Stránka 1 z 15

Pearl Harbor - 5.část, co mohli Američané vědět

PříspěvekNapsal: 15/1/2006, 16:36
od Nelson
Jedním z překvapivých zjištění hned první vyšetřovací komise byl fakt, že armáda i námořnictvo na Havaji až do srpna 1941 počítaly s překvapivým leteckým útokem na Pearl Harbor. Potom však byly v září překvapivě změněny priority a všichni se zaměřili na zamezení možnosti sabotáží. Je to velmi zvláštní vzhledem k tomu co Američané věděli nebo mohli vědět.
Zároveň se tento článek zakládá zčásti na spekulacích. Utajované dokumenty o této události byly z větší části vyňaty ze standardního režimu který je uvolňuje po uplynutí 50 let a mnoho z nich je i dnes klasifikováno jako přísně tajné.

Už admirál Richardson, jako velitel Tichomořské flotily prohlásil, že námořní základna Pearl Harbor je pro přítomné lodě dokonalou pastí. Kvůli jediné úzké přístupové cestě trvalo při vyhlášení plné bojové pohotovosti více než tři hodiny než poslední loď bitevní skupiny vyplula na moře. Útočníkovi pouze stačilo počkat až bude plavebním kanálem proplouvat první velká jednotka, tu potopit a zkáze by neunikla jediná loď. Stejně tak i nahromadění palivových nádrží, loděnice, obrovských skladů bylo pro nepřítele lákavým cílem. Nikomu to však nevadilo, armáda i námořnictvo celé předválečné období považovaly přidělení na Havaj jako stálou dovolenou, proloženou sem tam nějakým cvičením.

Nikdo však například nevyvodil patřičné závěry z námořně-leteckých cvičení Fleet Problems které v Pacifiku každoročně probíhaly od roku 1928. Zde Američané poprvé vyzkoušeli kombinované letecké údery proti lodím.
V tom roce napadla letadla z Langley Pearl Harbor a obrana ostrova zareagovala v až momentě kdy „útočníci“ přistáli na letadlové lodi a ta opouštěla operační zónu. V lednu 1929 napadlo 83 strojů z Lexingtonu zónu Panamského kanálu a v simulovaném náletu ho podle výsledků kompletně zničily. Lady Lex však byla potopena „spřátelenými letouny“ které ji považovaly za nepřátelskou Saratogu. Stejně dopadl Panamský kanál o rok později.
K největšímu cvičení došlo v lednu a únoru 1932. Tehdy Lexington a Saratoga napadly po mnohadenním utajeném přesunu Pearl Harbor. K útoku došlo v sobotu 6.2. po úsvitu. Stíhačky přibily k zemi letouny obránců zatímco bombardéry napadly lodě a zařízení základny. Podle závěrů byla většina námořních a leteckých sil obránců zničena, útočník přišel jen o několik letadel. Obránci se zmohli jen na konstatování, že útočník se nedržel námořních taktických příruček. Podobně dopadlo i velké cvičení v roce 1937 kdy byl navíc proveden souběžný úder proti Midwayi. Vyhodnocovací skupina byla doslova šokována následky celého útoku a rozsahem „katastrofy“. Jediným výsledkem bylo konstatování, že nově zavedené Devastatory mají kovový potah trupu a křídel nedostatečně chráněný proti korozi.

Stejně tak nikdo nevyvodil odpovídající závěry z operace Judgement, britského úderu na italskou základnu v Tarentu. Běžně používané protitorpédové sítě námořnictvo odmítlo s tvrzením, že by výrazně omezily pohyb na vodách základny. V lednu 1941 odeslal nový velitel průzkumného letectva na Havaji kontraadmirál Belinger dopis na velitelství námořních operací. Poukazoval na katastrofální situaci v průzkumu a leteckém zajištění Havaje. V březnu téhož roku se podílel na zpracování návrhu na obranu ostrova před překvapivým útokem. Tato studie se až překvapivě přesně shoduje se skutečným plánem operace K plánované v téže době Yamamotem – přiblížení severní přístupovou trasou, start ve vzdálenosti 250-350 mil severně, útok bez vyhlášení války v sobotu, neděli nebo v době státního svátku a souběžné zdržování diplomatických jednání. Dokument se dostal až k náčelníku štábu námořních operací admirálu Starkovi. Ten se s jeho závěry ztotožnil a seznámil s ním velitele námořních okruhů.
V polovině října 1941 však Stark prohlásil, že nevěří tomu že by Japonci vyrazili proti Američanům. K dalšímu zvratu v jeho názoru došlo o pouhý měsíc později. 27.11. poslal velitelům Pacifického a Asijského loďstva válečné varování v němž upozorňoval na možnost Japonských operací proti Borneu, Filipínám, Guamu nebo Siamu a v tomto případě nařizoval vykonání opatření na něž mělo později navázat provedení směrnice WPL 46 (plán Rainbow 5). Tedy opět ani slovo o možném napadení Pearl Harboru.

Přitom podle pozdějších svědectví existovalo mnoho náznaků.
V lednu 1941 se opil tlumočník peruánského velvyslanectví v Tokiu (pravděpodobně pracovník japonské zpravodajské služby) a na právě pořádané recepci začal přítomným vykládat, že Japonci v brzké době napadnou americké loďstvo. Peruánský velvyslanec kontaktoval 27.1. tajemníka amerického velvyslanectví a s událostí ho podrobně seznámil. Ten se souhlasem amerického velvyslance Josepha Grewa okamžitě informoval Washington. Depeši byl zprvu přikládán velký význam, po vyjádření zpravodajské služby že je to nemožné byla odložena. Je zajímavé, že její kopii obdrželi jak Kimmel, tak i Short.
V té době již měla Yamamotova skupina hrubý návrh útoku zpracovaný a začínaly se řešit detaily.

Mezitím probíhala diplomatická jednání ve Washingtonu. Japonci se pokoušeli zrušit obchodní omezení a embarga která na ně stále více doléhala. Američané totiž postupně zavedli zákaz vývozu na vysokooktanový benzín, kaučuk, mazací oleje, motory, optické přístroje a barevné kovy. 26.10.1940 bylo vyhlášena úplná kontrola vývozu oceli, šrotu a železných rud. To se projevilo poklesem produkce japonských oceláren na 68%. Už tehdy byl vyvíjen nátlak na představitele Nizozemské Východní Indie aby celý objem své těžby vyváželi do Japonska. Nizozemci se však postavili proti a pohrozili, že v případě napadení zapálí ropné vrty a zničí těžebná zařízení a rafinerie.
Další tvrdá rána dopadla na Japonsko 26.7.1941. Tehdy zablokovali Američané všechny japonské účty na něž mohli dosáhnout. Téměř okamžitě zavedli stejné opatření i Britové a Holanďané. Situace se prakticky přes noc změnila. Japonsko sice mohlo jednat o nákupu ropy, nemělo ale čím zaplatit. A zásoby na japonském území se odhadovaly maximálně na jeden a půl roku bojů.
V srpnu 1941 předložil velvyslanec Nomura ministru Hullovi návrh nové americko-japonské dohody. Za obnovení obchodu Japonci slibovali, že nepovedou vojenské operace mimo území Číny a Indočíny a zavázali se dodržet neutralitu Filipín pokud tam získají stejné postavení jako Američané. Americká strana ji však v dopise prezidenta Roosevelta odmítla.
Další podobně nerealistický návrh předložili Japonci 15.11. Současně obdržel velvyslanec Nomura šifrovanou depeši, že musí být dosaženo dohody do 25.11.1941, potom je prý pozdě. Je zvláštní, že Američané tuto depeši zachytili a rozluštili. Ale opět žádná adekvátní reakce. Hull však Nomurovi předložil vlastní návrh který za obnovení obchodu požadoval stažení všech japonských jednotek rozmístěných mimo území ostrovního státu a návrat ke stavu před japonským zásahem v Číně. Japonci to však vzali jako ultimátum a jejich vláda se odmítla tímto návrhem zabývat.

Již od září 1940 mohli Američané číst japonskou diplomatickou poštu. Mimo jiné zaznamenali mnoho požadavků na japonského atašé na Oahu. Diplomat měl pravidelně sděloval podrobnosti o chodu válečné základny, o pohybu lodí, o zvycích amerického námořnictva a podobně. Je zvláštní, že s obsahem depeší byl seznamován nejvyšší americký velitel na Filipínách, avšak velitelé na Havaji k nim přístup neměli. Přesto o nich byl Kimmel až do července 1941 neoficiálně částečně informován. Například požadavek z Tokia z října 1941 rozděloval Pearl Harbor na pět zón a japonský diplomat měl pravidelně hlásit kde se která loď v přístavu nachází. Těsně před útokem 6.12.1941 tak Američané zachytili hlášení, že není prováděn dálkový letecký průzkum a lodě nejsou chráněny protitorpédovými sítěmi. Zároveň byl přiložen podrobný seznam lodí a jejich pozice v přístavu a informace, že v přístavu se nenachází letadlové lodě a není naděje, že by se v nejbližší době vrátily.

Dalším varováním mohla být činnost jednoho z dvojitých agentů britské zpravodajské služby pracujícího naoko pro Němce. Ten byl v červnu 1941 poslán do USA a následně na Havaj. Tam měl zjistit veškeré možné informace o obranných zařízeních Pearl Harboru a přes kurýry tyto informace poslat Němcům. Kvůli chybám amerických zpravodajců kteří mu nevěřili Němci s agentem přerušili kontakt a odepsali ho.

Jedním z posledních signálů bylo tzv. „meteorologické hlášení“. Šlo o to, že 19.11.1941 bylo diplomatickou poštou kódovanou v Purpurovém kódu odesláno všem velvyslancům sdělení, že pro případ vyhlášení války budou informováni jednou ze tří kódových vět po jejímž přijetí mají zničit šifrovací klíče a kódové knihy (mimo přesně určené úřadovny, kde měli s likvidací materiálu ještě počkat).

PříspěvekNapsal: 15/1/2006, 20:02
od YAMATO
Tohle je výtečná série článků! Bravo, Norade!

PříspěvekNapsal: 15/1/2006, 20:41
od michan
Ano je to skvěle napsáno, ještě dodám, i když to asi zahrnuješ pod toho dvojitého špiona, že Britové Americké tajné službě dodali skoro kompletní údaje o napadení Pearl Harbour, včetně doby napadení. USA množstvím informací, které dostanou, pronikájí asi moc špatně. Priority asi nejsou jejich silnou stránkou. Všímám si jak i v posledních letech bylo několikrát řečeno: CIA vyhodnotila, a ono je to ve skutečnosti úplně jinak.

PříspěvekNapsal: 17/1/2006, 23:45
od Atlantis
Anebo prostě to napadení potřebovaly (samozřejmě spekulace, ale občas se to tak jeví). Když se tak na to člověk kouká, je to lehce podobné 73 a Blízkému východu. Izrael taky věděl, že bude napaden, ale muselo být naprosto jasné, že Arabové jsou agresorem. Takže i když první úder vás bolí, tak pokud víte, že ho unesete a můžete následně vrátit...

PříspěvekNapsal: 18/1/2006, 00:02
od YAMATO
Hm, v každém případě, ať již věděli, tušili nebo nevěděli, bylo iniciátorem konfliktu Japonsko.

Zde Izrael věděl skutečně jistě, že bude v 73 napaden, bych nepovažoval za tak jisté. Rozhodně je pochybná ta úvaha o schopnosti unést teb úder. Minimálně to, že dokonce zcela vážně uvažovali o jaderném útoku (pumy již údajně byly podvěšeny!!!) ukazuje, jak ošemetné je takové zahrávání...ostatně i USA dostalo mnohem víc ran, než jen Pearl Harbor...

PříspěvekNapsal: 19/1/2006, 21:12
od Atlantis
USA si je mohly 100% dovolit. V podstatě až na 4 mrtvé při výbuchu zápalného balónu ke konci války nebyly přímo na území pevninských USA žádné ztráty (Aleuty a Havaj za pevninské nepočítám) a ekonomika a průmysl nebyl dotčen (myšleno továrny, ne lodě). Spíše jim to pomohlo.

Izrael o tom věděl. Ačkoliv měl Mosad ne zcela přesné informace, tak cca 2 dny před zahájením útoku byl datum znám. Jen hodina byla určena špatně (17:00 místo 14:00) Izraelská vláda sama rozhodla, že nepodnikne další preventivní úder alá 1967, aby opravdu bylo jasné, že útočníci jsou arabové. Jasně, poněkud je zaskočila síla útoku i datum, ale věděli o něm.

PříspěvekNapsal: 15/1/2008, 18:54
od Sawyerik
Těch varování bylo více. Jen v Hubáčkově knize "Pacific v plamenech" kterou asi každý zde četl je jich uvedena celá řada. Dokonce se dnes i spekuluje o tom, že špičky administrativy USA znaly technické i časové podrobnosti japonského útoku a úmyslně nereagovaly. Těmto doměnkám nahrává i ta skutečnost, že jak píše výše norad ani po 50-ti letech nebyly odtajněny příslušné dokumenty. Vysvětlení by v tomto případě bylo možné hledat v konfliktu mezi politickou nutností konání USA na sklonku r.1941 a převládající náladou mezi jejich obyvytelstvem. To bylo zřetelně nakloněno izolacionismu a vstup USA do války neměl podporu. Přitom si prozíravější američtí politici jasně uvědomovali, že zůstávat mimo probíhající konflikt je pro USA nejen nevýhodné (je dobré si uvědomit, že mluvíme o roce 1941 a ne o současnosti), ale i mimořádně nebezpečné. Hitler ovládal Evropu a sever Afriky, v SSSR stál pod Moskvou a po případné ruské porážce (která se zdála zcela pravděpodobná) by na GB asi těžko někdo vsadil. Japonsko ovládalo Mandžusko, obrovská území v Číně a Indočíně. Pokud by USA zůstaly stranou riskovaly by, že do války vstoupí až ve chvíli kdy se Němci s ovládnutou Evropou za zády budou vyloďovat na New Founlandu a Japonci v Kalifornii. Přehnané? Asi ano, z dnešního pohledu určitě, ale kdo viděl v r.1941 do budoucnosti? A nebo jinak. Kdo dnes může říci jak by vypadala přítomnost bez vstupu Ameriky do války v uvedeném roce? A jak tedy změnit náladu obyvatelstva v pohledu na zapojení se do probíhajícího konfliktu? Nejlépe šokem. Kruté, ale mimořádně účinné.

PříspěvekNapsal: 15/1/2008, 23:31
od vencour
(Cituji:) K největšímu cvičení došlo v lednu a únoru 1932. Tehdy Lexington a Saratoga napadly po mnohadenním utajeném přesunu Pearl Harbor. K útoku došlo v sobotu 6.2. po úsvitu. Stíhačky přibily k zemi letouny obránců zatímco bombardéry napadly lodě a zařízení základny. Podle závěrů byla většina námořních a leteckých sil obránců zničena, útočník přišel jen o několik letadel. Obránci se zmohli jen na konstatování, že útočník se nedržel námořních taktických příruček.

Ptám se: jak mohli argumentovat tím, že se nejedná, neválčí podle příruček? To nemohli jednat podle sebe? Příručky byly, jsou špatné a omezené? Cílem ve válce je přece udělat to, co nepřítel nečeká, na co není (tolik) připravený. Jak se k tomu stavíte, diskutující?

PříspěvekNapsal: 16/1/2008, 09:08
od Jája
vencour píše:(Cituji:) K největšímu cvičení došlo v lednu a únoru 1932. Tehdy Lexington a Saratoga napadly po mnohadenním utajeném přesunu Pearl Harbor. K útoku došlo v sobotu 6.2. po úsvitu. Stíhačky přibily k zemi letouny obránců zatímco bombardéry napadly lodě a zařízení základny. Podle závěrů byla většina námořních a leteckých sil obránců zničena, útočník přišel jen o několik letadel. Obránci se zmohli jen na konstatování, že útočník se nedržel námořních taktických příruček.

Ptám se: jak mohli argumentovat tím, že se nejedná, neválčí podle příruček? To nemohli jednat podle sebe? Příručky byly, jsou špatné a omezené? Cílem ve válce je přece udělat to, co nepřítel nečeká, na co není (tolik) připravený. Jak se k tomu stavíte, diskutující?


Podrobnosti neznám, tak budu spekulovat: prostě někdo z PH dostal na prdel a nenapadla ho lepší výmluva než vojenské přírůčky (tzn. udělat osla z toho druhého, že on pochybil).

PříspěvekNapsal: 16/1/2008, 09:25
od Dzin
Atlantis: Nevěděl. O tom, že se má stát terčem útoku se dověděl až v den, kdy se měl konat a v tu chvíli zavládl ukázková zmatek. Izraelci se díky vlastní hlouposti (podecenění Arabů) nechali dokonale nachytat na švestkách. Ale to je trochu mimo téma. :-)

PříspěvekNapsal: 16/1/2008, 10:07
od Rosomak
Norade, vymaž ty znaky (�) na konci svého úvodního příspěvku, nestačí mi monitor.

PříspěvekNapsal: 16/1/2008, 18:56
od Nelson
Rosomak píše:Norade, vymaž ty znaky (�) na konci svého úvodního příspěvku, nestačí mi monitor.


Jo, už je to pryč.
Jenom by mně zajímalo kdo do toho mr**l. Po mně to určitě nezůstalo, nehledě na fakt, že poslední úprava před touto byla datově pouhý den po uveřejnění článku a od té doby nic. A že by si toho dva roky nikdo nevšiml? :shock: [hr]Ale i tak se omlouvám.

PříspěvekNapsal: 24/1/2008, 13:21
od Atlantis
Dzin: pokud opravdu nevěděl, proč ještě před ním povolal do služby 100 000 záložníků? Právě tohle rozhodnutí pomohlo pak odvrátit nejhorší, neboť záložní jednotky se stihli vybavit a byli připraveny k přesunu na ohrožená místa. Kdyby nic nevěděli, tka tohle neudělají. Jen podotknu: Izrael si nemůže dovolit moc dlouho mít povolané záložníky...je to pro něj obrovské zatížení ekonomiky.

PříspěvekNapsal: 26/5/2008, 09:56
od kacermiroslav
Dalším spekulačním důkazem o vědomí američanů o útoku na Pearl Harbor je, že na poslední chvíly byly z přástavu odvolány letadlové lodě jako nejdůležitější námořní plavidla. Možná náhoda, možná úmysl. V přístavu tak zůstali jen bitevní lodě, které většinou pamatovali ještě WW1. Možná Amíci počítali ,že tyto staré, ale dobře panceřované lodě letecký útok ustojí a tak za cenu přijatelných ztrát bude Japonsko označeno jako agresor. A poškození těchto lodí pro ně mohlo být opravdu přijatelné, protože už měli dvě úplně nové lodě tř. Nort Carolina hotové a další čyři lodě třídy South Dakota se dokončovali. Navíc tou dobou se již pracovalo i na všech lodích třídy Iowa.

PříspěvekNapsal: 26/5/2008, 12:55
od cayman
kacermiroslav píše:Dalším spekulačním důkazem o vědomí američanů o útoku na Pearl Harbor je, že na poslední chvíly byly z přástavu odvolány letadlové lodě jako nejdůležitější námořní plavidla. Možná náhoda, možná úmysl. V přístavu tak zůstali jen bitevní lodě, které většinou pamatovali ještě WW1. Možná Amíci počítali ,že tyto staré, ale dobře panceřované lodě letecký útok ustojí a tak za cenu přijatelných ztrát bude Japonsko označeno jako agresor. A poškození těchto lodí pro ně mohlo být opravdu přijatelné, protože už měli dvě úplně nové lodě tř. Nort Carolina hotové a další čyři lodě třídy South Dakota se dokončovali. Navíc tou dobou se již pracovalo i na všech lodích třídy Iowa.


A da sa povedat ze vzhladom na:
-prekvapivy utok
-pocet utocnikov
-kvalitu utocnikov
-prakticky staticke ciele
-neexistenciu protitorpedovych sieti

ten utok prakticky "ustali". Okrem dvoch totalne znicenych boli prakticky vsetky v priebehu roka opravene a zmodernizovane.

PříspěvekNapsal: 26/5/2008, 13:03
od RAYTHEON
Na toto téma mohu posloužit také jednou kvalitní informací: Elvis Presley je dosud naživu ale schovává ho CIA ve spolupráci s NSA.

PříspěvekNapsal: 26/5/2008, 13:56
od cover72
vencour píše:Ptám se: jak mohli argumentovat tím, že se nejedná, neválčí podle příruček? To nemohli jednat podle sebe? Příručky byly, jsou špatné a omezené? Cílem ve válce je přece udělat to, co nepřítel nečeká, na co není (tolik) připravený. Jak se k tomu stavíte, diskutující?

Vždyť to není tak dávno, co vedlo USN soud s nějakým kapitánem, co se při námořním cvičení nedržel příruček a simuloval napadení svazu CG a DDG v pobřežních vodách torpédovými a sebevražednými rafty s drtivým výsledkem. Že to prý "nebylo fér", protože CG čekaly, že to podle příručky proběhne a navíc nemohly vědět, že ty čluny jsou "nepřátelské". Jenže v reálu by to taky nevěděly, že.

Prostě zkostnatělé vedení, které dělá 50 let podle stejné taktiky si nechce přiznat, že ta taktika se musí změnit, protože se diametrálně změnily i hrozby.

PříspěvekNapsal: 26/5/2008, 14:53
od kacermiroslav
cayman
"ten utok prakticky "ustali". Okrem dvoch totalne znicenych boli prakticky vsetky v priebehu roka opravene a zmodernizovane"

Jojo...ustáli a možná se jim to mohlo i hodit. Až tedy na ty ztráty, ty si myslím nemohli předpokládat, že budou tak vysoké.

Amerika stejně jako za první války chtěla zůstat neutrální za každou cenu, ale na druhou stranu různé vojenské kliky by rády zbrojily, modernizovali atd. A tato se jim mohlo hodit. Takže neříkám, že by to musel být úmysl ze strany vlády USA. Těžko říct, ale vyloučit to prostě nejde.

PříspěvekNapsal: 26/5/2008, 14:54
od Rosomak
S těmi příručkami se to má tak, že pokud vojáci se podle nich řídí, vše na cvičení proběhne ok, generálové dostanou další metál a jede se dál.
Pokud se najde kreativní jedinec, který tento cirkus nabourá, ostatní oprávněně poukazují na příručky, že se nejednalo v mezích pravidel. Co je a co není v příručkách, vědí většinou jen zúčastnění, takže se ven dostává trochu kostrbatá mediální pravda. Velitel, který provede nečekaný manévr si říká o povýšení, ten, který nedokázal reagovat to má s kariérou nahnuté. Proto takový tlak, aby simulace probíhaly podle nějakých pravidel. Zároveň pro velení jsou veškerá pravidla problém, protože nepřítel na nich může vystavět svoji techniku útoku.

PříspěvekNapsal: 26/5/2008, 16:16
od Alchymista
A najhoršie sú potom na tom podriadení tých, ktorí vedia veliť len podľa príručiek, o ktorých nevedia, kedy, kým a za akým účelom boli napísané...

Späť k Pearl Harboru - Príliš veľa indícií (hoci dôkazov je málo) smeruje k tomu, že američania o chystanom útoku vedeli. Aspoň tí, ktorí to vedieť museli.
A potom celkom logicky vyvstáva otázka, prečo nič neurobili. A ak je odpoveďou, že nemohli, potom si to opäť zasluhuje rozbor - prečo nemohli alebo nechceli.
Časť odpovedí by mohla poskytnúť analýza vtedajšej domácej americkej politickej scény a rozloženia politických síl.
Kto bol za vstup USA do vojny na strane Británie a Sovietov, kto bol bol za podporu Nemecka, kto bol proti vstupu do vojny vôbec.
Ktorá strana mala akú podporu v kongrese a senáte a tiež medzi voličmi.