Kammhuberova linie - PVO říše
Kammhuberova linie - PVO říše
Kammhuberova linie - PVO říše
Vzhledem k tomu že se Německo vrhlo na Sovětský svaz a polevilo ve svém tlaku na Velkou Británii, dala tím možnost RAF vzchopit se po Bitvě o Británii. Ta začala pořádně zbrojit své bombardovací letectvo novými stroji a začalo přenášet své útoky nad němci obsazené území zprvu Francii a později přímo na německo a to ze stále větší intenzitou, nejen občasné nálety z předchozích let.
Navíc po příchodu Američanů – 8. Letecké armády do Anglie se Německo začalo ocitat ve velkém proudu bombardovacích útoků. Jakýmsi podvědomím cílem útoků bylo zmírnění tlaku němců na Sovětský svaz.
Tento fakt že bylo německo častým cílem bombardérů Hitlera velice štval, dal proto úkol jednomu ze svým skvělých generálů aby vybudoval pevnou, ale pružnou PVO* Reichu. Ten úkol byl svěřen gen. Josefu Kammhuberovi. Ten se rozhodl že spojí PVO* na území celé Říše v jeden celek a ne jenom PVO* v určitých oblastech.
Tomuto generálovi se zanedlouho podařilo vybudovat takovou PVO* jakou Hitler žádal.Ta fungovala dobře, byla rozdělena na několik jakoby skupin: radary
PV dělostřelectvo – flak a světlomety
Luftwaffe
Všechno bylo koordinováno ve štábech které v dané oblasti vypracovávaly systém obrany.Jednotlivé „pásy“ obrany byly takovéto:
1)V prvním pásu obrany se nacházely především pobřežní radary s četnými flaky.Úkolem těchto radarů bylo hlavně pečlivě zjistit počet útočníků a s předstihem o nich informovat.
2)Dalším stupněm byly přehradné pásy, ty byly celkem 2, nejdelší – centrální chránil takřka celé Jižní a střední Německo. V těchto pásech byly silně koncentrovány flaky a světlomety, na okrajích byly radary které předávaly informace do operačních center. Funkcí těchto pásů bylo co nejvíce zničit útočníky aby napáchaly co nejmenší škody na svých cílech.Přes centrální pás procházely letecké cesty ke všem důležitým městům.
Další pás, kratší chránil Berlín, ten byl chráněn vskutku velice dobře, útočníci musely přejít přes centrální a poté i Berlínský pás aby se k dostaly k hlavnímu městu, to však nebylo všechno pokud se chtěli dostat nad Berlín musely čelit také velice silné obraně tvořené nočními stíhačkami které byly také silně rozmístěny na letištích před Berlínem.
3)Samostatná města svůj vlastní kruh obrany ve kterém byly flaky a světlomety. To stejné důležitá místa především průmyslová oblast Poruří (na kterou se začala jednu dobu zaměřovat RAF)
Informace z radarů byly předávány do operačních center, v těch byly vyhodnocovány a z nich se určoval přibližný směr útočníků (něco jako v RAF během Bitvy o Británii). Dalším jejich důležitým úkolem bylo navádět stíhačky na útočníky a také včas upozorňovat flaky.
Podstatnou roli tedy hrály radary ale i ty se naučili spojenci rušit pomocí hliněných proužků nazývaných „Hall“ nebo „Chaf.“
Pravdou je že po zavedení tohoto pospolitého systému do řízení PVO Německa začala být PVO Reichu podstatněji účinná.Avšak o tom jak to všechno bylo účinné se můžeme jenom dohadovat.Jisté je že ke konci války už nestíhala takový nápor útočníků – RAF, Američani a ještě Rusové.
*PVO = proti-vzdušná obrana
Poznámka: Ten nákres té obrany je otřesnej,takže pro rejpaly - malíř ze mě nebude; snad budete rádi alespoň za tu snahu.
Flak
Ju-88R
Mapa Německa - PVO - říše
Vzhledem k tomu že se Německo vrhlo na Sovětský svaz a polevilo ve svém tlaku na Velkou Británii, dala tím možnost RAF vzchopit se po Bitvě o Británii. Ta začala pořádně zbrojit své bombardovací letectvo novými stroji a začalo přenášet své útoky nad němci obsazené území zprvu Francii a později přímo na německo a to ze stále větší intenzitou, nejen občasné nálety z předchozích let.
Navíc po příchodu Američanů – 8. Letecké armády do Anglie se Německo začalo ocitat ve velkém proudu bombardovacích útoků. Jakýmsi podvědomím cílem útoků bylo zmírnění tlaku němců na Sovětský svaz.
Tento fakt že bylo německo častým cílem bombardérů Hitlera velice štval, dal proto úkol jednomu ze svým skvělých generálů aby vybudoval pevnou, ale pružnou PVO* Reichu. Ten úkol byl svěřen gen. Josefu Kammhuberovi. Ten se rozhodl že spojí PVO* na území celé Říše v jeden celek a ne jenom PVO* v určitých oblastech.
Tomuto generálovi se zanedlouho podařilo vybudovat takovou PVO* jakou Hitler žádal.Ta fungovala dobře, byla rozdělena na několik jakoby skupin: radary
PV dělostřelectvo – flak a světlomety
Luftwaffe
Všechno bylo koordinováno ve štábech které v dané oblasti vypracovávaly systém obrany.Jednotlivé „pásy“ obrany byly takovéto:
1)V prvním pásu obrany se nacházely především pobřežní radary s četnými flaky.Úkolem těchto radarů bylo hlavně pečlivě zjistit počet útočníků a s předstihem o nich informovat.
2)Dalším stupněm byly přehradné pásy, ty byly celkem 2, nejdelší – centrální chránil takřka celé Jižní a střední Německo. V těchto pásech byly silně koncentrovány flaky a světlomety, na okrajích byly radary které předávaly informace do operačních center. Funkcí těchto pásů bylo co nejvíce zničit útočníky aby napáchaly co nejmenší škody na svých cílech.Přes centrální pás procházely letecké cesty ke všem důležitým městům.
Další pás, kratší chránil Berlín, ten byl chráněn vskutku velice dobře, útočníci musely přejít přes centrální a poté i Berlínský pás aby se k dostaly k hlavnímu městu, to však nebylo všechno pokud se chtěli dostat nad Berlín musely čelit také velice silné obraně tvořené nočními stíhačkami které byly také silně rozmístěny na letištích před Berlínem.
3)Samostatná města svůj vlastní kruh obrany ve kterém byly flaky a světlomety. To stejné důležitá místa především průmyslová oblast Poruří (na kterou se začala jednu dobu zaměřovat RAF)
Informace z radarů byly předávány do operačních center, v těch byly vyhodnocovány a z nich se určoval přibližný směr útočníků (něco jako v RAF během Bitvy o Británii). Dalším jejich důležitým úkolem bylo navádět stíhačky na útočníky a také včas upozorňovat flaky.
Podstatnou roli tedy hrály radary ale i ty se naučili spojenci rušit pomocí hliněných proužků nazývaných „Hall“ nebo „Chaf.“
Pravdou je že po zavedení tohoto pospolitého systému do řízení PVO Německa začala být PVO Reichu podstatněji účinná.Avšak o tom jak to všechno bylo účinné se můžeme jenom dohadovat.Jisté je že ke konci války už nestíhala takový nápor útočníků – RAF, Američani a ještě Rusové.
*PVO = proti-vzdušná obrana
Poznámka: Ten nákres té obrany je otřesnej,takže pro rejpaly - malíř ze mě nebude; snad budete rádi alespoň za tu snahu.
Flak
Ju-88R
Mapa Německa - PVO - říše
Pouze zasáhnout nestačí.....
RAF si dovolovala to je pravda,ale za jakou cenu, docela velkých ztrát, to si dovolovalo hodně,ale připadá mi že všichni opomíjí co je to všechny stálo - tolik lidských životů.
Ono i kdyby si měl sebe těžší přehradu tak by jsi velký svza letadel nezastavil, někdo by ti ulétl a ten by si třeba dovoloval.
Máš pravdu,ale ty ztráty v řadách posádek byly taky veliké.
Ono i kdyby si měl sebe těžší přehradu tak by jsi velký svza letadel nezastavil, někdo by ti ulétl a ten by si třeba dovoloval.
Máš pravdu,ale ty ztráty v řadách posádek byly taky veliké.
Pouze zasáhnout nestačí.....
Nevím mě se to jevilo co sem četl jako vcelku účinný systém, zase při takových náletech jako byly třeba ty nálety "tisíců bombardérů" na Kolín,Essen,Brémy kdy A.Harris poslal bombardovat takřka všechny letadla co měl i z výcvikových útvarů, tak taková Kanhuberova linie zase nemohla být učinná - beru to;)
Pouze zasáhnout nestačí.....
Ja si myslim, ze jako system to fungovalo dobre, jenomze kazdej system stoji na jedincich a ti byli horsi a horsi, ke konci uz u del bylo videt snad jenom starce, deti a mrzaky, takze ty vykony nebyly asi takovy, jaky by si papalasi prali, ale i tak dokazali nadelat spojencum obrovsky skody. V jednom rozhovoru s nejakym pilotem B17 jsem cetl, ze nekdy od poloviny roku 44 se uz ani tolik nebal stihacu, ale mel hruzu z flaku, protoze mu prisel nebezpecnejsi...
válka je vůl
- M1A2 Abrams
- podporučík
- Příspěvky: 657
- Registrován: 10/8/2005, 21:34
Protilietadlová obrana bola jedna z mála vecí počas vojny,ktoré Nemci dokázali udržať na vysokej úrovni po celú vojny,kedžto pozemná armáda a letectvo už bolo ku koncu odrvonané.
Tu je citácia o učinosti nemeckej PVO na bombardéry 8. leteckej armády, publikované v Air Defense Rewiew, SHAEF,jaunár 45:
"V priebehu 3 mesiacov, ktoré vyvrcholili koncom augusta 1944, spôsobili nemecké zbrane stratu najmenej 66 percent zo 700 bombardérov a poškodenie 98 percent z 13 tisíc bombardérov. V roku 1943 bolo 33 percent zničených a 66 percent poškodených strojov."
Napríklad aj v spomienkach Philipa Graya sa dočítame aké strašné scény dokázala rozpútať protilietadlová obrana.
Tu je citácia o učinosti nemeckej PVO na bombardéry 8. leteckej armády, publikované v Air Defense Rewiew, SHAEF,jaunár 45:
"V priebehu 3 mesiacov, ktoré vyvrcholili koncom augusta 1944, spôsobili nemecké zbrane stratu najmenej 66 percent zo 700 bombardérov a poškodenie 98 percent z 13 tisíc bombardérov. V roku 1943 bolo 33 percent zničených a 66 percent poškodených strojov."
Napríklad aj v spomienkach Philipa Graya sa dočítame aké strašné scény dokázala rozpútať protilietadlová obrana.
- M1A2 Abrams
- podporučík
- Příspěvky: 657
- Registrován: 10/8/2005, 21:34
- M1A2 Abrams
- podporučík
- Příspěvky: 657
- Registrován: 10/8/2005, 21:34
Ale akože sklamala? Ved cielom protivzdušnej obrany neni na 100 percent zničiť všetky letiace nepriatelské lietadlá-teda dobre,teoreticky by to tak malo byť ale ved od čoho by boli stíhacie lietdlá ak by všetko vykonala PVO? Ak tvrdíš,že nemecká PVO zlyhala tak tým sa dá odôvodniť,že zlihala aj britská,ruská,japonská a na Havaji aj americká. Lebo žiadna z týchto nemala o nič lepšie výsledky než nemecká dokonca mnohokrát ich nemecká prekonávala.
Účelem PVO je znemožnit efektivní útoky. A to třeba britská v rostoucí míře plnila. Sověti neměli velké problémy se strategickým bombardováním, Němci nestíhali ani na frontě. Japonská byla ještě méně úspěšná než německá. O italské snad ani nemá cenu mluvit. A americká na začátku války samosebou tragicky selhala...
Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
- M1A2 Abrams
- podporučík
- Příspěvky: 657
- Registrován: 10/8/2005, 21:34
v tomto s tebou nemôžem súhlasiť. Britská nebola nikdy vystavená náporu také množstva lietadiel ako nemecká a bola pod tlakom jedine počas BoB a to značne pomáhali stíhači,ked nezasiahli stíhači na útočiace bombardéry tak tie sa zvyčajne v celkom pohodovom stave vracali späť, PVO im nespôsobovala až také strašné straty. Ale otázka je až príliš vecou subjetkívnou než aby sa tu dalo baviť na nejakej odbornejšej úrovni
Naprostej souhlas s Yamamotem, nepocitej kvantitu mrtvych, ale koukej na to, jestli to utoky zastavilo, nebo ne. Anglicka ano, Nemecka ne. A ze nelze porovnavat BOB s ofenzivou proti Nemecku? No, lze i nelze. Nemci meli pri BOBu taky prevahu pocetni, ikdyz ne tak drtivou, jako pozdeji spojenci. Navic Nemci se na valku pripravovali dlouho dopredu, zatimco Anglicani byli spici Ruzenky a vsechno dohaneli na posledni chvili...
Do PVO samozrejme zapocitavej i stihace, nakonec ti snad byli i tou nejdulezitejsi slozkou imho 8)
Do PVO samozrejme zapocitavej i stihace, nakonec ti snad byli i tou nejdulezitejsi slozkou imho 8)
válka je vůl
- Atlantis
- nadporučík
- Příspěvky: 819
- Registrován: 7/4/2005, 15:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Zastavit rozjeté američany nemohl asi nikdo. Ale ztráty kolem 5% na jediný nálet nejsou rozhodně zanedbatelné. Navíc při některých měli britové klidně 10% a Američané i 20%. To už bylo natolik významné, aby to nálety dokázalo oslabit. Navíc obecně všichni víme, jak moc "účinná" bombardovací ofenzíva byla. A každopádně navíc třeba i naše 311byla převedena v důsledku těžkých ztrát (56%) k příbřežnímu letectvu, aby se vůbec vzpamatovala.