Nakajima B5N

Moderátor: Hans S.

Uživatelský avatar
Micuhide Akechi
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 141
Registrován: 11/10/2006, 11:13
Bydliště: Příbram

Příspěvek od Micuhide Akechi »

"Díra v podlaze" je na fotce ten světlý obdélník mezi sedačkou a zaměřovačem. Dobře je to celé vidět na tomhle schématu, jen si člověk musí uvědomit, že na horním obrázku není zobrazen zaměřovač a dole zase chybí sedačka.

Obrázek

Úprava 406 mm granátů Typ 91 pro Pearl Harbor byla mnohem složitější než jen připevnění křidélek. Granát byl určen k probíjení silných bočních pancířů a pro bombardování tak byl poněkud předimenzovaný. Navíc byl pro Kate moc těžký, 1020 kg. Museli se proto obráběním oslabit. Také se zvětšila explozivní náplň na téměř dvojnásobek, přibližně 22 kg. Výsledná bomba (pojmenovaná Type 99 Number 80 Mark 5) vážila přijatelných 797 kg.

Úprava těchto granátů bylo jen provizorní řešení a stroj speciálně vyrobený pro tento úkol údajně zvládl vyrobit jen sérii pum pro Pearl Harbor, pak už měl dost. Příliš to nevadilo, protože brzy se zavedl nový model. Navíc B5N běžně používaly 800 kg explozivní pumy a myslím, že i její předchůdce B4Y. To bylo na Japonce docela neobvyklé, protože britské a americké palubní bombardéry tak těžké pumy nepoužívaly.

Ještě k nezkušeným posádkám na Šókaku a Zuikaku. Přijde mi vtipné, že zrovna na Zuikaku tehdy sloužil Iwamoto, nejúspěšnější eso předválečného čínského incidentu. Měl zhruba stejně tolik sestřelů jako všichni veteráni na ostatních lodích dohromady :) Ale jinak to samozřejmě bylo slabší. Většina letců opustila letecké školy rok nebo méně před útokem a ani nestihli projí speciálním před Havajským výcvikem. Proto taky Šókaku a Zuikaku útočily jen na letiště, důležitější cíle přenechaly ostatním.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Nakajima B5N

Příspěvek od Lord »

Bomby pro japonské námořnictvo se dělí do několika tříd

Pozemní bomby, obyčejné bomby a speciální bomby. Pozemní bomby byly navrženy speciálně pro pozemní cíle a měly na vnější straně hrubou texturu. Obyčejné bomby byly naproti tomu navrženy speciálně pro použití proti lodím, což zahrnovalo jak typy pro všeobecné použití, tak typy s polopancéřovým povrchem (SAP), a ve srovnání s pozemními bombami měly hladší konstrukci. Speciální pumy byly konstruovány pro zvláštní okolnosti, kdy by pozemní nebo obyčejná puma nesplnila úkol.
Micuhide Akechi píše:Úprava těchto granátů bylo jen provizorní řešení a stroj speciálně vyrobený pro tento úkol údajně zvládl vyrobit jen sérii pum pro Pearl Harbor, pak už měl dost. Příliš to nevadilo, protože brzy se zavedl nový model. Navíc B5N běžně používaly 800 kg explozivní pumy a myslím, že i její předchůdce B4Y. To bylo na Japonce docela neobvyklé, protože britské a americké palubní bombardéry tak těžké pumy nepoužívaly.

Ale taky měli nějaké podobné, o tom dále ...
Obrázek

Těžší bomby mohl nést asi jen palubní letoun Nakajima B5N2 “Kate”. Např. zmiňované bomby Type 99 no.80 mk5 shodily Katky v první vlně útoku na Pearl Harbor.
U Midway měly letouny zaútočit na atol pozemními pumami, z toho pak vznikly zmatky při přezbrojování.

Type 99 no.80 mk5 - Typ uváděl, že byl přijat v roce 1939. Číslo znamenalo hmotnostní třídu bomby v kilogramech děleno 10, což znamenalo, že bomba patřila do třídy 800 kg. Její skutečná hmotnost byla 797 kg, tj. 1757 liber. Označení 5 znamená, že šlo o speciální pancéřovou bombu (nikoli o pátou verzi bomby).
Micuhide Akechi píše:Úprava 406 mm granátů Typ 91 pro Pearl Harbor byla mnohem složitější než jen připevnění křidélek. Granát byl určen k probíjení silných bočních pancířů a pro bombardování tak byl poněkud předimenzovaný.

Bomba byla speciální bombou pouze v tom smyslu, že nebyla vyvinuta v rámci dvou hlavních bombových programů - běžných (protilodních) bomb nebo pozemních bomb. Byla zhotovena ze zastaralého 41mm granátu (v ráži se můj zdroj mírně liší) z bitevní lodi Nagato. Kvůli aerodynamice byl plášť zúžen a byly přidány křidélka.

Bomba byla pevná ocelová "šipka" určená k proražení pancéřových palub bitevních lodí pomocí obrovské hmotnosti a rychlosti. Vešlo se do ní pouze 22 kg (49 lb) výbušné nálože. Pokud bomba nevybuchla, způsobila jen malé škody. Asi jen jedna tato bomba zničila Arizonu, když pronikla palubou na pravoboku a způsobila masivní explozi ve skladu střelného prachu.


Americké bomby
Micuhide Akechi píše:To bylo na Japonce docela neobvyklé, protože britské a americké palubní bombardéry tak těžké pumy nepoužívaly.

Tak se podívejte ...
Obrázek

Avenger mohl nést i jednu 2050 librovou (930 kg) bombu M34 (klusterovou) či AN-M66 pro pozemní cíle. Tedy amíci používali i těžší bomby.
Nebo ...
Obrázek
Tělo bomby bylo vyrobeno z jednoho kusu kované, strojově opracované hmoty se špičatým nosem, se závity na potřebných místech pro upevnění závěsných a zvedacích ok, včetně britských závěsníků.

V květnu 1942 Američané představili AP Mark 1 (AN-Mk1), která vážila 1600 liber (726 kg), z čehož 240 liber (109 kg) tvořila silná trhavina. Mark 1 dokázal prorazit 5" (12,7cm) palubu z výšky 2 km (při střemhlavém letu). Tato puma byla tak těžká, že ji mohl nést pouze TBF Avenger nebo SB2C Helldiver.

Zdroj: http://pwencycl.kgbudge.com/B/o/Bombs.htm

Japonci standardně také používali menší 250 kg bomby. Na slaběji pancéřované paluby letadlovek stačily. Později zase nedostali příliš šancí. Jak se zvyšovala odolnost palub těžší průbojná bomba by se hodila.
O tom také na http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=343501#p343501

Obrázek

Výtah na palubě eskortní letadlové lodě USS Santee, 500 liberní cca 227 kg protiponorkové bomby pro TBF Avengery, listopad 1943 v Atlantiku.

Bylo známo, že Avengery nesly kombinace těchto zařízení, například dvě 500 librové hlubinné bomby, jednu bombu Fido, radar, světlice a sonobójky. Britové zavedli novou a silnější výbušninu než amatol. Torpex (zkratka TORPedo Explosive), kombinace RDX, TNT a hliníkového prášku, nahradil amatolovou náplň v 250 librové letecké hlubinné náloži. Tento smrtící koktejl zvýšil výkon zbraně pod vodou asi o 50 procent.

Obrázek

Torpex se mohl dávat i do 500 librové bomby. Všechno má svoje využití, no :)


:arrow: Americká taktika střemhlavých bombardérů proti lodím

SBD Dauntless mohl nést až 454 kg (1000 lbs) bombu. Při průzkumných misích létalo 18 SBD ve dvojicích a prohledávalo 90-stupňový výsek oceánu. Pokud nalezly nepřítele, podaly o něm hlášení a pokud to bylo možné, zaútočily 500 librovými pumami.

Při bombardovacích misích prováděla letka Dauntlessů vysoce přesné, ale rizikové střemhlavé bombardovací útoky. V ideálním případě SBD shazovaly velké 1000 librové pumy všeobecného určení nebo pancéřové pumy. Některé SBD na bombardovacích misích však nesly menší, ale stále silné 500 librové bomby.

SBD-3 měly praktický dolet 250 mil s 1000 librovou bombou nebo 325 mil s 500 librovou bombou, kterou nesly na průzkumných letech pro zvětšení bojového rádiusu. Po odhozu pilot provedl bolestivý výkrut při rychlosti až 6 G. Poté tvrdě stočil letoun, aby se pokusil uniknout protiletadlové palbě z doprovodných válečných lodí.

Zdroj: pearlharboraviationmuseum.org


:arrow: Japonská taktika střemhlavých bombardérů proti lodím



U videa si můžete nastavit český překlad.


Analýza bitvy o Midway

Obrázek

Japonci se paradoxně obávali torpédového útoku více než střemhlavého bombardování nebo jakékoli jiné formy bombardování. Tento strach byl způsoben tím, že v roce 1942 sami vlastnili nejsmrtonosnější torpédo v Tichomoří. Nagumo měl přesto z hangárů vyslat každé úderné letadlo, ať už bylo ozbrojené či nikoli, ať mělo tříštivé nebo průrazné bomby a poslat je na Američany. Šedesát čtyři ozbrojených letadel, které měl bylo schopno udělat nepříteli jistě škody a rozhodilo by jeho koordinaci. Měl se vykašlat na přezbrojování torpédy!


První sériový TBF-1 "AVENGER" (nástupce typu Douglas TBD Devastator, který byl primárně určen pro nesení torpéda) převzalo americké námořnictvo 30. ledna 1942, do konce května to bylo dalších 85 strojů a v měsíci červnu pak dalších 60. Svůj bojový debut si letadlo odbylo v bitvě u Midway v červnu 1942, kdy šest Avengerů perutě VT-8 z letadlové lodě USS Hornet (CV-8), operujících jako samostatná jednotka z pozemního letiště, zaútočilo na japonské loďstvo. Pět z nich bylo sestřeleno a poslední přistál poškozen.
Více viz Analýza bitvy o Midway.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Micuhide Akechi
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 141
Registrován: 11/10/2006, 11:13
Bydliště: Příbram

Re: Nakajima B5N

Příspěvek od Micuhide Akechi »

Tehdy jsem se nevyjádřil dost jasně. Porovnával jsem B5N s jejími současníky, tj. TBD Devastator, Swordfish a Albacore. U těch jsem nenašel žádnou zmínku o tom, že by nesly jedinou pumu o váze blížící se 800 kg. Takže B5N je překonávala v nosnosti pum, a to bylo neobvyklé. Všechny ostatní japonské bombardéry v tomto za svými spojeneckými protějšky výrazně zaostávaly. Dokonce i japonské těžké bombardéry G3M „Nell“ a G4M1 „Betty“ mohly nést nanejvýš jednu 800 kg pumu, stejně jako B5N. Mohly ale nést větší počet lehčích bomb.

Pozdější generace spojeneckých letadel už B5N v nosnosti překonávaly. Nejen Avangery, ale i britské Barracudy. Historicky vzato to také byly současníci B5N, protože se období jejich výroby a prvoliniové služby překrývaly. To však bylo jen proto, že se vývoj nástupce B6N „Jill“ silně opozdil. Nakadžima ukončila výrobu B5N2 už před válkou v Pacifiku, za války se vyráběly jen v licenci v dalších továrnách.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Nakajima B5N

Příspěvek od Lord »

Micuhide Akechi píše:Tehdy jsem se nevyjádřil dost jasně. Porovnával jsem B5N s jejími současníky, tj. TBD Devastator, Swordfish a Albacore. U těch jsem nenašel žádnou zmínku o tom, že by nesly jedinou pumu o váze blížící se 800 kg. Takže B5N je překonávala v nosnosti pum, a to bylo neobvyklé. Všechny ostatní japonské bombardéry v tomto za svými spojeneckými protějšky výrazně zaostávaly. Dokonce i japonské těžké bombardéry G3M „Nell“ a G4M1 „Betty“ mohly nést nanejvýš jednu 800 kg pumu, stejně jako B5N. Mohly ale nést větší počet lehčích bomb.
Swordfish se nosnosti 800 kg velmi blížil: dle wiki bomby: 1 × 1 670 lb (760 kg) torpédo nebo 1 500 lb (700 kg) mina pod trupem.

TBD Devastator: 2 × puma o hmotnosti 454 kg, ale neuvádí jednu 800 kg pravda.

Fairey Albacore: torpédo o hmotnosti 730 kg, nebo až 900 kg pum.

Ale chápu, co jsi chtěl sdělit, zatím.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Micuhide Akechi
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 141
Registrován: 11/10/2006, 11:13
Bydliště: Příbram

Re: Nakajima B5N

Příspěvek od Micuhide Akechi »

Chtěl jsem říci, že maximální nosnost palubních torpédových bombardérů na počátku války byla dána váhou torpéda, ale v případě bomb stačila nosnost do 500 kg. Kupodivu to byli první Japonci, kdo se na ně rozhodl věšet bomby stejně těžké jako torpéda. Přitom jsou známí tím, že na nosnost nehleděli. A osmistovky si docela oblíbili. Pearl Harbor byl asi jediný případ, kdy v prvním roce války B5N použili protipancéřové bomby. Ale obdobně těžké pozemní bomby použili při útocích na různé přístavy, Midway a v bitvě u ostrova Santa Cruz.

To také ukazuje, jak ošidné je u bombardéru uvádět jen maximální nosnost. B5N často nosily i menší bomby. Dvě 250 kg nebo šest 60 kg nebo kombinaci jedné 250 kg a několika 60 kg. Stejný letoun tak v jedné akci mohl nést 800 kg a v jiné jen 360 kg.
Od protipancéřové bomby Typ 99 se opravdu neočekávalo, že vlastní silou napáchá nějakou znatelnější škodu. I 250 kg bomby obsahovaly víc trhaviny. Od bomb Typ 99 se očekávalo jediné, že nějaká prorazí do skladu munice. V Pearl Harboru použili 50 letadel, a to už dávalo slušnou šanci na dostatečný počet zásahů. I tak u takto malých počtů může být statistika svině, ale Japoncům to vyšlo a v případě Arizony měli štěstí.

2 × puma o hmotnosti 454 kg u TBD Devastator je nejspíš chyba. Jiné zdroje uvádí jen jednu o hmotnosti 454 kg, ale zato dvě poloviční. Krom toho Devastatory byly podmotorované. Někde jsem slyšel vyjádření letců, že s plnou tříčlennou posádkou a 500 kg zátěže už měly potíže. U Swordfishe se opravdu běžně uvádí mina. Mám ale podezření, že ty nosil až později ve válce ve své roli pobřežního/protiponorkového bombardéru. Takže také tak úplně nezapadá.
Odpovědět

Zpět na „Bombardovací a bitevní letouny“