XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 73.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 73.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN. Č 73.
Mapa s názvem - Bojové operace 508. parašutistického pluku v den D - 17. září ve směru Groesbeek - Nijmegen -, ukazuje všechna další místa východně a jižně, směrem k Třetí říši,

Obrázek

kde probíhaly ty nejtěžší boje, zároveň jsou to místa o kterých bude nyní "řeč".
Když německá vojska vytlačila americké parašutisty z 1. praporu 505. parašutistického pluku z Mooku, neznal generál Gavin přesně situaci. Nevěděl, že celkem čtyři čety 1. praporu zůstaly obklíčeny v pevných kamenných holandských domech. Německým jednotkám se americké čety velice dobře palbou bránily, a ty je musely, aby mohly útočit dál, obejít.
V Gavinově osobní zprávě o útoku a protiútoku v Mooku se objevují věty o následném dění, ( zde odkazuji ještě na chvíli na mapu s názvem - Boje 505. parašutistického pluku v neděli 17. září o Groesbeecké pahorkatiny - to pro ilustraci momentálního textu

Obrázek

) kdy říká o svém příjezdu do prostor Mooku, cituji:

"Když jsme jeli na jih od Molenhoeku, narazili jsme po necelém kilometru na železniční přejezd přesně na severu od města Mook. Dvouproudová "macadamová" silnice ( a zde bych se tedy přikláněl k názoru, který na odkaze, kde probíhá diskuze, říká kolega mrfelix, že macadamová silnice je zřejmě spisovatelem, vojenským historikem Saundersem, myšlena jako asfaltová, a nikoliv jak wikipedie poměrně jednoznačně říká - štěrková silnice:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=58&start=20
když kolega mrfelix po mnoha zřejmě stejných prohlídkách - co je myšleno macadam - makadam, - se také připojil k štěrku, viz zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=58&start=40
- dvouproudová tedy bude zřejmě v tomto případě a možná i předchozím - spíše ta asfaltová... Zde ponechám jen - Dvoupoudová macadamová silnice).
probíhala pod železniční tratí a vedla do města. Vpravo za podjezdem se táhla hráz vysoká čtyři a půl až šest metrů, vybudovaná k zadržení vysoké vody v řece Maase. Tam se hráz stáčela na jih a na východ a sledovala tok řeky. Když jsem přijel těsně před železniční přejezd, proletělo mi nad hlavou neuvěřitelné množství nábojů z malých ručních zbraní. Necelých pětadvacet metrů od silničního nadjezdu byl v okopu výsadkář s bazookou. Zdál se poněkud otřesený a byl úplně sám. Přímo před ním byly položeny miny přes silnici pod nadjezdem. Za nimi stál v postavení britský tank (z 1. praporu coldstreamské gardy). Právě, když jsem přijel tank zřejmě hodlal ustoupit, protože se k němu přiblížila velmi těsně německá pěchota a tank byl zcela sám. Když se pokoušel otočit, najel pásem na jednu z amerických min. Ta mu utrhla pás a tak ho vyřadila z činnosti. Osádka vyskákala a utíkala dozadu za mne... V té době bylo město dobyto a Němci útočili dál. Rozkázal jsem kapitánu Olsonovi a seržantu Woodovi, aby se vyšplhali na železniční násep a stříleli na veškerou německou pěchotu, která by se městem přibližovala. Pak jsem poslal řidiče džípu zpátky pro coldstreamskou gardu s rozkazem, aby garda naklusala na místo, kde jsem se nacházel."

(Informace pro Č 72, 73 a 74 byly použity z Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/ - podobné i stejné informace jsem čerpal také z Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944, když další informace pro popis jsem čerpal z historických podkladů a z mých letitých zápisů a poznámek, též z historické literatury, jako je: - Cesta do Arnhemu Křičící orel v Holandsku - Donald R. Burgett , John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM, Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků.)

Gavin chtěl coldstreamskou gardu hned, ale jako první posily dorazili nejprve výsadkáři od 2. praporu stejného 505. parašutistického pluku, pluku, kterému velel plukovník Ekman. Až za chvíli po tomto praporu přijely tanky z 3. čety 1. praporu coldstreamské gardy. Tanky zaujaly kryté pozice přibližně 2 000 metrů od Heumenského mostu a začaly likvidovat útočící jednotky německé "Bojové skupiny Hermann"("Bojová skupina Hermann", bylo levé, jižní rameno útoku německého Feldtova sboru, které se mělo stočit na sever. Tím pravým ramenem kleští, severním ramenem kleští, byla německá "Bojová skupina Becker" - útok obou ramen Feldtova sboru bude osvětlen jako celek v Č 84.), které postupovaly z Mooku ( tedy od jihu směrem na sever). I němečtí parašutisté "Bojové skupiny Hermann" měli všeho dost, neboť útoky střídaly protiútoky a celá bitva již trvala 7 hodin. Německé útoky "nepřikrmovaly žádné posily" a bojeschopnost německých smíšených oddílů( parašutisté plus mladí a starší narychlo sehnaní vojáci) začala klesat. Naopak, na americké straně neustále přicházely nové a nové posily, přijížděla děla a tanky, které se okamžitě zapojovaly do palby na Němce.
Němci stále více ustupovali do samotného města Mooku a za nimi postupovali Britové a Američané. V zápise 505. parašutistického pluku si štábní důstojník, mimo jiné, zapsal, že Spojenci, a teď cituji:

" ... v časném večeru znovu obsadili Mook a nepřítel kolem čtyř obklíčených čet (tady se právě dozvídáme, že v Mooku byly skutečně obklíčeny 4 čety, které pocházely z roty B, z 1. praporu 505. parašutistického pluku - moje poznámka) z roty B byl donucen ustoupit."

Další příchod britské pěchoty z 5. praporu coldstreamské gardy umožnil Spojencům, že mohli Němce vytlačit zpět k Riethorstu. Když okolí zahalila tma, stáhli se Němci dokonce zpět až do REICHSWALDU.
Nejen zápis 505. parašutistického pluku, ale i později vojenské historické prameny, hovoří pochvalně o početně slabších amerických parašutistech, kteří se v tomto celodenním boji počínali velice dobře. Na druhé straně, vojenští historici, ale i samotné zápisy pluku a divize výsadkářů hovoří, že boj a počínání si v něm - ukázal na jedné straně zkušenost v boji u amerických výsadkářů, když tato zkušenost prý přímo kontrastovala s počínáním mladých i starších německých vojáků, kteří doplňovali německé parašutisty v "Bojové skupině Hermann". Tito mladí a starší němečtí vojáci po prvních nezdarech hned v boji rezignovali...!!!
Přesto vše však vojenští odborníci říkají, že takto silný německý útok - "Bojová skupina Hermann", pluk pěchoty s posilovými dělostřeleckými prostředky a tanky - byl vážným ohrožením v celé oblasti. Celý tenhle německý útok vážně ohrožoval koridor a následně most u Heumen. Byl největším útokem, který byl proti koridoru za celou "Operaci MARKET GARDEN" Němci spuštěn. Ve svém důsledku pak měl velký vliv na události za řekou Waal v Nijmegenu, neboť sem Gavin musel nasměrovat své zálohy.

"Musely sem být staženy jednotky, které by byly použity při útoku na železniční a silniční most v Nijmegenu a dál pak především k Arnhemu...!!!."

A právě z těchto důvodů je vojenskými historiky řečeno, že tenhle německý útok v okolí Molenhoeku, v Mooku, vážně narušil i celou "Operaci MARKET GARDEN"!!!

Dny po 20. září v oblasti Molenhoeku a Mooku.

V dalších deseti dnech, tedy od 21. včetně do 30. září 1944 včetně, zůstával koridor v oblasti Molenhoeku a Mooku bez německých útoků. Od 21. září 1944, se tedy mohly britské i americké jednotky pohybovat volně a ohnisko bojů se přesunulo vpravo nad vesnici Reithorst a hlavně severněji na Groesbeecké výšiny a my si o tom řekneme v dalších článcích( Útoky severního ramene kleští německého Feldtova sboru - "Bojová skupina Becker").
Nyní si jen řekněme, že po německém útoku dne 20. září se americká 82. vzdušně-výsadková divize generála Gavina snažila jen udržovat s podporou britských tanků koridor otevřený. Coldstreamská garda se po zásahu 20. září stala divizní zálohou americké 82. vzdušně-výsadkové divize. Ale ve válečném deníku coldsreamské gardy je pak již zase zapsáno, že, cituji:

"22. září byla plukovní skupina vyňata z podřízenosti 82. amer. vzd. výs. div. a poslána na jih k vyčistění div. centr. linie..."

Totiž v té době byla "Pekelná dálnice" - koridor - v prostoru americké 101. - přerušena( psal jsem o tom u 101.), a proto tam byla nasměrovány všechny obrněné jednotky, které spěchaly vlastně zpět, místo toho aby útočily do Arnhemu, na pomoc britské 1. vzdušně-výsadkové divize generála Urquharta!!! U 82. byly proto, jako náhrada za tanky coldstreamské gardy, nově dislokovány tanky z nottinnghamerského pluku Yeomanry ( sherwoodských rangerů - jak říkají informace z Použitých podkladů) / Nottinghamshire ( Sherwood rangers) Yeomanry/ - Notts(SR)Y. Což byl(záložní) pluk teritoriální armády, který byl vyjmut z britské 8. obrněné brigády. Tahle britská tanková skupina (pro mne "strašného" názvu) dislokovala celou jednu svou rotu amerických tanků Sherman v okolí města Mooku a měla provádět, a také prováděla, přímou podporu všech praporů amerických výsadkářů z 505. parašutistického pluku, plukovníka Ekmana ( a další roty tanků, jak si později řekneme šly od 20. září, severněji, na pomoc proti útoku severního ramene kleští - proti útoku německé Bojové skupiny Becker" - severní rameno kleští Feldtova sboru).
V již několikrát zde vzpomínaném válečném deníku amerického 505. parašutistického pluku napsal štábní důstojník, ke dni 28. září 1944, jedno nasazení této roty, Brity řízených Shermanů, když píše, cituji:

"Obrněná rota C byla v ranních hod. napadena nepřátelskou pěchotou a tanky. Vyřazeny čtyři tanky."
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 73.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 74.

Byly to právě tanky Sherman, v minulém článku vysvětlené britské jednotky - Notts(SR)Y -, které pak musely čelit, ze svých pozic, útokům německých tanků, které přicházely po silnici a podél silnice, nebo i v otevřeném terénu údolí v oblasti Molenhoek. Ale německá pěchota, při takových tankových útocích v údolí a z prostoru po silnicích, procházela severovýchodně, skrz husté lesy a tam se s ní museli vypořádávat američtí výsadkáři z 505. parašutistického pluku. A tak jsou zápisy pluku plné bojů, zvláště čet z 1. praporu 505. parašutistického pluku, které tehdy, dle řádků, které v zápisech čtete, prodělávaly v těchto lesích nad Molenhoekem a pod Groesbeeckými výšinami své nejtěžší bitvy v 2. světové válce. Byly to boje mezi křovinami a stromy a většina těchto bitev byl boj zblízka, boj muže proti muži, boje plné léček a útoků ze zálohy, kde přeci jenom američtí parašutisté, pro svůj speciální výcvik, měli sice navrch, ale o překvapení nebyla nouze a ne vždy pro výsadkáře vše dobře dopadlo. Bojující strany byly v nejtěsnější blízkosti, často bojovaly jednotky obou stran v obklíčení a mnohdy nevěděly kde je jejich nepřítel. Němci do lesů pronikali všemi dostupnými a známými prostředky( v OT, pěšky, plazením) a nutno říci, že mnohdy i zkušené americké výsadkáře překvapili. V těžké palbě děl, minometů, zadýmovacích granátů a raketových střel z "Nebelwerferů" ("Ječící hysterky") se nepřítel přiblížil, aniž byl zpozorován a boj muže proti muži byl nevyhnutelný. Samozřejmě, že docházelo při takové palbě i k přímým zásahům. Jako příklad si řekněme co si - v operačním deníku 505. parašutistického pluku - štábní důstojník u 28. září také poznamenal, cituji:

"15,40 hodin. Tři muži mrtví v zákopu vedle pásu vykáceného lesa 747506 (nad hotelem Plasmolen), tyto muže lze obtížně identifikovat. Jsou to asi Sirois, Jewell a desátník Haag, rota B."

Obětí německé minometné a dělostřelecké palby se stal také starý větrný mlýn, což byla dvoupodlažní kamenná stavba s dřevěným obytným přístavkem nad kamenným soklem.
( Vkládám sem ještě mapu, volně uloženou na webu o 82. v operaci Market Garden, na které jsou číselně označeny čtverce bojového prostoru 82., souřadnicová mapa, která sloužila pro radiové kódování důstojníkům divize "All American", aby se domluvili, kde jsou, a o jakém prostoru mluví - v Č 70, jsou to např. - vesnice MOOK E 7251 a CUYK E 7149.

Obrázek

Všichni co jsme s tím na vojně pracovali víme oč jde).
Tento větrný mlýn dominoval celému obzoru Plasmolen-Riethorst ( místa Reithorst/Plasmolen

Obrázek

viz mapa s názvem - Boje u Heumen Mook a Groesbeeku - v pravém dolním rohu)
, a protože si Němci mysleli, že je odtud výsadkáři pozorují, proměnila tohle místo německá dělostřelecká palba v ruiny. Američtí předsunutí pozorovatelé tam skutečně byli i v době palby, ale byli hodně dlouho velice dobře ukryti. Přesto, než palba skončila byli zabiti dva pozorovatelé z týmu.

O přátelství mezi Američany a Holanďany, v nedalekém statku, tzv. Pahorku
(Pahorek, viz stejná mapa - Boje u Heumen Mook a Groesbeeku - také vpravo dole), pak pro válečný deník vypověděl jeden holandský občan, který se v statku ukrýval i se svým, domácím zvířectvem, a neodešel ani v době německé dělostřelecké palby, tato slova, cituji:

"Okolí Pahorku bylo proměněno v pevnost. Kam jste se podívali, všude byly okopy s kulomety a bazookami. Pokud jde o Američany, byli to dokonalí džentlmeni a dávali nám spoustu cigaret a čokoládu pro děti. Neměli právě přebytek jídla a byli nezřídka hladoví. Tak jsme jim připravovali obložené chlebíčky. Byli velice štědří a platili mi za stravu 50 guldenů. Celkem bylo na Pahorku se mnou asi čtyřiadevadesát lidí."

Obranu koridoru - Pekelné silnice do Arnhemu - v té době, tedy 23. září 1944, převzal americký 325. pluk kluzákové pěchoty, když do prostoru 82. vzdušně-výsadkové divize dorazil s velkým zpožděním. Němci po celé trvání "Operace MARKET GARDEN", tedy až do 27. září 1944, na 325. pluk kluzákové pěchoty, která bránila "Pekelnou silnici", koridor, útočili neustále ručnímu zbraněmi. Jednotlivé malé i velké oddíly německé pěchoty, vyzbrojené jen ručnímu zbraněmi, procházely přes lesy Groesbeeckých výšin a útočily nárazově podél celé silnice do Nijmegenu. Spojenci proto museli provést nějaká opatření.

Obrana prostoru z Mooku do Riethorstu mezi 1. a 3. říjnem 1944.
Spojenci neměli dostatek jednotek, a tak museli držet linii silnice z Mooku do Riethorstu jen s pomocí zátarasů a tak byl prakticky nebráněn trojúhelník mezi řekou Maasou a silnicí - i když bylo na rovná pole z obranných pozic Spojenců vidět. Němci však měli při takovéto spojenecké obraně prakticky volnou cestu ke kanálům Maasa - Waal a k jeho mostům a z průběhu prvních dnů bojů bylo jasné, "že jim Spojenci musí nějak tuhle volnou cestu zatrhnout"!
O prvních pokusech tak učinit svědčí zápis ve válečném deníku, již řečené britské tankové skupiny "Notts (SR)Y", kde o plánování útoku na vesnice Katerbosch a Middelar, ze kterých Němci ovládali přístupy k této oblasti zapsal britský štábní důstojník tato slova, cituji:

"Velící důstojník se účastnil porady na velitelství divize (samozřejmě myšleno velitelství 82., kam byla britská jednotka přidělena - má poznámka). Projednávaly se na ní podrobnosti útoku, který mají Američané provést na jihu s cílem posílit linii jihovýchodně od Mooku. Obrněné roty B a C požadovaly, aby se mohly tohoto útoku zúčastnit. Velící důstojník navštívil 325. bojovou skupinu, které velel plukovník Billingslea ( 325. pluk kluzákové pěchoty, pod velením plukovníka Billingslea), pověřený organizováním tohoto útoku. S tímto americkým plukovníkem konferovali i velitelé obrn. rot a jednotek."

A k 2. říjnu si pak britský štábní důstojník zapsal, cituji:

"Obrněná rota C a prap. 1. a 3. z 325. pl. se zúčastnily útoku z bodu 1 km již. od Mook. Cílem je linie od Riethorst, Katerbosch, Heikaut, Middleaar, přibližně necelých 1000 metrů. Útok začíná v 05.30 bez děl. podpory. Děl. soustř. palba byla provedena včera v noci na známá nepřátelská postavení, může být na požádání opakována. Obrn. rota B zůstává v prostoru Mook v roli zálohy pro okamžitý protiútok na požádání. Velící důstojník kontaktoval plk. Billingslea v jeho předsunutém vel. v 05.30. Útok byl úspěšný s výjimkou mezery v centru. Plk. Billingslea nasadil svůj třetí a zál. prapor, spolu s obrn. rotou C na podporu, aby posílil linii. Ty ovšem nebyly s to vytlačit nepřítele z Heikaut a Middleaar. To bylo úspěšné jen zčásti. Pluk ztratil dva tanky na minách a jeden byl vážně poškozený střelou s brizantní výbušninou."

Další zápis o útoku si zapsal štábní důstojník k 3. říjnu (úmyslně, stejně jako překladatel z angličtiny, nechávám zkratky, neboť tak se skutečně na vojně a ve vojenských análech provádí zápisy. Lidé žijící v prostředí armády perfektně značky a zkratky ovládají. Pokud se stane, že zkratka bude skutečně špatně srozumitelná, vysvětlím jí v závorce). Byl to útok, který prováděly jednotky 325. pluku kluzákové pěchoty a Notts (SR)Y., že, cituji:

"útok na jihu stále pokračuje a Američané se pokoušejí vyčistit poz. s podporou 2 čet obrn. roty B."

Takovým dalším, a skutečně neuralgickým bodem v bojové operační oblasti divize "All American" - americké 82. vzdušně výsadkové divize generála Gavina, byly neustále se v předchozích článcích opakující boje na Groesbeeckých výšinách.

Groesbeecké výšiny v "Operaci MARKET GARDEN".
Kdo dobře četl plánování "Operace MARKET GARDEN", musel si všimnout, že nejen upozornění zpravodajců, ale i upozornění všech nadřízených orgánů říkalo americké 82. vzdušně-výsadkové divizi generála Gavina - Pozor na Groesbeecké výšiny! Ale on to věděl od svého průzkumu i generál Gavin a jeho štáb. Vždyť Groesbeecké výšiny a přilehlý REISCHWALD, to byla přeci již Třetí říše - to bylo přeci už nacistické Hitlerovo Německo ( to byl i německý - Vojenský okruh IV.). Nehledě na to, že i Holanďané měli v okolí Groesbeeckých výšin, z důvodu hranic Holandsko - Německo, svůj vojenský prostor již před 2. světovou válkou.
Groesbeecká pahorkatina, raději budu používat - Groesbeecké výšiny, - byla náhorní rovina, sice jen 120 metrů nad okolní krajinou, ale třeba dálkové dělostřelectvo by odtud mohlo ovládat přístupy nejen k Nijmegenu.
Celé Groesbeecké výšiny je množství zalesněných pahorků, které přikazovala "Operace MARKET GARDEN" - americké 82. vzdušně-výsadkové divizi generála Gavina - obsadit, aby bylo možno kontrolovat plánované trasy postupu britského 30. as (XXX. as) z jihozápadu. Stejně tak důležité bylo, že se odtud mohly kontrolovat trasy německých protiútoky z východu a jihovýchodu - z Třetí říše!!!
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 73.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 75.

Ještě v době, kdy se po 10. září 1944 plánovala detailněji Operace MARKET GARDEN, začal velitel americké 82. vzdušně-výsadkové divize generála Gavin razit myšlenku, a generál Brereton , velitel 1. vzdušně-výsadková armády (First Alliet Airborne Army), jej v ní plně podporoval - , že sice obsazení nijmegenských mostů(železniční a silniční) je dobrá věc, ale když se nepodaří obsadit Groesbecké výšiny je to nanic. To proto, že britský 30. as(XXX. as) a jeho tanky Gardové obrněné divize, nedokážou projet bez "újmy" onou " uličkou hrůzy - Pekelnou silnicí - mezi Grave a Nijmegenem.
A právě rovnováha - Groesbecké výšiny a mosty v Nijmegenu - co dřív a v jakém pořadí a s jakými jednotkami, se v Operaci MARKET GARDEN, u 82. vzdušně výsadkové divize a jejích pluků a praporů ukázalo být jako "největší problém"!!!!
Tenhle "největší problém" si proto nyní blíže osvětlíme. Řekněme si jak vše vypadalo v průběhu celé Operace MARKET GARDEN.


Neděle 17. září 1944 - seskoková zóna N - November.

Generál Gavin, který seskočil také v I. vlně, nám popsal ve svých osobních zápisech své pocity, a popsal to, co viděl, a to od okamžiku, kdy stál ve dveřích svého letounu C 47, který byl součástí leteckého mostu jeho 82. vzdušně-výsadkové divize, a pokoušel se srovnávat, co znal z map a co viděl na zemi, aby se orientoval. Má proveden následující zápis, cituji:

"Nepoznával jsem terén, ale najednou se v zorném poli objevil most u Grave. Přicházela od něho příležitostná protiletadlová dělostřelba. Letěli jsme dál a na několik okamžiků jsem uviděl před sebou zvýšený terén Groesbeeku. Když jsme se přiblížili, mohl jsem rozeznat systém čerstvě vyhloubených zákopů, které se táhly do značné vzdálenosti. Ze zákopů na nás stříleli malými zbraněmi. Země se přibližovala, zdálo se, že je velice blízko a postupně se objevovalo vše, co jsem si uložil do paměti. Rozsvítilo se signální světlo pro seskok a pod námi se objevil trojúhelníkový cíp země, na který jsme měli seskočit. Přestože jsme byli velmi nízko nad zemí, vyskakovali jsme bez nejmenšího zaváhání a zdálo se nám, že jsme téměř v témže okamžiku dopadli na zem. Nesl jsem těžký náklad munice, zbraní, nábojů a tak jsem přistál tvrdě - padák se ještě otáčel, nestačil se ustálit. Okamžitě nás zasypala střelba z ručních zbraní z blízkého lesa."

Generál Gavin se s tím nechtěl v osobním zápise "nijak zvlášť chlubit", ale ono tvrdé přistání, jeho slova o množství munice a ostatní, jako je otáčení padáku, který se ještě neustálil, ve skutečnosti znamenalo, že si generál Gavin poměrně vážně při dopadu na zem zranil záda. Že zranění nebylo jen tak něco, nám říkají jiné zápisy, které tvrdí, že generál Gavin protrpěl prakticky celou "Operaci MARKET GARDEN" s velkými bolestmi, které prý doprovázely velmi nepříjemnými pocity.
Jak plyne ze zápisů o přistání velitelství divize v oblasti zóny N, bylo štěstím, že Němci prý ještě vystřelili pár ran a ze svých zákopů utekli někam směrem hlouběji do lesů. Následná činnost amerických výsadkářů prý byla "rutinní" a proběhla přesně podle plánu. Jen na obloze se něco dělo - dva proudy letounů C 47 se setkaly nad stejnou seskokovou zónou a vzniklo nebezpečí srážek letounů. Zafungovali však letečtí dispečeři a značkaři, a jak již bylo na jiném místě řečeno, letadla, která vezla 2. prapor z 505. parašutistického pluku, byla odkloněna na druhou pomocnou seskokovou zónu severozápadně od Groesbbeku poblíž místa zvaného Kamp (Kamp -viz. čelní mapa u Č 73, - Bojové operace 508. parašutistického pluku v den D - 17. září ve směru Groesbeek - Nijmegen, - kde je pod seskokovou zónou T místo nazvané Kamp. Na pomocné seskokové zóně Kamp, se 2. prapor 505. parašutistického pluku rychle soustředil a vyrazil na pochod směrem na jih přes Groesbeek na své skutečné pozice okolo Pahorku 81,8 a potom dál za úkoly, které jsme již předtím popsali).

Některé své dojmy popsal i dopisovatel BBC Cyril Wray, jeden ze dvou dopisovatelů akreditovaných u 82. vzdušně-výsadkové divize generála Gavina, který přistál v kluzáku hned za seskočivšími parašutisty. Dojem vyjádřil takto, cituji:

"82. byla výtečná divize, mimořádně profesionální, nastupovala však do bitvy jako krvežízniví skautíci, po zuby ozbrojeni. Byli ověšeni granáty. Naše kluzáky přistály v kruhu bráněném výsadkáři, kteří seskočili již dříve. Američtí vojáci po zuby ozbrojení, se vyhrnuli z kluzáků jako bouře a narazili na dvě krávy a jednoho holandského sedláka. Okamžitě se v mírumilovné, kopcovité a lesnaté krajině začali zakopávat."

Že však tenhle Wrayův dojem o nějaké mírumilovné krajině nebyl správný, alespoň ne na dlouho po přistání, si naopak napsal Wrayův americký kolega, také reportér, Bill Boni, který také přistál v kluzáku, ale to co viděl ho rychle přesvědčilo, že jsou okolní lesy plné Němců a musely být výsadkáři vyčištěny. Billl Boni si totiž zapsal, cituji:

"Myslím, že jsme přistáli v prostoru Groesbbeku (z informací uvedených pro historii v Č 73, je zaznamenáno, že se jednalo skutečně o prostor Groesbeeku). Vzpomínám si, že jsme dosedli na něčem, co mohlo být tuřínové pole. Většina byla zorána a právě tam naše kluzáky bez nějakých vážných příhod přistály. Poručík, který velel průzkumné četě, se nabídl, že nás vezme sebou, protože jeho úkolem bylo pátrat po osamocených německých vojácích.
Na písčité půdě, která vedla severně od dálnice Mook-Nijmegen směrem na Berg en Dal, jsme objevili ten malý hotel. Znovu jsme se zde setkali s poručíkem od průzkumníků, který přivedl početný houf zajatců. V den našeho přistání se tu opravdu velice málo střílelo - alespoň pokud jsme to mohli zjistit. Později, když se ukazovalo, že by mohlo dojít k nějakému střílení, jsme o 'zlomkrk' hloubili okopy..."

Další postup rot a velitelství jeho divize, už při odchodu z přistávací zóny, popisuje ve svém osobním zápise sám generál Gavin, velitel 82., který nás upozorňuje na mnohé naléhavosti, neboť celý další postup sám osobně řídil. Naléhavost, třeba časovou, pak zdůrazňuje takto, cituji:

"Můj bezprostřední úkol spočíval v tom, abych zavedl svou velitelskou skupinu na místo, které jsem si vybral za sídlo hlavního stanu divize. Bylo to v lese, přibližně 1,5 km odtud, avšak nejjednodušší a nejjistější způsob, jak se tam dostat, bylo po blátivé silnici až na okraj Groesbeeku a odtud zpátky po dlážděné silnici, která by nás přivedla přímo k místu, kde jsme hodlali zřídit velitelství... Jedinou 'pěchotou', která postupovala se mnou, byli ženisté, a tak jsem rozkázal jednomu z důstojníků, aby vyslal průzkumníky, kteří okamžitě vyrazili dolů po blátivé silnici. Byli mimořádně opatrní, protože se báli nečekané palby, a tak bylo jasné, že bychom se jejich tempem dostali na místo určení za strašně dlouhou dobu, jestli vůbec.
Byl se mnou kpt. Arie Bestebreurtje (holandský styčný důstojník při 82. divizi) a já jsem mu řekl, že spolu utvoříme průzkumnou hlídku - to znamená, že on půjde po levé straně silnice a já půjdu necelých 5 metrů za ním po pravé straně. Ženisté půjdou za námi a budeme postupovat tak rychle, jak jen to půjde. Když na nás budou střílet Němci, vystřelíme první a zvládneme situaci.
Kapitán měl bojové zkušenosti, a tak se výtečně hodil pro svou roli. Vyrazili jsme dolů po silnici velmi rychlým tempem. Silnice vedla v úvoze hustým jehličnatým lesem. Náspy po obou stranách silnice byly něco přes dva až dva a půl metru vysoké, přibližně třicet až šedesát centimetrů nad naše hlavy. Šli jsme asi pět nebo deset minut, když vpravo nad mou hlavou spustil kulomet. Zřejmě střílel na kapitána Bestebreurtje. V krajnici silnice byl vyhlouben odvodňovací příkop a Němci zřejmě stříleli tudy. V okamžiku, kdy začali střílet, vyškrábal jsem se na svah, pušku před sebou, abych mohl zaútočit na Němce. Vysunul jsem hlavu nad násep a spatřil nějakého Němce, jak se míhá mezi stromy a utíká pryč. Zvedl jsem pušku, že na něho vystřelím, ale kulka by se mohla odrazit od stromu a poranit některého z mých vojáků, který by se tam případně někde objevil. Mezitím jsem zjistil, že necelých deset metrů přede mnou je pozice německého kulometu, který mířil na silnici. Kulometčík byl zasažen do čela a byl nepochybně mrtvý. Ležel napříč přes kulomet. V dohledu nebyli žádní jiní Němci."

Tolik tedy popis bojového vystoupení samotného velitele 82. vzdušně-výsadkové divize, zkušeného výsadkáře generála Gavina, a to krátce po přistání i s jeho naraženými zády....


Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=58&start=40
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“