Bitva v Korálovém moři

Od Pearl Harbouru po Tokijskou zátoku

Moderátor: Pátrač

Odpovědět
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Bitva v Korálovém moři

Příspěvek od Nelson »

Počátkem května 1942 byla na pacifickém bojišti vybojována bitva která znamenala počátek obratu ve vývoji války. Byla to první bitva při níž se protivníci nedostali ani na dohled a veškeré bojové akce vedly na vzdálenost stovek mil palubní letouny letadlových lodí.

Admirála Jamamota stále víc mrzelo, že letadlové lodě Tichomořského loďstva unikly zničujícímu náletu na Pearl Harbor 7.12.1941. Císařským ozbrojeným silám se stále dařilo. Při minimálních ztrátách obsadili Japonci Filipíny, Hongkong, Malajsko, Holandskou Východní Indii, Singapur, ovládli obrovské zdroje strategických surovin a oblast o rozloze více než 20 miliónů čtverečních mil. Tyto úspěchy však japonské vůdce zaslepily, projevilo se u nich to co bylo později nazváno šoribyo (nemoc z vítězství). Místo konsolidace dobytých území a zajištění jejich obrany byly plánovány stále nové a čím dál smělejší údery. Armáda navrhovala okupaci Indie a spojení s Wermachtem v oblasti středního východu, zatímco námořnictvo počítalo s postupným obsazením Nové Británie, Nové Guiney, Šalamounových ostrovů, Nové Kaledonie, Fidži, Samoy a s okupací Austrálie.

Jamamoto měl však v plánu něco jiného. Ne tak grandiozního ale mnohem reálnějšího. Věděl, že je nejvyšší čas donutit americké námořnictvo k rozhodující bitvě a pak rychle vyjednat mír za příznivých podmínek I přes obrovské námořní úspěchy byl vždy proti válce se Spojenými Státy. Ještě před válkou několikrát prohlásil, že může zaručit vítězství během prvních šesti až dvanácti měsíců ale nemá žádnou důvěru ve druhý nebo třetí rok války. Doolittlova akce proti japonským městům mu dala za pravdu. Japonsko bylo zneuctěno a byl přímo ohrožen život císaře. Bylo nutno co nejdřív zničit americké letadlové lodě a zabezpečit východní přístupy k japonským ostrovům. Začal se proto zabývat operací MI.

Ještě před tím však bylo nutné obsadit Port Moresby na Nové Guinei a Tulagi na Šalamounových ostrovech. Jamamotův plán byl jako vždy velmi podrobný. Do Rabaulu se přesunulo 150 letadel a do oblasti Korálového moře vyplul Úderný svaz složený z letadlových lodí Šokaku a Zuikaku, těžkých křižníků Mjóko a Haguro a šesti torpédoborců pod velením viceadmirála Takagiho (letadlovým lodím velel kontraadmirál Hara). Následovala ho invazní skupina jedenácti dopravních lodí v doprovodu lehkého křižníku a šesti torpédoborců kontraadmirála Kadžioky. Vzdálenou podporu invazní skupiny zajišťoval kontraadmirál Goto se svými čtyřmi křižníky, letadlovou lodí Šoho a torpédoborcem. Obsazení Tulagi měla zařídit malá skupina kontraadmirála Šimy.

Proti tomu mohl admirál Nimitz postavit dvě operační skupiny letadlových lodí. TF-17 ve složení: letadlová loď Yorktown, těžké křižníky Minneapolis a New Orleans a pět torpédoborců s velitelem kontraadmirálem Fletcherem, a TF-11 složený z letadlové lodě Lexington, těžkých křižníků Astoria, Chester a Portland a čtyř torpédoborců pod velením kontraadmirála Fitche. MacArtur poskytl TF-44 kontraadmirála Crace. Ten velel těžkým křižníkům Chicago, Hobart a Australia a dvěma torpédoborcům.

Japonci se 3.5. bez problémů vylodili na Tulagi ale již příští den byli napadeni letouny z Yorktownu. Celkem tři úderné vlny potopily torpédoborec Kikuzuki, minolovku a dvě výsadková plavidla. Po přijetí posledních letounů Fletcher odplul na setkání s Fitchem a Cracem.

Na japonské straně vyvolal nálet zděšení. Nikdo nečekal letadlovou loď protivníka tak daleko na jihu. Takagi i Goto byli tak daleko, že nemohli zasáhnout a mezitím Fletcher zmizel.
V následujících dnech se nebe nad Korálovým mořem zatáhlo a dešťové přeháňky znemožňovaly letecký průzkum. Toto pásmo oblačnosti se postupně přesunovalo k severu a tak zpočátku krylo Američany. V rozhodující době však naopak ukrylo japonský úderný svaz.

6.května se Japonci dostali až na 70 mil od amerického svazu, jejich deštěm omezený průzkum ho však nedokázal najít. Naopak americké průzkumné letouny se vyhnuly pásmu přeháněk a nenašly také nic. Obě strany však tušily blízkost nepřítele a bylo jim jasné, že brzy dojde ke střetnutí. K večeru obdržel kontraadmirál Fletcher infornace o pozici nepřítele a vyplul k Louisiadskému souostroví aby příštího dne překvapil Takagiho. Ten však, protože mu scházely jakékoliv informace, křižoval v noci ze 6. na 7. 5. v severojižním směru a v jednu chvíli se opět dostal poměrně blízko k pozici Američanů.

Brzy ráno Fletcher odeslal svaz kontraadmirála Craceho k Jomardovu průlivu aby zabránil japonské invazní skupině ohrozit Port Moresby. Vrchní velitel celé japonské operace viceadmirál Inoue se po odhalení Craceho rozhodl dopravní lodě stáhnout do bezpečí. Po poledni se nad TF-44 objevily bombardéry 25. letecké flotily (celkem 33 letounů). Britský admirál však se svým americko-australským svazem manévroval tak skvěle, že jeho lodě nebyly ani poškrábány. 8.5. odpoledne potom na Nimitzův rozkaz zamířil k Austrálii. Při návratu jeho lodě napadla skupina amerických B-26. I jejich pumám se Crace vyhnul, americkému letectvu v oblasti však trvalo několik týdnů než bylo ochotno i jen připustit, že se jeho piloti zmýlili.
V té době vyslali Fletcher i Hara nové skupiny průzkumných letounů. Stroj z Yorktownu zanedlouho ohlásil dvě letadlové lodě a čtyři křižníky. Teprve když tento letoun přistál, přišlo se na omyl během šifrování. Mezitím vzlétla útočná letadla. Fletcher se však rozhodl nestahovat je zpět a tak kolem 11.00 piloti objevili letadlovou loď Šoho. Přes odpor pár stíhaček, jimž se podařilo odstartovat, loď během půl hodiny zasáhlo 7 torpéd a 13 pum. V 11.35 se asi 18 mil jižně od ostrova Woodlark převrátila a potopila. Zahynulo 545 mužů její posádky včetně jejího velitele. Američany stál tento nálet jen tři letadla.

Shodou okolností právě v této době i Japonci napadli strategicky méně důležitý cíl. Japonský průzkumný letoun objevil v 7.30 letadlovou loď a křižník. Ve skutečnosti šlo o tanker Neosho a torpédoborec Sims. V 11.00 napadlo tato plavidla 78 letounů (24 torpédových a 36 střemhlavých letounů a 18 stíhaček). Sims se po trojnásobném zásahu potopil, těžce poškozený tanker potopili sami Američané až po čtyřech dnech. Mezitím však Hara objevil americký svaz a v 16.30 proti nim vyslal 27 letounů se svými nejlepšími piloty. Tyto stroje však cíl většinou nenalezly, odhodily tedy pumy a torpéda a otočily k návratu. Jedna skupina se náhodou ocitla nad Fletcherovým svazem a byla napadena stíhačkami. 9 letounů bylo sestřeleno, o další přišli Japonci když jim došlo palivo. Nakonec se jich vrátilo pouhých 6.

Oba admirálové se večer plánovali vyslání křižníků do nočního boje. Z toho však sešlo a tak celou noc plul americký svaz k jihozápadu a japonský naopak k severu. 7.5. ráno kolem 8.00 se protivníci navzájem objevili. Američané měli na svých letadlových lodích více střemhlavých bombardérů, Japonci více stíhaček a torpédových letounů. Japonský svaz byl zahalen pásmem přeháněk, obloha nad americkými loděmi byla bezmračná.
Americké letouny odstartovaly před 11.00 a brzy nalezly japonské letadlové lodě. Zuikaku se skryla v oblačnosti a tak úder směřoval proti Šokaku. Piloti dosáhli pouze dvou zásahů, jedna puma zničila příď letadlové lodě a druhá zničila prostory dílen na zádi. Druhá vlna zasáhla Šokaku jen jednou. Protože z ní pro těžké poškození letové paluby nemohla operovat letadla, odeslal ji Takagi na Truk. Její letouny které již byly ve vzduchu přistály na Zuikaku.
Japonci odstartovali o pár minut dříve. Radar na Lexingtonu je objevil ve vzdálenosti 70 mil. Časovou výhodu však Američané nevyužili a jejich letouny byly rozmístěny špatně. Celý japonský útok trval pouhou čtvrthodinu, byl však výborně provedený a koordinovaný. Yorktown vymanévroval všechna torpéda a zasáhla ho jen jedna puma která však vybuchla hluboko v podpalubí, Lexington měl méně štěstí. Pumové zásahy byly poměrně neškodné, mnohem nebezpečnější byly dva zásahy torpédy.

Japonští piloti po návratu ohlásili potopení dvou letadlových lodí, Saratogy a buď Yorktownu nebo Enterprise. To však neodpovídalo skutečnosti. Yorktown byl plně bojeschopný a podařilo se uhasit i požáry na Lexingtonu a vyrovnat jeho náklon (dokonce z něj opět mohly operovat letouny). Takagi však uvěřil svým pilotům a protože v oblasti nebyly žádné další cíle, odplul na sever.

Mezitím končila bojová kariéra Lexingtonu. Torpéda prorazila nádrže s leteckým palivem jehož výpary prostoupily celým podpalubím. V 12.45 se ozval obrovský výbuch a požáry vypukly novou silou. Situaci se ještě dařilo zvládat. Další exploze o dvě hodiny později však vážně poškodila protipožární systémy a nehašený oheň se blížil ke skladům torpéd a pum. V 17.07 nařídil velitel Lexingtonu námořní kapitán Sherman opuštění lodě. Podařilo se zachránit 2735 mužů. Ve 20.00 byla letadlová loď i s 216 mrtvými na palubě potopena.

Ještě před potopením Lexingtonu dostal Fletcher z Pearl Harboru rozkaz k okamžitému návratu. Schylovalo se k velkému střetnutí v centrálním Pacifiku. Naopak japonské svazy dostaly přímo od Jamamota rozkaz vrátit se do prostoru Korálového moře, dokončit naplánovanou operaci a zničit zbytek amerických svazů. Potom však přišly zprávy, že do oblasti směřují další americké letalové lodě (Halsey s Hornetem a Enterprise) a operace byla definitivně odvolána. Halsey se po zjištění japonského průzkumu také stáhl na Nimitzův rozkaz na základnu.

Takticky celou bitvu lépe zvládli Japonci. Potopili obrovský Lexington, torpédoborec a tanker, sami přišli jen o Šoho. Šokaku však utpěla poměrně vážná poškození, zatímco Zuikaku přišla o velkou část své letecké skupiny. Obě tak byly vyřazeny z operace MI o měsíc později. Celkem Japonci ztratili 77 letadel a 1057 mužů, americké ztráty byly 66 strojů a 543 mrtvých.

Strategicky však vyzněla celá bitva pro Američany. Japonská strana byla vyvedena z míry objevením nepřítele a doslova ochromena tím, že celá operace neprobíhala podle pečlivě připraveného plánu. Admirál Inoue nebyl na svém velitelství v Rabaulu schopen vytvořit si celkový přehled o bitvě a při prvních problémech invazní loďstvo nejprve odklonil a později stáhl. Pozdější zásah Jamamota již nebyl sto situaci zvrátit.
A tak americké síly pouhý den po kapitulaci Corregidoru vybojovaly první z dlouhé řady vítězných bitev.

Obrázek
Torpédový zásah na Šoho
Obrázek
Zásah Šokaku
Obrázek
Výbuch benzínových výparů na Lexingtonu
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Tkuh
praporčík
praporčík
Příspěvky: 378
Registrován: 26/7/2009, 15:57

Příspěvek od Tkuh »

Byla to opravdu důležitá bitva, Šokaku Zuikaku se pak neúčastnily bitvy u Midway a a bůh ví jak by to vypadalo, kdyby se jí účastnili.
Uživatelský avatar
Micuhide Akechi
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 141
Registrován: 11/10/2006, 11:13
Bydliště: Příbram

Příspěvek od Micuhide Akechi »

Kdyby nebylo téhle bitvy, tak u Midway by poměr sil místo 4 : 4 byl 6 : 5 (Enterprise, Hornet, Yorktown, Lexington a samozřejmě Midway). Američané by stále měli dobrou šanci na vítězství, i když určitě ne tak výrazného, jakého ve skutečnosti dosáhli.

Mimochodem, Japonci po bitvě v Korálovém moři málem přišli i o Šókaku. Ne že by byla tak těžce poškozena, požáry byly rychle uhašeny a loď mohla plout rychlostí 30 uzlů. Jenže jak Japonci správně odhadli, číhaly na ni ponorky. Plula proto vysokou rychlostí a čas od času náhle změnila kurs. Při jednom takovém prudkém obratu se na přídi uvolnil poškozený panel. Vzniklý nenadálý odpor společně s množstvím vody, která se okamžitě nahrnula dovnitř, téměř loď převrátil. Nechybělo mnoho a Japonci si mohli do svého seznamu náhle se potopivších lodí připsat další kousek.

I bez akce amerických letadlovek v Korálovém moři je nejisté, zda by Japonci při vylodění uspěli. Port Moresby bránilo téměř stejné množství mužů jako měli Japonci na invazních lodích. Na letištích stály stovky letadel a mohly zde operovat i letadla z Austrálie. Šókaku a Zuikaku by nejspíš nedokázaly invazní svaz dostatečně ochránit a kdyby nedošlo k rychlému úspěchu při vylodění, kdoví jak by to nakonec dopadlo.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Nejenom že by Šókaku a Zuikaku mnoho na výsledku celé akce nezměnili, ale navíc by se tak jako tak ai stali terčem amerického útoku. A jak z historie víme, už jen poškození mohlo časem vést ke ztrátě celé lodi. Takže by Japonci mohli přijít klidně i o tyto lodě a nebo je mít na delší dobu vyřazené z provozu po poškozeních. Samozřejmě jejich letadla zase mohla napadnout americké lodě a tak předpokládám, že by byla poškozena i tato. Ale to jsou už jen takové úvahy, co kdyby......
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
cayman
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 276
Registrován: 2/6/2005, 22:56
Bydliště: Bratislava

Příspěvek od cayman »

Prihodím aj moje domnienky.

Nikde nie je dané, že by japonci Zuikaku a Šókaku pri Midway vôbec nasadili. Možno by tiež boli nasadené inde ako súčasť klamného útoku ako iné plavidlá. A aj bez Zuikaku a Šókaku mali japonci dostatok iných (aj keď ani omylom nie takých dobrých) lietadlových lodí a predsa ich nezaradili do Nagumovho úderného zväzu. Naviac ak si boli japonci aj po bitke pri Korálovom mori naprosto istí víťazstvom pri Midway, tak bez Korálového mora by bolo ich sebavedomie este omnoho vyššie.

Alebo to bolo naopak? Keby neboli vyradené tak by ich nasadili? Boli si japonci takí sebaistí, že keď boli vyradené Zuikaku a Šókaku, tak proste ani za ne nehladali náhradu? Tomuto by napovedalo napr. to že nenasadili nepoškodenú Zuikaku len preto že prišla o podstatnú časť svojich lietadiel. V tom období mali iste dostatok vhodných posádok ako náhradu, keď už nikde inde, tak napríklad z poškodenej Šókaku.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Micuhide Akechi
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 141
Registrován: 11/10/2006, 11:13
Bydliště: Příbram

Příspěvek od Micuhide Akechi »

Podle původních plánů samozřejmě mělo být u Midway nasazeno všech 6 velkých letadlovek. A proč se potom nesnažili nasadit alespoň Zuikaku? Neznám všechny okolnosti, ale myslím, že pro to měli několik důvodů:

1. Nepovažovali její nasazení za nezbytně nutné. Když, jak se domnívali, potopili Američanům 2 letadlovky, zbývali jim už jen 2, maximálně 3. S těmi by si měl Nagumo snadno poradit. Myslím, že tahle sebedůvěra byla hlavním důvodem. Navíc letecké skupiny na Šókaku a Zuikaku neměly tak skvělou pověst jako na zbylých čtyřech, takže ztráta nebyla tak tragická.

2. Nedostatek letců. V Korálovém moři zahynulo 90 palubních letců, další nejspíš byli vyřazení kvůli zranění. Sice jich stále ještě zůstalo dost pro Zuikaku, jenže oni byli potřeba také jinde. Přestože se úvodní fáze japonské expanze vyvíjela nad očekávání dobře, námořní letectvo mělo určité problémy s nahrazováním ztrát. A k tomu ještě vznikaly nové jednotky - Džunjó, Zuihó, 6. kokutai a další. Žádná z letadlových lodí v době bitvy o Midway neměla plné tabulkové stavy. U pozemních jednotek to bylo podobné. Dokonce už v Korálovém moři měly letadlovky snížené stavy o 20 %.

3. Nedostatek letadel. U tohoto bodu si nejsem moc jist, jestli skutečně měl významnou váhu. Týkalo se to hlavně stíhačky Reisen. Micubiši sice svými dodávkami bez problémů nahrazovala ztráty, ale pro nové jednotky a na dokončení přezbrojení ze starších A5M jich bylo málo. V té době tak mohla být přezbrojena Rjúdžó, ale Šóhó jen z části a pár A5M se našlo i v Rabaulu.
Palubních bombardérů měli v té době nejspíš ještě dost, i když výroba B5N byla ukončena (dočasně) už před válkou.
Uživatelský avatar
cayman
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 276
Registrován: 2/6/2005, 22:56
Bydliště: Bratislava

Příspěvek od cayman »

No celé sa to dá zhrnúť do dvoch slov - prílišná sebadôvera. Ten nedostatok pilotov vyplýval priamo z nej. Keby čo i len tušili akých (neskúsených) pilotov budú z tých dvoch lodí posielať do boja sotva o dva roky neskôr, neváhali by a poslali by na Zuikaku takých akých by našli (presne to čo spravili Američania), i keď by neboli takí elitní o akých (ešte stále) snívali.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Scrat
podporučík
podporučík
Příspěvky: 683
Registrován: 1/8/2009, 12:06

Příspěvek od Scrat »

Micuhide Akechi píše:1. Nepovažovali její nasazení za nezbytně nutné. Když, jak se domnívali, potopili Američanům 2 letadlovky, zbývali jim už jen 2, maximálně 3. S těmi by si měl Nagumo snadno poradit. Myslím, že tahle sebedůvěra byla hlavním důvodem. Navíc letecké skupiny na Šókaku a Zuikaku neměly tak skvělou pověst jako na zbylých čtyřech, takže ztráta nebyla tak tragická.
Dodal bych že Japonci vlastně ani nepočítali že se zapletou do boje s americkými svazy, nebo alespoň ne tak brzy.
Podle jejich plánu měli Američani vyrazit z Pearl Harboru až po zahájení útoku a navíc měly jejich operační svazy narazit na ponorkovou linii severně od Oahu. Do oblasti Midwaye by jejich zdecimované zbytky připluly až v době kdy mělo být dokončeno obsazení nebo neutralizace Midwaye a Nagumo by se jim potom mohl plně věnovat.
Na druhou stranu, pokud by nedošlo k prolomení japonských námořních kódů, tak by celá bitva zřejmě dopadla podle japonských plánů.
T-35
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 234
Registrován: 29/12/2013, 23:22

Re: Bitva v Korálovém moři

Příspěvek od T-35 »

Docela by me zajimalo proc se tato bitva povazuje za prvni souboj letadlovych lodi. K tomu doslo uz prece pred mesicem - potopeni Hermesu
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Bitva v Korálovém moři

Příspěvek od Aaron Goldstein »

Zřejmě protože potopení Hermesu nebylo žádným soubojem... Došlo k přesměrování útočné vlny původně směřující na Tirikunámalé po objevení britského svazu... Hermes proti japonskému svazu nijak nezasáhl...
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
T-35
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 234
Registrován: 29/12/2013, 23:22

Re: Bitva v Korálovém moři

Příspěvek od T-35 »

Hmm, tedy podminkou je aby letouny z letadlovek na obou stranach vzletly a pokousely se zautocit na nepratelskou letadlovku, chapu to spravne?
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Bitva v Korálovém moři

Příspěvek od Aaron Goldstein »

Předpokládám, že pro to aby to byl souboj, tak by měly být aktivní obě strany... Což se o skupině lodí kolem Hermesu říci nedá...
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Bitva v Korálovém moři

Příspěvek od Polarfox »

T-35: Je to přesně jak píše AG. Ostatně zkus si třeba představit hypotetickou situaci, kdy by v Pearl Harboru zůstaly letadlové lodě a Japonci je při útoku potopili...použil by jsi spíše termín "nálet" nebo "souboj letadlových lodí"? Jediný rozdíl by byl v podstatě jen v tom, že Hermes plul.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
T-35
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 234
Registrován: 29/12/2013, 23:22

Re: Bitva v Korálovém moři

Příspěvek od T-35 »

No bude to nejak tak jak rikate. Takze tomu rikejme "jen" prvni pripad, kdy letadla z letadlovek potopila letadlovku :wink:
madrabbit
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 192
Registrován: 9/3/2010, 14:13

Re: Bitva v Korálovém moři

Příspěvek od madrabbit »

Dovolil bych si poznamenat, že vzhledem k výkonovým charakteristikám Fulmarů by přítomnost letecké skupiny neznamenala rozdíl. Tragédií RN bylo zaspání při vývoji stíhacího letadla.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Bitva v Korálovém moři

Příspěvek od kacermiroslav »

Výsledek bitvy ze strany Japonců byl do velké míry ovlivněn průzkumem a hlášením dosažených škod. Pokud by ta hlášení nebyla až tak optimistická, ale realistická, tak by Japonci nepochybně vyslali proti nepříteli další útočnou vlnu, která by našla poškozené letadlovky. Výsledek tak mohl být pro ně ještě lepší, tj. nejen potopení Yorktownu, ale třeba potopení, nebo i vážnější poškození druhé americké letadlovky. Nicméně výsledek bitvy bych zase až tak jako americkou výhru neprezentoval. Spíše bych to viděl na plichtu.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Bitva v Korálovém moři

Příspěvek od Aaron Goldstein »

kacermiroslav píše:Výsledek bitvy ze strany Japonců byl do velké míry ovlivněn průzkumem a hlášením dosažených škod. Pokud by ta hlášení nebyla až tak optimistická, ale realistická, tak by Japonci nepochybně vyslali proti nepříteli další útočnou vlnu, která by našla poškozené letadlovky. Výsledek tak mohl být pro ně ještě lepší, tj. nejen potopení Yorktownu, ale třeba potopení, nebo i vážnější poškození druhé americké letadlovky. Nicméně výsledek bitvy bych zase až tak jako americkou výhru neprezentoval. Spíše bych to viděl na plichtu.
Ale to máš na mysli předpokládám Bitvu o Midway... V Korálovém moři byl Yortown poškozen a Lady Lex potopena...
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Odpovědět

Zpět na „Námořní válka v Pacifiku“