XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 88.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 88.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 88.

Topografická mapa Nijmegenu, na kterou když klikneš, uvidíš celý "Dopravní silniční

Obrázek

systém města" situovaný k řece Waal, přes oba mosty - Železniční most vlevo a Dálniční silniční most vpravo. Dále je vidět, asi 2 až 3 cm jižně od řeky, pod slovem Nijmegen, které je na řece Waal, mezi oběma mosty, že blíž k Železničnímu mostu je tzv. "kulaťák", červeně ohraničené "kolečko - Kaizer Karel Plein. Severovýchodně odtud, po červeně značené dvouproudové ulici porostlé stromy - ulici "Oranje Single" - se pokračuje na náměstí s nadjezdy

Obrázek

viz detailnější mapu - Nijmegen - , kde je dole - vlevo od slova - Nijmegen - Kaizer Ludwijk Plein( na mapě je zapsán jako - Náměstí císaře Lodwijka) a odtud pak - Arnhemská cesta a Mostní rampa, jako nájezd na Dálniční silniční most. Po Dálničním silničním mostě pak pokračuje cesta do oblasti zvané Ostrov, s dalším pokračováním do Arnhemu.
A právě před takto popsanou cestou, červeně značenou - směrem na sever - k řece Waal - byla nejprve ve dnech 17., 18, a 19. září tzv. - Předsunutá obranná linie Němců( viz popis německé obrany v dalším textu).

Němcům v Nijmegenu přestávka v boji, kterou jim Spojenci poskytli od noci z 18. září 1944, na 19. září - oněch několik desítek hodin( 48 hodin), velice prospěla.
Došlo k rychlé reorganizaci obrany, když jednotlivé německé bojové skupiny převzali odpovědnost za obranu určité oblasti ve městě, a sice:

a) Německá "Bojová skupina Reinhold" koordinovala obranu a budovala své obranné pozice na severní straně obou mostů, když její velitel SS-Sturmbannführer (český ekvivalent je major SS) major SS Reinhold měl své velitelství také na severním břehu řeky Waal.

b) "Bojová skupina Henke" - parašutistického plukovníka Henkeho, převzala zodpovědnost za obranu Železničního mostu přes řeku Waal jako celku, tedy i na jižní straně mostu.

c) "Bojová skupina Euling", které velel SS-Hauptsturmführer, kapitán SS Euling, zodpovídala a budovala obranu okolo celého Dálničního silničního mostu.

Taktika německé obrany v městě Nijmegenu byla stejná jako na začátku:

- Předsunutá obranná linie Němců - viz mapy - byla opřena o dvojproudou vozovku a o dvě kruhové křižovatky se silnými opěrnými body na klíčových spojích (na mapě je vidět, že jedna kruhová křižovatka je právě již vzpomínané náměstí Kaizer Karel Plein, poblíž Železničního mostu a druhá křižovatka, druhé náměstí, je asi kilometr vzdáleno od Kaizer Karel Plein, směrem, z pohledu Němců od řeky vlevo /Náměstí císaře Lodwijka na mapě Nijmegen - od Roz./, k silnici na Dálniční silniční most).

- Hlavní německá obranná bojová postavení - kolem obou mostů - pak byla velice hustě rozmístěna vedle sebe. Každou hodinu, během těch 48mi hodin přestávky v boji, byly tyhle hustě rozmístěné zátarasy neustále posilované pěchotou SS, OT a dělostřeleckými jednotkami z 10. td SS Frundsberg, které přijížděly po říčním převozu přes řeku Waal, v Pannerdem, z území zvaného Ostrov.

Německá obrana byla vyztužována, co se týče kvantity i kvality, takovým způsobem, že polní maršál Model již od 19. září ráno začal prohlašovat a trval na tom i později, že "žádný Železniční a Dálniční silniční most v Nijmegenu se do povětří vyhazovat nebude!!!
Již bylo řečeno, že ta přestávka v boji byla pro Spojence nutná, neboť před německou obranou byl nedostatek jednotek a posilových prostředků. Prostě výsadkáři americké 82. museli počkat až k nim dorazí těžká technika britského 30. as (XXX. as), její tanky, děla a těžká technika z Gardové tankové divize. Jenomže, jak víme, britské tanky a technika se 17., 18. září zadrhly nejprve před Eindhovenem, později je zdržovalo vyhození mostu v Sonu. To vše byl důvod proč nemohl být proveden útok na mosty v Nijmegenu dřív. Zkrátka a dobře 30. as (XXX. as) měl v "Operaci MARKET GARDEN" zpoždění a v Nijmegenu se to ukázalo nejvíc!

Porada Spojenců v úterý 19. září 1944.
Něco se udělat muselo, a to co nejrychleji! Již v době, kdy se u Grave, v 8 hodin 20 minut ráno, vzpomínaného 19. září 1944, spojili průzkumáci britského 2. průzkumného praporu Gardového jezdeckého pluku s americkými výsadkáři 504. parašutistického pluku, divize "All American", došlo k setkání na vysoké úrovni. To se v Molenhoeku setkal velitel 30. as (XXX. as) generál Horrocks, doprovázený velitelem Gardové obrněné divize generálmajorem Alanem Adairem s velitelem britského 1. vzdušně-výsadkového sboru generálporučíkem Frederickem "Boy" Browningem. Z porady, která byla poměrně rychlá, vyplynuly závěry pro Gardovou obrněnou divizi a britské granátníky, že mají urychleně, ve spolupráci s americkými výsadkáři 82. vzdušně-výsadkové divize, provést útok na oba nijmegenské mosty. Z porady vznikly závěry, ze kterých si generál Gavin zapsal, cituji:

"Přestože linie naší pěchoty na frontě Groesbeek - Wyler byla velmi řídká, měl jsem pocit, že nyní mohu vyčlenit divizní zálohu, 2. prapor Ben Vandervoorta z 505. parašutistického pluku. Diskutoval jsem o tom s generálem Browningem a s jedním důstojníkem Gardové obrněné divize. Vandervoort byl přidělen ke granátnické gardě a ihned byl nasazen do bitvy o jižní konec nijmegenského mostu. V divizní záloze Vandervoorta nahradil britský prapor coldstreamské gardy, který byl přidělen k 82. divizi. Nařídil jsem, aby se přesunul všeobecně do sousedství prostoru, v němž byl předtím Vandervoort (k Sionshofu), bylo nanejvýš uklidňující, že došlo k navázání styku (se 30. as / XXX.as/). Nejenže to umožnilo nasadit Vandervoorta k útoku na nijmegenský most - uvolnilo to rovněž 504. parašutistický pluk pro další použití."

(Informace pro Č 88, 89 a 90 byly použity z Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944 a Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/ - podobné i stejné informace jsem čerpal také z historických podkladů a z mých letitých zápisů a poznámek, též z historické literatury, jako je: - Cesta do Arnhemu Křičící orel v Holandsku - Donald R. Burgett , John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM, Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků.)

Do pohybu se okamžitě daly OT britského 2. praporu Gardového jezdeckého pluku, za kterými spěchaly oddíly Gardové obrněné divize do Nijmegenu. Britské oddíly se pak rozmístily do oblouku, který sledoval řeku Waal a východní a západní křídlo města Nijmegen. Po trase postupu se britský obrněný průzkumný prapor nejprve se svými OT vyhýbal větším ohniskům odporu Němců, ale američtí výsadkáři je nutili k útokům i na taková místa, která předtím americkým výsadkářům ztrpčovala v daném prostoru život. Přestože britská OT měla jen dvouliberní děla ( viz zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ordnance_QF_2_pounder
), došlo i k útoku na dvě Němci zakopaná děla ráže 88 mm v prostoru Lentu. Britští průzkumáci se svými 40 mm děly stříleli na maximální dostřel, z míst na která se jim podařilo nepozorovaně přiblížit a německou obsluhu univerzálních děl vyhnali od jejich zbraně. Radost z úspěchu Britů netrvala dlouho, neboť Němci měli v zásobě ještě jedno tzv. "Mlčící dělo ráže 88 mm", které bylo výborně maskováno a leželo mimo dostřel britských dvouliberek. Ale ani palba tohohle "Mlčícího" německého děla netrvala dlouho. Totiž v době přestřelky již zaujala pozice děla britského oddílu těžkého divizního dělostřelectva z Gardové obrněné divize. Velitel průzkumáků nahlásil koordináty německého "Mlčícího" děla, které promluvilo, rádiem. Následovalo šest ran a bylo hotovo. Ještě chvíli se však bitva stupňovala, neboť Němci na svá ztracená děla odpověděli nasazením děl "Bojové skupiny Schwappacher" (již bylo řečeno, že německá děla ráže 105 mm této bojové skupiny byla umístěna na severním břehu řeky Waal). To znamenalo, že velmi rychle začaly v nemířené palbě, v prostoru Spojenců, vybuchovat salvy granátů kalibru 105 mm. Britští průzkumáci kapitána Coopera museli opustit svá OT a zalehnout v krytých pozicích amerických výsadkářů. Kapitán Cooper později pro vojenského historika Saunderse vypověděl, cituji:

"Rozhodl jsem se vlézt do zákopu s Američany a zůstal jsem v něm půldruhé hodiny a po ní jsem byl totálně ohluchlý a pokrytý prachem. Tento způsob ostřelování je absolutně hnusný, vyvolává prudké bolesti hlavy a zdá se, že drásá celý nervový systém. Německé kulomety Spandau stále střílely z druhého břehu řeky a nad našimi hlavami hvízdaly kulky.
Tihle američtí výsadkáři jsou vynikající - mimořádně stateční, veselí a lhostejní k nejhoršímu. Most, obrovská konstrukce se spoustou trámů, byl propletený sítí drátů a připravený k vyhození do vzduchu. 'Podzemní' Hnutí odboje (myšleno Holandské hnutí odboje) dráty již dvakrát přerušilo. Most je chráněn všemi myslitelnými německými zbraněmi."

V době, kdy začal dělostřelecký souboj britského divizního dělostřelectva s německou dělostřeleckou "Bojovou skupinou Schwappacher" přes řeku Waal, začali britští granátníci s americkými výsadkáři z 2. praporu 504. parašutistického pluku připravovat společný útok na, tehdy již výborně připravenou, silně posílenou předsunutou obranu německých jednotek u obou nijmegenských mostů. Probíhala také, jako vedlejší cíl, příprava útoku na nijmegenský poštovní úřad, kde, jak již bylo řečeno, byla od neděle 17. září v noci, obklíčená skupina amerických parašutistů, o kterých se 19. září nevědělo takřka nic.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 88.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 89.

Z již řečené porady v úterý 19. září, mezi britskými a americkými veliteli, vyšlo rozdělení útočících oddílů do dvou skupin:
1) Skupina západní - proti prostoru Železničního mostu ( z prostoru Kaizer Karel Plein).
2) Skupina východní - proti prostoru - Dálničního silničního mostu (z prostoru Kaizer Ludwijk Plein).

1) Skupina západní útočné skupiny - proti Železničnímu mostu ( z prostoru Kaizer Karel Plein).[/b]
Složení západní skupiny bylo:

- Britská tanková četa z 3. roty 2. praporu granátnické gardy.
- Britská četa pěchoty ze 2. roty 1. praporu granátnické gardy (posazená na OT).
- Rota D amerického 2. praporu 505. parašutistického pluku.

2) Skupina východní útočné skupiny - proti Dálničnímu silničnímu mostu (z prostoru Kaizer Ludwijk Plein).
Složení této východní skupiny bylo:

- Celkem tři tankové čety z 3. roty 2. praporu granátnické gardy.
- Tři čety pěchoty ze 2. roty 2. praporu granátnické gardy (na OT).
- Rota E a rota F z amerického 2. praporu 505. parašutistického pluku.

Při plánování útoku s cílem dobýt jednotlivé mosty byl kladen důraz na rychlý průjezd obrněných kolon Spojenců ulicemi Nijmegenu. Obrněné kolony měly mít na svých obrněných vozidlech holandské odbojáře, kteří perfektně znali nájezdy, nejkratší směry a vedlejší objezdy na mosty.
Jako hodina H plánovaného útoku bylo zvoleno 16,00 odpoledne dne 19. září 1944.
Obě spojenecké bojové skupiny rychle vyrazily, když američtí výsadkáři byli schouleni a připraveni k palbě na korbách tanků (mnozí výsadkáři se na tank přivázali).

Nejprve tedy útok východní skupiny - z prostoru Kaizer Ludwijk Plein na Dálniční silniční most.

( Zde ještě mapa všech útoků od 17. do 20. září, ale ještě i 21. září se čistily domy okolo mostů a

Obrázek

také rampy okolo obou mostů - všechny události budou řečeny v popisu).

Čelní tank Sherman poručíka Mollera, který útočil z prostoru Kaizer Ludwijk Plein se dostal do palby hned jak vjel na otevřené náměstí, které je asi 300 metrů od silničního mostu. Již bylo řečeno, že po srážce (bitvičce...) ze 17. na 18. září, Němci celý jižní konec Dálničního silničního mostu vybavili obranou, pro kterou využili i všechny sousedící domy. Využili také Valhof, ( viz mapa - Nijmegen), což byla stará pevnost, která celému tomuto prostoru mostů dominovala. Mimo toho byl veškerý možný terén vybaven hlubokými zákopy. Němci dokonce udělali z hudebního pavilonu opěrný bod, ze kterého mohli dobře kulomety a minomety postřelovat celý okolní prostor. Hned na počátku útoku byl vyřazen z boje vedoucí Sherman, který zasáhl německý protitankový kanón. Další dva Shermany vyřadily z boje po minutě dva protiletadlové kanóny ráže 88 mm, které byly zamaskovány poblíž silničního mostu. V okamžiku, kdy zazněly prvé německé výstřely proti rychle jedoucí koloně, seskákali američtí výsadkáři z tanků (přivázaní výsadkáři k tankům se rychle svými útočnými noži odřízli), rychle se vějířovitě rozvinuli a jako úkryty použili okolní domy. Jenomže těch kulometů tam měli Němci moc. A tak německá kulometná palba, prakticky vymetala jakýkoliv pohyb na otevřeném prostoru náměstí a parašutisté se tak nemohli dostat k zničení německých protitankových kanónů. Britští granátníci, kteří postupovali v zadní části útočné kolony se pokoušeli tenhle gejzír palby všech ráží obejít, ale sami vběhli do palebné stěny, kterou Němci vytvořili v postranních ulicích.Britský divizní historik do análů Gardové obrněné divize zapsal o době, kdy Spojenci na chvíli získali určitou, dočasnou, výhodu, když, cituji:

"poručík Dawson objevil pozorovatelnu, ze které měl vyhlídku na německá postavení, přinesl si všechny možné automatické zbraně a zahájil střelbu na nepřítele před sebou. Zabil a zranil jich značný počet, ale Němci na něho vystřelili z kanónu 88 mm, zasáhli dům a poručík ho musel vyklidit."

Útok západní skupiny z prostoru kruhového objezdu, náměstí - Kaizer Karel Plein - Železniční most.
Tahle západní skupina útočila pod velením kapitána J. W. Nevilla směrem na jihozápad Nijmegenu. Pro autentičnost a neopakovatelnost situace použijeme přímo zápisy účastníků těchto bojů, kteří vše zapsali do divizních hlášení, nebo je vypověděli vojenskému historiku Saundersovi. Kapitán Nevill později tedy ve svém hlášení o útoku napsal, cituji:

"Naše skupina dostala průvodce Holanďana, který mluvil velice špatně anglicky. Přesto... jsme byli schopni se dostat ke svému cíli, což by bez něho bylo mimořádně obtížné. Parašutisté se vezli na zádi tanků. Vyrazili jsme společně s pěchotou, která se vezla v transportérech mezi tanky, a mezi vozidly jsme udržovali rozestupy 35 až 45 metrů. Sám jsem jel uprostřed a rozkazy o směru jízdy jsem vydával rádiem. Trasa vedla daleko na západ a tak jsme se i k železničnímu mostu přiblížili od západu. Zpočátku se nic nedělo, jen tu a tam na nás vystřelili z některé budovy. Větší problém jsme měli u domu, v němž bylo několik kulometů Spandau, ty jsme však umlčeli kanónem 75 mm na předním tanku. Očekávali jsme, že od této chvíle bude odpor sílit, ale ukázalo se, že Němci byli v izolovaných domech, protože posledních 400 nebo 500 metrů před železniční tratí byl poměrný klid. Nepochybně na tom měl zásluhu i náš holandský průvodce."

Prvé nárazy obou spojeneckých kolon, které své útoky spustily ve stejnou hodinu (16,00 odpoledne dne 19. září) dokonale "probudily" veškeré zbraně a oddíly německé obrany. Kapitán Nevill, velitel západní skupiny útočící proti Železničnímu mostu, zapsal situaci po prvních výstřelech, když v zápise říká, že když se ohlédl zpátky na křižovatku Kaizer Karel Plein, spatřil německý tank, který ujížděl k místu, na kterém on sám předtím provedl své prvé radiové hlášení( svědčí to o bitevním chaosu a okamžitých německých protiútocích). Rychle a skrytě pronikající britský průzkum náhle zjistil, na jižním náspu železničního mostu, že jsou tam kulometná hnízda s protitankovými kanóny, která se vzájemně podporují. Ale také kolony Spojenců, útočících na Železniční most, byly ještě celistvé a bez větších ztrát, neboť kapitán Nevill, ve svém zápise pro nadřízené, pokračoval o paralelním útoku Britů a Američanů takto, cituji:

"Když se začalo stmívat, rozhodli jsme se, že okamžitě zaútočíme. Plán byl jednoduchý, i když nepříliš nápaditý. Tři tanky zaútočí na průchod v náspu, zatímco další dva je budou krýt střelbou. Současně Američané podporovaní pěchotou na transportérech obsadí násep na jihu a vypudí kulometčíky z boku. Plán bohužel nevyšel. Jakmile vedoucí tank vyjel dopředu otevřeným terénem, dostal se do těžké dělostřelecké palby z baterie na druhém břehu řeky Waal. Tato děla byla zřejmě zaměřena již předem. Vedoucí tank byl zasažen a okamžitě zničen. Další tank byl zasažen ihned poté. Celá osádka vedoucího tanku - až na jednoho muže - byla zabita a můj vlastní řidič, navzdory rozkazům a s nemístnou odvahou vyskočil z mého tanku a spěchal zachránit ty, kdo zůstaly v pasti. Výsledek byl ten, že dvě osádky byly zachráněny, ale můj řidič utrpěl vážné popáleniny. Útok ztratil tempo. Osud Američanů nebyl o nic lepší. Dostali se do mimořádně husté kulometné palby nejen z náspu, nýbrž i od Němců, kteří byli najednou všude. Němce podporovala i dvě samohybná děla, která přijela tunelem v náspu a na něž zaútočily naše tanky. V tuto dobu byla již tma, a protože jsme nedokázali udělat žádný dojem na obránce, rozhodl jsem se útok na noc odvolat. Stáhli jsme se asi o necelých sto metrů a vyklidili obyvatele z několika domů, abychom mohli zřídit dočasné velitelství. Měli jsme asi šest vážně raněných, kteří by bez lékařské pomoci patrně nepřežili. Rozhodl jsem poslat je v transportéru dozadu. Američané zůstávali naprosto klidní, přestože museli ustoupit a měli několik raněných. Rozmístili jsme tři své zbývající tanky do strategických pozic a všichni ostatní se uchýlili do domů v sousedství. V této chvíli americký velitel, který jinak velice ochotně spolupracoval, rozhodně odmítl uvažovat o nočních hlídkách, protože, jak řekl, jeho muži se potřebují 'pořádně v noci vyspat' (opravdu již tři dny nespali). Přestože jsem použil pár silných slov, zůstal neoblomný. Aby se sám chránil před překvapivým útokem, tak své tak zvané 'hlídky' uložil ke spánku za dveřmi. Případný útočník by je musel vzbudit, než by se dostal dovnitř. Já osobně jsem očekával, že budeme v noci napadeni - a opravdu jsme několikrát slyšeli, jak se Němci pohybují blízko nás."

Takto a podobně se vyvíjel i útok před Dálničním silničním mostem, který, stejně jako zde u Železničního mostu, v noci z 19. na 20. září postupně odumřel, nebo, jak říkají historické prameny ve vzácné shodě - "tu noc se útoky Spojenců na oba mosty zastavily na mrtvém bodě"!
Další útočná činnost Spojenců, proti obou mostům, pokračovala až po 12ti hodinách - a vyvrcholila oním legendárním útokem ve člunech přes řeku Waal....

K celému dění, 19. září 1944, patří však ještě další spojenecká večerní porada o útoku na oba mosty v Nijmegenu, která byla svolána po zprávách, že asi oba mosty nebudou dobyty nasazenými silami, a to ještě večer či v noci, neboť německá obrana je mnohem silnější, než se vědělo a než se předpokládalo....!!!
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 88.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 90.

Závěrečné dobytí mostů přes řeku Waal.
Celému závěrečnému dobytí silničního a železničního mostu, který již dvakrát Američané a jedenkrát Britové atakovali( Američané z časti sami večer 17. a Britové a američtí výsadkáři pak společně večer a v noci z 19. na 20. září), předcházela porada - večer a v noci 19. září.
Totiž během celého úterý 19. září 1944 se k velícím generálům dostávaly neustále špatné zprávy o dobývání Dálničního silničního a Železničního mostu v Nijmegenu. A proto se k večeru 19. září konala porada, kde byli přítomni generálporučíci Horrocks (velitel britského 30. as) a Browning (velitel britského 1. vzdušně-výsadkového sboru) za přítomnosti generála Gavina (velitele 82.), generála Taylora (velitele 101. vzdušně-výsadková) a generála Adaira (velitele britské Gardové obrněné divize). Porada se konala v Maldenu, kde sídlila obě vyšší velitelství. První zápis o poradě si zaznamenal generál Horrocks, a je z něj patrné, jak si britský generál převáděl své dojmy o Američanech na britská měřítka o lidech a jejich chování, ale i dojmy z jejich vzhledu, jakým na něj, jako Brita, působili, cituji:

"Náhle se otevřely dveře a vstoupil vysoký pohledný americký generál, který byl stejně jako velitel 101. vzdušně-výsadkové divize Maxwell Taylor naprosto nepodobný populárním (britským) karikaturám amerických generálů v obrázkových seriálech - zobrazujících je jako hlučné, vychloubačné Američany s doutníkem v ústech. Oba velitelé byli klidní, zranitelně vyhlížející muži s téměř britským sklonem ke zdrženlivému vyjadřování. Nicméně oba měli pod klamavě křehkým zevnějškem ve skutečnosti velmi tvrdý charakter.
Poukázali jsme Jimu Gavinovi na to, že útoky na silniční a železniční most ve městě pokračují velmi pomalu, a že je životně důležité, aby nám oba mosty padly do rukou - pokud možno - neporušené, i když víme, jak tvrdě je Němci hájí a že jsou podminovány a připraveny ke zničení."

(Zde je dobré ještě poznamenat, že generál Horrocks si nejprve, při příchodu, postěžoval veliteli americké divize "All American", generálu Gavinovi, jak je z poznámky vidět, generála Gavina znal, a proto jej oslovil familiérně Jime, - slovy, cituji: "Jime, nikdy se nepokoušej bojovat se sborem vedle jediné silnice." Britský velitel tak narážel na šířku fronty 30. as, které se jinak říkalo "fronta široká jeden tank", nebo "fronta široká jednu silnici".)

Generál Gavin pak poskytl již vzpomínanému vojenskému historiku Saundersovi své osobní poznámky, ve kterých si zapsal, co vše mu vyplynulo z této večerní porady v úterý 19. září, včetně svých citově podbarvených osobních úvah, cituji:

"Zdálo se mi, že nastává hodina zoufalství. Urquhart (myšlen generál Urquhart, velitel britské 1. vzdušně-výsadkové divize v Arnhemu) je nyní již tři dny odříznut, a já jsem pořád ještě nedobyl velký nijmegenský most. Když nebudu dělat nic jiného než vrhat pěšáky a britské obrněnce do bitvy na našem konci mostu (jižním konci mostu), budeme zde bojovat do nekonečna a Urquhart bude ztracen. Proto jsem rozhodl, že se musíme nějakým způsobem dostat s pěchotou přes řeku, zaútočit na severní konec mostu a odříznout Němce na jižním konci... Zeptal jsem se generála Horrockse na čluny, a ten mi řekl, že si myslí, že někde hodně vzadu na silnici mají v nějaké koloně jakési čluny. Diskuze o tom se rychle rozšířila po celém štábu. Nakonec dospěli k závěru, že by opravdu měli mít 25 skládacích celtových člunů na nákladních autech někde vzadu v týlu. Americké čluny, které jsem znal, byly z překližky, avšak v tomto okamžiku byly čluny a já jsem je musil dostat."

Když se celý problém člunů zkoumal, radiem i telefony a to co nejpodrobněji - zjistilo se, že v zásobovacím polním parku britské Gardové obrněné divize bylo původně k dispozici těch útočných člunů 32. Jenomže při postupu byla zásobovací kolona napadena a jeden nákladní automobil, který vezl 6 útočných člunů shořel i s nimi, po zásahu německého dělostřeleckého granátu na "Pekelné dálnici". Mezitím se ještě v noci telefonovalo a rádiem komunikovalo na všechny strany, kdo má co udělat, aby byly všechny čluny urychleně dopraveny do Nijmegenu!!!


Nijmegen - středa 20. září 1944.
Účastníci porady se po jejím skončení, v nočních hodinách z 19. na 20. září, rozjížděli na svá velitelství a začali plnit úkoly dané poradou. Generál Gavin, který nejprve radiem informoval všechny své pluky, kdo má co urychleně provést, pak po cestě na své velitelství přemýšlel o nejoptimálnějším řešení problému. Věděl, že jeho i jeho štáb divize, čeká další noc, kdy nebudou nikdo z nich spát a budou rozpracovávat plán na překročení řeky Waal a zajištění tohoto násilného přechodu širokého vodního toku po všech stránkách. Poznamenal si k tomu věty, které věnoval historii, cituji:

"Když jsem se vrátil na velitelství divize, vrhli jsme se na mapy (násilný přechod přes řeku měl provést 3. prapor z 504. parašutistického pluku - poznámka překladatele)... Mezitím budou všechny kanóny a děla dělostřeleckých jednotek i tanků a všechny zbraně, které máme, chrlit oheň na německé pozice na protější straně řeky (na německou obranu na severní straně řeky Waal, na které byla i betonová pevnost - Hof Van Holland -, včetně několika dělostřeleckých baterií - moje poznámka). Bude k tomu patřit i veškerý kouř, který dokážeme vytvořit ke krytí jednotek na řece. Byla to riskantní taktika, ale něco se udělat muselo. Nemohl jsem se smířit s tím, že budu sedět na jižním břehu s plukem pěchoty a s Gardovou obrněnou divizí, zatímco o sedmnáct kilometrů dál bude Urquhart likvidován."

Je jasné, že k tomuto plánu násilného přechodu řeky Waal, patřil i simultánně spuštěný útok na jižní konec obou mostů - Železniční i Dálniční silniční. Jestliže by na jižním konci obou mostů nebyl úspěšný útok britské gardy a amerického 2. praporu z 505. parašutistického pluku, byl by samozřejmě i neúspěšný útok, který by prováděl, při násilném přechodu řeky Waal, americký 3. prapor 504. parašutistického pluku. Kdyby ten byl sám úspěšný, tak by byl stejně po chvíli nanic, neboť kdo by se přeplavil na severní stranu řeky Waal, byl by stejně co nevidět zabit, zraněn, nebo zajat silnou obranou Němců, kterou na severní straně řeky Waal -
v prostoru zvaném Ostrov - měli.( Území mezi řekou Waal a Dolní Rýn,

Obrázek



Obrázek


- mezi Nijmegenem a Arnhemem - zvané Ostrov, viz zde na mapách.)
Navíc Němci, jak si později řekneme, na území zvané Ostrov, - území mezi řeku Waal a Dolní Rýn - neustále přisouvali - z východu i západu - další a další posilové prostředky včetně tanků Tiger....!!!

Celý plánovaný útok na jižní i severní stranu řeky Waal byl válečný risk, ale ze všech pramenů je jasně patrné, že tenhle risk chtěl generál Gavin prostě podstoupit!

Aby se vůbec mohlo útočit na jižní i severní konec obou mostů, muselo se nejprve vyčistit - až po řeku Waal, - město Nijmegen. Proto byl už od rána dne 20. září 1944 naplánován generálem Adairem, velitelem britské Gardové obrněné divize, útok, jehož cílem bylo systematické čištění města Nijmegen.
V historických zápisech britské Gardové obrněné divize si štábní historik divize o čištění Nijmegenu poznamenal, cituji:

"... mělo začít za svítání následujícího dne (ve středu 20. září, z čehož je patrné, že rozkaz pro systematické čištění Nijmegenu byl vydán generálem Adairem ještě z večera a v noci 19. září - má poznámka), jako příprava velkého útoku na mosty s plnou podporou dělostřelectva týž den o něco později (tady se dozvídáme, že útok na mosty - a násilný přechod řeky Waal - měl být spuštěn spíše odpoledne 20. září, až budou přivezeny útočné čluny, - jak si za chvíli řekneme - se zpožděním - má poznámka). S nebezpečím, že Němci mezitím vyhodí mosty do vzduchu, se počítalo, neexistovala však žádná alternativa... 5. Gardová brigáda s jedním americkým praporem (byl jím 2. prapor 505. parašutistického pluku) stále ještě pod jejím velením převzala odpovědnost za vyčištění Nijmegenu ještě před dobytím mostů. To uvolnilo americký 504. parašutistický pluk, který tak mohl provést násilný přechod řeky za podpory dvou tankových rot 2. praporu skotské gardy."

Než budeme líčit skutečné útoky na oba konce mostů přes řeku Waal, musíme si říci, že právě v době 19., ale hlavně 20. září po svítání, začaly sílit německé útoky na americkou 82. vzdušně-výsadkovou divizi z jihu - vzpomeňme na německý Feldtův sbor - na "Bojovou skupinu Hermann" a "Bojovou skupinu Becker", o kterých hovoříme v předchozích článcích. Víme, že americká 82. měla svou frontu na Groesbeeckých výšinách obsazenou jen velice slabě - vlastně hnízdy odporu - zátarasy.
Kdo ale dobře a pozorně četl, boje americké 101. vzdušně-výsadkové divize v okolí Eindhovenu a Sonu tak ví, že i německá 107. tanková brigáda právě 19. a 20. září útočila na most v Sonu, když dokonce, na několika místech "Pekelné dálnice", přerušila spojeneckou dopravu!!!

Tyhle věty o bojové situaci na "Pekelné dálnici", jsou pro pochopení celku velice důležité!!!

Až tady, u přípravy útoku na mosty v Nijmegenu, je jasně patrné, po všech větách ( větách, kde všude Němci v tyto dny, 19., 20. zaútočili), jak těžká byla pozice obou Spojenců - Američanů i Britů - právě ve dnech 19. a 20. září 1944, tedy v době útoku, který byl nezbytně nutný pro "Operaci MARKET GARDEN"!!!
Němci chtěli svými koordinovanými útoky po celé "Pekelné dálnici" zapojit do boje všechny spojenecké zálohy - co nejvíce spojeneckých jednotek - aby se tak žádné volné jednotky Spojenců nemohli zapojit nejen do útoku v Nijmegenu, ale aby už vůbec žádné jednotky nemohly postupovat na sever - na pomoc Urquhartovi v Arnhemu...!!! A to právě v ty nejkritičtější dny a hodiny....!!!!
Situace v tyto dny celé Operaci MARKET GARDEN byla pro Spojence kritická...!!!


Příště již budeme hovořit o samotných útocích na jižní a severní konec Železničního a Dálničního silničního mostu dne 20. září 1944, když začneme samozřejmě čistěním Nijmegenu a číštěním jižních konců obou mostů.


Použité podklady:


Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=58&start=40
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“