstavbě pracovalo ve finále 25 000 lidí. V prvopočátku i značné množství otroků, což bylo ostatně jedním z protiargumentů Anglie. Nicméně vzhledem k obrovské realizaci díla byla tato situace neúnosná a tak ve finále zde bylo zaměstnáno i značné množství zahraničních dělníků. Radost z práce ze společného projektu ve kterém měl Egypt 44 procent, což se zvesela a stále ignoruje, měla určitě spousta lidí (krom těch otroků samozřejmě), bo lepší práce než prázdný žaludek, že jo.
Egypt si veľa radosti a zisku z prevádzky prieplavu neužil, nakoľko sa tento časom stal kľúčový, bolo teda len otázkou kedy sa egypt podarí vyšachovať z hry alebo poriadne ogabať. Začalo to celé tým, že roku 1875 bol zaostalý egypt nútený predať kontrolný balík akcií. Ďalej skočte na príspevok Mirka a prečítajte si , čo píše o Británii. Tá vlastne prvá začala robiť problémy, keď sa Egypt dostal pod jeje okupáciu , tá prevzala kontrolu aj nad prieplavom a nerešpektovala dohovor o tom, že prieplav má byť otvorený v čase mieru aj vojny a že priľahlé pásma nesmú byť militarizované.
A zase trochu jinak:

celý egyptský balík akcií prodal chedív Ismáíl angličanům z důvodu za a) dlužil kam se podíval a za b) ze začátku to vypadalo na propadák a navíc dividendy měly být vyplaceny až po pětadvaceti letech. Tudíž nucen byl, ale z nedostatku prozřetelnosti a protože neudržel korunu. Mmj angličané si na to vzali půjčku 4 miliony liber šterlinků na 2,5 procentní úrok.

Dále, výstupy z Konstantinopolské úmluvy, které zmiňuješ ve smyslu kontroly nad průplavem byly důsledkem Alexandrijského masakru a následného povstání v roce 1882, přičemž samotné povstání rozvrátilo zemi takovým způsobem, že hrozil totální bankrot a zborcení řídících struktur státu. Všimni si toho roku, tedy opět příčina nebyla v nějakém donucení místodržícího k prodeji akcií.
Čo sa týka vyplatenia náhrady za akcie, predchádzalo tomu to, že v roku 1958 podpísali zástupcovia Spoločnosti (čiže už tí bývalí) s egyptskou vládou dohodu, v ktorej sa za náhradu 28,3 milionov egyptských libier zriekli práv akcionárov. Preto sa v tej vyplatenej čiastke neobjavil žiaden zisk z prevádzky.
Co jim taky jiného zbývalo.
Když si to shrneme, tak zatím zde nikdo nevyvrátil, že se nejednalo o zlodějnu nebo honosněji porušení mezinárodního práva. A předpokládám, že to sotva někdo vyvrátí. Do té doby mlčím.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Bublifuk
praporčík
praporčík
Příspěvky: 353
Registrován: 2/9/2008, 16:20
Bydliště: Praha

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Bublifuk »

Míro, pokud se budu držet Tebou nastíněné časové souslednosti, tak musím říct i "B". Pokud se nemýlím (kdyžtak mne oprav), tak ta smlouva se Světovou bankou nebyla uzavřena, ne? Probíhala pouze jednání o poskytnutí úvěru. Pak ovšem platí, že dokud není smlouva uzavřena, vždy je zde možnost nedohody, což se stalo. Je jistě možné, že se tak stalo na nátlak USA, stejně tak banka mohla mít pochybnosti o schopnosti Egypta splácet, ale smlouva prostě uzavřena nebyla. To je ovšem zcela legitimní.
Takže zde máme smlouvu o průplavu, kde "hnusní kolonizátoři" zohlednili situaci (jde o území Egypta, průplav stavěli zejména egyptští dělníci) a přiznali Egyptu 44% akcií. Pak zde máme další smlouvu, kde Egypt tyto akcie prodal za nějakých podmínek. A pak Násirovi kroky, které objektivně znamenali zhoršení vztahů se Západem (ale toho on si byl/musel být vědom, když je činil!) a neposkytnutí půjčky, ať již z jakéhokoli důvodu. A znárodnění, které bylo bez diskuze porušením závazků, ať již bylo vedeno jakýmikoli pohnutkami.
Počet britských vojáků je také bez diskuze a zde máš jistě pravdu. Nicméně i zde existovaly velmi dobré důvody/pohnutky, proč tomu tak bylo, nadto od konce II. světové (byť pomalu) ten počet klesal. Nicméně důvodu rozvádět nebudu, ano, zde smlouvu zase porušili Britové, pohnutky, nepohnutky.
Samotný zásah je pak velmi problematický, pro mě však pouze z toho důvodu, že na neoddiskutovatelné porušení smluv ze strany Egypta bylo reagováno vojenskou agresí. To nelze a zapovězeno to bylo již tenkrát, charta OSN již byla přijata.
Izrael pak prostě jen využil situace a svezl se s VB a F, jeho pohnutky jsou zde asi nejlépe zřejmé a jasné.
Obrázek

Nemůžeš tvrdit, že civilizace nezaznamenává určitý pokrok, neboť v každé další válce Tě zabijí novým způsobem.
W.Rogers
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Mirek58 »

Bublifuk:
Máš pravdu, nejde extra klást důraz na jednotlivé kroky, ale je třeba je mít na paměti.
Proto jsem se snažil velice krátce a jistě neúplně, je nastínit.
K půjčce od SB mohu dodat jen to, že to byl ten rozhodující kamínek, který rozhodl.
Jednalo se jednalo, ale je třeba brát v úvahu, že od rozhodnutí o stavbě probíhaly přípravné práce a ty stály balík ( např památky) v celosvětovém měřítku a to nešlo zastavit, Egypt na to neměl finance.
A počet obyvatel Nilského údolí rostl, tedy počet hladových krků.
Tyhle dva faktory žily svým vlastním tempem nezávisle na Násirovi, nebo monarchovi.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Polarfox »

Vikomt píše:Doplním toľko, nakoľko tu padli nejaké podnety, že na výstavbe prieplavu makali predovšetkým egypťania a to za ťažkých podmienok a s veľkou úmrtnosťou - iste mali radosť z práce na budovaní francúzskeho projektu (sorry za ironickú poznámku). To len na okraj.

Egypt si veľa radosti a zisku z prevádzky prieplavu neužil, nakoľko sa tento časom stal kľúčový, bolo teda len otázkou kedy sa egypt podarí vyšachovať z hry alebo poriadne ogabať. Začalo to celé tým, že roku 1875 bol zaostalý egypt nútený predať kontrolný balík akcií. Ďalej skočte na príspevok Mirka a prečítajte si , čo píše o Británii. Tá vlastne prvá začala robiť problémy, keď sa Egypt dostal pod jeje okupáciu , tá prevzala kontrolu aj nad prieplavom a nerešpektovala dohovor o tom, že prieplav má byť otvorený v čase mieru aj vojny a že priľahlé pásma nesmú byť militarizované.
Dobře se podívej na to co jsem podtrhnul, protože to je alfa a omega kolonialismu. Do podřízeného postavení se totiž dostávají slabé a zaostalé státy a ne naopak. Jinak čekat co s tím potřebným průplavem udělají sami chedívové (nebo co to tam měli) v Egyptě, tak jsme tu mohli na to čekat dodnes. Takže zlí "kolonialisté" vybudovali průplav a poskytli Egyptu 44% akcií. Poněvadž Egypt byl tak skvěle vyspělá a stabilní země, tak těch 44% záhy prošustroval. Faktem ale je, že průplav nikam utéct nemůže a po čase stejně skončil v egyptských prackách, takže egyptský lid rozhodně nikdo neoloupil, protože na tom vydělal...má průplav, který by bez cizí pomoci a jen z práce egyptských dělníků neexistoval (čímž nechci snižovat jejich roli a utrpení, ale je to tak).

Takže kdo je na vině? VB či Francie, protože Egypt byl slabý a nerozvinutý stát s vnitřním bordelem? Za tohle mohou?
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Kraken
četař
četař
Příspěvky: 71
Registrován: 6/8/2012, 13:17

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Kraken »

Vikomt píše: Doplním toľko, nakoľko tu padli nejaké podnety, že na výstavbe prieplavu makali predovšetkým egypťania a to za ťažkých podmienok a s veľkou úmrtnosťou - iste mali radosť z práce na budovaní francúzskeho projektu (sorry za ironickú poznámku). To len na okraj.
Takže kdyby kanál budovali Britové a použili svojí tradiční metodu a přivezli dělníky z Indie tak je to všechno v pořádku a Egypťani nemají nárok, ale kanál si může nárokovat Indie?
Vikomt píše:Začalo to celé tým, že roku 1875 bol zaostalý egypt nútený predať kontrolný balík akcií.
Ve vašem světě se celá hodnota rovná 87% (ne 100% jako u každého jiného), když 44% akcií tvoří kontrolní balík?
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Suezská krize 1956 - diskuze

Příspěvek od Pátrač »

To, co zde řešíte, za Vás všechny kolegové, vyřešila svého času osobnost jménem Gamál Abd an-Násir,

V roce 1954 Gamál Násir podepsal dohodu s Velkou Británií, která zaručovala odvolání britského uniformovaného vojenského personálu z území Suezského průplavu. Mylím si, že atk ctěl Násir dosta ze země část britských vojáků a nebo lidí armádou placených. Díky této dohodě získal Egypt plnou nezávislost od Británie a tím skončilo i napětí, které mezi oběma státy panovalo.To napětí začalo poté, co Nsuir dal najevo, že se mu nelíbí, že jedna z nedůležitějších doparvních tepen na svtě, která leží na území jeho země, je ovládána cizinci a ti zní mají většinu profitu. Krátce po podepsání smlouvy poskytla Velká Británie spolu s USA Egyptu finanční pomoc v podobě 40 milionů dolarů. O rok později přislíbily USA ještě 56 milionů dolarů na výstavbu Asuánské přehrady, kterou Násir plánoval již od začátku revoluce. S tou přehradou to historicky bylo složitější zas taková génius Násir nebyl ale to už víme od Mirka58.

Dalších 200 milionů dolarů měl získat od Světové banky.

V září 1955 Násir podepsal s Československem smlouvu o obchodu se zbraněmi - šlo o samopaly, kuloemty ale hlavně raketomety R-130 a samohybná děla SD-100 na podvozku T-34. Jenže to vedlo k tomu, že se dostal na černou listinu západu a USA a Velká Británie stáhly svou finanční pomoc. Cíl byl jednoduchý - donutit Násira, aby přestal obchodovat s Východním blokem.

Násir ale byl vzteklun a hrdý člověk a toto se ho nesmírně dotklo. Když nebyly peníze ze západu, rozhodl se získat je jinak. Nejjednodušší to bylo tak, že by Egyptu zůstaly veškeré poplatky z plaveb průplavem. TO ale nebylo jen tak.

Někdy se tvrdí, že vše začalo tím, že počátkem roku 1956 zahájil Násir blokádu přístavu Ejlát a později, nastal druhý krok a to když 26. července 1956 znárodnil Suezský průplav. Do té doby patřil průplav Společnosti Suezského průplavu, jejíž akcie vlastnili především britští a francouzští investoři.

Jenže moderní dějiny mi k tomu, že by byl Ejlat blokován už v roce 1954 nic relevantního nedávají. Za izraelské války za nezávislost byla lokalita současného Ejlatu obsazena bez boje 10. března 1949 během operace Uvda. Nazývala se tehdy Um Rašraš. Šlo tehdy o pouhou policejní stanici v neosídlené poušti. Izraelští vojáci zde tehdy na znamení svého ovládnutí lokality vztyčili provizorní inkoustovou vlajku.

ObrázekxxxxxObrázek

Vztyčování inkoustové vlajky na místě dnešního Ejlatu a takto celé místo v té době vypadalo.

K založení Ejlatu jako osady došlo roku 1951 a statut města dostalo až 5 let po Suezské krizi, takže v roce 1959, takže nevím, co by v roce 1954 Egypťané vlastně blokovali.

Obrázek

Ejlat v roce 1958

Ano, v roce 1967 začala pod vedením egyptského prezidenta Gamala Násira námořní blokáda Ejlatu, ale ne přímo přístavu, který už byl opravdovým přístavem, ale celé Tiranské úžiny a to bylo jedním z impulsů pro rozjetí Šestidenní války.

Obrázek

Zisky co Izrael obdržel drtivým vítězstvím v Šestidenní válce.

Sovětský svaz uviděl příležitost získat v této důležité části světa vliv a rozhodl se poskytnout Egyptu pomoc při stavbě přehrady a utužit tím vztah mezi Egyptem a SSSR. Touto cestou Egypt získal asi třetinu peněz potřebných k výstavbě přehrady a dále téměř 400 techniků, kteří se stavbou pomáhali. Stavba započala a výsledek je znám. Neposoudím technickou dokonalost, ale v té době sověti přehrady celkem uměli. To posoudí jiný. Ale zatím to stojí asi to bylo postaveno dobře. Ustála i zemětřesení. Ekologicky je to ale podle mě spíše latentní katastrofa.

Dále už je to chronicky známé. Znárodnění průplavu považované za socialistický manýr nadzvedlo britské a francouzské politické špičky. Navrhli vojenskou intervenci, která by Násira zbavila moci. Američtí spojenci je ale varovali, že tato akce by mohla situaci jen zhoršit.

A začal ten politický handl, co už jsem zde jednou popsal 23. října 1956 se Francie a Británie tajně dohodla s Izraelem na útoku na Egypt. 29. října Izrael zaútočil a začal postupovat do egyptského vnitrozemí - rozumíme do nitra Sinajského poloostrova. Británie s Francií v duchu dohody vystoupili mírotvorně a daly oběma stranám ultimátum k ukončení konfliktu.

Násir ho odmítl - on prostě nemohl jednat jinak, jinak by ztratil vše, a to vedlo dalšímu kroku dle tajné dohody a Britové a Francouzi 31. října začali bombardovat egyptská letiště a obsadili strategická města Port Said a Port Fuád.

Po této akci začal jednat OSN, která na popud USA přijala rezoluci, která vyzývala všechny zúčastněné k ukončení bojů a vyklizení obsazených území. Násir docílil, co potřeboval - pokud by všichni respektovali pokyn OSN, získal by vše zpět bez jediného dalšího výstřelu a rozhodl se rezoluci podřídit. O den později tak učinil i Izrael.

Francie a Velká Británie ale odmítaly vyklidit Port Said.

Pád libry a negativní reakce ze strany USA přiměli Brity podřídit se rezoluci, což druhý den učinili i Francouzi. Po tomto konfliktu se značně zvýšila Násirova popularita na maximum. Izraelci zůstali na Sinaji ještě dost dlouho, ale nakonec odešli také.

Vaše rozbory znárodnění průplavu jsou milé, ale ve své podstatě jediné k čemu dospějete je to, že i když hodně boháčů zchudlo, jediné co mohli dělat bylo skřípání zuby. Jestli to bylo či nebylo přijatelné bylo Násirovi srdečně jedno. Jestli to bylo právně v pořádku - to mu bylo jedno ještě srdečněji. Nakonec vyhrál a hloupé francouzsko- britsko-izraelské hry na dlouhé roky změnily poměry v oblasti a ve finále si tak Izrael vyrobil dvě kruté války.

Násir potřeboval peníze a nakonec je dostal. Vyhrál
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „Blízký a střední východ“