Stránka 1 z 2

Nálet na Tokio - 9.3.1945

PříspěvekNapsal: 23/10/2005, 10:17
od Nelson
Sen, který se stal skutečností.
Tak označil na jaře 1945 americký časopis Time nálet na Tokio z 9.3.1945. Větou, že „japonská města budou hořet jako listí na podzim“ vyjádřil názor veřejnosti. Ta požadovala tvrdé potrestání útočníka který v prosinci 1941 napadl bez vyhlášení války jejich jednotky.

V lednu 1945 převzal XXI. bombardovací velitelství se základnou na Marianách generálmajor Curtis LeMay. Poučil se z chyb svého předchůdce, generála Hansella a okamžitě zavrhl do té doby preferovanou metodu přesného bombardování. Ta byla totiž v případě Japonska velmi neefektivní. Téměř dvě třetiny japonské průmyslové výroby byly rozptýleny do malých továrniček a dílen (často jen s 20-30 dělníky) v městské zástavbě.A tak to co se osvědčilo v případě Německa, tedy útok výbušnou municí na přesně určené cíle, se tady míjelo účinkem. I v Evropě byly na pořadu dne kobercové nálety, ale s tím co dokázali Američané v Japonsku se nedá srovnat nic.
Američtí letečtí velitelé v té době již měli způsob jak japonskému národu připomenout, že by bylo vhodné kapitulovat. Oprášili starou studii majora W. L. Redlese který již v roce 1919 navrhl že v případě konfliktu s Japonskem by hydroplány z mateřských lodí měly bombardovat japonská města zápalnou municí. Také zpráva admirála Jamamota z roku 1939 uváděla, že japonská města postavená hlavně ze dřeva budou v případě útoku snadno hořet. Na japonské staně však toto varování zpočátku nikdo nebral vážně a v době kdy bylo nebezpečí akutní již bylo na jakákoliv opatření pozdě.

Prvním LeMayovým útokem byl nálet na Kóbe 4. února. Tehdy už byla použita pouze zápalná munice ale nálet byl proveden z velké výšky a neměl požadovaný účinek (výsledky však byly označeny jako povzbudivé). Generálmajor LeMay se rozhodl modifikovat způsob útoku. Další nálety měly být prováděny z malé výšky a maximálně mělo být zvýšeno množství nesených pum. Z bombardérů B-29 byla demontována veškerá výzbroj s vyjímkou záďového kanonu a do každého stroje bylo naloženo 2500 - 4000 kg napalmové munice. Čelní formace nesly po 180 značkovacích pumách M47 o hmotnosti 21,5 kg a letouny hlavního svazu měly naloženo po 1440 náložích M69 o hmotnosti 2,7 kg. M69 byly kazetové pumy v pravém slova smyslu, šlo o svazky 36 válců (celkem se jich do pumovnice vešlo 40) s průměrem 7,5 cm a délkou 50 cm vybavených distančním zapalovačem a stabilizovaných metrovým kusem látky. Velmi jednoduché a díky náplni tvořené napalmem i velmi efektivní řešení.

Ve čtvrtek 8.3. posádky bombardérů obdržely rozkazy k útoku na Tokio. Nálet měl být proveden v noci z 9.na 10. z výšky pouhých 1500 metrů. Posádky sice reptaly, že let v odzbrojených superpevnostech je sebevraždou, ale velení spoléhalo na moment překvapení a na to, že Japonci prakticky nemají noční stíhačky.
První značkovací stroje odstartovaly 9.3. z Guamu v 17.36 a hlavní formace vzlétla z Saipanu a Tinianu kolem 18.15. Jeden letoun se po startu zřítil ale zbylých 333 pokračovalo k severu ke svému cíli v centru japonské metropole.

Jako první se nad Tokio dostala značkovací letadla která v cílové oblasti vyznačila obrovský ohnivý kříž v kruhu o rozloze asi 20 km². Potom nalétly hlavní svazy a ve vyznačených sektorech rozpoutaly peklo. V Tokiu se chvíli před náletem zvedl silný vítr který napomohl šíření plamenů. Poslední letouny musely kvůli obrovskému žáru vystoupat výš (podle pozdějších vyšetřování teplota v centru překračovala 1000°). Podle přeživších v cílovém prostoru vyschly všechny menší řeky a kanály, ve větších voda vařila a místy se tavily železné konstrukce. Mnoho obyvatel Tokia se v hrůze shromáždilo v chrámech kde uhořeli při motlitbách. Komu se nepodařlo uniknout v prvních minutách ten neměl šanci na záchranu. Posádky letounů po návratu hlásily, že se jim bylo ze zápacku spáleného masa na zvracení a mnoho jich muselo lékařské ošetření kvůli otravě kouřem.

A jaké byly výsledky útoku?
Americký úder se vyrovnal přírodním katastrofám. Podle pozdějších zpráv byl ničivější než největší zemětřesení té doby (San Francisko-1906, Messina-1908, Yokohama-1923) a dvojnásobně převyšoval i pozdější jaderný úder na Hirošimu. Když se po mnoha hodinách podařilo uhasit požár neexistovalo už 267000 domů v centru Tokia na ploše téměř 40 km². Více než milion obyvatel přišlo o střechu nad hlavou. Celou oblast pokrývaly hromady ohořelých těl, v řekách plavala další která se ve vodě doslova uvařila. Podle úředních zpráv jich bylo pohřbeno 83793. Mnoho obětí však shořelo na popel a celkové ztráty se odhadují na 130000 mrtvých, nemocnice a stanice první pomoci ošetřily přes 160000 zraněných.

To však byl pouhý začátek. Další den napadlo 313 letounů Nagoju (kvůli jinému způsobu bombardování nebyly následky tak katastrofální), v červnu byla bombardována Ósaka, Yokohama, Kóbe, Kawasaki a znovu Tokio a Nagoja, celkem 180 km². Běkem několika měsíců měl LeMay k dispozici přes 500 B-29 které měnily ve spáleniště jedno město za druhým. Nálety byl přerušovány jen kvůli občasnému nedostatku napalmové munice na Marianách. Celkem bylo do konce války provedeno přes 130 paličských útoků na japonská města s účinností která často dosahovala až 99%. A přitom americké ztráty za celé toto období činily jen 136 letounů při celkovém počtu 6690 bojových letů, tedy jen 2%.

LeMay dospěl do stavu o kterém si Harris nebo Spaatz v Evropě mohli jen nechat zdát. Měl v rukách zbraň která mohla donutit Japonce kapitulovat bez nutnosti vylodit se na ostrovech. A osobně si myslím, že jaderný útok na Hirošimu a Nagasaki, jakkoliv strašný, ušetřil Japonce mnohem větších ztrát. XXI. bombardovací velitelství mělo dost sil ke spálení Japonska.

Obrázek
Takto vypadala centra japonských měst po napalmovém útoku
Obrázek
Oběti útoku v Tokiu
Obrázek
Bombardér B-29 a náklad značkovacích pum M-47

PříspěvekNapsal: 23/10/2005, 10:24
od sa58
Díky za článek, je třeba si sem tam osvěžit pamět.

Amíci se doslova vyžívali v propagandistických kecech (to ale každá vláda). Není nic lepšího než za potopené lodě a zabité vojáky upéct cca 100.000 lidí....

Je ale divné, že většinou tyto akce semknou zbylé obyvatelstvo...

PříspěvekNapsal: 23/10/2005, 10:41
od Fatale
1) Nejak se mi nezda ten kriz, ktery tvorila znackovaci letadla, v Evrope se vzdycky delal trojuhelnik, nebo ctverec a ostatni letadla hazela do prostoru mezi meznimi body. Navic delat si aliby zamerovacim krizem ve meste plnym papiru a suchyho drivi, kam sli opravdu jenom zabijet lidi... :roll:

2) Harris by neco takovydleho asi taky uvital, ale kterej vojevudce ne, nicmene tady to nebylo skvelou technikou, taktikou a munici americanu, ale typem mesta, ktery bylo cely z papiru, v Evrope by se s timhle nechytali

3) Ztraty 2% nejsou zase az tak maly, kdyz uvazime, ze se letelo nad naprosto nebranenym uzemim, v Evrope se vetsinou drzely ztraty 2-7% a tam to bylo jiny kafe co do obrany. Amiky omlouva naprosta nezkusenost s nocnima utokama

4) Taky si myslim, ze atomovka nakonec paradoxne zachranila vic zivotu, nez kdyby se pokracovalo klasickym zpusobem a to nejen na strane japoncu, ale i na strane spojencu

PříspěvekNapsal: 23/10/2005, 11:17
od Nelson
add.1)Podle všech pramenů co mám k dispozici skutečně v Tokiu pumama zapálili kříž a ten obtočili kruhem. A hlavní svaz to nasypal do těch vymezených sektorů.
add.2)Myslím, že právě proto se v Evropě napalmová munice zrovna moc nepoužívala.
add.3)Ztráty B-29 v té době byly způsobovány spíš běžnými provozními haváriemi. Třeba při tomhle náletu na Tokio nebyl sestřelen ani jeden. Co jsem četl, tak motory Wright R-3350-23 Duplex Cyclone měly ke spolehlivosti hodně daleko. Prý byly doslova postrachem mechaniků pozemních obsluh.
Ale ztráty v Evropě 2-7%?? Možná dlouhodobý průměr za celou válku. V roce 1943 se například ztráty 8.letecké armády pohybovaly mezi 3-14%. Jenom za období 24.7.-18.8.1944 vykázala ztráty 26,5%.

PříspěvekNapsal: 23/10/2005, 14:01
od Fatale
ad 1) tomu neverim uz vubec, obtocit to navic kruhem, imho americka pohadka :O)

ad 3) ja si taky myslim, ze slo hlavne o technicky zavady, jinak ty ztraty v Evrope, co jsem zminoval, se tykaly nocnich bombarderu, pres den to bylo daleko horsi

PříspěvekNapsal: 25/10/2005, 15:36
od Atlantis
Ještě k onomu nepoužívání v Německu. Vzpomeňme jen na Hamburk 1943-nebyl napalm, ale byl fosfor. A hořelo to taky moc pěkně. A.Speer se tehdy zmínil, že ještě 5-6 dalších podobných Hamburků v rychlém sledu a Německo to bude moci zabalit.

PříspěvekNapsal: 25/10/2005, 17:33
od Martan
A nebo nálet na Drážďany.

PříspěvekNapsal: 25/10/2005, 17:54
od Fatale
tam ale neslo o jedinej nalet, ale utok trval nekolik noci za sebou a nekolikanasobne vic buffu... ale ucinek to melo asi podobnej

PříspěvekNapsal: 8/11/2005, 00:54
od Lord
Co soudíte o morálnosti takového náletu, když už bylo stejně jasné, že Německo za chvíli kapituluje?

PříspěvekNapsal: 8/11/2005, 07:49
od YAMATO
Je jen dobře, že si Němci prožili peklo! Podívej, co z nich je...To samé i Japonci.

PříspěvekNapsal: 8/11/2005, 08:52
od Martan
Z našeho pohledu to může být nemorální, ale pokud se vžijeme do situace Británie, tak bych to zase jako nemorální neviděl. V krátké době byli už podruhé Němci napadeni a zažili bombardování na vlastní kůži. Navíc kolem sebe měli tisíce uprchlíků z Němci okupovaných zemí. Ani bych se nedivil, kdyby proto chtěli Němce úplně vyhladit a zabránit tak možnému opakování války.
Můžeme sice posuzovat tehdejší činy dnešníma očima, ale jen pro naše poučení. Ale podle mne je to asi tak všechno co s tím můžeme dělat.

PříspěvekNapsal: 8/11/2005, 10:46
od Radar
Tak v tomhle plně souhlasím s Martanem. Tezko se Britům divit, že 2x nepřemýšleli o civ. obětech a o morálce v té době mohla být jen těžko řeč. Jedině o odplatě!

PříspěvekNapsal: 8/11/2005, 13:15
od Fatale
Lord píše:Co soudíte o morálnosti takového náletu, když už bylo stejně jasné, že Německo za chvíli kapituluje?


muj deda pred valkou studoval medicinu, byl to velkej lidumil, soude podle vypraveni vsech, co ho znali, ale nekdy v roce 1943 si v Anglii napsal do deniku, ze "Nemci by se meli strilet uz v kolibce", zkratka nenavist nejvetsiho stupne... my vubec nevime o cem placame, protoze jsme si tu dobu neprozili....nastesti

PříspěvekNapsal: 8/11/2005, 13:19
od Fatale
Radar píše:Tezko se Britům divit, že 2x nepřemýšleli o civ. obětech

ono taky proc by o nich meli premejslet Britove, kdyz to nedelali sami Nemci, ti civilum zakazovali opoustet mesta, proste nahnali armadu a uzavreli je...

PříspěvekNapsal: 8/11/2005, 22:00
od Lord
Se mě líbíte na Srby ženete a Brity chápete.

PříspěvekNapsal: 8/11/2005, 23:45
od Fatale
sice tu diskuzi Srbsko vs. Bosna skoro nesleduju, ale je imho rozdil mezi svetovou valkou a obcanskou valkou...

PříspěvekNapsal: 9/11/2005, 03:04
od Radar
Lord: Ale já nikde neřekl, že Srby ženu :!:

PříspěvekNapsal: 9/11/2005, 04:43
od YAMATO
Lorde, to je neuvěřitelná demagogie!

PříspěvekNapsal: 9/11/2005, 05:52
od Nelson
Lord píše:Se mě líbíte na Srby ženete a Brity chápete.


No když tak nad tím přemýšlím, tak anglická města hořela dřív než německá. Oproti tomu Srbové byli v balkánských válkách vždy agresory.

PříspěvekNapsal: 9/11/2005, 12:12
od Atlantis
Jasně, rokem 1914 počínaje:-)