Nakajima B5N

Moderátor: Hans S.

Návštěvník

Nakajima B5N

Příspěvek od Návštěvník »

Nakajima B5N Kate
Velitelství japonského námořního letectva vypsalo požadavky na vývoj nového palubního torpédového bombardéru, na tento požadavek odpověděly dvě velké továrny jednak Mitsubishi se svým typem B5M1, který měl konzervativnější konstrukci (např. pevný podvozek) a druhým uchazečem na dodavatele torpédových bombardérů byla letecká továrna Nakajima se svým prototypem B5N1, který byl poháněn motorem Nakajima Hikari 2 o startovním výkonu 700 koní. Námořnictvo chytře použilo prototypů B5M1, později dostal kodové jméno Mabel, jako nátlakových letadel na Nakajimu. Její konstruktéři rychleji zbavovali prototyp B5N1 dětských nemocí. Mabel byl nakonec objednán také, ale bylo jej vyrobeno jen 125 kusů a byl používán na pozemních základnách. B5N1 se dostal na paluby letadlových lodí, byl používán v Číně, ale brzy bylo jasné, že nestačí s výkony, proto byla zaveden model 12, což značilo, že drak zůstal beze změn, ale motor byl nový výkonnější Nakajima NK1B Sakae 11 se startovacím výkonem 1000 koní. V době vstupu Japonska do WWII byl v prvoliniové výzbroji právě model 12 nebo-li B5N2 12. Tato letadla se zúčatnila náletu v Paerl Harboru, kde potopila některé americké bitevní lodě. Protože se za ně nepodařilo JNAF získat odpovídající náhradu, vydržela ve službě do konce války, kdy sloužila jako průzkumná, k protilodnímu hlídkování s radiolokátorem, cvičná a nakonec také jim byla určena role sebevražedných bombardérů. Obvyklou výzbrojí bylo 6 ks 60 kg pum, nebo 2 pumy o hmotnosti 250 kg a především torpédo o hmotnosti 800 kg. To zaměřoval pilot, který měl ničím nerušený výhled vpřed, nebo bombometčík, který pro tuto operaci používal periskopický zaměřovač - ten ústil pod trup. Kate byla velmi slavný japonský bombardér, který měl v první fázi války velké úspěchy. Za ně mohla děkovat ani ne tak vlastním výkonům, ale dokonalému výcviku osádek, konstrukci torpéda a momentu překvapení. V druhé části války, tedy v době. kdy spojenci posílili své jednotky a dodali také nové výkonnější typy stíhaček sláva Kate pohasla a náhrada v podobě nových B6N Tenzan nebyla v dostatečném množství.

TTD Nakajima B5N
Výrobce:
Nakajima Hikoki Kabushiki Kaisha továrna v Koizumi 669 výroba 1936 - 1941.
Aichi Tokei Denki Kabushiki Kaisha továrna v Nagoji 200 letadel 1942 - 1943.
Dai-Juichi Kaigun Kokusho továrna v Hiro vyrobeno 280 letadel B5N2 1942 - 1943
Typ: B5N1 11 | B5N2 12
Výroba: od roku 1936 do roku 1939 | od roku 1939 do 1943
Vyrobeno: 1149 letadel v obou verzích
Osádka: 3 | 3
Motory: 1x Nakajina Hikari 3 | 1x Nakajima NK1B Sakae 11
Výkon koní: 770 | 1000
Rozpětí: 15,52 m | 15,52 m
Délka: 10,30 m | 10,30 m
Výška: 3,70 m | 3,70 m
Nosná plocha: 37,7 m2 | 37,7 m2
Vzletová hmotnost: 3700 kg | 3800 kg
Max.rychlost: 368 km/hod | 378 km/hod
Dostup: 7400 m | 8260 m
Dolet: 1090 km | 975 km
Max.dolet: 2260 km | 1990 km
Výstup na 3000 m: 7 min 50 s | 7 min 40 s
Výzbroj: 1x 7,7 mm | 1x 7,7 mm
Pumy: 800 kg | 800 kg


Lily jsem napsal já, ale po registraci jsem nepochopil, že se musím přihlásit - moje chyba.
Reisen
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 200
Registrován: 27/11/2005, 17:47
Bydliště: Louny

Trojpohledový výkres

Příspěvek od Reisen »

Zase jsem to zmastil a napsal jsem to jako anonym, ale nic přidám trojpohledový výkres a fotografii

Obrázek Obrázek
B5N2 Kate

Obrázek
Obrázek
Radar
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 513
Registrován: 24/8/2004, 12:24
Bydliště: Okolo Plzně :-)))
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Radar »

Jo jo, Reisene hlídej si to, poněvadž se tak šidíš v započítávání příspěvků. ( od to ho se odvíjí tvá hodnost atd. atp. )
ObrázekObrázekObrázek

Neruš nepřítele, když dělá chybu …
( Napolen )
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

jsem cetl, ze B5N byly obratnejsi, nez P40tky a Divokocky :O)))) Docela bych tomu i veril, ikdyz to zni mozna divne 8)
válka je vůl
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

No ony japonské bombardéry byly často velmi obratné. Třeba D3A byl občas používán jako nouzová stíhačka. Také třeby D4Y. Velmi vysoko byla hodnocena obratnost u B7A, kde byla srovnávána s A6M! A dokonce i těžký (de fakto však spíše střední) Ki-67 byl považován za velmi obratný!!!
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Reisen
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 200
Registrován: 27/11/2005, 17:47
Bydliště: Louny

Příspěvek od Reisen »

Hm, dosti neobjektivní pohled na obratnost. Pokud třeba D4Y2 Judy byla použita jako noční stíhačka, tak budiž, ale tam nebylo třeba obratnosti vůbec žádné a jako pomocný stíhač ( znouze ctnost ) byly často použité Iljušiny Il-2 a to nebyl vůbec obratný letoun a při jeho hmotnosti se není ani čemu divit, jeho určení ani nic takového nevyžadovalo. Ono hledisko obratnosti jde dost obtížně posoudit jinak než subjektivně, ale Kate obratnější než F4F, no to je už asi moc.
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

je pravda, ze je obratnost a agilita, agilnejsi nebyly asi urcite, ale ze byly na horizontale obratnejsi, tomu verim, vertikalu uz ale ne...

nevyhrabal bys nekde plosny zatizeni kridla? to by mohlo taky lecos napovedet...
válka je vůl
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Myslel jsem u těch D3A a D4Y boj i se stíhači protivníka. A samozřejmě šlo o nouzovku...nicméně to naznačuje letové vlastnosti. Je nutné říct, že byly vykoupeny minimální až žádnou pasivní ochranou, křehkou konstrukcí atd.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Fatale píše:nevyhrabal bys nekde plosny zatizeni kridla? to by mohlo taky lecos napovedet...
Teď se tímhle letadélnem trochu více zabývám..chceme ho trochu domodelovat do jednoho leteckého simulátoru. Plošné zatížení B5N1 činilo při vzletové hmotnosti 3700 kg 98,1 kg/m2 a u B5N2 při vzletové hmotnosti 3800 kg pak 100,8 kg/m2. Maximální vzletová hmotnost B5N2 činila 4100 kg. S takovýmhle křídlem bylo to letadlo zřejmě schopné točit na pětníku.
Obrázek
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Hans S. píše: S takovýmhle křídlem bylo to letadlo zřejmě schopné točit na pětníku.
Mám dojem ,že právě o tohle Japoncům šlo. Když tak pročítám ty jejich předválečné specifikace ši, tak to vypadá jako by se místo do války chystali na závody v letecké akrobacii.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Velké křídlo, s nízkým plošným zatížením a bohatým přebytkem vztlaku, pro letadlo obvykle neobnáší jen schopnost dobře točit, ale co je pro námořnictvo veledůležité - dává letadlu nízkou vzletovou a přistávací rychlost. Klíčový parametr pro operace na letadlových lodích. Na druhou stranu takové křídlo samozřejmě vykazuje značný aerodynamický odpor, který dále roste se čtvercem rychlosti. B5N tak sice jistě musela představovat ideální letoun pro operace na palubách letadlových lodí, ale útočný svaz, v němž tyto letouny byly začleněny, se musel nad pláněmi Pacifiku doslova ploužit..Reiseny mohly točit dokola. Jenže ona i na druhé straně barikády se třela bída s nouzí. Takový TBD Devastator (mimochodem každý metr čtverečný plochy křídla měl zatížený 114 kg, což je stále velice nízká hodnota) představoval už úplné neštěstí.
Obrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Hans S. píše:Velké křídlo, s nízkým plošným zatížením a bohatým přebytkem vztlaku, pro letadlo obvykle neobnáší jen schopnost dobře točit, ale co je pro námořnictvo veledůležité - dává letadlu nízkou vzletovou a přistávací rychlost. Klíčový parametr pro operace na letadlových lodích.
Zvláště když japonské LL neměly (alespoň většina, pokud se nepletu) katapulty.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Tak asi ani americké letadlovky v dobách WW2 ty katapulty povětšinou neměly..
Obrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Tak to už nevím, na lodě moc nejsem...
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Já taky ne, Norad nás v tomhle směru určitě doplní lépe..
Obrázek
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Japonské letadlové lodě katapulty nepoužívaly (a ani nevím, že by je Japs vyvíjeli), jak napsal Hans S., při malém plošném zatížení křídla nepotřebovaly jejich letouny ke startu nijak extrémní rychlost.
Američani používali prachové katapulty na lodích od třídy Yorktown (i na malých eskortních) a Britové hydropneumatické katapulty od Ark Royal a třídy Glorious (po druhé přestavbě). Stejně tak byly katapulty osazeny na německé Graf Zeppelin.
Co ale vím, tak při běžném provozu se využívaly minimálně. Spíš je používaly noční stroje a hotovostní letouny stíhací ochrany svazu.

Mimochodem, Hansi v jakých hodnotách se nejčastěji pohybovalo plošné zatížení v průběhu WWII. Protože například A6M mi podle verze vychází při max. vzletových hmotnostech nějakých 119 - 178 km/m². A to se nedá říct, že by Reisen byl nějaké pomalé ořezávátko. Ovšem proti zhruba 226 kg/m² u Hellcata nebo Corsaira mi to přijde pořád poněkud málo.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Reiseny měly plošné zatížení křídla velice nízké. Přímý důsledek předválečných specifikací Ši a splnění plánu. Hodnoty se pohybovaly od 107,4kg/m2 u A6M2 (vzletová hmotnost 2410 kg) po 122 kg/m2 (vzletová hmotnost model 52 činila 2733 kg).
Hellcat byl o třídu jinde - plošné zatížení F6F-5 při vzletové hmotnosti 5714 kg dosáhlo hodnoty 184,3 kg/m2. Corsair měl ještě vyšší - F4U-1A při vzletové hmotnosti 6300 kg plných 219 kg/m2.
Výše uvedená čísla se samozřejmě mohou lišit u přetížených letounů, nebo naopak při nedoplnění všech palivových nádrží. Údaje o hmotnostech jsem moc neověřoval, ale pro orientaci by to mělo stačit.
Pokud si vezmeme několik dalších známých letounů z dob druhé světové války pro porovnání s "námořníky", tak takový Spitfire LF.Mk.IX při vzletové hmotnosti 3400 kg měl každý metr čtverečný plochy křídla zatížený 153,5 kg. Spitfire tak patřil mezi letouny s vůbec nejnižším plošným zatížením (byť v porovnání s Reisenem je to stále hodně). Agilní sovětský Jak-3 při vzletové hmotnosti 2692 kg měl zatížení 181,3 kg/m2. Nejmasověji vyráběná stíhačka německé provenience, Bf 109 G-6, se při vzletové hmotnosti 3148 kg dostala k zatížení 196 kg/m2, což je ale pořád málo v porovnání s Fw 190 a jeho 224 kg, což odpovídá přibližně verzi A-5 a vzletové hmotnosti okolo 4100 kg. Absolutním vítězem v kategorii přetíženého křídla byl americký P47. Při vzletové hmotnosti 7950 kg dosáhl hranice 284,8 kg.

Zpátky k A6M: Výkony Reisenu, alespoň co se týká maximální rychlosti, ale byly nevalné - a to z jakéhokoliv úhlu pohledu. Už F4F byl zřejmě schopen v nižších letových hladinách nechat japonskou stíhačku bez jakýchkoliv problémů za sebou. Rozdíly vzrostly následně při použití výkonnějších a výškovějších motorů P&W u F6F a F4U.
Maximální rychlost samozřejmě neovlivňuje jen samotná plocha křídla, ale obrovský podíl má jeho profil, resp. tvar celkově. To samé se týká trupu, kde třeba i nevhodné zpětné zrcátko mimo kabinu, nebo nevhodně tvarovaný čelní štítek, mohou znamenat značnou ztrátu rychlosti. Těžko můžeme říci, že Zero bylo pomalé protože mělo v porovnání třeba s F6F předimenzované křídlo (byť to mělo lví podíl..ale to i slabší motor). Můžeme ale poměrně s jistotou tvrdit, že pokud by křídlo Reisenu bylo menší, dozajista by byl rychlejší - a to třeba i výrazně. Jen by jeho piloti museli částečně obětovat fantastický poloměr zatáčky a nádherně nizoučkou přistávací rychlost.
Obrázek
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Dík za odpověď.
Koukám pěkně široké rozpětí údajů. Já jsem sice vycházel z maximálních vzletových hmotností kde mám u maximálky F6F-5 údaj 6991 kg a např u Reisenu 52 zase 3083 kg (ovšem neručím za přesnost mých zdrojů) ale i tak rozdíl zhruba 50 % mezi americkým a japonským pojetím výkonné stíhačky mi je podle mně hodně.
Ale na druhou stranu je faktem, že za jistých podmínek se ze střetnutí s Reisenem bez problémů odpoutal i Wildcat naopak ani pilotům mnohem výkonnějších Hellcatů a Corsairů se nedoporučovalo pouštět se s Japoncem do manévrového souboje.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

V boji vedeném při utažených zatáčkách, nebo prudkých (ale z hlediska dopředné rychlosti pomalých) rychlostí neměl Hellcat ani Corsair nejmenší šanci Reisenu vzdorovat. Jenže Američané přesně věděli, jak využít svých výhod, kdežto Japonci si ty své ne zcela uvědomovali. A proto dopadli tak jak dopadli, viz: ZDE
Obrázek
G.Reiner
desátník
desátník
Příspěvky: 43
Registrován: 30/12/2007, 11:27

Příspěvek od G.Reiner »

Marti Ferkl uvádí ve svém článku v revi č. 4O trochu jiná data o výrobě B5N, takže jen pro informaci:
Nakajima (závod Óta a Koizumi): celkem 802 kusů do září 1942
Aichi v Eitoku a Letecký nímořní arsenál č. 11 v Hiru celkem 450 strojů

V tom budou asi i B5N1-K cvičná verze s dvojitým řízením.
Nejsem demokrat, jsem liberál! Zajímají mě fakta, ne to co je politicky zrovna korektní.
Odpovědět

Zpět na „Bombardovací a bitevní letouny“