PALBA.CZ

Ano, za podmínky, kdy byl zachován institut císařství Hirohito měl svou funkci/postavení jisté.

V podstatě z japonské strany ano. Každopádně nic to nemění na tom že Spojenci nedali Hirohitovi přímo záruku že jej ponechají. Což se nijak nevylučuje s tím že se jej ponechat ve funkci nakonec rozhodli.

A co tento úhel pohledu:
Měly USA jinou volbu, než zachovat císařský institut?
Poté co nastoupil tzv " Rižský axiom" naplno do zahraniční politiky USA.

USA podle mého názoru neměly jinou rozumnou alternativu a udělaly to velmi chytře. Pokud by se rozhodly potrestat Hirohita, byly by sami proti sobě. Záleží také na tom co přesně myslíš tím zachováním císařského institutu, protože ten v tom pravém (v té době Japonci chápaném) smyslu zachován nebyl. Do dvou let po válce se z císaře jenž byl ještě nedávno svrchovaným vůdcem státu a nedotknutelným šintoistickým kami stala pouhá ceremoniální figurka a Japonci to bez problémů přijali.

Jenom poznámka k příspěvku Farky.

se z císaře jenž byl ještě nedávno svrchovaným vůdcem státu a nedotknutelným šintoistickým kami stala pouhá ceremoniální figurka a Japonci to bez problémů přijali.

Kolik let byl japonský císař svrchovaným vládcem a kolik let tento institut byl jen sice nedotknutelným ale fakticky prázdným, ceremoniálním titulem?
Tedy fakticky události roku 1945, a následné dění znamenaly v organizaci japonského státu návrat před éru Mejdži. Tedy vrátilo se zřízení, které bylo Japoncům známé.

Mirek58 píše:Tedy fakticky události roku 1945, a následné dění znamenaly v organizaci japonského státu návrat před éru Mejdži. Tedy vrátilo se zřízení, které bylo Japoncům známé.

To jako že po válce byl císař stále oficiálně svrchovaným vládcem (nebo alespoň "spoluvládcem") Japonska, ale ve skutečnosti měl veškerou moc v zemi ve svých rukách shōgun jmenovaný císařem ?

Ale chápu jak to myslíš. Nicméně císař byl po většinu času existence Japonska oficiálně svrchovanou hlavou státu, to že tomu neodpovídala realita a vládl někdo jiný je věc druhá.

V europskom priestore sa vladca musel podielat na realnej politike, lebo nebol sučasne aj vo funkcii Boha, aj ked občas sa niekto dal oslovovat ako boh. Lenže realna politika prinaša aj realne nebezpečenstvo a tak niekto zomrel ubodany v senate, niekoho popravila gilotina. U Japoncov by taka udalost predstavovala nabožensky chaos a tak realne v japonskych dejinach väčšinou bud vladol šugun, alebo jeden z cisarovych synov. nakoniec prave to, že cisarom nehrozila smrt na bojiskach, politicky atentat, alebo prevrat zabespečilo trvanie cisarskej dynastie cele veky.

Mirek58 píše:A co tento úhel pohledu:
Měly USA jinou volbu, než zachovat císařský institut?
Poté co nastoupil tzv " Rižský axiom" naplno do zahraniční politiky USA.

Odkdy bereš že začal jeho vliv, jakým způsobem měl mít vliv na otázku císařství?

Pokud se proberou písemné doklady, fakta, tak naplno nastoupil ( zdůrazňuji slovo naplno) rižský axom do zahraniční politiky USA těsně na konci války- 11.9.1945 ( JCS z 11.9.1945). Sice se všechny studie opírají o Kennanův telegram z 22.2.1946 ale opomíjejí zmíněný dokument Sboru náčelníků.
Prakticky, nástup takového směru politiky, "velkého klacku", znamenala úspěšná vyzkoušení atom zbraní v praxi.
Jeho postupný nástup se dá vysledovat okamžitě po odchodu FDR.
Protože, ještě v Jaltě FDR slibuje Stalinovi, že po obsazení Koreje US jednotky tuto zemi opustí (tuším, že tam snad padl termín šest měsíců).

Institut císaře se USA rozhodly zachovat 10.8.1945, poté co si o to Japonci zažádali. Takže tento axiom nebyl tehdy naplno rozjetý.