PALBA.CZ

Lepší pancíř?? Bismarck ho měl silnej, taky se všude mluví o ocely wotan, jenže ta ocel byla drahá a tak nebyla všude, pak tady už bylo uvedeno, že jeho pancíř byl formován pdle WWI předlohy, nejhorší byla relativně krátká životnost hlavních baterií děl, u Tirpitze se tento nedostatek snažili odstranit, Bismarck byl nejlepší k přepadům a pirátskému boji.
Jinak asi hodně záleželo jak rychle se dokázali zaměřovači zastřílet na cíl- to už je ale hodnocení spíš kvality posádek lodí a ne lodí samotných (i když i to by mohlo být zajímavé)

Jooo...kdyby to tak šlo nějak objektivně posoudit kvalitu posádky. Je fakt, že Němci byly dost dobří dělostřelci, ale zrovna v případě čerstvě postavené lodi jakou byl Bismarck... nevím...nevím:-( Podle mě neměli moc možností si všechno tzv. osahat.

Tak z nezkušenosti posádky bych Němce nepodezíral.
První tréninky dělostřeleckých obsluh začaly počátkem roku 1940 když se ještě formovala posádka. Na přelomu září a října vypul Bismarck na první cvičné plavby. Teprve až v listopadu po měsících zkoušek nasucho začaly ostré dělostřelecké testy. Do Hamburku se bitevní loď vrátila 9. prosince. A s kratšími přestávkami probíhaly další zkoušky až do začátku května, do návštěvy Hitlera a vrchního velení na palubě nové lodě.

A jak na tom byla posádka Nelsona (který se tu srovnává, potažmo Rodney) a nebo Hooda? Hood byl přeci výstavní lodí jejího veličenstva a posádka na ní byla určitě ta nejlepší z nejlepších.

Posádka Hooda asi vycvičená moc nebyla, neboť Hood musel před válkou "ukazovat vlajku", to je předvádět se ve spojeneckých a neutrálních přístavech. Kvůli "ukazování vlajky" dokonce nešel na modernizaci.
Posádka asi byla vycvičena na jiných lodích, ale po příchodu na Hood před válkou moc necvičila. Ve válce ale byla aktivně nasazena ve Středomoří - potopení francouzské floty v Africe.

Srovnávat HOOD s bitevními loděmi je podle mne nesmysl. Šlo o klasický bitevní křižník, jeho úkolem a raison d´étre nebylo bojovat s bitevními loděmi, ale vyhledávat a ničit korzárské křižníky, operující na obchodních trasách. K tomu ovšem nepotřeboval silné pancéřování, ale vysokou rychlost a silné dělostřelectvo...
Názorným a učebnicovým příkladem nasazení této kategorie plavidel byla akce Royal Navy v bitvě u Falkland v 1. světové válce, kdy britské bitevní křižníky využily právě velké rychlosti a mohutných děl k tomu, že pronásledovaly a rozstřílely eskadru admirála von Spee. Právě k takovým akcím, tedy k eliminaci korzárů a ochraně obchodních spojů bitevní křižníky vznikly.
Nasadit takové plavidlo k útoku na moderní, silně vyzbrojenou bitevní loď bylo neprozřetelné a krátkozraké - při střetu s bitevní lodí by měl bitevní křižník využít své rychlosti a odpoutat se z boje. Ovšem v okamžiku, kdy se Bismarck a Prinz Eugen vydaly na lov do Atlantiku, zřejmě Britové neměli moc na vybranou.

Ono prúšvih by bol v tom, že Hood by sa nedokázal odpútať keby sa ho nemecké lode rozhodli prenasledovať...po prestavbách a zvýšení výtlaku už nedosahoval pôvodnú rýchlosť, zatiaľ čo Bismarck aj Prinz Eugen mohli v pohode aj na mori dosiahnúť vyše 30 uzlov...túto rýchlosť ani Hood ani Prince of Wales nedokázali dosiahnúť...

SK:
Prince of Wales určitě ne, jeho maximálka byla někde na 27-28 uzlech. Na druhou stranu byla formace HOOD + P.O.W. zjevně dost rychlá na to, aby si vynutila utkání v Dánském průlivu. Lütjens měl striktní příkaz vyhnout se boji s bitevními jednotkami nepřítele a jistě by zdrhal, kdyby mohl... Rozdíl rychlosti ale asi nebyl tak velký.
Jinak, jak u Bismarcku, tak u Hoodu se údaje o rychlosti různí, a to od 29 po 31 (Bismarck), ev. 32 uzlů (Hood).
Tabulkové rychlosti se ale od skutečných často dost diametrálně liší, v závislosti na počasí, aktuální zátěži plavidla (palivo, munice), stavu vyškolení obsluhy strojů, opotřebení strojního vybavení, atd., atd. Velkou roli také hraje to, kdy bylo naposledy čištěno dno lodi.
Příkladem rozdílu mezi teorií a praxí jsou boje při invazi do Norska. Scharnhorst a Gneisenau upláchly britskému Repulse, který je pronásledoval, přestože podle tabulek byl asi o uzel rychlejší než německé lodi, a výkony tedy mohly být dost vyrovnané. Němci se snažili odpoutat od nepřítele za každou cenu a pluli maximální možnou rychlostí proti bouři i za cenu rizika, že nárazy vln poškodí jejich přední dělové věže (což se také stalo). Britové si ale nemohli dovolit takovým způsobem poškodit svou jedinou velkou loď v oblasti, a tak snížili rychlost a raději zůstali pozadu.

Hood bol podla všetkého v nahoršom možnom stave čo sa pohonu týka, Bismarck naopak bol v dokonalom. Objektívne porovnanie maximálnej rýchlosti zúčastnených lodí z toho obdobia bohužial neexistuje.

Pri tých malých rozdieloch v rýchlosti by záviselo od konkrétnej situácie. Keby sa britské lode rozhodli odpútať nemecké lode ich mohli určitú dobu prenasledovať. Britské lode by sa im asi nevzdialili ale približovali by sa velmi pomaly. Naviac by mali pri maximálnej rýchlosti problém so spotrebou paliva, čo síce aj briti ale tí to mali domov bližšie. Bismarck okrem toho strácal palivo po zásahu od POW.

Hood už byl určitě v této době pán v letech, který už moderním bitevním lodím nestačil. POW se vlastně ještě dokončoval. Na druhou stranu nevypadá poměr moderní bitevní loď a starý bitevní křižník proti moderní bitevní lodi a modernímu, ale pouze těžkému křižníku špatně.

Keby sa britské lode rozhodli odpútať nemecké lode ich mohli určitú dobu prenasledovať.

dle mého názoru by odpoutání anglických lodí, bylo kvitováno s německým potleskem, neb měli diametrálně jinný operační plán. Stačilo přidat pod kotlem a zkusit po anglicku zmizet.

No, taky záleží, jakým směrem by se odpoutaly - nedaleko byly těžké křižníky Suffolk a Norfolk. Kdyby se spojily s PoW a Hoodem, tak by to hned vypadalo s německými šancemi hůř. Nehledě k tomu, že se kdesi od severu blížil admirál Tovey s jádrem Home Fleet, takže pronásledování by bylo dosti kotraproduktivní...

Royal Navy a vyhýbat se boji? Navíc pokud jejich šance na vítězství byly papírově velmi vysoké?
Pánové předpokládám že si zřejmě pletete britské a italské námořnictvo.

Scrat

Kdo se měl vyhýbat boji byli Němci. Ti měli za úkol potápět konvoje v Atlantiku a do boje s válečným loděmi se pouštět jen v případě naprosté převahy, což rozhodně nebyl tento případ.