Operace Lvoun (Seelöwe)

[Mirek58]

Nicméně kdo si myslí, že to by platilo i během invaze

Zase přičítáme jinému cizí "zásluhy"?
Tuhle blbost jsi zde vypustil právě Ty a tak je dobře, že jsi tečkoval

[skelet]

tuhle ptákovinu tu podsouváš toliko ty. Ty už jsi zde naplácal tolik blbin, že se v tom sám ztrácíš.

[Ataman]

Jaké neznámé zdroje?

Jakékoliv, byls to ty, kdo vohrnoval nos nad známými zdroji.

[Mirek58]

A co mám dělat?
Mám se zařadit do stáda a papouškovat dál pitomosti?
Tak tuhle hru nehraju, nemám na ní žaludek.

[Ataman]

A co mám dělat?

Dodat ty neznámé zdroje?

Mám se zařadit do stáda a papouškovat dál pitomosti?

Ó, to nikoliv! Zcela by postačilo dodat ony neznámé zdroje!

Tak tuhle hru nehraju, nemám na ní žaludek.

Hele, že ty žádný neznámý zdroje nemáš, co?

[Kouzelnik]

Kouzelníku,
zastrč hůlku a věnuj se svému scénáři jak dvouplošníky a 40 hurikánů z letadlových lodí rozdrtí Německou armádu ve Francii.
Bude to lepší.

Mirku, děkuji za radu.

Měl bych pro Tebe taky jednu. Namísto zdejší diskuze, ve které nejsou komentáře zrovna "oceňovány" od ostatních... tak proč třebas sem nedáváš komentáře s odkazy na lidi, kteří byli u rozhodování během WW2, a rozhodli se ty jednotlivé situace zasadit do kontextu.

Typickým příkladem je to jak Robert McNamara uvádí svůj pohled na nasazení B-29 (a další situace ve kterých se angažovaly USA během WW2 i během Studené války)

Podobně jako G. Auphan a jeho pohled jako tehdejšího účastníka rozhodování o Vichy námořnictvu.

Kdybys měl svoji vůli a čas věnovat tomuto úsilí, tak by to možná bylo mnohem prospěšnější.

P.S. Oba výše uvedené příklady se vyznačují tím, že je psali lidé, kteří válečné rozhodování dělali, tj. nejde o názor lidí kteří válečné rozhodování "pouze" studovali. Tj. rozdíl mezi Auphanem a R. Paxtonem je mj. právě v tomto.

P.P.S. Zejména bych ocenil tipy na pozdější rekapitulaci události WW2 od lidí rozhodujících v Sovětském námořnictvu a v IJA (když jsi toho tolik načetl o japonské situaci)

[Mirek58]

Opravdu, nemám žádné neznámé zdroje.
Pouze známé široce publikované zdroje. Dokonce i z doby předinterntové. To se musely číst takové divné věci z papíru, kterým se říká knihy.
Jen jsem četl třeba o tom, co bylo vytýkáno našemu pilotovi, stihači, J.Františkovi.

[Kouzelnik]

Díky za reakci.

Ať se Ti daří. Jak zde na Palbě, tak i v osobním životě.

Měj se.

[Mirek58]

Hele, Kouzelníku.
zkoušíš to dobře, ale na špatné adrese.
Jaký má vztah B 29 k 1940?
Jaký má vztah Sov námořnictva a IJA?
Dost věcí sice nechápu, ale jedno jo a moc dobře, zkoušíš se mnou manipulovat. Blbě.

[Ataman]

Opravdu, nemám žádné neznámé zdroje. Pouze známé široce publikované zdroje.

Známými zdroji dle vlastních slov opovrhuješ, neznámé nemáš, na základě čeho tedy vytváříš své fabulace?

Jaký má vztah...

Jaký mají vztah "průsery" J. Františka k operaci Lvoun?

[Kouzelnik]

Omlouvám se, pokud jsem to napsal nějak nesrozumitelně.

Ani jeden z obou tipů patrně nemá žádnou přímou souvislosti k Sealionu (nevím do jaké míry má úplné a kompletní info k období podzim 1940/jaro 1941, bo Auphan byl odpovědný za Vichy námořnictvo až od jara 1942 a koordinovat svoje historické knížky ve spolupráci se svým předchůdcem Darlanem, ze zřejmých důvodů Auphan nemohl).

Jestli jsi to vnímal jako manipulaci, tak to ne. Měl jsem to asi napsat jasněji. Omlouvám se.

Můj koment pouze reagoval na to, jakou reputaci sis po "svém díle" např. v tomto vlákně vysloužil zde na Palbě. A fakt si myslím, že jestli máš možnost popsat hluchá místa (tj. pohled rozhodujících lidí na např. Sovětské námořnictvo a IJA za WW2), tak bys možná prožíval svůj život plnohodněji, než zde být terčem posměchu.

P.S. Mirku, máš samozřejmě pravdu. IJA a Sovětské námořnictvo za WW2 nemají žádnou souvislost. Akorát z mého subjektivního pohledu o obou tématech já mám minimální znalosti (a proto se těším, jestli ve zdejším seriálu bude blíže rozebrány WW2 operace IJA i mimo známých kapitol z válečné činnosti IJA - tj. mimo vítězné ofenzívy na jih 1941, obrana Filipín, obrana Barmy)

[Mirek58]

Hele Atamane,
tohle není debata, ale dožadování se potvrzení, že ten zmíněný pes je opravdu bílý.
Já jsem Ti napsal, že existoval zákaz, skelet to nepřímo potvrdil, já jsem napsal že Stihací letectvo opustilo klíčové letiště na břehu Kanálu. Což si můžeš ověřit
na wiki zadáním - base Lympe, Manston, Ramgate.

PS:
A po skeletovi budeš taky vyžadovat - zdroj- ?
Pokud ne, pouze prudíš.

[Mirek58]

A fakt si myslím, že jestli máš možnost popsat hluchá místa

Ooo, Baron Prášil děkuje za důvěru v něj Tebou vkládanou.
Ale háček je v tom, že Baron Prášil rozhoduje o Baronu Prášilovi.
A Baron Prášil se už před dlouhou dobou rozhodl pro jiná témata.

[Ataman]

Hele Atamane...

Hele Miras, odpovíš někdy na to, na co se tě lidi ptaj?

A po skeletovi budeš taky vyžadovat - zdroj- ?

Ne, v tomto případě totiž se Skeletem patříme do stejného stáda papouškujících pitomců.

[Kouzelnik]

A vida - tak jsem zjistil, že Britové fakt prováděli něco podobného jako je níže what-if scénář (viz dole citovaný text: bod 2, písmeno c)... to s tou "nordickou lstí po churchillovsku". Tj. pro období podzim 1940/jaro 1941 nasadit 2 největší letadlovky jako vzletové plochy pro Hurricany.

Akorát to dělali ve Středomoří. A Hurricany nevzlétali ke sweepu letišť LW nebo jako stíhací doprovod britských bombardérů. Hurricany vzlétaly z obou letadlovek jako posily pro bombardovanou Maltu.

A poslední rozdíl - s Hurricany obvykle letělo pár vícemístných letadel (patrně kvůli navigaci jednomístných Hurricanů).

viz typická operace s nasazením obou letadlovek je Operace Splice na jaře 1941. Z Furious a z Ark Royal vzlétlo v západním Středomoří směrem na Maltu celkem 48 Hurricanů a 5 Fulmarů.



Ohledně toho kolik stíhacích letadel by tedy obě letadlovky mohly vyslat ve 2 vlnách (plus kolik stíhacích Fulmarů by po odletu Hurricanů sloužilo jako CAP)
a) kapacita Ark Royal
různé zdroje (možná je to opsáno z téhož) uvádí např. toto typické složení palubní skupiny Ark Royal:
- 1939-40: 26 Fairey Swordfish, 24 Blackburn Skuas.
- 1940-41: 30 Fairey Swordfish, 12 Blackburn Skuas, 12 Fairey Fulmars.
- 1941: 36 Fairey Swordfish, 18 Fairey Fulmars.
Fairey Swordfish byl o něco kratší a trochu užší než Fulmar (ovšem kvůli dvouplošné koncepci bych si dovolil tipnout, že po složení křídel nebyl mezi oběma letadly velký rozdíl v zabrané ploše hangárů. Skua byl o chloupek kratší než Fulmar.

Bohužel nevím jaké množství letadel bylo v hangárů a tedy kolik parkovalo na palubě. Z diskuse na jiném webu se zdá, že RN obecně příliš neprefovala velké množství letadel parkujících na vzletadlové palubě letadlovky
Kdybychom vzali konzervativní odhad a to půl na půl (tj. z 54 by v hangáru mohlo být 25-26 letadel, bo Skua je kratší než Fulmar), tak odhaduji, že Ark Royal by mohla do akce (=poslat stíhačky na doprovod náletu pozemních britských bombardérů) vyrazit např. s:
- v hangáru s letkou (6) Swordfishů
- v hangáru se 2-mi perutěmi (tj. 20) Fulmarů
- na vzletové ploše s 28 Hurricany
- na vzletové ploše se 3-mi Fulmay

b) kapacita HMS Furious
zdrojů o složení letecké palubní skupiny je méně. Nicméně uvádí např. toto:
"Sept 1939 - 9 Blackburn Skua, 18 Fairey Swordfish;
May 1940 - 6 Sea Gladiator, 18 Fairey Sworsfish;
June 1940 - 9 Fairey Fulmar, 6 Blackburn Skua, 9 Fairey Swordfish;
July 1940 - 9 Blackburn Skua, 18 Fairey Swordfish;
April 1941 - 12 Blackburn Skua;
May 1941 - 3 Fairey Fulmar;
June 1941 - 9 Fairey Fulmar, 4 Hawker Sea Hurricanes, 9 Fairey Albacore and 18 Fairey Swordfish"

Ani u HMS Furious nevím podíl letadel hangárovaných v podpalubí a podíl letadel parkovaných na vzletové palubě. Kdybychom opět použili konzervativní odhad půl na půl a kdybychom počítali, že reálně nesla HMS Furious 30 letadel, tak odhaduji, že Furious by mohla do akce (=poslat stíhačky na doprovod náletu pozemních britských bombardérů) vyrazit např. s:
- v hangáru s letkou (3) Swordfishů
- v hangáru s perutí (tj. 12) Fulmarů
- na vzletové ploše s 20 Hurricany
- na vzletové ploše se 2-mi Fulmay

Tj. modelový příklad případného nasazení britských letadlovek jako náhrady za pozemní stíhačky, kterým "prodloužilo" cestu k náletu na Francie to, že letiště by nejjižnější letiště by jim rozbombardovala LW:

a) první vlna mohla být:
48 Hurricanů a 5 Fulmarů (=přesně jako na jaře 1941 se skutečně odehrálo).

b) Druhou vlnu stíhaček bránící bombardéry a Hurricany na cestě z náletu na pevninské letiště v Británii
by mohlo tvořit z Ark Royal 9 a z Furious 4 Fulmary

c) pro účely CAP a ASW misí by posloužilo zbývajících
11 a 8 Fulmarů + 9 Swordfishů

A Furious jako přistávací plocha pro přeživší Fulmary z první vlny

@Zemakt...

mě ten TVůj způsob použití letadel FAA se zdá jako "střílet zvlhlým prachem"....

Pro účely diskuze "po-bitvě-je-každý-generál" bych viděl vhodnější nasazení letadel z britských CV

1.Obecně
a) Přece přesně pro případ, že protivník vyřadí základny (pozemní letiště na jihu Velké Británie - myslím jihozápad severně od Cherbourg a Brest - tak nasazení letadel z CV je velmi vhodné.

b) Podobně je tomu, pokud by šlo o využití severu Biskajského zálivu pro přílet (průzkumných/bombardovacích) letadel jako nečekaného směru příletu ohledně nacistických základen ve Francii.... Myslím přeletové lety. Tj. jihozápadně od Brestu vzlétnou letadla (v noci) z britských CV, od jihu zamíří do Bretaně/Normandie, provedou průzkum nebo nálet (např. na letiště LW) a zamíří na sever na přistání do Británie... Samozřejmě, že při tenhle "trik" nejde opakovat donekonečna, protože dřív nebo později LW/hladinová i ponorková KM/protivzdušná obrana Třetí říše zareaguje... ale tím, že Třetí říše "vyplýtvá" část jednotek na okrajovém místě (=jižně od Brestu), tak se zopakuje scénář, kdy během Overlordu a pozemních bojů v létě 1944 v Norsku "lelkovali" stovky tisíc členů ozbrojených sil Třetí říše

c) A třetí využití britských CV bych viděl pro ASW a CAP při doprovodu lodí RN mířících k útoku na zásobování KM tj. ze západu, jižně od Portsmouthu/Wight až kam to půjde. Doprovod myslím zejména pokud by šlo o přesun z větší dálky těch větších a pomalejších lodí RN jako např. BB Revenge.

2.Konkrétně:
Budeme-li se bavit konkrétně, tak bohužel nemám data, myslím data o letadel na britských CV v diskutované období podzim 1940/jaro 1941.

Sice jsou k dispozici údaje o britských CV (z předválečné flotily britských CV byly potopeny 2 ze 3 lodí třídy Furious) a o disponobilitězbývajících a nových CV (pozoruhodné pokládám u všech 3 lodí třídy Illustrious relevantních na jaře 1941, že byly velmi rychle zařazeny do služby viz např. Victorious která v polo-provozu se podílela na uštvání Biscmarka). Ovšem nemám údaje o složení palubních skupin (zejm. o jejich vycvičenosti).

Za předpokladu, že palubní skupiny na jednotlivých CV byly +- stejně kvalitní a za předpokladu, že platila zhruba stejná % naplněnosti palubních skupin, tak:
a) pomalý Argus použít pro ASW činnosti při doprovodu starých/pomalých/velkých lodí RN (např. uvedených BB třídy Revenge)

b) "staré šunky" Hermes a Eagle použít pro překvapivé nálety z oblasti jihozápadně od Brestu (patrně by obě CV byly brzy potopeny).

c) patrně nejlepší CV, které zbyly z předválečných - HMS Ark Royal a Furious - použít v páru pro údernou bojovou jednotku, která by překvapivě nahradila rozbombardované základny RAF na jihozápadě Británie (severně od Brestu a Cherbourgu).

d) A držet v záloze jako "žolíky" CV třídy Illustrious, které by intenzivně cvičily palubní posádky a to zejména po jejich "nováčkovských" palubních skupin doplnění o přeživší veterány FAA a z posádek ostatních britských CV, nasazených v první britské vlně obrany pro nacistické invazi.

Údernou bojovou jednotkou operující z překvapivě nasazených CV ani tak nemyslím torpédové nebo horizontálně bombardovací mise, ale myslím CV spíše jako místa pro vzlet stíhaček - kromě Fulmarů, co tak se bavit o Hurricanech vzlétajících z Ark Royal / Formidable? Přistání Hurricanů na záložních letištích/improvizovaných plochách na jihu Británie. Prostě taková ta "nordická lest", akorát po churchillovsku, ne? ... Patrně nejvíc optimální by byl koordinovaný nálet za úsvitu na severozápadně francouzská letiště LW - tj. nasadit všechno co lítá (Welingtony, Hampedy, Blenheimy...) nad francouzské vnitrozemí, tak aby využili těch cca 30-40 Hurricanů z obou CV. A při návratu těch přeživších od BC z náletu na letiště LW, tak použít k jejich krytí při návratu cca 12 až 24 Fulmarů (jako druhé vlny z obou CV). Zbytek Fulmarů atd. použít jako CAP pro samotný britských svaz letadlovek.

[Zemakt]

mě ten TVůj způsob použití letadel FAA se zdá jako "střílet zvlhlým prachem"....

Věc názoru. Kolik však potřebuješ pum na potopení polního letiště a kolik na LL. V tomto se skrývá celá pointa. LL byly zkrátka příliš cenné, přičemž jejich určení spočívalo také úplně jinde.

Pro účely diskuze "po-bitvě-je-každý-generál"

Mne osobně toto, co by kdyby, moc nebere. S tehdejšími reáliemi to nemá prakticky nic společného, přičemž každý scénář je možný. Pro účely nějakého, byť amatárského bádání přínos nula. Ovšem proti gustu žádný dišputát, kdo si hraje nezlobí . Proto také celou výše uvedenou debatu chápu v kontextu září - říjen 1940. Vše ostatní s ohledem na podzim a jaro v Kanálu a s přihlédnutím k přípravě na Barbarosu je pasé.

[Kouzelnik]

@Zemakt,...

Jasně, že to sklouzává k what-if scénářům. Ale asi to nejde jinak, pokud by měla být diskuze konstruktivní ve smyslu konkretizaci jednotlivých kroků bojujících stran. Protože některé kroky UK nebo Třetí říše nebo Vichy jsou relativně vyjasněné, zatímco jiné zamlžené.

Souhlasil bych s popisováním Sealionu jako akce výhradně na dobytí britských ostrovů, pokud bychom se bavili o období červenec a (možná) srpen 1940. Ale v následujících obdobích se ta samá akce proměnila = rozrostla, protože se změnily záměry a cíle jednotlivých soupeřících stran.

Když shrnu svoje výhrady, tak mám pocit, že období září 1940 až duben 1941 nemá být nazýváno Bitvou o Británii, ale Bitvou o nové celosvětové uspořádání (přičemž změny uspořádání po světě mají vyplynout ze ze změn v Evropě, myslím to tak, že zájmem jednotlivých aktérů bylo, aby např. se změnami vlivem bojových akcí ve Francii, rovněž došlo ke změně např. v Chadu nebo v Indočíně, ale bez bojových akcí).

Protože já mám potíže souhlasit s interpretací, že během BoB do konce října 1940 "zápasila" Británie o všechno. A ani nesouhlasím, že po říjnu 1940 skončilo nebezpečí invaze Třetí říše (a jejích spojenců).

a) Proč by v září 1940 RN měla dislokovánu mimo britské ostrovy skoro půlku CA (a to hlavně v na jihu Afriky)?

b) Proč by v září 1940 bylo britskými ozbrojenými silami vyvinuto relativně velké úsilí proti Vichy, ale byla ponechána v klidu např. španělská kolonie na ještě více zranitelnějším místě než byl Dakar (zranitelnějším pro britské konvoje ve smyslu tato španělská kolonie jako případné místo pro zásobování korzárských hladinových plavidel a ponorek KM)?

c) Proč by v kritickém období léta/podzimu 1940 bylo "plýtváno" kapacitou britských loděnic např. na dokončování holandského křižníku (a to za situace, kdy docházelo k rozporům ve vedení holandského exilu a ještě k tomu, když většina lodí z Nizozemí mířila do Holandské východní Indie). Míním tím, že loděnice by spíše dávalo smysl, aby veškerá kapacita loděnic jela v září, říjnu 1940 v režimu 24/7, tak, aby co bylo co nejrychleji v operačním stavu co nejvíc z pořízených uloženek = torpédoborců třídy Town.

[Zemakt]

Protože já mám potíže souhlasit s interpretací, že během BoB do konce října 1940 "zápasila" Británie o všechno. A ani nesouhlasím, že po říjnu 1940 skončilo nebezpečí invaze Třetí říše (a jejích spojenců).

Proč, oč tedy Británie zápasila?

A ani nesouhlasím, že po říjnu 1940 skončilo nebezpečí invaze Třetí říše (a jejích spojenců).

Souhlasit nemusíš, nicméně faktické kroky Německa napovídají něčemu jinému.

a) Proč by v září 1940 RN měla dislokovánu mimo britské ostrovy skoro půlku CA (a to hlavně v na jihu Afriky)?

Protože kolonie a dominia a zejména, což už jsme si zde vysvětlili, síly domácího loďstva na odražení hrozby zcela postačovaly (a CA proto, protože byly k tomuto účelu, rajzování po oceánech a nahánění korzárů optimální)

b) Proč by v září 1940 bylo britskými ozbrojenými silami vyvinuto relativně velké úsilí proti Vichy, ale byla ponechána v klidu např. španělská kolonie na ještě více zranitelnějším místě než byl Dakar (zranitelnějším pro britské konvoje ve smyslu tato španělská kolonie jako případné místo pro zásobování korzárských hladinových plavidel a ponorek KM)?

Protože loďstvo Vichy představovalo nejbližší možné řešení, jak onu sílu/dominanci domácího loďstva nějakým způsobem narušit. Narozdíl od Franka. A proč prudit Franka, kvůli korzárům? S těma se Spojenci vypořádali po svém.

c) Proč by v kritickém období léta/podzimu 1940 bylo "plýtváno" kapacitou britských loděnic např. na dokončování holandského křižníku (a to za situace, kdy docházelo k rozporům ve vedení holandského exilu a ještě k tomu, když většina lodí z Nizozemí mířila do Holandské východní Indie). Míním tím, že loděnice by spíše dávalo maximálně využít, aby co bylo co nejrychleji v operačním stavu co nejvíc z pořízených uloženek = torpédoborců třídy Town.

Protož téměř dokončená loď není loď v novostavbě, a protože i v Holandské východní Indii se bojovalo za Británii. Plus politika, plus jeho určení, tjs. protiletadlového křižníku atd.

[Kouzelnik]

@Zemakt, prima. Dám tomu tak dva dny, aby mohli zareagovat (např. mě setřít) i ostatní. Takže ve čtvrtek napíšu.

Bylo by fajn, kdyby se diskuze vrátila k modelu = míň komentářů, víc faktů

[Polarfox]

Zkusme použít předcházející operace RN a související protilodní letecké akce

Proč radši nevyužít radši praktických zkušeností z Kanálu - operace Dynamo?
Nasazeno 39 torpedoborců, 6 potopeno, 19 poškozeno.
Definitivní ztráty jsou jasné, otázkou jakého stupně bylo poškození. Můžou to být poškození od průstřelů od leteckých kanonů a kulometů, nebo poškození trupu, strojoven. Cokoliv od práce pro svářeče po pobyt v doku.
( Otázkou je, proč by se s nějakými drobnými dirkami zabývali ve statistice.)
A tyhle počty dávají celkové ztráty přes 50% za dobu od 28.5.-4.6. A to za situace, kdy torpedoborce nebyly rozhodně výlučným cílem
Vydrží, nebo akceptuje, RN takové ztráty?

A jakou mají takovéto ztráty relevanci? Tak fajn, těch 6 potopených torpédoborců plus francouzské (beru ten soubor dle wiki z části, odkud bereš čísla i ty, mimochodem včetně ztrát letadel):

Wakeful - potopen torpédovým člunem
Grafton - těžce poškozen ponorkou, když zachraňoval přeživší z Wakeful, doražen vlastními
Grenade - zasažen střemhlavými bombardéry přímo v přístavu u mola, odpoután/odtažen, později explodoval
Bourrasque - při vyhýbání se střelbě německých děl na pobřeží vjel do vlastního minového pole a potopil se
Siroco - potopen torpédovým člunem
Basilisk - poškozen a posléze potopen při leteckých útocích (poměrně lehký cíl, neboť předtím najel na písčinu a měl poškozené šrouby a omezenou možnost manévru)
Havant - težce poškozen letouny, doražen vlastními
Keith - zasažen letouny, poškozeno řízení, točil se v kruzích, zasažen dalším útokem, opuštěn, později se potopil
Le Foudroyant - potopen při leteckých útocích

Většinou jde o údery, kdy dané lodě nemají možnost manévru (nehybné přímo u mola, plující úzkými kanály u pobřeží, ev. již poškozené), plavební trasy jsou dané a limitované a náchylné k ostřelování či útoku ze zálohy, lodě jsou nacpané k prasknutí evakuovanými. Podobné příběhy/podmínky se samozřejmě váží i k poškozeným plavidlům. Britské torpédoborce a ostatní plavidla nebudou kotvit u pobřeží, nebudou nakládat a vozit vojáky, nebudou masově stát a lovit muže z vody, nebudou muset používat úzké plavební koridory u pobřeží a nalajnované evakuační trasy. Stejně tak budou operovat ve dne, v noci i za špatného počasí. To naopak německé síly budou vázány na určité trasy, německé síly budu muset chránit pomalá plavidla a vojáky, německé síly budou muset zastavovat a tahat z vody stovky mužů, německé síly budou mít omezené možnosti manévru a budou cílem přepadů. To německé síly si budou vyžírat velkou řadu nevýhod, jaké operace jako evakuace či naopak invaze nesou. A německé síly budou muset prokázat, že dokáží výrazně více než jen přepadávat ze zálohy a nalétávat ve dne na lodě s limitovanými možnostmi obrany. Protože bez toho to mohou zabalit.

Nemá cenu srovnávat nesrovnatelné a aplikovat jeden scénář přes druhý, i když se liší podmínkami. A úspěchy německého letectva nebyly za daných podmínek u Dunkerque zase tak přelomové, ať již bylo primárním cílem cokoli.

Film Dunkirk, tuším, že předečírem večer jsem na něj čučel.

Tu knihu jsem četl asi před 15 roky a zůstala mi v paměti, protože tam byl vylíčen den za dnem od 15.5 do kapitulace Francie a na konci daného dne byl soupis ztrát obou stran. Tím byla vyjímečná.

Opravdu, nemám žádné neznámé zdroje.
Pouze známé široce publikované zdroje. Dokonce i z doby předinterntové. To se musely číst takové divné věci z papíru, kterým se říká knihy.
Jen jsem četl třeba o tom, co bylo vytýkáno našemu pilotovi, stihači, J.Františkovi.

A kulový jsi viděl a kulový jsi četl. Je to jako se vším, co děláš - daný zdroj jsi viděl před pěti minutami na internetu, většinou poprvé, narychlo shlédneš vo co go, pak popíšeš strukturu a nebo nějakou část (ev. si prostě najdeš příslušný údaj na wiki a popadneš první vhodnou knihu dole v seznamu zdrojů) a řekneš, jak ti to už kdysi připadalo zajímavé, jak jsi nad tím už léta přemýšlel, zrovna jsi tento a tamto a bla bla bla.

Někdy je zábavné sledovat, jak se kroutíš pod tíhou těch X nánosů vlastních přivlastněných nebo rozmlžených keců a kopeš si díru, ale začínám mít pocit, že konkrétně v této diskuzi to již dávno překročilo tvůj běžný standard a že ti definitivně hráblo nebo na něčem jedeš.