Boj o Kavkaz - III. Část Boje v horách

Krym - Sevastopol - Kavkaz

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Boj o Kavkaz - III. Část Boje v horách

Příspěvek od michan »

Boj o Kavkaz – III. Část Boje v horách

Na začátku si všimněme časové osy bojů o Kavkaz 20.až 25. července 1942 začíná boj o přístupy ke Kavkazu. 14. srpna 1942 stojí „ Skupina armád A “ v předhůří Kavkazu. Tedy za 16 až 18 dní tvrdých bojů, pochodů v neobvyklých přírodních podmínkách urazí německá armáda 500 až 600 km. Není to ještě jednou „ Blitzkrieg “ na východní frontě, jeden z posledních, který připomíná rok 1941 a válku ve Francii 1940 ? Má to, ale jeden důležitý háček, žádní zajatci, žádný chaos v ruských řadách. Spořádané stahování sovětských jednotek i s technikou do nových předem připravených pozic. Ejhle sověti se přece jen za rok něco naučili.
Ale ještě ta časová osa, 16 – 18 dní 500 až 600 km, ale dobytí 300 km do Baku trvá od 15. srpna 1942 až do 5. – 6. prosince 1942 a nikdy se nepodaří. Čtyři měsíce útoků přes velehory, průsmyky, města bez konečného vítězství. Nepředbíhejme však, vezměme to postupně jak šly události.
15. srpna stála „ Skupina armáda A “ za řekou Kubáň, která teče podél Kavkazu a vlévá se nad Novorossijskem do Azovského moře.
Německé jednotky byly unavené, zásobovací cesty z Rostova se velmi protáhly.
Po odpočinku se připravoval útok ve směru na Novorossijsk, Tuapse, Suchumi a Batumi. V této době stál Rommel před Alamejnem v létě 1942 a připravoval se na ofenzivu do Egypta a přes Suezský kanál do Asie. Zajímavá koordinace bojů, která měla vést ke spojení vojsk v Asii a zabrání ropných polí v Iránu a Iráku, ta se však nikdy neuskutečnila.
Koncem srpna 1942 zahájily divize 5. sboru útok na Novorossijsk, je to velká námořní pevnost východního pobřeží Černého moře. Je zde velký přístav, cementárny, továrny na zpracování ryb a chladící zařízení.
Boje o Novorossijsk trvají od 6. září do 10. září, kdy je Novorossijsk a jeho okolí dobyt .
Zatímco je dobíjen frontálně Novorossijsk, probíjí se specialisté na středohory, části horských myslivců z 1. a 4. horské divize generála Konráda přes 3000 až 4000 metrů vysoké průsmyky centrálního Kavkazu na pobřeží Černého moře, takříkajíc zadními vrátky. Jejich cílem bylo Suchumi, hlavní město Abchazské sovětské republiky. Ze Suchumi by bylo 160 km k turecké hranici a Batumi.
Části 1. a 4. horské divize postupují též k nejdůležitějšímu Kluchorskému průsmyku 2815 m vysokému, který je zároveň výchozím bodem staré Suchumské vojenské silnice. Tento nejvyšší bod sověti zabarikádují a brání jej značnými silami. Horští myslivci zde provedou čelní klamný úder, obejdou jej přes srázné svahy a vyvrátí jej.17. srpna večer je v německých rukou. Horští myslivci postupují dál na úpatí hor a stojí uprostřed lesů a shlížejí k pobřeží Černého moře, avšak jejich slabé síly již nestačí. Rusové brání východ z hor zuřivě a zarputile. 40 km před horskými myslivci leží cíl Suchumi.
K zabezpečení levého boku vystoupí horští myslivci s horskou rotou složenou z horských průvodců a alpinistů na 4000 m vysoké průsmyky Elbrusu, aby odřízl údolí Baksan, ze kterého Rusové tento levý bok ohrožovali. Kleistova tanková armáda zůstala totiž severně od Elbrusu ve stepi.
V historické literatuře je též popsán výstup oddílu z 1. a 4. horské divize na Elbrus a vztyčení říšské vlajky i zástavy 1. a 4. horské divize s protěží a enciánem. Tento tah byl využíván propagačně Němci po celé Evropě. Také je zde konstatováno, že zvláštní zpravodaj dr. Rümmler z 1. a 4. horské divize, za pěkného počasí zjistil, že prapory zjevně nebyly na trigonometrickém bodu nejvyššího vrcholu, ale na nejvyšším bodu hřebenu, který je o 38 m níž a který myslivci v mlze a ledové vichřici považovali za vrchol.
Plukovník von Stettner s 91. pluku 4. horské divize překročil průsmyky Sančaro a Alustrach ve výškách 2600 a 3000 metrů postoupil dolů do podhůří a dál do subtropických lesů na 20 km od Suchumi.
Na všech místech, kde překročili myslivci Kavkaz byli jednotky tak oslabeny, že nestačili na závěrečné útoky, vždyť překonali 200 km horského a vysokohorského pásma. Letecká podpora nebyla skoro žádná, neboť zde a nad Kubání Rusové ovládli vzdušný prostor.
Všude náhle chyběly jednotky, nad Kavkazem, u Alamejnu, v Leningradě a v předpolí Murmanska . Hitler, však nemohl nikomu nic dát, plášť který Wehrmacht roztáhl byl příliš krátký.
Vojska byla přetížená a jejich velení, frontu příliš nebezpečně roztáhlo.
Na bitevní pole mezi Atlantikem, Volhou a Kavkazem se vkradl strašák katastrofy. Kde udeří nejdříve. O průběhu dalších bitev na Kavkaze hovoří Boj o Kavkaz – IV. Část Konečná linie.

Obrázek
Kavkaz - satelit.

Obrázek
Kavkaz-ethnic.

Použité podklady pro celou Východní frontu:

Donald Sommerville - Druhá světová válka den za dnem.
Lucas Cooper - Hitlerovy elitní jednotky.
G. K: Žukov – Vzpomínky a úvahy 2.
Paul Adair – Hitlerova největší porážka.
Paul Carell – Operace Barbarossa a Spálená země.
Horst Scheibert – Německé obrněné jednotky.
Dějiny Velké vlastenecké války.
Memoáry – maršál Vasilevskij
Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak – Ocelová lavina.
Christhoper Andrew, Vasilij Mitrochin – Neznámé špionážní operace KGB.
Mé poznámky a mapy.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Východní fronta - operace na jihu“