PALBA.CZ

19. Februára 1945 americká 3., 4. a 5. divízia námornej pechoty vylodila na pobreží japonského ostrova Iwo Jima. Ostrov, ktorého kamenitý čadičový podklad bol pokrytý hlbokou vrstvou vulkanického prachu, bol vyzbrojený množstvom diel, početnou posádkou a bol popretkávaný tunelmi.
Pre svoju blízkosť od Japonska (1100 kilometrov) mala Iwo Jima veľký strategický význam. Nachádzali sa na nej 3 letiská, odkiaľ mohli japonské stíhačky podnikať útoky na americké bombardéry, ktoré štartovali z letísk na dobytých Mariánach (na Saipane, Guame a Tiniane).
Mariňákom pripravila IJ najhorší vyloďovací zážitok celej vojny. Obojživelné traktory a amphtraky strácali na plážach ťažnú silu a zapadávali. Ničili ich delostrelecké salvy z bezprostrednej blízkosti, ktoré trojdenná paľba z lodných diel nedokázala umlčať. Zákopy, ktoré si mariňáci vykopali, sa zrútili v okamihu, keď boli dosť hlboké, aby poskytli úkryt. Zranení boli znovu zranení, keď bezvládne ležali na plážach v očakávaní evakuácie.
Dopisovateľ Robert Sherrod, ktorý bol na Tarawe a pri väčšine pacifických vylodení, považoval Iwo Jimu za najhoršiu bitku, akú kedy videl. Muži umierali "následkom najväčšieho možného násilia".
Nebolo to dokonalé využitie početnej a materiálnej prevahy, ale odvaha amerických vojakov, ktorá vyhrala bitku o Iwo Jimu, ovšem za hrozivú cenu: 6821 mŕtvych 20 000 zranených - viac než tretina pôvodnej vyloďovacej sily. Japonskí obránci, ktorých bolo 21 000, padli takmer do jedného.

Diskutujte o:
priebehu bitky
zúčastnených divíziách
veliteľoch oboch strán
stratách oboch strán
výsledku bitky

Fotka:

Slávny snímok vztýčovania americkej vlajky na Mount Suribachi vyniesol reportérovi J. Rosenthalovi z Associated Press Pulitzerovú cenu. Skupinu mariňákov na snímke viedol seržant Michal Strank (narodený v roku 1919 v obci Jarabina v Spišskom okrese)

nejkrvavější bitva války v Tichomoří....

Na Iwo Jimě Japonci plně uplatnili zkušenosti z předchozích obranných bojů. Hlavní změnou v jejich taktice, bylo to , že obrana se z pláží přesunula do nitra ostrova. Tato taktika byla poprvé uplatněna na ostrově Peleliu v Palauském souostroví.
Osobně bych řekl, že se nedá určit nejkrvavější bitva války v tichomoří, ale na Iwo jimu se jistě bude vzpomínat jako na jedno z draze zaplacených vítěztví.

Dopisovateľ Robert Sherrod, ktorý bol na Tarawe a pri väčšine pacifických vylodení, považoval Iwo Jimu za najhoršiu bitku, akú kedy videl.

Protože bohužel a na štěstí pro něho neviděl bitvu o Stalingrad...

Oni Američani normálně morálně zveličují své konečné ztráty. Oproti ztrátám v Evropě sů to ale mizivé čísla (týmto nechcu ubírat nic na statečnosti lidí, úmrtí každého rozumného člověka je ztráta).

A s tím stavěním májky, teda vlajky, se traduje historka, že to museli stavět asi tak na třikrát (to je o jeden pokus víc, jak měli Rusi na raichstagu). 8)

Nemůžeš srovnávat bitvy na východní frontě a v Pacifiku.
Nejde ani tak o absolutní čísla, ale o procentuelní ztráty. A na evropských bojištích se nestávalo, že by bránící se jednotky měly 95 - 100% ztráty jako na ostrovech v tichomoří. Například na Tarawě se podařilo z cca 5500 obránců zajmout pouze 17 japonských vojáků plus asi 120 nuceně nasazených Korejců (příslušníků stavvebních jednotek - něco jako americké CB).
I ten Paulus se u Stalingradu v bezvýchodné situaci vzdal.
A americké ztráty? Když někde útočíš s troj až pětinásobnou převahou, za podpory těžkého dělostřelectva a letadel tak budou sice velké, ale ne katastrofální. A třeba na té Tarawě se do bojů zapojila celá 2. divize Marines (asi 18500 mužů). Asi 2000 Američanů padlo a další 2000 utrpěly zranění.

A ta vztyčování vlajek na Iwo Jimě byla dvě. První se na Mount Suribači objevila vlajka postavená vojáky roty E 28. pluku námořní pěchoty. Byla ale příliš malá a tak došlo při oficiálním focení ke slavnostnímu vztyčení vlajky poskytnuté posádkou výsadkové lodě LST 779.

Ta fotka je z pozdějšího vztyčování praporu pro fotografy, aby měli co fotit. Něco nazpůsob sovětské vlajky nad Raichstagem.

Tunac píše:Ta fotka je z pozdějšího vztyčování praporu pro fotografy, aby měli co fotit. Něco nazpůsob sovětské vlajky nad Raichstagem.

Slávnu Iwo Jimskú fotku odfotil fotograf Joe Rosenthal 23. februára 1945. 3 vojaci z fotky sa koncu vojny nedožili a zvyšný 3 sa stali mediálnymi hviezdami (pekne to bolo zobrazené vo filme Vlajky našich otcov). A áno, fotka vznikla až na druhý pokus, v skutočnosti v čase odfotenia tejto momentky už jedna vlajka na Mount Suribachi bola, no až táto druhá fotka sa stala tak slávnou.
Len dodám, že v prvý deň bitky o Iwo Jimu padol aj hrdina od Guadalcanalu a držiteľ Medal of Honor, gunnery sergeant John Basilone.