Stránka 1 z 1

Od Stalingradu po Kursk - V. Část 17. armáda Krasnodar

PříspěvekNapsal: 12/12/2005, 19:21
od michan
Od Stalingradu po Kursk – V. Část – 17. armáda – Krasnodar


Jak jsme již řekli, Hitler na konci roku 1942 dal povel ke stažení vojsk z Kavkazu. Ve IV. Části jsme sledovali ústup 1. a 4. tankové armády a dalších svazků.
Svazky 17. armády musely, po té co 1 TA zahájila začátkem ledna ústup od Tereku, svoje postavení ještě držet, aby Rusové nemohli útočit do boku skupiny armád von Kleist.Teprve 10. ledna 1943 mohl 49. horský sbor konečně vyklidit pozice ve vysokém Kavkazu a přesunout se zpět do oblasti Majkopu.
Plán ústupu předpokládal, že 17. armáda se bude po úsecích přesouvat na severozápad, přes „Lanovkovou linii“ a Gótské postavení do kubáňského předmostí na spodním toku Kubáně.
Hitlerova myšlenka bylo udržet zde, v předmostí na asijském břehu v jakémsi odrazovém můstku do Asie, 400000 mužů, aby je v létě 1943 mohl opět vést na Kavkaz a na jeho naftová pole. Zázemí mělo být na Krymu. O rozkazech Hitlera v této době, hovoří historici „Po Stalingradu Hitler začíná velet s přímo patologickou tvrdošíjností a jasně viditelnou tvrdou realitu nebere na vědomí“. Ta realita byla 250000 mužů obklíčeno ve Stalingradu, katastrofální situace mezi Rostovem a Manyčí a on má 300 km od Rostova v nečinnosti 400000 mužů s 2000 děly. A to chtěl dokonce nasměrovat do kubáňského předmostí celou 1. tankovou armádu. Bylo třeba nejtvrdších intervencí frontových velitelů, aby 1. tankovou armádu převelel k Mansteinovi. I tak však na Kubáň do klidu převelel 13. td a 52. armádní sbor od 1. TA. Co znamenaly pro 1. a 4. tankovou armádu mosty u Batajska to pro pěší, lehké a horské sbory 17. armády znamenaly mosty přes Kubáň v Krasnodaru a Usť – Labínské, kde byla střediska a zásobovací základny pro ustupující sbory.
17. armáda neměla žádné motorizované sbory mimo 13. td. Valnou část sil tvořila pěchota ( pěšky ), horští myslivci ( pěšky ) a hipomobilní dělostřelectvo ( koně ). Bez motorových vozidel jen se soumary a s koni před děly a zásobovacími vozidly, urazily za čtyři týdny bojů 400 km. Z hor museli stahovat těžká děla, která rozebrali, pod horami zase složili a pokračovali dál. Nevšední výkon.
125. pd plukovníka Alfréda Reinhardta se přesunula do prostoru před Krasnodar a zde vybudovala obranu, která musela a vydržela všechny útoky sovětů.

Obrázek


Krasnodar se stal točnou, či přestupní stanicí celé 17. armády. Město bylo zásobovacím střediskem celého předmostí, neboť zde byly veškeré zásoby pro celou 17. armádu než roztaje led a budou moci lodi přivážet zásoby do Tamaňského poloostrova.
Do 24. ledna 1943 se většina sborů 17. armády dostala po těžkých bojích za Majkop.
V okolí Krasnodaru je množství ohromných lesů, kde se skrývalo velké množství partyzánů, s nimi se musely utkávat jednotky, které se probíjely do Kubáňského předmostí.
Bojové hlášení 97. lehké pěší divize zaznamenalo pro historii jednu epizodu typickou pro partyzánský boj. Součástí 97. pd byl oddíl turkmenských dobrovolníků, kteří s nimi bojovali u Tuapse. Oddíl spal v jedné zimní noci v opuštěné vesnici. Velitelé oddílu zřejmě pod dojmem, jsme ve své zemi, nepostavili na noc stráž. Druhý den nikdo nepřišel do služby. Německá hlídka je šla ráno vzbudit. V každém domku leželi Turkmeni s uřezanými hlavami. Na stěnách bylo napsáno: „Tak se mstíme zrádcům“.
Jsou zde zaznamenány útoky partyzánských skupin mezi nimiž byly 13 a 14 letí chlapci a starci. Útočili tak, že jen každý čtvrtý měl zbraň, živý si brali od mrtvých.
28. ledna jsou všechna vojska stažena na frontovou linii za bojů, kde již neútočí partyzáni, ale pravidelné jednotky rudé armády oblečené do nových khaki uniforem a krátkých plášťů. Nic z toho nebylo ruského původu, vše mělo značku GI ( Goverment Issue ). Jen kůže vojáků byla ruská. Palné zbraně byly též americké.
30. ledna 1943 byly mosty sloužící ke stahování vojsk z Kavkazu vyhozeny do povětří, neboť všechna vojska stála ve vybudovaných obraných pozicích.

Obrázek


Hotovo! Ale 17. armáda stále ještě neunikla všem nebezpečím, ještě něco chybělo. Co to bylo si řekneme v VI. Části Boj o Malou zemi

Obrázek
Mapa_FULL_XX.

PříspěvekNapsal: 12/12/2005, 19:46
od Pegeucko
Omlouvám se za ten fragment mapy. Ale celá se skládá z 6.dílů.
Musím jí nějak spojit ve Photoshopu,zmenšit a pak jí sem zkusím naprat celou.

PříspěvekNapsal: 12/12/2005, 20:58
od Pegeucko
Tak,mapu jsem složil,zmenšil a napumpoval do michanovo příspěvku.
Pokud by měl někdo zájem o složenou,ale nezmenšenou verzi,nacpal jsem jí SEM:

http://img244.imageshack.us/img244/3767 ... l167zn.jpg

PříspěvekNapsal: 13/12/2005, 10:16
od Atlantis
Ale to vypadá na mapu Stalingradu, nikoliv ústupových bojů Kavkazu. Nechceš ji dát i do téma Stalingrad? A jaké období zachycuje (jasně, obklíčení, ale kdy přesně?)

PříspěvekNapsal: 13/12/2005, 16:00
od Lord
Hitlerova myšlenka bylo udržet zde předmostí na asijském břehu, v jakémsi odrazovém můstku do Asie, 400 000 mužů, aby je v létě 1943 mohl opět vést na Kavkaz a na jeho naftová pole. Zázemí mělo být na Krymu.

Jak to nakonec dopadlo s tímto předmostím? Bylo přes Krym staženo, že?

Docela by mě zajímalo, zda by bylo možné za podpory německého letectva umístěného na Krymu dobýt toto předmostí před půl rokem? Němci se museli probíjet od Stalingradu, přes Kavkaz, k naftovým polím, nešlo udělat v roce 1942 lepší trik, dostat se k naftovým polím elegantně přes Krym? Nebo to měli Sověti tehdy jištěné? Možná to je blbost, byla by to taková výsadková operace podobná Normandii, i když v menším měřítku. Na uzavření horských průsmyků na Kavkazu by pak stačilo pár divizí, třeba udělat předem vzdušný výsadek.

Jinak ta mapa je z kotle, mapy stahování by mohly být na (procvakejte si to)
http://rkka.ru/maps1943.htm

PříspěvekNapsal: 13/12/2005, 16:14
od Pegeucko
Tak,tady nejaká mapa je:

http://rkkaww2.armchairgeneral.com/maps ... _ru/23.HTM

Opět obrovská a opět z několika dílů. Když mi to večer vyjde,zkusím jí zase složit a přihodit.
Je tam mimo jiné vidět ůder na ŽS Tačinskaja.

PříspěvekNapsal: 14/12/2005, 09:53
od Atlantis
Nejsem si jist, ale dle mě byl problém hlavně Ruská černomořská flotila. To uskupení nebylo nijak malé a Němci v podstatě neměli co přisunout, aby jí mohly čelit.

PříspěvekNapsal: 14/12/2005, 18:54
od Lord
ví někdo kolik měla ta Černomořská flotila lodí, ponorek atd? Jak silné to bylo uskupení. A co Sevastopol ... tam měla základnu?

PříspěvekNapsal: 14/12/2005, 19:03
od michan
Ve studiích o generálu Studentovi jsem se dozvěděl, že Hitler se po Krétě obával většího nasazení paragánů, takže nevím. Do Černého moře Angláni Němce nepustili po moři, takže k disposici byly jen lodi Rumunů. Jestli se dostaneme k popisu osvobození Krymu od Němců, budete - li o to stát tak tam je to dost o tom a o svízelích, ktreré Němci v Černém moři měli.

PříspěvekNapsal: 14/12/2005, 20:22
od Lord
No začnu taky tak trochu rozvíjet teorie jak Atlantis tak mě omluvte … ponorky by se to Černého moře dostat mohly, nějaké lodě by mohla dodat italská marína, ze vzduchu by to jistily štuky a taktické bombardéry s podvěšenými torpédy.

Jinak až příště bude dobývat někdo SSSR, tak lépe s více stran, nyní v době A-bomby to stejně nehrozí. Hitler než se pustil do napadení Ruska měl nejdříve zajistit pozice ve Středomoří. Vyhnat Brity z Afriky, zajistit si týl, francouzsko -německou vojenskou spoluprácí v Alžíru a Maroku. Torch by nebyl realizovatelný, na Franca se vysrat a obsadit Gibraltar, vždyť šlo o dějiny. Tohle si zajistit, tak to vede k uzavření míru s Británií, a nemuselo by se Rusko ani napadnout. To, že byli v Británii nějaký herojové je mýtus, Churchill by skončil jak blb, on vydělal jen na změně situace.

Obrázek
Torch_invasion.

PříspěvekNapsal: 14/12/2005, 20:24
od michan
Ještě jsem zapoměl odpovědět, ano 17. armáda byla stažena po 7 měsících přes Krym. Byla to dobrá operace, před očima Černomořské flotily, která se bála v Batumi německých bombardérů. O flotile je mně známo, že měla jen několik torpedoborců, přesný počet jsem se nedozvěděl a pár lehkých křižníků. O ponorkách ani zmínka.

PříspěvekNapsal: 14/12/2005, 20:47
od michan
Je to pouhá fantazie, ale z taktického hlediska jsem nenašel chybu a asi v té době 1941 - 1942 by možná na to měl jak síly tak prostředky, aby to realizoval. Asi chtěl prorazit zeď hlavou!

PříspěvekNapsal: 14/12/2005, 22:03
od Nelson
Lord píše:ví někdo kolik měla ta Černomořská flotila lodí, ponorek atd? Jak silné to bylo uskupení. A co Sevastopol ... tam měla základnu?


Není problém to zjistit. Zkus ale zadat aspoň měsíc a rok ke kterému to mám sesmolit. Ono totiž v letech 1941-1943 bylo uvedeno do služby větší množství lodí a zároveň utrpěla Černomořská flotila dost těžké ztráty.

PříspěvekNapsal: 15/12/2005, 02:04
od Lord
Operation Grashüpfer

Jednalo by se o skok z Krymu na předpolí Asie. Vytvoření předmostí naproti Krymu - Tamaňský poloostrov, v nejužším místě - Kerčský průliv, dále obsadit Novorosisk a Tuapse. Operace by byla provedena 19.6. 1942. Tomu by mělo předcházet vyčištění Černého moře od ruské flotily. Dále uvažovat o některých tajných akcích, např. operace Šamil.

http://216.198.255.120/germanpart/dir43.html

Obrázek
operation Grashupfer.

PříspěvekNapsal: 15/12/2005, 14:34
od Atlantis
Taoperace je fikcí nebo byl skutečně pokus o ni.

Ano, hlavou zeď neprorazíš, k tomu potřebuješ krumpáč nebo dynamit, o tom žádná, ale Churchill a Británie by se nezhroutily. Když vydržely Bitvu o Británii, tak tohle by se taky zvládlo. Prostě by došlo k vyklizení egypta, Německé síly by se vrhly na blízký východ. Zatím by pravděpodobně britové prostě zabraly Italskou východní afriku, ať by se Italové vztekaly sebevíc.

Německo --francouzská spolupráce...ehm...tak nevím. I kdyby byla, nevidím nic, co by ji zajišťovalo. Francouzi měly všeho tak akorát dost. A Torch probíhal ve stínu El-Alameinu, kdy se to pro Němce vše začínalo tak nějak obecně s..t. Otázka je, jestli by proběhl i dříve.

btw: Tak já už mám na palbě pověst spekulanta?:-D

PříspěvekNapsal: 15/12/2005, 18:18
od Lord
Něco je fikce, něco se opravdu reálně plánovalo. Neříkám, že by se VB zhroutila jen vnitropolitická situace by se mohla změnit, mělo by pro Brity vůbec význam dál bojovat? Nebyl by pro ně lepší mír?

Britové zabrali italskou východní Afriku? A odkud by byli zásobováni, po dobytí Suezu by tam mohli Němci vyslat ponorky.

Co se týče Francie buď by na "spolupráci" přistoupili, nebo když ne, tak taky jedno, Němci by to museli obsadit i bez nich, stejně po Torchu okupovali i zbytek Francie. Tohle jsem ale vše zařazoval do roku 1941, tedy nemohlo by se napadat SSSR, ale nejdřív vyřídit tyto záležitosti.