Bitva u Rennellova ostrova a japonská evakuace Guadalcanalu
Napsal: 28/7/2005, 18:44
I přes velké vítězství v bitvě u mysu Tassafaronga bylo pro Japonce stále složitější zásobovat své jednotky na Guadalcanalu. Na přelomu roku 1942 a 1943 obnovili Tokijský expres. Metoda přepravy zásob v sudech byla vylepšena tak aby je bylo možno co nejrychleji svrhnout do vody. V noci z 30. na 31.12.1942 vyplula první skupina 10 torpédoborců se zásobami. Operace byla úspěšná, ovšem dodané zásoby a proviant vystačily jen na pět dní. V noci na 10.1. se vše opakovalo, u Guadalcanalu byly japonské lodě napadeny americkými torpédovými čluny. Dva PT byly potopeny ale podařilo se torpédem těžce poškodit torpédoborec Hacukaze. Japonské posily byly dopravovány také ponorkami. 29.1.1943 si novozélandské korvety Kiwi a Moa počíhaly na ponorku I-1 a po vynoření ji Kiwi taranovala. V potopeném vraku našli přivolaní potápěči obrovské množství kódového materiálu a tajných dokumentů. Na konci roku 1942 však v japonském štábu převládlo přesvědčeni, že ostrov není možno udržet a na únor byla naplánována jeho evakuace.
Oproti tomu americké námořnictvo vylodilo jen 4.1.1943 náklad sedmi transpotrních lodí. Kromě toho nově složený TF67 pod velením kontraadmirála Ainswortha ostřeloval dokončované japonské letiště na Mundě. Přitom byl lehce poškozen novozélandský křižník Achilles. Další bombardování Mundy proběhlo 23.1.
Koncem ledna nasadili Američané ke krytí konvojů většinu dostupných lodí. Operace se zúčastnil i z Atlantiku nedávno přeložený TF18 pod velením kontraadmirála Richarda Giffena (křižníky Wichita, Chicago, Louisville, Montpelier, Cleveland a Columbia a 6 torpédoborců). Jeho úkolem bylo přemístit se do oblasti severně od Guadalcanalu a ze severu krýt dopravu posil. Posádky lodí však nebyly připraveny na to co je čeká. V Atlantiku byly hlavním nebezpečím německé ponorky a proto také pluly lodě v ideální protiponorkové formaci. Dvě kolony křižníků pluly v rozestupu necelé 1,5 míle a 2 míle před nimi v půlkruhové formaci torpédoborce. V případě náletu však byla vhodnější plná kruhová formace.
29.1.1943 byl TF18 v 19.20 na úrovni Rennellova ostrova napaden šestnácti japonskými bombardéry G4M. Křižník Louisville byl zasažen torpédem, to však nevybuchlo. Náletu předcházelo několik přeletů japonských průzkumných bombardérů které na odvrácené straně svrhly desítky barevných světlic. Ty měly za úkol nejen osvětlit lodě ale hlavně kombinace různých barev přesně označovaly jeho kurz, rychlost, složení a typ formace. Po náletu admirál Giffen nezměnil kurz ani rychlost a velmi tak Japoncům usnadnil nový útok 15 Bett.
V 19.40 a 19.42 zasáhla dvě torpéda pravý bok Chicaga které po zaplavení strojoven téměř okamžitě zastavilo. Třetí torpédo zasáhlo Wichitu ale opět nevybuchlo.
Ve 20.08 vydal Giffen rozkaz změnit kurz a stáhnout se. Až do poledne následujícího dne doprovázel ochromené Chicago, potom ho nechal ve vleku oceánského remorkéru s doprovodem sedmi torpédoborců. Letecké krytí poskytovaly 4 Wildcaty z Enterprise. Kolem 16.00 však stíhačky pronásledovaly průzkumný letoun a právě tehdy zaútočili Japonci znovu. 11 letounů G4M Betty napadlo Chicago a mezi 16.06 a 16.24 zasáhla křižník čtyři torpéda. Jedno zdemolovalo příď a další tři zasáhla dříve poškozený pravobok. Loď se během několika minut převrátila a potopila. Dalším torpédem byl poškozen i torpédoborec doprovodu. Japonci přišli jen o 20 bombardérů.
Bitva u Rennellova ostrova zdržela o jeden den první vlnu operace KE (evakuace Guadalcanalu). Provádělo ji 20 torpédoborců se silným vzdušným krytím. Letadla ze základny v Buinu potopila třemi pumami torpédoborec De Haven.
První skupina japonských lodí odvezla 1.2. z ostrova téměř 5000 vojáků. Při druhé plavbě 4.2. nalodily torpédoborce 4000 mužů a zbytek byl evakuován 7.2. Jediní kdo při celé operaci překáželi byly rychlé torpédové čluny PT.
Celkem bylo z Guadalcanalu skoro 12000 Japonců a námořnictvo ztratilo jeden torpédoborec. Další tři byly poškozeny. Americká strana přišla o těžký křižník, torpédoborec, tři čluny PT a další torpédoborec byl poškozen.
Až do 8. února očekávaly americké jednotky chránící Hendersonovo letiště nový útok. Mysleli si, že Japonci posilují své divize, ti však už byli pryč. I přes úspěšnou evakuaci však panovalo v japonském štábu zklamání. Popvé jejich jednotky ztratily obsazené území. Také boje ve vodách a ve vzduchu kolem ostrova pro ně znamenaly nenahraditelné ztráty. Jejch chybou však bylo to, že pozdě pochopili že Guadalcanal je hlavním směrem útoku pro rok 1942 a své mohutné síly nasazovali po částech. Přitom plán amerického vylodění na ostrově měl takové nedostatky, že teprve až koncem listopadu začalo být jasné že jej Američané udrží.
Ještě přehled ztrát obou stran:
Japonci – lehká letadlová loď, 2 bitevní lodě, 3 těžké a 1 lehký křižník, 12 torpédoborců, 6 ponorek, 11transportních lodí, 683 letadel všech typů a asi 30000 mužů.
Američani – 2 těžké letadlové lodě, 6 těžkých a 2 lehké křižníky, 15 torpédoborců, 615 letadel a asi 7100 mužů.
Asi poslední snímek Chicaga těsně před potopením.
USS_Louisville_
Oproti tomu americké námořnictvo vylodilo jen 4.1.1943 náklad sedmi transpotrních lodí. Kromě toho nově složený TF67 pod velením kontraadmirála Ainswortha ostřeloval dokončované japonské letiště na Mundě. Přitom byl lehce poškozen novozélandský křižník Achilles. Další bombardování Mundy proběhlo 23.1.
Koncem ledna nasadili Američané ke krytí konvojů většinu dostupných lodí. Operace se zúčastnil i z Atlantiku nedávno přeložený TF18 pod velením kontraadmirála Richarda Giffena (křižníky Wichita, Chicago, Louisville, Montpelier, Cleveland a Columbia a 6 torpédoborců). Jeho úkolem bylo přemístit se do oblasti severně od Guadalcanalu a ze severu krýt dopravu posil. Posádky lodí však nebyly připraveny na to co je čeká. V Atlantiku byly hlavním nebezpečím německé ponorky a proto také pluly lodě v ideální protiponorkové formaci. Dvě kolony křižníků pluly v rozestupu necelé 1,5 míle a 2 míle před nimi v půlkruhové formaci torpédoborce. V případě náletu však byla vhodnější plná kruhová formace.
29.1.1943 byl TF18 v 19.20 na úrovni Rennellova ostrova napaden šestnácti japonskými bombardéry G4M. Křižník Louisville byl zasažen torpédem, to však nevybuchlo. Náletu předcházelo několik přeletů japonských průzkumných bombardérů které na odvrácené straně svrhly desítky barevných světlic. Ty měly za úkol nejen osvětlit lodě ale hlavně kombinace různých barev přesně označovaly jeho kurz, rychlost, složení a typ formace. Po náletu admirál Giffen nezměnil kurz ani rychlost a velmi tak Japoncům usnadnil nový útok 15 Bett.
V 19.40 a 19.42 zasáhla dvě torpéda pravý bok Chicaga které po zaplavení strojoven téměř okamžitě zastavilo. Třetí torpédo zasáhlo Wichitu ale opět nevybuchlo.
Ve 20.08 vydal Giffen rozkaz změnit kurz a stáhnout se. Až do poledne následujícího dne doprovázel ochromené Chicago, potom ho nechal ve vleku oceánského remorkéru s doprovodem sedmi torpédoborců. Letecké krytí poskytovaly 4 Wildcaty z Enterprise. Kolem 16.00 však stíhačky pronásledovaly průzkumný letoun a právě tehdy zaútočili Japonci znovu. 11 letounů G4M Betty napadlo Chicago a mezi 16.06 a 16.24 zasáhla křižník čtyři torpéda. Jedno zdemolovalo příď a další tři zasáhla dříve poškozený pravobok. Loď se během několika minut převrátila a potopila. Dalším torpédem byl poškozen i torpédoborec doprovodu. Japonci přišli jen o 20 bombardérů.
Bitva u Rennellova ostrova zdržela o jeden den první vlnu operace KE (evakuace Guadalcanalu). Provádělo ji 20 torpédoborců se silným vzdušným krytím. Letadla ze základny v Buinu potopila třemi pumami torpédoborec De Haven.
První skupina japonských lodí odvezla 1.2. z ostrova téměř 5000 vojáků. Při druhé plavbě 4.2. nalodily torpédoborce 4000 mužů a zbytek byl evakuován 7.2. Jediní kdo při celé operaci překáželi byly rychlé torpédové čluny PT.
Celkem bylo z Guadalcanalu skoro 12000 Japonců a námořnictvo ztratilo jeden torpédoborec. Další tři byly poškozeny. Americká strana přišla o těžký křižník, torpédoborec, tři čluny PT a další torpédoborec byl poškozen.
Až do 8. února očekávaly americké jednotky chránící Hendersonovo letiště nový útok. Mysleli si, že Japonci posilují své divize, ti však už byli pryč. I přes úspěšnou evakuaci však panovalo v japonském štábu zklamání. Popvé jejich jednotky ztratily obsazené území. Také boje ve vodách a ve vzduchu kolem ostrova pro ně znamenaly nenahraditelné ztráty. Jejch chybou však bylo to, že pozdě pochopili že Guadalcanal je hlavním směrem útoku pro rok 1942 a své mohutné síly nasazovali po částech. Přitom plán amerického vylodění na ostrově měl takové nedostatky, že teprve až koncem listopadu začalo být jasné že jej Američané udrží.
Ještě přehled ztrát obou stran:
Japonci – lehká letadlová loď, 2 bitevní lodě, 3 těžké a 1 lehký křižník, 12 torpédoborců, 6 ponorek, 11transportních lodí, 683 letadel všech typů a asi 30000 mužů.
Američani – 2 těžké letadlové lodě, 6 těžkých a 2 lehké křižníky, 15 torpédoborců, 615 letadel a asi 7100 mužů.
Asi poslední snímek Chicaga těsně před potopením.
USS_Louisville_
. Články jsou super, diskuse tady ale poslední dobou moc neletí. 
