Stránka 2 z 2

Napsal: 29/10/2004, 20:37
od Melkor
Přesto ale vynikali i v pozemním boji, co třeba Anzio?

Napsal: 29/10/2004, 20:42
od Radola Gajda
Jistě Ukrajina,Nettuno a Ardeny.

Napsal: 29/10/2004, 20:45
od Melkor
Stejně pochybuju, že by se ještě během války našlo nějaké bojiště, které by bylo vhodné pro parašutisty.

Napsal: 29/10/2004, 21:10
od Lipton
Pokiaľ viem počas Ardenskej ofenzívy výsadková operácia podniknutá bola, takže v tom, že po Kréte od nich nemecké velenie definitívne upustili pravdu nemáte.

Napsal: 29/10/2004, 21:17
od Bruno
Luftwaffe nemala benzín,lietadlá a ani pilotov na podobné cirkusi...

Napsal: 29/10/2004, 21:23
od Bruno
V Ardenách dopadlo na zem len 125 výsadkárov Liptone.

Napsal: 29/10/2004, 21:24
od Melkor
Ano, Ardeny nepovažuju za opravdovou výsadkovou operaci.

Napsal: 29/10/2004, 21:27
od Lipton
Bruno píše:V Ardenách dopadlo na zem len 125 výsadkárov Liptone.
Keď už čítaš McNaba Brunes, čítaj poriadne. Heydtemu sa nakoniec podarilo zhromaždiť až 300 vojakov.

Napsal: 29/10/2004, 22:10
od Bruno
No a čo to mení na tom ,že v porovnaní s Krétou to bola z hladiska nasadenia výsadkárov bezvýznamná epiozóda....

Napsal: 29/10/2004, 22:49
od Granátník
Lipton: bavili jsme se tady o nějaké větší výsadkové operaci :wink:

Pokud jde o Ardeny, tam by nějaký ten větší význam možná viděl. Přece jen se bojuje hůř, když ti v týlu operujou parašutisté. Už jaký byl zmatek, když v americkém týlu pletli Skorzenyho muži americké vojáky a poslali je na německé uzemí.

Napsal: 24/5/2008, 18:51
od Kageneck
Zdravím,

jaký byl osud Kréty na konci války? Byl ostrov evakuován nebo zde německá posádka zůstala a kapitulovala?

Napsal: 25/5/2008, 11:49
od 1911
ak nahodou niekto budete niekedy v heraklione tak nezabudnite na muzeum bitky o kretu niekde v okoli archeologickeho muzea... aspon tak mi bolo povedane, navstivil som len to archeologicke... tiez je tam niekde velky nemecky a spojenecky cintorin...

Napsal: 26/12/2008, 10:19
od Hektor
K výsadkom: počas Jugoslávskej kampane 1941 sa výsadok odohral kúsok od Belehradu a mali to byť Maďari, cieľom bol most cez kanál Franca Jozefa.vraj celkom neúspech, neviete o tom viac? Napr. jednotka, cieľ, výzbroj, použité lietadlá.
Čítal som o tom v HPM v článku o Ju-86 ale bolo to len okrajovo spomenuté.

Napsal: 26/12/2008, 10:51
od Cassius Chaerea
Kageneck píše:Zdravím,

jaký byl osud Kréty na konci války? Byl ostrov evakuován nebo zde německá posádka zůstala a kapitulovala?
Ostrov z nesmyslných důvodů evakuován nebyl, německá posádka zde byla až do konce války, přičemž poslední rok byla téměř izolována. Ostrov byl několikrát bombardován spojeneckým letectvem.

Napsal: 11/10/2010, 18:29
od pomala.jesterka
Drobná zajímavost: v knize Františka Emmerta Češi ve wehrmachtu se lze dočíst příběh Těšínského Čecha , který se jako německý výsadkář operace Merkur zůčastnil.

Re: Kréta-Operace Merkur - Diskuze

Napsal: 19/6/2020, 11:13
od Hektor
Mám otázku, koľko výsadkárov Nemcom zostalo?
Z ich ďalších cieľov by sa určite niečo našlo, v Afrike, Britom za chrbtom súčasne s útokom Romela.
Alebo v ZSSR menšie operácie na mosty na Dnepre, Done, Krym. Celkom dobrý cieľ by mohlo byť Murmansk.
Prerušenie severnej cesty a následne nahradenie výsadkárov bežnou pechotou morskou cestou.

Re: Kréta-Operace Merkur - Diskuze

Napsal: 19/6/2020, 12:18
od Dzin
Ono ani tak nešlo o jejich ztráty. Byly asi 30%, ale hlavní problém byl v tom, že tehdy ještě Wehrmacht nebyl na takové ztráty zvyklí a v obavách z jejich opakování bylo upuštěno od dalších vzdušně-výsadkových operací. Jinak samotní výsadkáři byli dále bojově nasazováni jako elitní (lehká) pěchota na všech bojištích. Výsadkové operace ovšem prováděli už jen v menším rázů pro speciální úkoly.

Re: Kréta-Operace Merkur - Diskuze

Napsal: 20/6/2020, 10:24
od zzz
Hektor píše:Mám otázku, koľko výsadkárov Nemcom zostalo?
Možná Ti pomůže předpokládaná skladba útočníků při plánované invazi na Maltu (tj. zhruba o rok později)
https://apps.dtic.mil/dtic/tr/fulltext/u2/a452022.pdf


Jestli Ti jde vyloženě o vysazení menšího množství vojáků (tj. nemyslíš velkou akci jako byla Kréta, ale spíše myslíš kvazi-teroristické-neortodoxní akce jako Gran Sasso/Op. Eiche v 1943 nebo hlavu Tita/Op. Rösselsprung v 1944), tak možná Ti pomůže si najít info jak se vyvíjela intenzita produkce výsadkových prostředků... tj. asi se podívat na intenzitu produkce DFS-230 (odky začala klesat). Go-242 či DFS-331 myslím nejsou přímým nástupcem útočného kluzáku s lyžinami jako byl DFS-230 http://www.vrtulnik.cz/ww9/praga.htm

Hektor píše: Z ich ďalších cieľov by sa určite niečo našlo, v Afrike, Britom za chrbtom súčasne s útokom Romela.
Alebo v ZSSR menšie operácie na mosty na Dnepre, Done, Krym. Celkom dobrý cieľ by mohlo byť Murmansk.
IMHO primárním cílem německých výsadkářů by byl Suez - tak aby jej v létě 1942 Britové nezablokovali potopením spousty lodí. Mluvím o dokončení spolupráce Osy: Japonsko z Indického oceánu směrem k Rudému moři (přes vichystické Djibuti) a Italsko-německé akce by "sevřely kleště" obsazením nepoškozeného Suezu, takže by vzniklo přímé propojení = a Spojenecké regiony by byly "rozděleny na půl". viz mapka https://ww2db.com/battle_spec.php?battle_id=7.

Tomuto záměru na německou vzdušně-výsadkou operaci v 1942 ve Středomoří by napovídalo přesunutí výsadkářů http://www.lexikon-der-wehrmacht.de/Gli ... Ramcke.htm (část z nich předtím byla stažena z fronty v Rusku/ruské imperiální říši).



Osobně si myslím, že největším úkolem vojáků Třetí říše útočících ze vzduchu (padák, či kluzák či transportní letadlo) by bylo provedení invaze na Kavkaz (směrem ke Kaspickému moři), kde koloniální skutky řízené z Kremlu vytvořily ve spoustě tamních civilistů velmi silný odpor vůči (stalinskému) sovětskému socialismu.

Naštěstí Třetí říše udělala chybu (=že bojovala na více frontách, např. El-Alamein nebo Dieppe/Norsko), takže na plné zrealizování invaze vojáků Osy na Kavkaz v 1942 (a podpořit tamní opozici proti Kremlu) nezbylo dostatek vojáků/zbraní/PHM.
Obrázek

IMHO primárním problémem Osy bylo, že chyběla dělostřelecká podpora při výsadcích na zbývající části sovětského pobřeží Černého moře. Naštěstí kolaborace vichystů (vichystické flotily v severní Africe/Toulonu) byla jen částečná a naštěstí italské námořnictvo mělo plné ruce s britskými akcemi. Protože kdyby Němci zareagovali na britské úspěchy v zimě 1942 (=velké poškození rychlé bitevní lodě Gneisenau a těžkého křižníku Prinz Eugen) tím, že by uvolněné námořníky přesunuli do Středomoří, tak by bylo dosti reálné, že jeden či dva těžké křižníky Osy (např. s italsko-německo-rumunskou posádkou) by zajistili námořní převahu proti zbývajícím sovětským hrdinným obráncům (myslím těm, kteří by zachovali věrnost koloniální vládě v Kremlu). Sovětská Černomořská flotila prakticky vykrácela při nesmyslné obraně Sevastopolu (mluvím o období jara/léta 1942). Zbývajících pár neškozených sovětských lodích v Černém moři, by hádám asi nedokázali odrazit pár útočících lodí Osy, takže němečtí výsadkáři útočící na černomořské přístavy by získali dělostřeleckou podporu z lodních děl a další vlnu (s těžkými zbraněmi) by Osa mohla dopravit lodní cestou.