Italská ofenzíva 1940 Č 1 a 2

Afrikakorps, Tobruk, El Alamein....

Moderátor: Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Italská ofenzíva 1940 Č 1 a 2

Příspěvek od michan »

Italská ofenzíva 1940 – Č 1 a 2.

Část 1.

Itálie, jako velmoc vstupovala do II. světové války jako jedna z nejhůře vojensky připravených zemí 10. června 1940.
Papírově měla mít Italská armáda k 1.květnu 1940, 94 divizí, ve skutečnosti k 10.červnu 1940 měla 1 686 950 mužů v 75 divizích ( z toho byly 3 tankové a 2 motorizované ). Nejhorší to však bylo s výzbrojí. Většina děl byla z I. světové války ( některá ještě starší ), naprostá většina obrněných vozidel byly tančíky CV 33, vyzbrojené jen kulomety. V letectvu disponovala 3 300 letouny, avšak jen 1800 jich bylo bojeschopných a z toho velká část byla na tu dobu zastaralá. Tady je třeba řici, že letectvo v létě 1940 procházelo modernizací, to však zdaleka nebylo dokončeno. Moderní výzbrojí naopak disponovalo námořnictvo, které nejvíce trpělo nedostatkem ropy ( celkové rezervy 1,8 milionu tun na začátku války stačily na 9 měsíců operací při průměrné spotřebě, na 18 měsíců při úsporném programu ).
Vrchním velitelem ozbrojených sil byl formálně král Viktor Emanuel III.,náčelníkem Comando Supremo ( vrchní velitelství italských ozbrojených sil ) byl maršál Pietro Badoglio.

První vystoupení v roce 1940 si italské jednotky odbyly neslavně na alpské frontě proti Francii, kde stálo 32 italských divizí proti pěti francouzským. Francouzský „ chasseurs alpines „ všechny útoky odrazili ( zlí jazykové dokonce tvrdí, že Italové zahájili ofenzívu do jižní Francie vyhozením mostů před sebou ). O porážku Francie se Itálie nijak nezasloužila a tak při dělení kořisti dostala jen francouzské pohraniční městečko Menton. Musela se porozhlídnout po jiné kořisti a do oka jí padl Egypt se svým Suezským průplavem, který chtěla získat na úkor Velké Britanie.
Směrnice Comando Supremo stanovila 25. června 1940 úkoly takto: „ Letecké útoky na Gibraltar, Maltu a Alexandrii. Příprava ofenzívy proti britské armádě v Egyptě „.

Tři týdny po vstupu Itálie do války 28.června 1940, italská protivzdušná obrana sestřelila nad Tobrukem letoun, na jehož palubě byl vrchní velitel italských ozbrojených sil v severní Africe a generální guvernér Libye, čtyřiačtyřicetiletý letecký maršál Italo Balbo. Ten se v roce 1933 proslavil okružním letem z Italie do Chicaga. Rytířským gestem uctil jeho památku i velitel RAF na Středním východě, když dal letecky nad Tobrukem shodit smuteční věnec s kondolencí. Balbo byl, jinak zarytý fašista, jeden z účastníků fašistického pochodu na Řím v roce 1922, po kterém se Mussolini ujal moci. Byl též novátorem způsobu mučení svých odpůrců.
Nástupcem Balba se stal 57 letý maršál Rodolfo Graziani, markýz z Neghelli, který si v italských koloniálních válkách, zejména v tažení do Habeše, vysloužil svým nelítostným zacházením s domorodci výmluvnou přezdívku „ Řezník „. Po převzetí funkce a zjištění jaký má úkol se zhrozil a odejel do Říma s tím, že s těmito silami útočné operace není schopen provést. Mussolini ho ujistil že nemusí Egypt dobýt najednou, stačí, když zaútočí na britské síly stojící na hranicích. Badoglio ho doplnil slibem (nikdy nesplněným ), že vrchní velení pošle do Libye 1 000 tanků. Vrátil se tedy a z přípravami nespěchal, duce totiž stanovil termín zahájení operací na den, kdy němečtí vojáci stanou na půdě Anglie. K invazi však nedocházelo a tak v září 1940 Mussolini ztratil trpělivost a dal Grazianimu na výběr, buď do 13.září zahájí ofenzívu, nebo ho sesadí.
O tom ve druhé části.
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Italská ofenzíva 1940 – Č 2.

Část 2.

Zde bych možná začal tím, jak v té době vypadala propaganda pro obyvatelstvo Itálie, jak se ovlivňovalo veřejné mínění lidí, kteří si to nemohli nijak ověřit.
Italský tisk v létě 1940 přinášel zprávy o grandiozních vítězstvích italských zbraní v Africe. Skutečnost však byla taková, že šlo o pohraniční šarvátky na libyjsko – egyptské, etiopsko – sudánské a somálsko – keňské hranici. Na libyjsko – egyptské hranici ztratili Italové 3 500 padlých, raněných a nezvěstných vojáků, zatímco Britové jen 150. Úspěchem Italů bylo jen dobytí Britského Somálska v srpnu 1940, kde bojovaly 2 italské sbory proti 5 britským praporům. Žádná oslnivá vítězství, když si uvědomíme, že Itálie měla v Africe 500 000 vojáků a britové jen 50 000. Itálie nebyla ani zdaleka tak zfašizovaná, jako Německo té doby.

Maršál Balbo a později Graziani měl v Libyi, odkud měl vést ofenzívu k dispozici 250 000 vojáků. Před ofenzívou mu podléhala 5. armáda ( 8. divizí ) na Tuniských hranicích v Tripolsku, 10. armáda ( 6 divizí ) v Kyrenajce a 5. letecká sguadra s 315 bojovými letouny.
Britská vojska v Egyptě měla tehdy přibližně 36 000 vojáků ( dalších 7 000 dorazilo na konci srpna ) a rozvinula na hranicích dvě divize.
Ofenzíva zahájená 13. září 1940, měla charakter série šarvátek a přestřelek. Italové jí měli jako show. Za zvuku trubek se z pevnosti Capuzzo rozvinuli nejprve motocyklisté, potom lehké tanky a nakonec pěchota na nákladních automobilech, následovaná dělostřelectvem, kulometným praporem, ženisty a minometnou rotou. Vpředu kráčeli arditi, úderné jednotky v černých uniformách, ozbrojené dýkami a ručními granáty. Za bojovými jednotkami vyrazila nákladní auta s mramorovými sloupy, které měli na znamení slavných vítězství vztyčovat.
V prvních hodinách obsadili Sollúm.1. libyjská divize, složená z arabských vojáků se vydala podél pobřeží. Divize černých košil „ 23 Marzo „ a mobilní bojová skupina „ Maletti „ vyrazily k průsmyku Hajfája, strategickému přechodu z Libye do Egypta. 15. září jej obsadili a okamžitě odtud vyrazil rychlý oddíl dále na východ. 16. září dorazila průzkumná obrněná auta do Sídí al – Barrání, které bylo cílem první fáze Grazianiho ofenzívy.
A tak se postup italské armády po 100 km zastavil, aniž se střetla s britskými vojsky, která byla již od června 1940 soustředěna na obranné linii u Marsá Matrúh. Italové při své ofenzívě dorazili jen na půl cesty do země nikoho.
I ztráty svědčí o tom, že to žádné velké bojové akce nebyly. Italové při těchto šarvátkách se zadními voji britů měli 91 padlých, 269 raněných a 7 nezvěstných. Britové přišli přibližně o 50 mužů.
U Sídí al – Barrání zřídily 7 vojenských táborů. Na pobřeží zůstala 1. libyjská divize a divize černých košil „ 23 Marzo „, o 30 km dále ve vnitrozemí divize „ Cirene „ a v Sollúmu se rozložila divize „ Marmarica „. Ostatní vojska se stáhla do Kyrenajky.
S opevňováním sedmi táborů si moc starostí nedělali spokojili se s obrannými postaveními směrem k očekávanému nepříteli. Zavedli rutiní život v posádkách a netušili co se na ně v prosinci 1940 vyhrne od východu. O tom Britská ofenzíva 1940 – 41.



Použité podklady – Boje v Severní Africe.


Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Janusz Piekalkiewicz – Tanková válka 1939 – 1945 – Letecká válka 1939 – 1945 – Námořní válka 1939 – 1945.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Naposledy upravil(a) michan dne 4/12/2008, 12:18, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Trochu OT, ale dobře dokumentující "kvalitu" italské armády: kdysi jsem četl zajímavé italské a československé armády...škoda, že naším nepřítelem nebyli oni!
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Pozor to je jen nezbytný začátek vzniku, musím osvětlit proč se tam vůbec něco dělo, ze začátku nudné, ale podle dějin faktické. Vše bude vojensky zajímavé tak ve třetí až čtvrté , nebo páté části.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Jen bych trošku doplnil ty informace ohledně italských sil, které zaútočili v září 1940 na Egypt.

Graziani měl k dispozici 7 italských divizí s 300 tanků, 2 dělostřelecké divize a 2 motorizované regimenty. Dohromady nějakých 200.000 mužů.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Boje v Severní Africe“