Bitva u Matapanu

zásobování Malty, Tarent, potápěči v Alexandrii...

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Bitva u Matapanu

Příspěvek od Nelson »

Začátkem roku 1941 připravovali Němci útok na Řecko. Proto v polovině února informovali italské vrchní velení, že je nutno přijmout opatření proti britskému Středomořskému loďstvu. Měli na mysli hlavně operace Supermariny proti konvojům směřujícím z Egypta do Řecka. Němci sice své spojence neinformovali, že útok povedou sami, 14.3. však požádali zásah proti konvojům operace Lustre který by Britům ztížil vybudování obranných pozic. Italové s tímto požadavkem po delším otálení souhlasili (nic jiného jim ani nezbývalo, byli totiž závislí na dodávkách paliva z Německa) požadovali však plnou spolupráci X. Leteckého sboru jak při průzkumu tak i letecké krytí.

První operací Supermariny se 26.3. stala akce výbušných motorových člunů proti zátoce Suda na Krétě. Yorck, jediný britský těžký křižník v celém středomoří po zásahu dosedl na dno a i když jeho paluba a nástavby čněly nad hladinu byl označen jako totální ztráta. Potopen byl i norský tanker Pericles podařilo se však zachránit velkou část jeho nákladu.

Ten samý den, tedy z 26. 3. zahájili Italové operaci Gaudo. Podle plánu měla skupina křižníků a torpédoborců doplout kolem severního pobřeží Kréty až ostrovu Sofrano a poté se vrátit. Druhá skupina vedená bitevní lodí Vittorio Veneto měla doplout k ostrovu Gaudos a také se vrátit.

Obrázek Vittorio Veneto

Během cesty měly obě italské skupiny potopit vše co potkají. Jižně od mysu Matapan se měly potom spojit a vrátit na základnu. Cílem celé operace však nebyl konkrétní konvoj, jen komunikační trasa. Nebylo tedy předem jisté zda Italové na nějaké lodě narazí. Celou akci navíc popohnala zpráva z 19. března, že se X. Leteckému sboru podařilo zničit dvě ze tří bitevních lodí Středomořského loďstva admirála sira Andrewa Browna Cunninghama. Toto hlášení se však nezakládalo na pravdě, bylo to spíše jen zbožné přání. Navíc Britové díky rozvědce o celém plánu věděli už od 25.3. a měli čas připravit protiopatření. Okamžitě byla zastavena přeprava vojsk do Řecka a konvoj který byl již na cestě se vrátil do Alexandrie. Zároveň začal Cunningham shromažďovat své lodě. Svaz B opustil oblast Řecka a přesunul se do prostoru jihozápadně od Gaudosu kde měl počkat na hlavní síly. Svazy A a C vypluly z Alexandrie 27.3. po setmění. Celkem měl britský admirál k dispozici 3 bitevní a 1 letadlovou loď, 4 lehké křižníky a 13 torpédoborců.

Obrázek HMS Barham

K večeru 26.3. začaly i italské lodě opouštět své základny. Vittorio Veneto s doprovodem torpédoborců vyplula z Neapole, 1. divize křižníků z Tarentu, 8. divize z Brindisi a 3. divize z Messiny, celkem 1 bitevní loď, 6 těžkých a 2 lehké křižníky a 13 torpédoborců. Celý následující den pluli Italové směrem ke Krétě, po poledni však byli spatřeni leteckým průzkumem z Malty.
Ve 22.00 přišla depeše měnící plán operace. Všechny italské skupiny které se mezitím oddělily se měly opět připojit k bitevní lodi a společně pokračovat k ostrovu Gaudos. Německý letecký průzkum zatím nic nehlásil, selhal však pokus o letecké krytí lodí, jednoduše proto že Němci italské lodě nenašli.

První hlášení o pozici Britů dostal italský admirál Iachino v 6.45 kdy hydroplán z bitevní lodě objevil svaz 4 lehkých křižníků a 4 torpédoborců (britský svaz B). Na udanou pozici okamžitě rychlostí 30 uzlů vyrazila 3. křižníková divize (3 těžké křižníky a 3 torpédoborce), zbytek plavidel ji s odstupem následoval. Podle doplňujících rozkazů z 7.34 měla 3. divize britský svaz vylákat před děla Vittoria Veneta.

Těsně před 8.00 se oba svazy spatřily. Velitel svazu B, viceadmirál Pridham-Wippell informoval o kontaktu svého nadřízeného ale boji se snažil vyhnout, jeho skupina byla totiž výrazně slabší. Měl stejný nápad jako Italové, vylákat je k vlastním bitevním plavidlům. Italské křižníky zahájily v 8.12 palbu na vzdálenost 13 – 15 mil a začaly se nebezpečně přibližovat (britský křižník Gloucester měl kvůli havárii strojovny sníženou rychlost). V 8.55 však Italové přerušili palbu (bez jediného zásahu) a začali se stahovat k západu. Pridham-Wippell je okamžitě začal pronásledovat ale v 11.00 se dostal mezi dva italské svazy. Jeho plavila byla napadena palbou nepřátelské bitevní lodě a proto vydal rozkaz ustoupit k jihu. Granáty dopadaly kolem jeho lodí asi 25 minut, na paluby však padala jen vodní tříšť (opět skvělá vizitka italských dělostřelců). Hlavní síly byly vzdáleny ještě 75 mil a proto jedinou pomoc v niž mohl Pridham-Wippell doufat tvořily letouny z Formidable a z Kréty. V 11.27 se tyto stroje objevily nad bojištěm a i když jejich cíl byl původně jiný, okamžitě zaútočíly na bitevní loď. Nepodařil se jim sice žádný zásah, admirál Iachino usoudil, že je lepší zmizet. Bylo mu totiž jasné, že letadlová loď jejíž stroje ho právě napadly neoperuje v oblasti sama a německé zprávě o zničení bitevních lodí protivníka nevěřil. Ukončil tedy boj a začal se stahovat k vlastním základnám.

Obrázek HMS Formidable

Pridham-Wippell již Italy nepronásledoval a ve 12.30 se připojil k hlavním silám. V této době byla vzdálenost mezi nepřáteli asi 60 mil. Jedinou možností jak Italská plavidla zpomalit byly letouny z Formidable. Cunningham tedy vydal rozkaz napadnout protivníka všemi letouny které měl v oblasti k dispozici. Jeden z torpédových Albacorů zasáhl bitevní loď na zádi. Vittorio Veneto nabrala asi 4000 tun vody a v 15.30 přestala pracovat její strojovna. Opravářské čety však škody poměrně rychle zvládly a i přesto, že dva ze čtyř šroubů zůstaly nefunkční dosáhla poškozená loď brzy 19 uzlů. 1. a 3. divize zaujaly kruhovou formaci kolem vlajkové lodě a 8. divize odplula do Brindisi. Kolem 19.30 zaútočily poslední britské letouny a v 19.50 zasáhlo torpédo těžký křižník Pola.

Zprávu o poškození Poly dostal Iachino s půlhodinovým zpožděním, zároveň se zprávou z Itálie že britské lodě se nacházejí necelých 75 mil od Italského svazu. Rozhodl se odeslat k poškozené lodi těžké křižníky Zara a Fiume a 4 torpédoborce aby ji odtáhly z oblasti. Pridham-Wippellovy křižníky objevily nehybnou loď v 21.15, předpokládaly že se jedná o torpédované Vittorio Veneto a hnaly se za zbytkem italských lodí.
Britské hlavní síly mezitím pluly v pochodové formaci, Warspite, Valiant, Formidable a řadu uzavíral Barham. Každou stranu kolony kryly dva torpédoborce. Ve 22.10 se na obrazovkách radarů objevila ve vzdálenosti 8 mil stojící loď. Torpédoborce a letadlová loď se vzdálily z palebných sektorů a těžká děla bitevních lodí se začala zaměřovat na levou stranu kde se ve vzdálenosti asi 4 mil nacházela Pola. Ve 22.25 se ve tmě objevily siluety dvou velkých a několika menších plavidel italské 1. divize. Italové nevěděli o radarech na britských lodích a mysleli si tedy že jim nic nehrozí.

Ve 22.28 osvětlil blížící se lodě torpédoborec Greyhound a o několik vteřin později vypálilo 24 děl ráže 381 mm. Dělové věže Zary a Fiume byly v nulové pozici a tak napadené lodě nemohly ani odpovědět. Tato část trvala pouhé čtyři minuty a z křižníků zbyly pouhé vraky. Palba byla vedena na vzdálenost 1,5 míle a tak skoro všechny granáty zasáhly.
Ve 22.32 se na obrazovkách radarů znovu objevily italské torpédoborce a okamžitě přitáhly pozornost britských dělostřelců. Pomocné dělostřelectvo bitevních lodí vážně poškodilo Alfieri a Carducci. V té době se už bitevní lodě vzdalovaly z bojiště, rozpoutala se totiž přestřelka mezi torpédoborci a Cunningham nechtěl aby se těžkým lodím něco stalo.

Britské torpédoborce ve 22.59 torpédovaly to co zbylo z Fiume. Na křižníku ve 23.15 explodovaly muniční sklady a loď se potopila. Brzy nato kolem 2.30 postihl stejný osud i křižník Zara. Stejně tak byly doraženy i torpédoborce Alfieri a Carducci.
Podivnou shodou náhod vydržela nejdéle nehybná Pola. Její posádka viděla co se děje ale kvůli výpadku proudu se do boje nemohla zapojit. Námořníci vyrabovali lodní sklady velká část se opila a potom začali opouštět svoji loď. Britské torpédoborce je vyzvedly a v 4.03 se torpédovaná Pola potopila.

Obrázek těžký křižník Pola na základně v Benátkách

Mezitím dostal admirál Cunningham zprávu o pozici zbývajících italských lodí a bylo mu jasné, že je již nedokáže ohrozit. Ráno 29.3 tedy shromáždil své lodě poblíž mysu Matapan a zamířil zpět na základnu. Odpoledne ještě jeho svaz neúspěšně napadlo 17 německých Ju 88 a dalšího dne zakotvilo vítězné loďstvo v alexandrijském přístavu.

Celá bitva prokázala rostoucí význam palubního letectva a lodních radarů v bitvách. Jediné co Brity po bitvě mrzelo byl fakt, že se jim nepodařilo dostihnout Vittorio Veneto. I tak však potopili tři těžké křižníky a dva torpédoborce a torpédem poškodili bitevní loď a to jen za cenu drobných doslova kosmetických škod na vlastních plavidlech a ztráty dvou letadel a tří letců. Vyšetřovací komise na straně Osy navíc dospěla ke správnému závěru, že Britové o akci věděli dopředu. Od té doby se však oba spojenci domnívali, že v Italském štábu pracuje britský agent. Nikdo si totiž nedokázal představit, že Britové prolomili italské námořní a letecké kódy.
Tato bitva byla poslední velkou akcí které se zúčastnilo loďstvo fašistické Itálie. Společně opět všechny lodě vypluly až počátkem září 1943 aby kapitulovaly na Maltě.
Naposledy upravil(a) Nelson dne 22/7/2006, 20:55, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Pane je znát, že víte byla to největší porážka Italů na moři v přímém boji a pak Tarent a měli toho na moři dost. Uměl by ste najít někde ten letecký útok anglánů na italský přístav, který dal potom vznik útoku na Pearl Harbour pro Japonce, těmi dvojplošníky Swordfish, nebo jak se to píše. Děkuji.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Docela se divím, že velitel italské eskadry nechal na ochranu Poly vyčlenit hned tři těžké křižníky, když věděl, že se někde kolem potuluje minimálně letadlová loď, která jak v té době bylo standardem, byla kryta bitevníma loděma. Osobně bych radši vyčlenil jen torpédoborce, případně max. jeden těžký křižník, který by se Polu pokusil odtáhnout. Rozhodně zde došlo k chybě, že Iachina nikdo více jak půl hodiny o poškození Poly neinformoval.
ObrázekObrázekObrázek
score51
desátník
desátník
Příspěvky: 47
Registrován: 28/2/2009, 22:10
Bydliště: Bratislava

Příspěvek od score51 »

tých šest tažkých krížnikov sa volalo ZARA,FIUME,POLA,TRIESTE,TRENTO a BOLZANO. DodáM,že VITTORIO VENETO ostreloval britské lode,vypálil vyše 50 garanátov,ale jediný z nich zasiahol krížnik ORION,pričom mu nesposobil vačšie škody.
..A la guerre les trois quarts sont des affaires morales - vojna je z troch štvrtín záležitost morálky..
Buhele
desátník
desátník
Příspěvky: 53
Registrován: 14/2/2009, 21:35

Příspěvek od Buhele »

. Námořníci vyrabovali lodní sklady velká část se opila a potom začali opouštět svoji loď
Tohle mě celkem zaujalo.Na Pole se "rozpadla disciplína" nebo došlo ke vzpouře?
Něco takového by člověk na lodi moderního námořnictva(natož na těžkém křižníku) nečekal....
Uživatelský avatar
Vallun
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 546
Registrován: 12/2/2009, 08:23

Příspěvek od Vallun »

Buhele - u Italů? žádný problém...:)

Kacmír- teď jsme zrovna u této kapitoly v Corrlelim Barnettovi... podle jeho zdrojů to právě na Vittoriu Vennettu nevěděli... strašná škoda, že Cunningham nebyl o trochu rychlejší a nezdecimoval i hlavní svaz...
Ve válce: Rozhodnost; Po porážce: Vzdor
Po vítězství: Velkomyslnost; V míru: Dobrá vůle

sir Winston
score51
desátník
desátník
Příspěvky: 47
Registrován: 28/2/2009, 22:10
Bydliště: Bratislava

Příspěvek od score51 »

To je fakt,ale britské bitvné lode Valiant,Barham a Warspite dosahovali rýchlost len okolo 24 uzlov,takže mohli talianov spomalit len leteckými utokmi.
..A la guerre les trois quarts sont des affaires morales - vojna je z troch štvrtín záležitost morálky..
Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1022
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Příspěvek od Hektor »

Ak by mali letecké kritie tak to mohlo dopadnúť aj opačne, minimálne svaz B mal namále. Všetky straty Talianov boli spôsobené (alebo následkom) leteckých útokov.
Ožran párty na Pole: Celkom by ma zaujímalo čo na to povedal Benito :-)
Uživatelský avatar
Scrat
podporučík
podporučík
Příspěvky: 683
Registrován: 1/8/2009, 12:06

Příspěvek od Scrat »

Ak by mali letecké kritie tak to mohlo dopadnúť aj opačne, minimálne svaz B mal namále.
To je možné, ovšem na druhou stranu německý X. letecký sbor mohl být stejnou pohromou i pro Italy. V této době to ještě neměl tu výkonnost z konce války. Jeho piloti měli problémy s identifikací plavidel a byli schopni napadnout vše co na hladině uviděli. Poměrně známý je jejich rok starý omyl (z února 1940). Tehdy v Severním moři zaútočili na skupinu vlastních torpédoborců komodora Bonteho. Jednu loď potopili přímo a druhou zahnali do vlastního minového pole.

Scrat
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Je docela zajímavé si uvědomti, že zatímco Itálie měla na začátku války takové námořní prostředky, které by de facto dokázali téměř zastavit transporty napříč Středozemním mořem, tak jen po pouhých dvou akcích (zde popisovaný Matapan) a Tarentu, na to již mohla prakticky zapomenout. A o to více zarážející je, při jakých směšných ztrátách, toho Britové byli schopni dosáhnout.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Martin Hessler
poručík
poručík
Příspěvky: 715
Registrován: 12/5/2009, 16:49
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Bitva u Matapanu

Příspěvek od Martin Hessler »

Italové v té době nejenže neměli na lodích radiolokátory, a ani netušili, že Britové je už používají. Italské křižníky a bitevní lodě vůbec neprováděly přípravu na noční boj, nenacvičovala se dělostřelba za snížené viditelnosti (např. za použití světlometů), a na velkých italských lodích se tak stalo neblahým zvykem, že po západu slunce zůstávala děla bez obsluhy. Zara a Fiume tak nejspíše nemohly odpovědět na střelbu britské bitevní eskadry ne proto, že by jejich dělové věže byly v pozici nula (s hlavněmi dopředu a dozadu), ale z toho důvodu, že u děl nebyli žádní dělostřelci - patrně poklidně chrněli ve svých hamacích...
Neexistují žádné zoufalé situace. Existují pouze zoufalí lidé. /Heinz W. Guderian/
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Bitva u Matapanu

Příspěvek od kacermiroslav »

Pokud je to pravda, tak je to krásný příklad toho, jak se dá postavit špičková loď, která je ale nakonec stejně jen bezduchou hromadou železa, pokud nemá správné lidi na správném místě.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Námořní a vzdušné operace ve Středomoří“