Bitva o Stalingrad - I. Úvod

Vše o rozhodující bitvě

Moderátoři: michan, Pátrač

Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Bitva o Stalingrad - I. Úvod

Příspěvek od michan »

Bitva o Stalingrad - úvod

Prostudování historických pramenů týkajících se bitvy o Stalingrad sebou nese několik paradoxů.
Těsně po válce a ještě dvě desítky let po ní byla tato bitva s nádechem patosu popisována jako samoúčelná - když Hitler v roce 1941 neuspěl u Moskvy a Leningradu tak se vrhl na Stalingrad a tam byl poražen a nastal úplný obrat ve válce.
V 80 a 90 letech minulého století a začátkem nového tisíciletí, po otevření dalších historických archivů , jak na východě, tak na západě, se však objevuje něco úplně jiného, poměrně přesný popis skutečných událostí, které později vedou k plánu operace Modrý – útok na Stalingrad, Krym a Kavkaz. Ještě však než budeme o tom mluvit, řekněme si za jakého stavu východní fronty je projednáván Plán operace „Modrý“. Plán operace Modrý se projednává 28. března 1942. Jak tedy v té době vypadala Východní fronta.
Po odražení Wehrmachtu v zimním tažení od Moskvy, má generální štáb OKW v březnu 1942 mnoho starostí.
Koncem března 1942 ještě není na severu, na Volchově zničena 2. sovětská armáda generála Vlasova.
Ještě je hrabě Brockdorff – Ahlefeld vězněn se svým 2. sborem v kotli u Demjanska. Operace Brückenschlag ( proražení kotle u Demjanska) sice probíhá, ale ještě neskončila šťastně.
Také ještě není osvobozena Schererova bojová skupina v Cholmu.
V prostoru Dorogobuž – Jelňa, 40 km východně od Smolenska je také napjatá situace. Útočí zde na německé jednotky sovětská 33. armáda, 1. gardový jezdecký sbor a 4. vzdušný výsadkový sbor. O něco dál na sever drží sovětská 39. armáda nebezpečný výběžek fronty západně od Syčevky. To ještě nejsou všechny starosti, které OKW má. Na Krymu je stále uvízlá před Sevastopolem 11. armáda generála Mansteina a do konce ledna 1942 dokonce Sověti dobyli zpět Kerčský poloostrov. Kritická je však především situace u Charkova.
Tady u Charkova od poloviny ledna 1942 zuří těžké boje. Sověti se pokouší vzít Charkov do kleští. Němcům se podaří ruské severní rameno kleští u Belgorodu a Volčanska zachytit. Jižní rameno kleští však, sovětská 57. armáda prolamuje na řece Doněc německou obranu a v šířce 80 km postoupí po obou stranách Izjumu. Sověti vytvoří předmostí a proniknou do hloubky 100 km. Čela sovětských jednotek ohrožují Dněpropetrovsk. Dněpropetrovsk je vlastně skladem a zásobárnou pro celou skupinu armád Jih. Kdyby se Sovětům podařil vlom u měst Balakleje a Slavjanska, dvou pevných opěrných bodů německé obrany na severu a jihu, průlom by měl nedozírné následky.
Již týdny zde v přímo legendárním boji odolává několik praporů dvou německých pěších divizí. Je na nich závislý vývoj celkové situace na jižní frontě. U Slavjanska, jižně je to 257. pěší divize a u Balakleji, severně, je to 44. pěší divize.
Symbolem těchto bojů (krvavým symbolem) je vesnice Čerkasskaja. Za 11 dní zde 457. pp z 257. (berlínské) pěší divize ztratí polovinu z 1 000 mužů. Je doplněn na 600 mužů a brání úsek o délce 14 km. Sověti zde útočí pěti pluky a když ji konečně obsadí, je síla pěti pluků značně vyčerpaná.

Když jede náčelník generálního štábu generálplukovník Halder odpoledne 28. března 1942 do Vlčího doupěte, dostane zprávu o 257. berlínské pěší divizi, kde se říká, že její pluky odrazily 180 nepřátelských útoků. Před frontou divize bylo napočítáno 12 500 mrtvých Sovětů. Tři sovětské střelecké divize a jedna jezdecká brigáda byly zničeny, 4 střelecké divize a 1 tanková brigáda značně oslabeny. O tvrdosti bojů vypovídají i vlastní ztráty německé divize: 652 mrtvých, 1 663 raněných, 1 689 omrzlých, 296 nezvěstných – celkem 4 300 mužů. Je to polovina veškerých ztrát, které divize utrpěla za 10 měsíců bojů v Rusku.
U Balakleje u 44. pěší divize z Vídně, je situace podobná. Pokud by Němci přišli o výšiny u Balakleje, bylo by možno zde ovládat silnice na západ. Timošenko by mohl tento průlom u Izjumu změnit na obrovský průlom ve směru na Charkov.
Balakleja se držela. Zde například opěrný bod č. 5 u 1. praporu 134. pěšího pluku, který ležel severně od Balakleje, byl stálým terčem silných sovětských útoků. Prapor opěrný bod bránil do posledního muže.
Boje zde závisely na jednotlivcích. Jeden příklad těchto bojů byl zaznamenán pro historii, byl i prezentován německými sdělovacími prostředky v té době, v hlášeních z Východní fronty. Zde u Charkova byla v této době nasazována 3. td k hašení neustálého ohrožení fronty. V ní si pozornost vysloužil šikovatel Ervin Dreger s 15ti muži 1. roty 3. střeleckého pluku. Tito muži drželi úsek 2 km u obce Nepokrytaja. Tak málo mužů, tak velký úsek, to vyžadovalo nervy a zvláštní taktiku. Dreger vyzbrojil každého muže ukořistěným kulometem. Tři muže si nechal v záloze. Všude se válelo velké množství munice do kulometů a nebylo tedy třeba pomocníka střelce, pro zásobování kulometů střelivem. Dreger muže rozložil v širokém oblouku rozčleněném do hloubky. Čelo obrany směřuje proti špičce lesa, z kterého neustále Rusové vyráží do útoku. Právě zde proti 3. td a Dregerovo skupině se Sověti rozhodli provést průlom.
Dne 17. března 1942 v 10 hodin 30 minut vyráží sovětský prapor do útoku. Dreger je se svým kulometem ve středu obrany, v nejhlubším bodě obranné linie. Rusové se blíží a ani výstřel. Až když čelo ruského útoku dojde na 50 metrů, zahajuje jen Dreger palbu ze svého kulometu. Palbu spustí, po chvíli i ti okolo něj, Sověti ustoupí a pokusí se o obchvat obou křídel, ale za účinné palby z německých křídel je ruský výpad po 20 minutách odražen. Dregerovi muži nemají ani jediného mrtvého. Rusové jich zde nechali hodně. Po hodině spustí ruské dělostřelectvo palbu na jim známá místa kulometčíků. Ti tam již nejsou. Dávno změnili svá postavení. Rusové takto zaútočili proti Dregerovým ( o šikovateli Dregerovi je potom známo, že za jiné situace, za 3 dny padl) mužům 5x během 14ti hodin. 5x byli odraženi. 16 mužů zde odolávalo stonásobné přesile.
Díky tomuto odporu v kořenech ruské ofenzívy je odpor Rusů zlomen a ruská ofenzíva s obdobím bahna, koncem března a začátkem dubna skončí. Vládu převezme generál „ Bahno“, ten utopí kola ruské ofenzívy. Fronta vytvoří oblouk o který půjde až se cesty zpevní.

Náčelník generálního štábu generálplukovník Halder přijíždí dne 28. března 1942 s připraveným plánem letní ofenzivy do Vlčího doupěte. Zámysl plánu je jižní tažení, ale generální štáb je v té době přesvědčen, že by měla nejprve nastat přestávka, vyřízení místních konfliktů (i těch námi popsaných před tím) a poté příprava nové bitvy na dobytí Moskvy. Operační oddělení však s přestávkou nesouhlasilo – říkalo, že by to byla ztráta iniciativy.
Ale Hitler již měl z Moskvy hrůzu, včetně asociace s Napoleonem.
Zásadním způsobem určil hlavní směry úderu. Letní tažení 1942 bude zaměřeno na splnění plánu Barbarossa v Jižním úseku - tj. dobytí kavkazské ropy a uder směrem na Persii. Do tohoto plánu bylo zahrnuto i tažení Rommela, Rommel v té době připravoval ofenzivu směrem na Tobruk a dále do Persie, kde bylo na jihu jediné místo styku Angličanů a Rusů a vedle Murmanska to byla druhá, největší zásobovací základna americké pomoci pro Rudou armádu. Chtěl tím získat i bohatá arabská naleziště ropy.
Porada členů štábu OKW o jižním tažení, která probíhá ve Vlčím doupěti od 28. března 1942 se nakonec s Hitlerem shodne na tomto znění :
I. dějství: Dvě armádní skupiny vytvoří mohutné kleště. Severní rameno kleští udeří v prostoru Kursk – Charkov podle středního toku Donu jihovýchodním směrem, zatímco pravé křídlo zaútočí z prostoru Taganrog přímo na východ. Obě ramena kleští se spojí západně od Stalingradu, uzavřou obklíčení sovětských hlavních sil mezi Donecem a Donem, a zničí je.
II. dějství: Útok ve směru Kavkaz a dobytí kavkazské ropné oblasti.
130 let vypracovával německý generální štáb cíle, které rozpracovával do úkolů, které pak generálové svojí iniciativou ve své odpovědnosti plnili.
Dne 4. dubna 1942 byl návrh rozkazu předložen, Hitler nesouhlasil s takovou volností, po Moskvě svým generálům již nevěřil, a sám druhý den předložil na 10ti strojem psaných listech A4 Směrnici č. 41, tj. 5. dubna 1942, jako plán „Modrý.“
Na tomto dokumentu je zajímavé to, že přímo neurčuje dobytí Stalingradu.
Skládá se z : Úvod
I. Všeobecný zámysl.
II. Vedení operace.
III. Hlavní operace na východní frontě.
V bodě III. Hlavní operace na východní frontě, je věta, která stojí za ocitování:
„ V každém případě je třeba se buď pokusit proniknout do Stalingradu, nebo se k němu alespoň přiblížit na účinný dostřel těžkých zbraní, aby bylo vyřazeno další středisko zbrojní výroby a dopravní uzel.“

Obrázek


Opět bych se ještě před popisem bojů zmínil o tom, že v protikladu k této směrnici, po chybném momentálním hodnocení probíhajících operací, vydal směrnici č. 45, 23.července 1942, kde v bodě 4. rozkazuje: zaútočit ve směru na Stalingrad, tam zničit formující se nepřátelské uskupení, „obsadit město“ a přehradit zemský most mezi Donem a Volhou.

Problémem takto hluboké ofenzívy byl dlouhý bok na Donu. Aby byl tento bok zajištěn, a bylo odstraněno nebezpečí, které zde hrozilo sovětskými útoky vydal Hitler osudové rozhodnutí, které později přivolá katastrofu u Stalingradu.
Hitler totiž nařídí, aby se tato stále prodlužující fronta na bocích obsadila v první řadě svazky spojenců. Ještě horší na tom je, že mají bojovat ve svých vlastních úsecích (bez podpůrných prostředků, dělostřelectva, tanků Němců). A tak mají být nejseverněji nasazeni Maďaři, dále Italové a nejdál na jihovýchodě Rumuni.

Použitá literatura:

Donald Sommerville - Druhá světová válka den za dnem.
Lucas Cooper - Hitlerovy elitní jednotky.
G. K: Žukov – Vzpomínky a úvahy 2.
Paul Adair – Hitlerova největší porážka.
Paul Carell – Spálená země.
Horst Scheibert – Německé obrněné jednotky.
Velká vlastenecká válka.
Memoáry – maršál Vasilevskij
Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak – Ocelová lavina.
Christhoper Andrew, Vasilij Mitrochin – Neznámé špionážní operace KGB.
Mé poznámky a mapy.

Obrázek Obrázek
předválečný Stalingrad

Obrázek
trosky Stalingradu
Naposledy upravil(a) michan dne 1/5/2008, 18:51, celkem upraveno 3 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pegeucko
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 2793
Registrován: 14/7/2005, 10:40
Bydliště: jižní Čechy

Příspěvek od Pegeucko »

Tak a konečně můžu k tématu hodit odkaz na tématický web.
Je v ruštině,ale jsou tam podrobně rozebrané jednotky zučastněné v bojích a další detaily:

http://www.stalingrad.ws/
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Bitva o Stalingrad - I. Úvod

Příspěvek od Lord »

michan píše:Hitler však již měl z Moskvy hrůzu včetně asociace s Napoleonem. Zásadním způsobem určil hlavní směry úderu. Letní tažení bude zaměřeno na splnění plánu Barbarosa v jižním úseku tj. dobytí kavkazské ropy a udeření na Persii. Do tohoto plánu bylo zahrnuto i tažení Rommela, Rommel v té době připravoval ofenzivu směrem na Tobruk a dále do Persie, kde bylo na jihu jediné místo styku Angličanů a Rusů a vedle Murmanska to byla druhá největší zásobovací základna americké pomoci pro Rudou armádu. Chtěl tím získat i bohatá arabská naleziště ropy.
Tenhle plán vypadá ve světle pozdějších událostí jako fantasmagorie, Německo už v té době jelo na doraz. Jen k tomu dodám, že nacisté snili o tom, že si podají ruce s Japonci někde v Indii.

„ V každém případě je třeba se buď pokusit proniknout do Stalingradu, nebo se k němu alespoň přiblížit na účinný dostřel těžkých zbraní, aby bylo vyřazeno další středisko zbrojní výroby a dopravní uzel.“
Jo a pak se ze Stalingradu stala politická záležitost, protože nesl Stalinovo jméno, město samo o sobě bylo bezcenné, neboť bylo zdevastované. Město, vodní cestu bylo možné odříznout i jinde, jižně od města.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rubiki
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 109
Registrován: 9/4/2005, 20:28
Bydliště: Banská Bystrica

Příspěvek od Rubiki »

To ze Stalingrad bol viac politicky ako strategicky ciel je snad kazdemu jasne. Dokonca aj vojakom co ho branili to bolo vraj zdoraznovane, ale neviem co je na tom pravdy.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Všechny příspěvky jak Lorda, tak od Rubiki jsou správné a já jim za ně děkuji. Chci jen dodat, že ze zápisů německého generálního štábu tato fantazmagorie vyplývá a až právě události zde v létě 1942 - 43 všechny ty porážky vše zhatily a nedostávalo se ničeho. Skutečnost je i to, že sovětští komisaři na všech školeních udělali ze Stalingradu politickou záležitost a čest každého vojáka. Soudruh Stalin bránil toto město ( tehdy Carycin)za VŘSR.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Spíš za občanské války, pokud si dobře pamatuju tak bolševici jako VŘSR označovali puč, útok na zimní palác v Leningradu. O tom, že proti tomuto uchopení moci protestovala aristokracie, eseři atd. se tenkrát moc nebájilo. Jinak dík za poznámku myslel jsem, že Stalingrad byl pojmenován jen tak nevěděl jsem o této souvislosti. Nicméně vy starší se v tomto vyznáte víc, znáte to vlastního života, dneska se to učí na školách už jen jako historie.

Nedokážu posoudit jak byla v tomto ohledu politika důležitá, ostatně západní spojenci také prováděli hodně svých operací na politické bázi, ale z čistě vojenského hlediska to bylo iracionální.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Souhlasím Lorde,že to byl puč,já to chtěl trochu zironizovat. Na soudruha Stalina nemám moc dobrý názor, ale v té době asi centralizace moci nutná byla.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

no to souhlas, jsou období kdy je nutné centralizace, neboť nižší celky nedokážou situaci zvládnout vlastními silami, ovšem po stabilizaci je centralizace spíš špatná. Komančové byly na některý věci výkonný říkali tomu válečný komunismus.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pegeucko
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 2793
Registrován: 14/7/2005, 10:40
Bydliště: jižní Čechy

Příspěvek od Pegeucko »

Soudruh Stalin byl stejný vojevůdce jako kamerad Hitler. Oba v nejaké fázi bojů podělali svým vojákům co se dalo.
Ze své ppozice neomezených "vševědoucích" diktátorů svými rozkazy své země slušně poškodili.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
Uživatelský avatar
Rubiki
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 109
Registrován: 9/4/2005, 20:28
Bydliště: Banská Bystrica

Příspěvek od Rubiki »

Treba spomenut ze Hitler a Stalin boli sebou navzajom posadnuty, ich tuzba porazit toho druheho sa nezastavila pred nicim a ked sa Stalingrad mal raz stat symbol vitaztva/prehry tak obidve strany samozrejme robili vsetko mozne, len aby boli oni ti co ho maju pod kontrolou nech je zniceny a prospesny akokolvek. Holt sila propagandy v tej dobe bola neobmedzena.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

V době II. světové války nebýt centralizace v SSSR tak nikdo nezvládl 15 republik a nápor takové armády jakou německá armáda byla. Hodnocení je od historiků. Samozřejmě s chybami Stalina nesouhlasím. V době války i v demokraticky řízených státech platí určitá centralizace včetně přísnějších zákonů.
Naposledy upravil(a) michan dne 7/12/2005, 20:20, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Lukas009
Příspěvky: 8
Registrován: 2/11/2006, 11:07
Bydliště: Kostelec n.O.

Příspěvek od Lukas009 »

Nebejt taktických chyb Německa,tak nevim kde jsme.Němci měli nejlepší armádu,ale zavládla kvantita nad kvalitou.
Radar
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 513
Registrován: 24/8/2004, 12:24
Bydliště: Okolo Plzně :-)))
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Radar »

Hmm, fakt jo? My jsme mysleli, že Německo bylo prostě nejlepší.... :roll:

viz. http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=32&highlight=
ObrázekObrázekObrázek

Neruš nepřítele, když dělá chybu …
( Napolen )
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Lukas009 píše:Nebejt taktických chyb Německa,tak nevim kde jsme.Němci měli nejlepší armádu,ale zavládla kvantita nad kvalitou.
Vím jak to myslíš, ale nejspíš si pleteš taktiku se strategií. Pokud budeme strategii vnímat jako celou dlouhodobou koncepci války včetně otázky strategického růstu výroby.

Němci byli určitě nejlepší taktici na počátku války - Blitzkrieg - mobilita, ale postupem času tyto metody protivníci okopírovali. Němci a hlavně Hitler nikdy neuvažoval příliš strategicky, jeho cílem bylo napadnout SSSR a tam bleskově zvítězit, když to nevyšlo začal už pozdě mobilizovat všechny zdroje, mezitím se taky vzpamatovali západní spojenci a otevřeli druhou frontu. Pak už to bylo ze strategického pohledu neutěšená situace.

Asi napíši o něco obsáhlejší článek, který bude Hitlera hodnotit jako vojevůdce a stratéga, tam uvidíte jak se vše vyvíjelo.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

michan píše:V době II. světové války nebýt centralizace v SSSR tak nikdo nezvládl 15 republik a nápor takové armády jakou německá armáda byla. Hodnocení je od historiků. Samozřejmě s chybami Stalina nesouhlasím. V době války i v demokraticky řízených státech platí určitá centralizace včetně přísnějších zákonů.
V době války je centralizace na místě - jinak řečeno ruské heslo vše pro frontu!

Normální život je však rozmanitý a je údajně lepší trh. Nebo třetí cesta alá Čína.

Každopádně Rusové dokázali za války svou centralizací divy, výkonost vojenského průmyslu neuvěřitelná ... ovšem samozřejmě že to bylo na úkor sovětského občana, Rusáci za války trpěli hodně nedostatkem jídla, oblečení a spotřebních věcí, někde byly příděly jen tři krajíce denně.

Každopádně heroismus prostých občanů není mýtem, ovšem "smetánka" komunistický aparát měl leckdy kaviár. Každopádně dokázal režim vzbudit u lidí vlastenectví ... z jakých důvodů ... názory jsou různé ... jednak, Němci se nechovali jako lidumilové, na druhou stranu NKVD odváděla taky svou práci ... takže se ocitli mezi dvouma mlýnskými kameny ... výsledkem bylo bojové nadšení.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Rubiki píše:Treba spomenut ze Hitler a Stalin boli sebou navzajom posadnuty, ich tuzba porazit toho druheho sa nezastavila pred nicim a ked sa Stalingrad mal raz stat symbol vitaztva/prehry tak obidve strany samozrejme robili vsetko mozne, len aby boli oni ti co ho maju pod kontrolou nech je zniceny a prospesny akokolvek. Holt sila propagandy v tej dobe bola neobmedzena.
K tomu můžu dodat jen jediné ... takovéto "osobní" elementy, ideologické přesvědčení a fanatismus dovedli nakonec Hitlera a německý národ ke kolektivní sebevraždě.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

Tady udělali Němci chybičku. Rozbili Stalingrad letecky a pak do ruin hnali tanky.
Stalin na jihu Carycinu zahájil ofenzívu skoro ze stejného nástupního místa, jaké bylo nástupní místo pro jižní jednotky při ofenzívě na obklíčení Paulusovi armády. Byla to náhoda?
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Už tady bylo kolikrát vzpomínáno, že Němci byli dobří při ofenzivní činnosti, ale v obraně byli slabší. A to z různých důvodů, jako nedostatek pěchoty, nedostatek děl, nedostatek zásob. V obličování, a obchvatech byli jedineční, alespoň do roku 1943, jejich tankové jednotky pokud byli nasazeny ve vhodném terénu byly spolu s pancéřovými granátníky efektivními formacemi.

Ale jak říkáš Tunac ... bitva ve městě má svá specifika a nahnat tanky do města je taky blbost, ostatně i dnes se amíci přesvědčují v Iráku, jak je Abrams zranitelný v městké zástavbě.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Ještě k tomu jižnímu nástupnímu prostoru po VŘSR a ve ww2. Ono má za sebou lesy a údolí. Tedy prostý důvod. Nejlépe šly ukrýt jednotky před průzkumem i leteckým ve ww2. Symbolika tam nebyla.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Jinak řečeno dobrá maskirovka ... domnívám se že Hitler neměl ani tušení, že by se něco chystalo. Potenciální nebezpečí v podobě slabých Italů a Maďarů, resp. křídlo které bylo nejvíce zranitelné vůči tankovému útoku, zde bylo. Logicky šlo i předvídat, že pokud Rusové zaútočí mohlo by to být právě v tomto úseku. Avšak jak víme Hitler se domníval, že nejlepším způsobem jak bojovat proti ruské armádě je držet území za každou cenu. V Hitlerově podání totiž nezáleželo na síle a dislokaci jednotek v čase, věřil že jedině zvítězí ten který v kritické fázi bitvy projeví větší tvrdost.
Rovněž jeho zkušenosti z WW1, kdy viděl jak snadno podléhají vojska panice pokud se mohou volně pohybovat jak bídní červy, a naopak věřil v "magnetickou sílu" bojujících vojsk, kteří jsou nuceni držet určitou linii obrany.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Stalingrad“