PALBA.CZ

AG: nezapomínej, že to samé se dělo i s V-1

To ano, ale (dle mého) ne tak intenzivně jako u A4... Navíc ona sama otázka "efektu" je velmi akademická a lidská oběť těžko ohodnotitelná (a nejde dost těžko nějak porovnávat jestli je větší efekt x mrtvých obyvatel Anglie a nebo x liber, které stálo sestřelení)...

V každém případě obě "zbraně odplaty" měly (dle mého) podstatně větší efekt než třeba právě Me-262...

Skelet: přesně, přičemž by se měl zmírnit režim pohotovosti několika desítek perutí v rámci ostrovní obrany. Možná i zmenšit, či umožnit předisponování jednotek na potřebnější bojiště. Ale celé tohle je takové hospodské téma, založené víc na domněnkách než faktech. Tedy alespoň z mé strany. Konec konců je léto, co by ne .

Edit: jsi mne předběhl AG, ale v globále souhlas.

Na západní frontě neexistovalo od poloviny roku 44 potřebnější bojiště. Převaha v počtech stíhacích strojů byla natolik obrovská, že se stíhací stroje v drtivé většině svých misí vůbec nepoužívali jako stíhací, ale spíš jako bitevní a průzkumné. V1 ale měla určitě za následek, že ty nejvýkonnější stroje nebojovali po vylodění v evropě, ale létaly právě nad kanálem proti V-1 a tam je zdržely dobré 2 měsíce. Ale ve výsledku to vlastně nic neovlivnilo.

Dalo by se vlastně říct, kolik let by neměckému vývoji, pokud by válka pokračovala a inženýři by měli "klid na práci", trvalo vymyslet nadzvukovou stíhačku s řízenými protistíhačkovými AA střelami?

Resp. bylo toto aspoň ve jakýchsi vizích německých WW2 konstruktérů, že budou zanedlouho letadla překonávající rychlost vzduchu, jichž primární zbraní bude namísto rychlopalného kanonu teplotně naváděná řízená AA raketa?

Pokud ti bude stačit nadzvuk při střemhlavém letu, tak bych si tipnul na nástup Ta 183 do služby. S AA první polovina 46.

X4 byla naváděna po drátě s akustickým odpalovačem (Kranich). Určeno však proti bomardérům. .....

Edit: už je to trapné, ale zase se mi podařilo ti přepsat příspěvek sorry Zachránil jsem jen citaci

X4 byla naváděna po drátě s akustickým odpalovačem (Kranich). Určeno však proti bomardérům. .....

Jo, tu jsem myslel. Dotaz jsem prolétl letem světem a infra mi vypadlo . Souhlasím, s tepelným naváděním to byl jak píšeš ještě dost dlouhý běh.

Fricoolinek píše:Resp. bylo toto aspoň ve jakýchsi vizích německých WW2 konstruktérů, že budou zanedlouho letadla překonávající rychlost vzduchu, jichž primární zbraní bude namísto rychlopalného kanonu teplotně naváděná řízená AA raketa?

Nadzvuk (pokud vím) pánové Tank ani Messerschmitt na konci války ještě příliš neřešili. Bariéru samozřejmě znali, komplikace s pohybem v její blízkosti také, ale snaha stavět nadzvuková letadla byla ještě daleko. Co se zbraní týče, tak jediné realistické úvahy se na konci války týkaly navádění dráty, nebo rádiem. Použití proti stíhačkám bylo v nějakém dohledném horizontu vyloučeno.

Je to poměrně daleko za hranicí WW2, ale kdy tedy vlastně došlo k prvnímu sestřelu stíhacího stroje tepelně řízenou AA raketou? Tak 1955?

Tak Yeager překonal Macha jen 2 roky a pár měsíců po válce. Že by tedy u Amíků ještě v době WW2 nebyly první nástiny, jak to prolomit a nezabít se?

Poďme si to rozmeniť na drobné. Na nadzvuk potrebuješ dôvod a to je bezpečie, to potrebujú v prvom rade prieskumné lietadlá a potom bomber. Nejaký další vývoj DSF 346 mohol k niečomu takému viest ale aj Komet alebo vyššie verzie Me 262.
Na AA raketu potrebuješ navádzanie a to sa vtedy dalo po drôte alebo TV kamerou. Takže v lietadle potrebuješ druhého člena posádky ako operátora = Me 262 ako vyskušaná platforma je znova ideálny.

Teraz ma napadá Fw 190 mal mat nejakú sadu kanónov proti tankom odpalovanú automaticky. Ako tu fungovalo?

Něco jako na principu fotobuňky. Byla to trojice bezzákluzových kanónů v trupu za kabinou. Testovalo se to i na Henschelu.

Jenom doplním to bezzákluzové udělátko se jmenovalo Jagdfaust a je o tom něco na wikipedii apod. Kdo hrál SWOTL, tak to zná
Němci měli výhodu, že měli pokročilé aerodynamické tunely, dokonce i dobré první počítače (Zuse vzpomínal, že byly používány pro aerodynamické výpočty), kvalitní raketové motory a obecně špičkové znalosti v tomto oboru.
Souhlasím, že by šlo hranici zvuku pokořit v roce 44/45 v něčem podobném jako X-1 např. varianta DSF 346 nebo jiné raketové letadlo/"pilotovaná" raketa. V SSSR na tom po válce bádali, ale podobně jako jiné tehdy projekty - byli moc pomalí, ještě neznalí, aby to hned vytěžili. Postupně se objevily lepší řešení.

Hele, a jen tak náhodou, nebyly ty BZK obráceny ústím nahoru?
Ona totiž fotobuňka i v dnešní době má sakra problém rozeznat tank na pozadí země.
Ovšem!, pokud by se jednalo o prostý styl světlo/stín tak tam by to mohlo fungovat i v dané době.

Jakože by letoun útočil v poloze na zádech? Hele ne. Bezzákluzové kanóny to byly. Jo s tím stínem jsi to vystihl.

Na fotobuňku byl i sg 500 jägerfaust. Byl zkoušenej na Me 163. Snad i jednou úspěšně použit proti B 17. Hlavně byly v kořenech křídel a mířily šikmo vzhůru. Kvůli zpětnému rázu bylo zároveň s projektilem dolů vystřeleno závaží. Stačilo proletět pod bombardérem.

Hans S. píše:
Nadzvuk (pokud vím) pánové Tank ani Messerschmitt na konci války ještě příliš neřešili. Bariéru samozřejmě znali, komplikace s pohybem v její blízkosti také, ale snaha stavět nadzvuková letadla byla ještě daleko. Co se zbraní týče, tak jediné realistické úvahy se na konci války týkaly navádění dráty, nebo rádiem. Použití proti stíhačkám bylo v nějakém dohledném horizontu vyloučeno.

Řešil to Lippisch. P13b měl mít rychlost až 1600 km/h a dokonce byla vyrobena jeho bezmotorová verze. Pravda ovšem je, že se skutečnou použitelností to nebylo valné.

Žádné z německých bojových letadel WWII (sériových, prototypů či projektů) nebylo schopno létat nadzvuk. A to ani ve střemhlavém letu (aerodynamika).
Nejblíže tomu snad byl projekt experimentálního raketového letounu DFS 346, jehož vývoj byl v roce 1947 obnoven v SSSR. Přestože němečtí konstruktéři předpokládali rychlost až fantasmagorických 2.765 km/h, maximální dosažená rychlost nepřekročila 1.000 km/h.

Ostatně i po WWII se první použitelná letadla schopná pohybovat v transsonických rychlostech (a ve střemhlavém letu překonat Mach 1) objevila až počátkem 50-tých let ... F-86D, MiG-17, Hawker Hunter, Mystère IV ...
A první použitelná supersonická letadla ještě o chvilku později ... MiG-19 (1952), F-100 (1953), Super Mystère (1954)

jersey.se píše:Řešil to Lippisch. P13b měl mít rychlost až 1600 km/h a dokonce byla vyrobena jeho bezmotorová verze.

Lippish DM-1, což je ta zmenšená bezmotorová verze projektu P13b pro ověření aerodynamické koncepce, byl jen první krůček. Ke skutečně supersonickému letounu by byla ještě dlouhá cesta.
A realisticky ... je dosti nepravděpodobné, že by letoun této koncepce, s tak tlustým profilem křídla, překonal zvukovou bariéru. O rychlosti 1.600 km/h ani nemluvě.

Ono se to dá položit i jinak - měl konec WW2 nějaký VÝZNAMNÝ vliv na zpomalení vývoje v této oblasti? Nebo nástup cold war byl natolik rychlý, že na to nebyl čas a i koninuita německých výzkumů nebylo tak moc přerušena - tj. ono know-how bylo převzato spojenci (von Braun atp.).

Ale vlastně by to šlo vzít i úplně z druhého konce - na Hitlera je ve 30s spáchán úspěšný atentán, WW2 není, resp. není globální konfikt.

Bylo by pak možné, že by třeba až dlouho do šedesátých let by byly stíhačky jen pístové a třeba dopravák typu B 707 by začal přepravovat lidi třeba až kolem roku 1975 nebo dokonce později?

Obecně se tvrdí, že válka akceleruje vývoj a zavádění nových technologií až o desítku-y let.