V případě oslabení RAF to možné bylo, mohli by jsme se rozebírat chyby kterých se němci dopustili při letecké bitvě, asi největší omyl byl přechod z bombardování angl. letišt na bombardování Londýna ....
Ovšem říše nebyla celkově moc připravena ani na bombardování lodí .... , i když je známo, že střemhlavé bombardéry štuky dokázali v Norsku Brity překvapit .... útoky na lodě.
čistě teoreticky by byl zajímavej model, kdy by němci vyslali lodě, a ty by byli kryty letedly, za určité převahy by se mohl výsadek podařit a potopeno by bylo málo lodí.
Ovšem co se týče stíhaček ..... tak poměr by musel být asi 2:1, nelze opomenout, že další stroje by musely zasahovat i na pevnině .....
Ja skôr vidím problém v prepravnej kapacite ktorú mali Nemci v tom čase k dispozícii.Nemali dostatok plavidiel vhodných na prepravu inváznych vojsk a schopných vylodenia týchto jednotiek na britskom pobreží.
Nezapomeň ale, že vojáci jaksi nejsou všechno. Britům hlavně chyběli tanky, děla a další moderní technika pro vedení pozemní války. Navíc v té době měly Němci jednu elitní složku pro provedení invaze:Výsadkáře a horské myslivce. Každopádně je pravda, že chybou bylo zaútočit na Londýn, ale všechno rozhodl jedinný den. A to, když se Němci po dočasném vyřazení tří radarových stanic rozhodli s útoky na radary přestat. Bez nich by se Británie shroutila.
Ano, ale Britům se podařilo tuto mezeru ve svém systému zamaskovat … s dnešního pohledu můžeme považovat za chybu nezničení téměř všech radarových stanic hned na počátku kampaně. Skoro všechny radarové stanice byly obráceny k moři … to znamenalo, že po přelétnutí německých letadel přebíralo pozorování síť tzv. hlášek, tedy lidí, kteří normálně pozorovali nebe a prostřednictvím telefonu (vysílaček?) dávali informace zda něco vidí nebo nevidí.
Podstatné však byly radary, které Britům poskytovali informace předem – systém varování – ještě v době kdy se německé letadla řadily do formací nad Francií … Britové tedy mohli do vzduchu také vyslat letadla a zformovat co nejlepší obranu.
Pokud by se Němci vylodili v roce 1940 co nejdřív po kapitulaci Francie a udrželi poté další přepravu (posily, munice,...), tak by Británie byla prakticky bez šancí. Naprostá většina kvalitní výzbroje zůstala ve Francii a výroba ji nestačila tak rychle nahradit. Také kvalita Wehrmachtu byla výrazně vyšší. Ale zda by se jim povedlo vylodění a hlavně kontinuelní zásobování...?
Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Pokud vím němci chtěli přejít kanál na široké frontě - vylodění by bylo na několika místech poměrně daleko od sebe. Skoro jako nějakou řeku - to se nemohlo podařit. RAF by bránila místo nad vyloděním, byla by asi poražena, ale naprostá převaha RN by se asi projevila. Německá ekonomika navíc v těchto letech nedosahovala žádných super výsledků, logistika by asi stála za starou belu.
Fallschirmjäger nevyhrávají takové operace, Kréta byla vyjímkou....
Taky myslím. Německo nikdy nebylo na moři moc dobré (mimo ponorek), KM neměla proti RN šanci, ta by měla určitě velké ztráty (především od Luftwaffe), ale s podporou RAF by to zvládla. Hlavně byl asi problém, že se Němci na invazi nepřipravovali podstatně dřív. Pak byl každý den zdržení pro Británii darem z nebes a šance na úspěch, už tak malé, dále klesaly...
Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Je zajímavé, že Němci naplánovali vylodění na více místech najednou - u přístavů a ne koncetrovaně na jednou místě ... svůj význam to mohlo mít v rozdrobení sil obránců na pevnině, ale z hlediska zabezpečení vzdušného prostoru a moře proti Royal Navy asi ne. Lodě Royal Navy by mohly dobře napadat Štuky ... pokud by se zajistila vzdušná navláda nad kanálem ... což by se jistě podařilo ... vzhlediska dosahu Bf 109 atd. Na francouském pobřeží měli Němci k dispozici dalekonosná děla ... Leopolda atd.
Po stranách koridoru by se nakladly miny, britské pokusy od odminování by likvidovaly štuky ... základem všecho tedy bylo zajistit vzdušný prostor nad kanálem.
Bitva by tedy probíhala jinak ... Britové by se museli snažit napadat německé konvoje ... a německé stíhačky by jim v tom bránili, díky převaze to nemusel být problém.
Ono kde berete tu jistotu s vyloděním na více místech??? Dle mě a jakékoliv rozumné úvahy by měl hlavní úder dopadnout na Kent - je nejblíž a v dostřelu děl (sice o hubu...)
Ale každopádně i já bych to prubnul na dvou či třech místech -sice poblíž sebe, ale rozhodně ne 2 km. Ani Overlord neprobíhal, že by se všechno vrhlo na jednu pláž. A potom to množství. Co takhle spíše jako maskovací a diverzní útoky. To mohlo být původním smyslem (i pro zmatení britské špionážní sítě).
Kapacity by Němci měly- kdyby bylo opravdu nutné, tak ty lodě někde najdou. Každopádně, vždycky je mohly odvolat k pobřeží pod ochranu děl. A nezapomínejte na ponorky. Sice tehdy ještě nebyly nejvýkonnější a nebylo jich moc, ale stejně.
Podle mě šance, pokud by o tom bylo rozhodnuto řekněme ještě před pádem Francie (tedy kdyby Hitler nedoufal ve vyjednávání) by byla více než slušná...
Tedy podle ní bylo plánováno vylodění až na šesti místech. Od Ramsgate, Dover - též vzdušný výsadek, Bexhill, Brigthon - i vzdušný výsadek, Ventnor, a vylodění za Portlandem.
Prostor od Ramsgate až po Portsmouth byl hlavní úsek vylodění, kde se mělo vytvořit předmostí.
To jo, ale stejně hlavní úder by logicky přišel od skupiny armád A-tedy jasně na Kent, Dover apod. (aby byl získán co nejrychleji přístav.) S těmi ostatními útoky-v tom případěto jsou cvoci. V polovině případů by to bylo jejich Dieppe. Ale budiž, mohly by dostatečně poškodit přístavní zařízení a lodě. Ono po zjištění skutečnosti, že např. v Porsmouthu je cca 10 torpédoborců (skutečný stav v srpnu 1940) by pravděodobně na řadě míst byl útok odvolán a soustředěn pouze do hlavního náporu. Jak známo, plánovaní končí po prvním kontaktu s nepřítelem:-))
Otázka RN: Dle mě jediná slušná šance by byla, aby německá flotila nebojovala s bitevními loděmi RN, nýbrž pouze s doprovodem-tedy je nějak oddělit na minových polích a útocích ponorek a potom na velké lodě vrhnout Luftwaffe (co dokáží letadla s bitevními loděmi názorně ukázaly o rok a půl později Japonci), o zbytek se snad postará německé loďstvo.
Netuším zda byly plánované také nějaké diverzní nebo klamné výsadky, možná ano. Budu se opakovat, ale občas není marný něco převyprávět. Německý generální štáb považoval vylodění za proveditelné pokud Luftwaffe zajistí vzdušnou navládu.
Jelikož o tomto Goering nepochyboval, bylo pro generály snažší mu uvěřit, že RAF složí do měsíce na kolena. Proč se to nepodařilo je notoricky známé, podcenění radarového systému, odchýlení od strategických cílů a bombardování Londýna apod. O čem my se tady ovšem bavíme, je zda bylo možné provést invazi bez této první fáze, tedy zda bylo opravdu nutné nejdříve czela paralyzovat RAF, a potom by mohlo být vylodění úspěšné. Tedy zda by Němci dokázali udržovat nad kanálem La-Manche vzdušnou převahu za určitých předpokladů, tj. vylodění na úzké frontě, eliminace Royal Navy apod.
Němci nepovažovali přitom britské loďstvo ač mohutné za takový problém, jednak mělo dojít k vylodění v neujším místě kanálu a proti lodím by mohly bojovat i pobřežní baterie děl, jednak bylo možné britské lodě eliminovat pomocí ponorek a letadel. Jednak štuky se ukázaly účinné proti lodím již v Norsku a navíc bylo možné pod taktické bombardéry podvěsit velká torpéda.
Nedávno mi psal Ringo, že provádí zajímavé počítačové simulace ve hře IL-2, tedy že mají vytvořené týmy nejen leteckých sil, ale i je možné zakomponovat podzemní síly, zda i lodě netuším, vytvořit si svoje vlastní mapy atd. Možná by nebylo marné … pokud to je možné? Nasimulovat Lvouna!
Museli by jsme mu dodat jen počty letadel, lodí atd. Navrhnout potřebnou taktiku a strategii.
Osobně si myslím, že zcela bez první fáze by to nešlo. Ovšem kdyby se začalo např. po druhé fázi bitvy (která pro RAF zas až tak dobře nevyzněla) tj. někdy okolo 15.srpna, tak by naděje byla dost vysoká. Ale lehce zredukovat britské síly to chtělo. I když to se němcům povedlo ještě před započetím vlastní bitvy-tedy do doby, než bylo Doverská úžina pro brity uzavřena. Do této fáze ztratila sice Luftwaffe za cca 10 dní 90 letadel, ovšem RAF přišla o 73 stíhačů!!! To pro Němce vyznívalo vysoce úspěšně.
Atlantis: "o dokáží letadla s bitevními loděmi názorně ukázaly o rok a půl později Japonci"
Jenže Japonci v letech 41 a 42 byli v tomto jiní machři než Němci v roce 40. Za celou válku dokázalo německé letectvo na širém moři potopit jedinou bitevní loď a to až v roce 43. Což je i celkové skore všech zničených bitevních lodí Luftwaffe za WW2.
To sice ano, ale však se taky Royal Navy držela hezky daleko nebo pomalu pod neprostupným pláštěm letectva (což už IMHO v letech 1942-1943 nebyl problém) Kdežto v Doverské úžině, kde není zas až tolik prostoru pro manévrování a která leží od letišť cca 15 minut cesty by to bylo o něčem jiném. Navíc bez letecké podpory...A každopádně už v první fázi šly ke dnu snad tři britské torpédoborce, když se pokoušely v úžinně promenádovat. O konvojích nemluvě.
A jinak:Nejde o letadla (jasně, výroba 2+2 každý den, později i více), ale o piloty-těch začínal být velmi rychle kritický nedostatek a ti, kteří zbývali, byli v půli srpna v takovém spalu, že spali i ve svojí snídani.
