Poslední plavba Jamata

Od Pearl Harbouru po Tokijskou zátoku

Moderátor: Pátrač

Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Scrate, já netvrdím, že mám ve všem pravdu a že navweaps.com je slovo Boží. Holt lepší zdroj jsem neměl po ruce. Ty jako profík máš určitě lepší informace, a tak ti snad nedělá problémy uvést vše na pravou míru.

Co se instalace pom-pomů týče, tak jsem jen uvedl, že kdyby je Japonci měli a kdyby byly instalovány na Yamatu, tak by AA obrana mohla být mnohem účínnější. Samozřejmě jsou to zase jen úvahy stylu "kdyby".
ObrázekObrázekObrázek
sahidko
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 586
Registrován: 26/7/2010, 20:07

Příspěvek od sahidko »

Keď už riešite japonskú protilietadlovú výzbroj, ako natom bol 100 mm kanón typ 98? Naozaj išlo o takú účinnú zbraň ako sa môžeme dočítať na internete? A prečo sa ho vyrobilo iba tak málo?
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Sahidko, dle wiki - 100mm kanón typu 98 je považován za nejlepší japonský protiletadlový kanón za druhé světové války. Jeho nevýhodou byla krátká životnost hlavně: 350 až 400 výstřelů. Pro srovnání: japonský 127mm protiletadlový kanón typu 89 měl životnost hlavně až 1500 výstřelů a německý 10,5 cm/65 SK C/33 až 2950.
Byla to daň za vysokou úsťovou rychlost a relativně rychlou kadenci, cca 15–21 ran/min.
Oproti tomu 127mm/40 protiletadlový kanón typ 89 měl kadenci jen 8–14 ran za minutu.

Proč Japonci těchto děl nenasadili víc?
Něco už bylo napsáno – krátká životnost, dalším důvodem mohla být velikost, hmotnost a nutnost zavedení elektřiny pro elektro-hydraulické věže a tím delší doba odstávky při instalaci těchto zbraní na dosavadní lodě. A v neposlední řadě omezené zdroje Japonska či opožděná reakce, když se domnívali, že dosavadní protiletadlová výzbroj je postačující.
Historie služby se datuje teprve od roku 1942-1945. V roce 1945 už beztak většina nových vyrobených zbraní směrovala na pevninu. V letech 1940 a 1944 bylo vyrobeno celkem 169 těchto zbraní. Bylo stanoveno, že tato zbraň bude náhrada za 12 cm 4,7 " a používána na doprovodných plavidlech, ale realizováno z toho bylo málo.

Něco k Boforsu, to už byla trochu jiná liga. Vývoj nových zbraní není žádná pr.... i když to Japonci zkopčili. V USA ho vyráběl Chrysler, který zjistil, že design nelze zjednodušit pro hromadnou výrobu.

Obrázek
Přesto Chrysler vyrobil 60.000 zbraní, za polovinu původní ceny, a s méně než polovinou původního výrobního času oproti Švédům.
Bofors byl navržen tak, aby palba byla 120 granátů za minutu (dva výbušné granáty za sekundu).

ObrázekObrázek

Podle tohoto zdroje bylo nejvíce námořních instalací až v roce 1944, resp. jednalo se pro US Navy vyvinutou pneumatickou a elektrickou verzi Mk.51 s gyro-stabilizátorem vhodné na rozbouřené moře. Nevýhodou (instalační) u těchto verzí, ale také nové s automatickou palbou u Boforse byla nutnost zavedení elektriky, či riziko výpadku :) Mám teď na mysli verzi s automatickým revolvingovým nabíjením. Ovšem první prototyp byl připraven až 1. září 1945 a měl být obranou proti Kamikaze.
Konec války však vývoj zpomalil a prostředky byly odkloněny do mocnějšího AA 3 "/ 70 (7,62 cm).

AA 3 "/ 70
Zajímavé je, že po válce byla nakonec vybrána ráže mezi 127mm a 40mm jako ideální splňující nároky, jak na dostřel, kadenci, tak ničivou sílu. Rozměrově byl nový duální 3 "/ 70 (7,62 cm) Mk 37 podobně velký jako čtveřice 40 mm Boforsů, i když vážil o něco více. Dostal ještě navíc řízení palby radarem a bylo vymalováno. Životnost 2050 ran, AA dostřel 11 580 metrů, při 45 stupních 17 830 m, kadence 90 - 100 ran za minutu.

Obrázek
V britském provedení ... kdysi tajný výkres.

Zdroje: navweaps.com
Ship gun fire-control system
NavyFIELD US AA Test: 3/70 N

Video 3D model Yamato
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Scrat
podporučík
podporučík
Příspěvky: 683
Registrován: 1/8/2009, 12:06

Příspěvek od Scrat »

Něco k Boforsu, to už byla trochu jiná liga. Vývoj nových zbraní není žádná pr.... i když to Japonci zkopčili. V USA ho vyráběl Chrysler, který zjistil, že design nelze zjednodušit pro hromadnou výrobu.
Ono je to stejně zvláštní. Když Japonci něco okopírovali tak to většinou stálo za prd, viz Boforsy nebo Pom-pomy. Naopak pokud něco vyvíjeli sami případně s přihlédnutím k zahraničním konstrukcím tak to bylo mnohem lepší. Například jejich 25 mm komplety vyvinuté na základě francouzského Hotchkisu platily i přes svůj věk ještě v polovině války za nadprůměrné konstrukce, mnohem výkonnější než Američany používané 20 mm Oerlikony. A o 100 mm AA kanónech typ 98 tu už pár slov padlo.

Scrat
All great things are simple, and many can be expressed in single words: freedom, justice, honor, duty, mercy, hope.
Winston Leonard Spencer-Churchill
sahidko
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 586
Registrován: 26/7/2010, 20:07

Příspěvek od sahidko »

Lord jasne wiki som si prečítal aj ja, skryte som dúfam v niečo viacej. Ale vďaka aj tak. :)
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Sahidko, podle mě byla hlavním problémem japonských lodí AA obrana na střední a kratší vzdálenost. Na delší vzdálenosti byli Japonci cvičeni v přehradné palbě, zatímco amíci se zaměřovali na střelbu na cíl. Prostě měli lepší technologie – zaměřovače, zbraně a radar.
Japonci začali zaostávat, to je fakt, a důvody byly rozličné. Dnes po bitvě každý generál :) Asi lze říci, že jejich věda nebyla na takové úrovni a byli to „kopírovači“.

Po válce byl jejich recept na úspěch následující: něco okoukat, tvrdě zainvestovat do přírodovědného a technického školství a výzkumu, přidat vlastní silou vytvořenou hodnotu a úspěch byl na světě. Dnes jsou naopak v některých oborech, jako je např. elektronika na světové špičce.
Kdysi se jim „vyspělý svět“ smál, kromě sebevražedných Kamikaze, toho moc nepředvedli. Japonský výzkum v oblasti detekčních přístrojů elektromagnetických vln obecně a u radarů zvláště měl oproti Velké Británii, USA i Německu zpoždění.
Později sice něco použitelného vyvinuli jak svými silami, tak za pomoci německých spojenců, ale mnoho těchto zařízení zůstalo v různém stádiu rozpracovanosti v továrnách anebo uvízly v hroutící se síti armádního nebo námořního logistického systému.
No a tak podobně to bylo i ostatními věcmi, včetně zmiňovaných děl.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
zzz
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1033
Registrován: 7/5/2020, 11:58

Re: Poslední plavba Jamata

Příspěvek od zzz »

Nelson píše:Ve dnech 6. až 7. dubna 1945 proběhla jedna z nejšílenějších akcí japonského námořnictva. Byla jí operace Ten-Iči (deset-jedna), výpad útočného svazu vedeného bitevní lodí Jamato k ostrovu Okinava.(...)
Po napadení Okinavy však velitel obrany ostrova generálporučík Micuru Ušidžima požádal císařský hlavní stan o podporu. Na základě této žádosti rozhodl admirál Soemu Tojoda vypracovat plán kombinovaného útoku 6. letecké armády, námořního letectva a zbylých lodí. Podle tohoto plánu bylo 4. dubna 1945 nařízeno viceadmirálu Seiči Itóovi připravit své lodě k vyplutí. (...)

Ito jako velitel 2. loďstva měl k dispozici poměrně dost lodí ale zoufalý nedostatek paliva. Proto se rozhodl vytvořit uskupení ze své vlajkové lodi Jamato, lehkého křižníku Jahagi a osmi torpédoborců. (...)
Ono jak se vezme. Při plavbě téměř maximální ustálenou/dlouhodobou rychlostí se spotřebuje mnohem víc paliva ve srovnání s plavbou na půl plynu = plavba s "pedálem na podlaze" je mnohem palivově náročnější.

Svým způsobem je smůla, že pár dní před vyplutím Yamata byla BB Haruna mírně poškozena najetím na minu. Pokud jde o další plavidla s těžkým dělostřelectvem, tak BB Nagato myslím nebyla schopná oceánské akce. Plus japonské polo-bitevní/letadlové Ise, Hyuga.

Z těžkých křižníků v japonských vodách myslím ani jeden nebyl tou dobou v operačním nasazení. Z lehkých by přicházel v úvahu Oyodo, ale to by asi byla méně vhodná volba vzhledem k jeho hybridní koncepci. Akce by se mohly zúčastnit všechny zbývající křižníky třídy Agano, tj. Yahagi mohl do akce teoreticky doprovodit sesterský Sakawa. CombinedFleet.com uvádí, že stopku pro Sakawa vystavil nedostatek paliva.



Micuhide Akechi píše:(...)
Kvalita japonských dělostřelců byla zřejmě celkem nízká, v porovnání s americkými. Jejich výcvik byl spíše teoretický, Japonci prostě neměli dostatek zdrojů pro praktické střelby v podobném rozsahu jako Američané.
Pokud jsi to myslel jako nedostatek paliva na provoz těžkého/středního dělostřelectva plus nedostatek AA munice tak to je možné.

Ovšem pokud jsi to napsal s nadsázkou = že nebylo dostatek "terčů", tak je k diskuzi jaké množství terčů by sis představoval. :)
Nevím jak dělostřelci na torpédoborcích a na lehkém Yahagi, ovšem AA dělostřelci na Yamato si mohli "vybírat" z dostatku terčů. Dva týdny před vyplutím směr Okinawa 200 až 300 palubních letadel z TF 58 (Mitscher) "poctilo" návštěvou základnu IJN v Kure.
https://en.wikipedia.org/wiki/Attack_on ... arch_1945)



kacermiroslav píše:Budiž....konstruktéři odvedli pořádný kus práce, ale bez leteckého krytí je prostě i sebelepší loď dříve či později odsouzená k záhubě. Holt Yamato by se třeba bránil dalších ještě X hodin, ale nakonec by šel stejně ke dnu. Nehledě na to, že i blízké zásahy ničili podvodní části trupu, ale také střepiny kosili obsluhu AA zbraní. Takže by za pár hodin stejně neměl kdo z čeho střílet (mám na mysli především AA 25mm děla). Byla to skutečně sebevražedná mise.
A protože opakování je matka moudrosti, tak je evidentní že velení IJN chtělo, aby jeho námořníci byli "moudří". :) překlad do normální lidské řeči: velení IJN chtělo, aby jeho námořníci byli mrtví :shock: a proto je poslalo do tak naprosto úplně nesmyslné akce.

I tento způsob uvažování japonského velení je důvodem proč velení IJN ignorovalo zkušenost přeživších z potopené sesterské Musashi a zkušenost námořníků z japonských torpédoborců které byly poblíže Musashi během fází spojeneckých náletů na Musashi o půl roku dřív



kacermiroslav píše:Otázkou je, co by se stalo, kdyby byla do puntíku splněná tak, jak si to Japonci plánovali. Mělo to její najetí na břeh a role "zaparkované" baterie, skutečně takový smysl?
To by spíše byla otázka na toho "šikmookého" génia, který furt upřednostňoval "čest" nad racionálním vojenským přemýšlením.

V obsazené části Číny totiž tou dobou (zhruba od zimy 1945) japonská okupační/čínská kolaborantská Wang-Jing vláda tak-tak udržovalo upadající morálku. Orientační průběh fronty v Číně tou dobu (zima/jaro 1945) viz cca 13.-tá minuta tohoto videa:

https://www.youtube.com/watch?v=YNHR3c0wQBs

Přisunutí Jamato do oblasti Šangaje (do ústí řeky Yangtze) jako plovoucí AA/protiinvazní baterie by mohlo zabránit zásahům leteckých torpéd (=přístavní torpédové sítě). Přítomnost Yamato na této významné čínské křižovatce/přístavu by mohla přinášet důkaz o tom že Japonsko furt má spoustu mocných zbraní a tím působit jako "posilovač japonské nadvlády" v okupované/kolaburující Číně. A možná by se Japoncům povedlo prezentovat, že Yamato chrání místní před návratem jednotlivých cizích mocností, které si konkrétně v části Šangaje vybudovali svoje kolonie. Ono to s tím návratem dřívější šangajských koloniálních cizinců nebyla pravda, neboť v 1943 Britové a Američané podepsali s Čankajškem, že se ruší dřívější dohody na britské (a americké) koncese v čínských přístavech (s výjimkou Hong-Kongu) a Vichy podepsala obdobnou dohodu s kolaborantskou čínskou vládou Wang-Jing. Ale v době války se pravda obtížně brání před tupou/násilnou propagandou.
"Opravdu myslíte, že někdo, kdo vyhrál volby férově s 79%, potřebuje následně mlátit lidi na ulicích a vypínat internet??"
https://twitter.com/BenesikOndra/status ... 4985394178
Držím jim palce, ať se o vnitřní politice své vlasti můžou rozhodovat naprosto svobodně.
Moudře. Demokraticky.
Bez násilí. Sametově.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Poslední plavba Jamata

Příspěvek od kacermiroslav »

Jedním z faktorů, proč sebevražedná mise nevyšla byl fakt, že loď byla záhy po vyplutí z Vnitřního moře zpozorována ponorkami USS Threadfin a USS Hackleback. Hřib z následné exploze muničních skladů byl viditelný i z ostrova Kjúšú. K cíli, tj. Okinavě, zbývalo japonskému svazu ještě nějakých 200 km. Vrak se nachází v hloubce 300 metrů a je rozlomen na dvě části. K rozlomení došlo v místě druhé věže (B) s tím, že příď je vzpřímená, ale záď leží kýlem vzhůru. Hlavní dělostřelecké věže vypadli a leží opodál od vraku.
ObrázekObrázekObrázek
zzz
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1033
Registrován: 7/5/2020, 11:58

Re: Poslední plavba Jamata

Příspěvek od zzz »

kacermiroslav píše:Jedním z faktorů, proč sebevražedná mise nevyšla byl fakt, že loď byla záhy po vyplutí z Vnitřního moře zpozorována ponorkami USS Threadfin a USS Hackleback. (...)
Nevyšla a IMHO neměla vůbec žádný vojenský efekt. Boj spojeneckých vojáků na Okinawě to myslím nezbrzdilo ani o den.

Možná kdyby došlo ke zkombinování s nějakou obdobou dřívějších/pozdějích nekonvenčních japonských útoků na vzdálenější spojenecké základny.... tak snad by došlo ke stažení některých spojeneckých lodí od Okinawy k hlídkování před těmito vzdálenějšími spojeneckými základnami.

Myslím to tak, že např. letadlové ponorky v operačním stavu - I-400 plus I-401 (pokud začátkem dubna ještě nebyla zahájena konverze I-401) - mohly před vyplutím hladinových lodí vyplout do akce, tak aby předstihly o den či dva akci japonských hladinových lodí. Byla reálná možnost, že obě ponorky vyplují s M6A Seiran na palubě, neboť v té době již probíhal výcvik posádek těchto letadel na taktický úkol (nechme stranou jak moc se tehdejší taktický záměr přibližoval pozdějímu plánu Operace Hikari). A tyto letadlové ponorky například mohly zopakovat - v menším měřítku - březnovou Operaci Tan 2 s cílem na zásobovací základnu Ulithi nebo zopakovat prosincové/lednové nálety na letiště B-29 na Mariánském soustroví.

Tím by možná mohlo dojít k odvelení některých spojeneckých lodí od Okinawy.



Ale popravdě - vzhledem k obrovskému soustředění spojeneckých lodí u Okinawy - kolik a jakých spojeneckých lodí by muselo být odveleno od Okinawy "dopryč", aby u Okinawy zůstalo pouze tak malá skupina spojeneckých lodí se kterou by měli japonské hladinové (Ten-Go+ponorky) a japonské letecké síly (Kikusui) rovnocennou šanci?
https://en.wikipedia.org/wiki/Okinawa_n ... _of_battle
"Opravdu myslíte, že někdo, kdo vyhrál volby férově s 79%, potřebuje následně mlátit lidi na ulicích a vypínat internet??"
https://twitter.com/BenesikOndra/status ... 4985394178
Držím jim palce, ať se o vnitřní politice své vlasti můžou rozhodovat naprosto svobodně.
Moudře. Demokraticky.
Bez násilí. Sametově.
Odpovědět

Zpět na „Námořní válka v Pacifiku“