Německá samohybná děla – díl 6 (kořistní technika Francie)

dělostřelecké a PL samohybné komplety
Odpovědět
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Německá samohybná děla – díl 6 (kořistní technika Francie)

Příspěvek od sa58 »

Německá samohybná děla – díl 6
využití kořistní techniky - Francie

Obrázek

Po kratší době se vracím opět k německým samohybným dělům, dnes bych se chtěl krátce podívat na využití kořistní techniky. Po zisku skvělých československý lehkých tanků (o průmyslu nemá ani cenu psát) byl „zisk“ z tažení v Polsku malý. Poláci v obrněné technice zdaleka nedosahovali kvality československých konstrukcí, většinu jejich vybavení tvořily tančíky. Ty se ovšem nedají plnohodnotně využít coby základ pro různé speciální konstrukce. Na větší příliv kořistní obrněné techniky si musela armáda počkat až do léta 1940.

Toto období se totiž stalo osudným Nizozemí, Belgii, Britskému expedičnímu sboru a hlavně větší části Francie. Zatím co zisky techniky z Nizozemí a Belgie se snad ani nikde neuvádí, BES a Francie disponují velkým množství obrněné techniky, mnohdy lepší kvality než tolik vychvalovaná německá technika. Některá vozidla byla přímo zařazena do výzbroje, většinou ale u druhosledových a týlových jednotek.

Francouzská armáda měla ve výzbroji zavedeno poměrně hodně typů tanků a pásových vozidel, snad na každém typu se v průběhu války objevil protitankový kanón, houfnice nebo alespoň minomet. Zkusím proto nějakým způsobem popsat tyto přestavby, pokud nějakou opomenu, doufám, že se ozvete.

Zajímavá je ale konverze francouzské obrněné techniky přímo v okupované Francii. Duchovním otcem těchto projektů byl kapitán dělostřelectva Alfred Becker. Tento veterán z doby WW1 byl také vystudovaným strojním inženýrem a na počátky války velel 12. baterii těžkých houfnic, dislokované u 227. Pěchotní divize. Becker přesvědčil své nadřízené o vhodnosti využití kořistní techniky pro konverzi. Becker poté působí u berlínské firmy Alkett, později však velí Baukommmandu Becker, majícímu sídlo v Paříži. Zde dochází ke konverzi většího množství obrněné techniky, některá z nich slouží v Africe a Rusku. Většina jejich produkce však končí u Schnelle Brigade West. Nejedná se však o nějakou jednotku velikosti brigády, jak by ostatně napovídal název jednotky, jde o velký útvar vybavený až 1800 vozidly různého určení.

Obrázek Alfred Becker

Obrázek takto to vypadalo u Beckerů....

Nejprve se podíváme na přestavby tanků. Začněme u toho nejmenšího, průzkumného tanku Renault AMR. V letech 1935-1936 bylo postaveno 200 tanků, vyzbrojených buď kulometem ráže 7,5 mm, další verze již měla těžký kulomet ráže 13,2 mm a poslední verze byla vybavena 25 mm kanonem. Němci v letech 1943 a 1944 přestavěli toto vozidlo na samohybný minomet, nové označení znělo 8 cm schwere Granatwerfer 34 auf Panzerspähwagen AMR(f). Místo otočné věže se na korbě objevuje nýtovaná nástavba, síla pancíře je 10 mm. Do nově vzniklého prostoru je umístěn pěchotní minomet 8cm Schwerer Granatwerfer 34. Osádku tvoří 4 muži. Tímto ale veškeré informace končí, nenašel jsem ani počet vyrobených vozidel.

Obrázek Obrázek

Technické data 8 cm schwere Granatwerfer 34 auf Panzerspähwagen AMR(f)
délka – 4,3 m
šířka – 1,80 m
výška – 1,80 m
hmotnost – 9 t
výkon motoru – 82 HP
max. rychlost silnice – 55 km/h
dojezd silnice – 200 km
pancéřováni - 10-13 mm
osádka – 4


Nyní jsou na řadě dva představitelé třídy lehkých tanků, francouzská armáda měla ve výzbroji několik typů, určených pro podporu pěchoty a jízdy. Přestavbou tanky FCM-36 vzniklo samohybné dělo označované jako 10,5cm lFH 16 (Sf) auf Geschützhwagen FCM (f). Jak již název napovídá, v nástavbě se nacházela lehká polní houfnice FH 16 ráře 105 mm. Jde o houfnici používanou již v době první světové války s maximálním dostřelem 7200 metrů. Nástavba byla podobná stíhači tanků s kanonem ráže 75 mm, postaveného také na podvozky FCM. Baukommando Becker vyrobilo celkem 48 vozidel, většina z nich byla nasazena na západní frontě. Vozidlo však nemělo díky podvozku dobré jízdní vlastnosti v terénu a limitujím faktorem byl také malý výkon motoru.

Obrázek Obrázek

Technické data 10,5cm lFH 16 (Sf) auf Geschützwagen FCM (f)
délka – 4,77 m
šířka – 2,10 m
výška – 2,23 m
hmotnost – 12,80 t
výkon motoru – 83 HP
max. rychlost – 24 km/h
dojezd – 225 km
pancéřováni – 20-40 mm
osádka – 4


Dalším typem lehkého tanku, využitým Baukommandem Becker coby základ pro samohybnou houfnici, byl Hotchkiss řady H-35/38/39. Němci jich ukořistilo asi 600 kusů, stejně jako u předchozího typu byl podvozek použit pro vývoj stíhače tanků (Pak 40 ráže 75 mm) a samohybného děla s houfnicí ráže 105 mm. Už to není starší model lFH 16, jde o modernější model lFH 18/40. Baukommando Becker vyrobilo 48 vozidel s označením 10,5cm lFH 18/40 auf Geschützwagen 38 H (f)

Obrázek Obrázek

Technické data 10,5cm lFH 18/40 auf Geschützwagen 38 H (f)
délka – přes 5 m (odhad podle kresby)
šířka – 1,85 m
výška – 2,14 m
hmotnost – 12,50 t
výkon motoru – 120 HP
max. rychlost – 36 km/h
dojezd – 150 km
pancéřováni – 20-34 mm
osádka – 4


To byly tedy lehké tanky, Němci však osadili houfnici ráže 105 mm i na těžký tank Renault Char B2. Tato úprava vznikla u firmy Rheinmetall Borsig Düsseldorf, v přední části korby byla umístěna shora otevřená nástavba s lehkou houfnicí 10,5 cm lFH 18/3. Vozidla s označením [/b]10,5cm leFH18/3 auf Geschützwagen B2 (f)[/b] byla určena coby palebná podpora samohybných plamenometů, využívající taktéž podvozky B2. Celkem bylo vyrobeno 16-18 vozidel.

Obrázek Obrázek

Technické data 10,5cm leFH18/3 auf Geschützwagen B2 (f)
délka – 7,50 m
šířka – 2,52 m
výška – 3,05 m
hmotnost – 32,50 t
výkon motoru – 300 HP
max. rychlost – 25 km/h
dojezd – 150 km
pancéřováni – 20-60 mm
osádka – 4


Nakonec jsem si nechal dvě samohybné houfnice, postavené na podvozku pásového tahače Lorraine 37L. Tento relativně malý tahač se tak jako předchozí tanky dostal do spárů Baukommanda Becker a firmy Alkett. Ta tento podvozek použila pro výroby stíhače tanků Marder I. V listopadu 1942 předal Alkett 12 vozidel vybavených lehkou houfnicí 10,5cm lFH 18/4. Dalších 12 kusů bylo vyrobeno v dílnách Baukommanda Becker, oproti verzi Alkettu je zde použita jiná nástavba. Ta od Beckerů má boční šikmé plechy svařeny v +/- polovině nástavby, Alkett verze používá stejnou nástavbu jako Marder I. Dalším rozlišovacím znakem byla u Beckera vzadu sklopná opěra, spouštěná na zem při střelbě. Obě verze nesly název 10,5cm leFH 18/4 auf Geschützwagen Lorraine Schlepper (f).

Obrázek verze Alkett

Obrázek verze Becker

Mimo verzi s 105 mm houfnicí vznikla ve větší sérii ještě verze s 150 mm houfnicí sFH 13/1. Jak již její označení napovídá, jednalo se o starší typ houfnice. Jako první byla postavena série 30 vozidel u firmy Alkett, 23 z nich skončilo v polovině roku 1942 v Africe. Alkett použil stejnou nástavbu jako měla 105 mm verze od Beckera, vzadu se tak již objevuje opěra pro střelbu. Vojenské označení vozidel od Alketta bylo SdKfz 135/1, dlouhé označení bylo obdobné jako u přeschůdce - 15cm sFH 13/1 auf Geschützwagen Lorraine Schlepper (f).
Po Alkettu se vrhlo do výroby Baukommando, vyprodukovalo dalších 72 vozidel pro Schnelle Brigade West. Jediným větším rozdílem oproti berlínské verzi byla upravená zadní opěra, jinak nelze na první pohled tyto vozy rozlišit (míním tím běžného čtenáře, ne nějakého hardcore historika....).

Obrázek Obrázek

Jedno vozidlo bylo vybaveno sovětskou houfnicí M-30 ráže 122 mm, skončilo však na vagónu coby součást obrněného vlaku.

Obrázek verze M-30 122mm

Technické data 15cm sFH 13/1 auf Geschützwagen Lorraine Schlepper (f)
délka – 7,30 m
šířka – 1,80 m
výška – 2,23 m
hmotnost – 8,50 t
výkon motoru – 70 HP
max. rychlost – 34 km/h
dojezd – 135 km
pancéřováni – 7-12 mm
osádka – 4



zdroje:
Ivo Pejčoch – Obrněná technika 2 a 7
http://www.ostpanzer.nm.ru
W. J. Spielberger - Beute-Kraftfahrzeuge und Panzer der deutschen Wehrmacht
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Obrázek

Obrázek

Obrázek
"výstavka" ve Versailles - Schnelle Brigade West

Obrázek
Její organizační schéma

Obrázek
něco přece jen do dnešních dnů zůstalo - Musee des Blindes, Saumur
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Pěkný článek. Jinak si říkám, že těch přestaveb v porovnání s ukořistěnou technikou zase tak moc není. Samozřejmě je jasné, že ne zrovna každý typ se na přestavbu hodil.

Ukořistěná francouzská technika (bez tahačů jako např. Lorraine atd.)_rok 1940:
30 ks - AMR 33
72 ks - AMR 35
50 ks - FCM 36
550 ks - Hotchkiss H-35/38/39
843 ks - Renault R-35/39/40
297 ks - Somua S-35
84 ks - Renault AMC 35
18 ks - Renault Char D1
10 ks - Renault Char D2
161 ks - Renault Char B1 (bis)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Já bych ty počty předělávek viděl celkem reálné, přece jen bych si nedělal iluze o kvalitě ukořistěného materiálu. Nevím, zda výrobci na obsazeném území dále vyráběli náhradní díly, nejjednodušší způsob je výběr nejlepších kusů pro konverzi + kanibalizace zbytku.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
brano
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 277
Registrován: 5/9/2004, 20:17
Bydliště: KE

Příspěvek od brano »

10,5cm lFH 16 (Sf) auf Geschützhwagen FCM (f) - len 8 ks, nie 48 ks
10,5cm lFH 18/40 auf Geschützwagen 38 H (f) - 24 plus hlásenie o začatej konverzii ďalších 7 ks
10,5cm leFH18/3 auf Geschützwagen B2 (f) - 16 ks
10,5cm leFH 18/4 auf Geschützwagen Lorraine Schlepper (f) - len 24 ks
15cm sFH 13/1 auf Geschützwagen Lorraine Schlepper (f) . 30 + 64 ks


*zdroj :

Thomas L. Jentz, Hilary Louis Doyle - Artillerie Selbstfahrlafetten 15cm s.I.G.33 auf Pz.Kpfw.I (ohne Aufbau) to Karl Geraet (54 cm), Panzer Tracts no.10, ISBN 0-9708407-5-6

http://forum.valka.cz/index.php/f/938
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Samohybná děla“