První Me 309 by měl mít motor DB 603, ostatní už DB 605. Je možné, že první měl sloužit k jiným zkouškám než ostatní.Letadlo je projektováno nejen na určité zatížení různých svých částí, ale i na rozložení hmotnosti. Pokud například z přídě odebereš příliš kilogramů, stane se neřiditelným. Uvažování, že příď byla příliš těžká, a proto do ní umístili lehčí motor, není správné. Pokud by se podvozek hroutil, došlo by k jeho předimenzování, resp. úpravě konstrukce, ale je nesmysl, aby se z toho důvodu do trupu dostal jiný motor, než byl v původním projektu. Je snadnější upravit podvozek, než motor. Pokud byl projekt postavený na 603 a objevil se tam 605, tak je více než pravděpodobné, že se jednalo o nedostupnost 603. Na druhou stranu tyhle motory byly absolutně nekompatibilní. A je také divné, aby Messerschmitt nedokázal nějaký ten předprodukční kousek 603 získat (Focke-Wulf je měl k dispozici už v roce 1942). Tohle jsou ale všechno věci, které se dnes rozklíčovat již asi nedají. To chtělo pamětníky.
Dá se najít řez Me 309 a na něm je vidět, že mezi motorem a podvozkovou nohou není moc místa. Vycházel jsem z toho, že zesílení podvozku mohlo být limitováno místem, a že motor mohl navíc trpět třeba vibracemi, něčím co by mu vadilo od přední podvozkové nohy.
Letadlo by se pak dalo dovážit hmotnostním balastem.
Nedostatek motoru DB 603 ke zkouškám se jeví jako pravděpodobnější, ale chtěl jsem probrat i tuto možnost. Pokud byl DB 605 absolutně nekompatibilní s uložením oproti DB 603, proč vynaložily tolik úsilí k montáži DB 605? Netuším.
Vytíženost Messerschmittovi firmy
Nedostatek pracovníků a třištění výrobních možností v případě vývoje Me 262 z důvodu práce na Me 309/209 je dohledatelná věc. Jak jsem již prvním příspěvkem psal, Rakan Kokothaki ve zprávě pro spojence:...Vtom jsem se bohužel neshodoval s prof. Messerschmittem, který v té době pokládal za nutné zkonstruovat vedle Me 262 ještě letadlo s pístovým motorem, které by se vyrábělo sériově. To měl být Me 309. Následně se ukázalo že můj myšlenkový postup byl správný, neboť výrobní kapacita nestačila na výrobu přípravků... Frank Vann, kniha Willy Messerschmitt, str. 131-135. V případě Me 209, začátek 20. kapitoly str. 307 kniha Luftwaffe, autor D.Irwing,: práce na Me 209 zpomalují práci na Me 262, Messerschmitt se vymlouvá na nedostatek pracovníků, na straně je přiložen úryvek z dopisu korespondence mezi Fritzem Sailerem a W.Messerschmittem, kdy zástupce předsedy (F. Sailer) píše: ...( Milch) také mohl poukázat na fakt, že vy ( Messerschmitt), celá správní rada a já jsme na jedné velké poradě o Me 262 zdůrazňovali, že Me 262 se může dostat k letkám rychle jen za předpokladu, že se budeme soustřeďovat výlučně na toto letadlo.
Něco na tom mohlo být.
Když jsme u fungování veliké letecké firmy. Vývoj Bf 109 K vedl Ludwig Bölkov, jeho asistent Richard Bauer, další se mi dohledat nepodařili ale vývojový tým byl tvořen asi 140 lidmi. Je to takový standart počtu vývojového týmu v německu ? Blbá otázka, což ?
U Me 309 se mě podařilo najít ve vedení Voigta a Bauera ( ale nevím který, byli bratři, Richard a Hubert, jestli teda nebyla shoda jmen).
Myslím si že v archivech toho leží hodně, ale , kdo by půl života hledal informace o Me 309, když by mu nakonec zatleskalo 5 lidí a děti by vyrůstaly bez táty ?
Polarfox, absolutní souhlas.Jokosuku jsem psal, protože kolem Me 309/509 se dá najít a je to jak píšeš, autor opisoval od autora kterej viděl Jokosuku na obrázku ve žvýkačce.