XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 4.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 4.

Příspěvek od michan »

XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 4.
Mapa bojů na Západní frontě od 15. září 1944 do 15. prosince 1944, tedy do předvečera dne

Obrázek

Bitvy o Ardeny.
V popisu bitev, od srpna do prosince 1944 na Západní frontě /- v rámci bodu - 2) Stručný popis bojů od srpna 1944, po Bitvu o Ardeny na Západní frontě./, jsme v předchozím Č 3., začali s vysvětlením oné velké chyby, že nebylo po 4. září 1944, po dobytí města a přístavu Antverpy, ihned postupováno na severní břeh řeky Šeldy. Nebylo rychle obsazeno celé ústí řeky Šeldy - mimochodem 80 km dlouhé a zaminované. Nebyl obsazen Breskens, Jižní Beveland, ostrov Walcheren. Ohromná chyba Spojenců pak znamenala, že o Němci obsazený prostor - severní břeh řeky Šeldy, se pak muselo, až do listopadu 1944, nesmírně těžce bojovat. Stejně tak se těžké boje odehrávaly o celé okolí Antverp. Okolí, ze kterého mohli Němci město a přístav Antverpy ostřelovat z těžkých zbraní, těžkých děl. Ale i když Spojenci pak Němce odehnali, v listopadu 1944, stejně byly Antverpy ostřelovány " Hitlerovými zázračnými zbraněmi", z nich V - 1 a V - 2 (Vše bude ještě doplněno i o méně známou PVO Antverp, která byla, od 10. listopadu 1944, s několika tisíci amerických vojáků, vedených generálem Clare H. Armstrongem, dislokována v prostoru Antverp a měla více než 600 protiletadlových děl různých ráží, komunikační systémy a RL. Účinek proti letounovým střelám V - 1 byl velice slušný - bylo zničena 1/2 až 3/4 všech střel V - 1, vystřelených do prostoru Antverpy. Proti V - 2 již obrana nebyla možná - neboť rakety létaly nadzvukovou rychlostí...).
Pokračovat budeme nyní tím, že AH vydal 3. září 1944 rozkaz, kterým chtěl vyjádřit své zásadní rozhodnutí - "Nehodlám se vzdát Francie!"
Tahle Hitlerova směrnice z 3. září, která byla jeho generálům a maršálům předána 4. září 1944 - určovala rozkazem všem zainteresovaným velitelům, že musí bránit Boulogne, Dunkerque a Calais! Mimo těchto rozkazů však nařizoval bránit ostrov Walcheren a poloostrov Breskens, které leží právě v důležitém ústí řeky Šeldy.
Ve směrnici, rozkaze, AH přikazoval, cituji:

" Je nutné zajistit, aby Spojenci nemohli ještě dlouho využívat uvedený přístav (Antverpy)!"

A právě obrana ostrova Walcheren a poloostrova Breskens za každou cenu, znamenala, že Spojenci nemohli používat nezničený přístav Antverpy k vykládání svého materiálu. Nemohli přes Antverpy přivážet vojáky a techniku...!!
Využitelný a vlastně tak nevyužitelný přístav Antverpy, byl Spojencům, v září 1944, na nic!
I nadále museli spoléhat na předmostí v Normandii, když přístav Cherbourg byl dobytý sice 27.,28. června 1944, spíše k 1. červenci, ale zprovozněn alespoň částečně byl - jen na 2 000 tun vyloženého materiálu denně - a to až od 16. července 1944., viz zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5492
kde je v Č 71. i spotřeba jedné divize 700 t/ den, 37 divizí v červenci asi 26 000/ den a asi 780 000 tun / měsíc všeho materiálu i munice.
Dobytí Cherbourgu viz zde v Č 87.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5551

Je však paradoxem doby, že Spojenecké rozvědky znaly, z Enigmy a následně z Depeše ULTRA pro 31 zasvěcených informaci - Bránit ústí řeky Šeldy. Věděli již za 48 hodin, tedy již 5. září, že Němci chtějí bránit za každou cenu ústí Šeldy, ostrov Walcheren a poloostrov Breskens. Věděli, že Němci i přes všechny "úprky a útěky" již zmiňované - vůbec nemají v úmyslu vyklidit Holandsko!!!
A opět o stejném - Spojený zpravodajský výbor 5. září 1944 předpověděl ( ač znal předchozí informace z Depeše ULTRA) celkové ukončení německého odporu do 1. prosince 1944, nebo možná ještě dříve...!!!

Jak však říká jeden z historických pramenů( historik sir Gilbert v knize Druhá světová válka - úplná historie), byl to ministerský předseda vlády UK Jejich Veličenstev, Winston Churchill, který k takovému postoji, jaký uvedl 5. září 1944 Spojený zpravodajský výbor, zaujal, jako jeden z mála, zcela skeptický postoj.
Churchill prý k vyjádření doslova řekl, cituji:

" Je to přinejmenším stejně pravděpodobné, jako tvrdit, že Hitler bude bojovat 1. ledna nebo že se zhroutí už před tím."

(Pro Č 4., 5. a 6.. Bitva o Ardeny, byly použity především mé dlouholeté poznámky za desítky let shromážděné, dále ověřená historická fakta z knih - Martin Gilbert - Druhá světová válka - úplná historie, Peter H. Gryner - Ardeny 1944, Donald Sommerville - Druhá světová válka den za dnem, Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak - Ocelová lavina, Leo Kessler - Ardeny: Operace Lítice, Otto Skorzeny - Mé velitelské operace, Janusz Piekalkiewicz - Tanková válka 1939 - 1945, Letecká válka 1939 - 1945, Steven J. Zaloga - Panther vs. Sherman a další historické prameny z: Použité podklady na konci článků. Použity byly také některé termíny i z dalších pramenů, jako ověřená fakta, která jsem našel pod heslem Ardeny na internetu.)

Z mých poznámek a z Encyklopedie bitev od Sommervilleho, sira Gilberta a pak také z historických podkladů uvedených nad těmito větami, spolu z články zde na Palbě se dozvíme o jednotlivých dnech bojů do Bitvy o Ardeny. Bude se jednat o přehled bojových událostí na Západní frontě v Evropě po 5. září 1944.

Začínám hned dnem 6. září 1944, kdy oddíly kanadské 1. A z britské 21. Skupiny armád dorazily na severní frontě západní Evropy a to - severně od Calais a jižně od Boulogne - k průlivu La Manche. Britská 21. skupina armád obsadila Gent, Courtrai a Armentieres. Kdežto jižně u Namuru, u řeky Maasy, překročila americká 1. A z americké 12. skupiny armád na několika místech tuhle důležitou řeku.
Jak moc se začalo věřit, že se Američané nejpozději do Vánoc 1944 vrátí za"Velkou louži" - domů do USA - nám řeknou novinové články a rozhlas na "Domácí frontě". Novinové články a hlášení rozhlasů v USA dne 6. září 1944 oznamovaly, že po skončení války s Německem( a myslely tím Vánoce 1944) bude 1 000 000 mužů demobilizováno...
Toho 6. září se i ve Velké Británii( budu používat UK - United Kindom - UK - Spojené království) na tzv. "Domácí frontě", rozhodlo ministerstvo vnitra zrušit povinné zatemnění, jako další opatření civilní obrany nutná pro válku. Ministerstvo války se nenechalo zahanbit a odvolalo ke stejnému dni "povinný výcvik" britské Domobrany - Home Guard.

Dne 7. září 1944 překročily britské a americké jednotky Albertův kanál a americká 1. A se dostala až k Lutychu ( Liege) v Belgii.

Dalšího dne, tedy 8. září 1944, dopadla první německá raketa V - 2 na Chiswick, což je již prostor města Londýna. Ten samý den obsadil americký 7. as. z 1. A. město Lutych a v bojovém prostoru britské 21. Skupiny armád, na severu Západní fronty se podařilo kanadské 1. A dobýt Nieuport a Ostende. A na úplném jihu, v jižní Francii, vstoupily jednotky amerického 6. as do Besanconu ( boje amerického 6. as v září 1944 v okolí Besanconu a i další boje ve Francii, viz zde v OVERLORDU v Č 136:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5695
Na Italské frontě se po 2 deštivých dnech, onoho 8. září 1944, britská 8. A znovu rozhodla útočit a znovu neúspěšně, na hřebeny Corianna a Gemmana. Všechny Spojenecké útoky z Gótské linie směrem k Rimini v Itálii - od 3. do 21. září 1944, - viz na těchto odkazech - Itálie 1943 až 1945 Č 112., 113. a 114.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=196&t=5174
a pak také na Č 115., 116. a 117.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=196&t=5183

Na obou Spojeneckých frontách došlo 9. září 1944 k dalšímu postupu.
Na severní frontě, tedy v Belgii obsadili Kanaďané z 1. A město Brugy.
Na jižní frontě, v jižní Francii, obsadili vojáci z francouzského 2. as (II. as) z Francouzské armády B generála Lattre de Tasignyho města Beaune, Le Creusot a Autun ( viz boje na odkaze OVERLORD Č 136., o něco výše).
Ten samý den budoucí francouzský prezident, tehdejší generál de Gaulle, nově ustanovil kabinet vlády Francie, kde tou největší změnou bylo jmenování Bidaulta ministrem zahraničí.

Den 10. září 1944 je plný událostí a bojů, z nichž jedna událost je zásadní.
Tou zásadní událostí 10. září byl rozkaz k Operaci MARKET GARDEN, který u generála Eisenhowera prosadil polní maršál Montgomery, viz zde v Č 7., 8. a 9. v:
3) Plánování Operace MARKET GARDEN a den 17. září 1944 u všech zúčastněných divizí., na tomto odkaze:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5752

Britská bitevní loď HMS Warspite, spolu s monitorem HMS Erebus ostřelovaly dne 10. září 1944 cíle na pobřeží Lamanšského průlivu, v okolí a i přímo v přístavu Le Havre, což byla předzvěst frontálního spojenecké útoku na město a přístav.
Na severu Západní fronty zaútočili 10. září Kanaďané svou 1. A na Zeebruge hned pod nimi, o něco jižněji, pak vojáci americké 1. A vstoupili do Lucemburska.
Na italské frontě zesílila toho dne útoky na průsmyky Futa a Il Giogo severně od Florencie, smíšená 5. A za podpory amerického 2. as., viz výše odkaz Itálie Č 112., 113. a 114. a pak Č 115. ale hlavně v Č 116. a 117. - Bitva o průsmyky., viz odkaz výše u Itálie.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 4.

Příspěvek od michan »

XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 5.

U Lamanšského průlivu zahájil 11. září 1944 britský 1. as, po těžkém náletu spojeneckých bombardérů, útok na město a přístav Le Havre.
Ten samý den se v severní části Západní fronty podařilo britské 2. A, a to poblíž Bourg Leopold, vstoupit na území Holandska, kde Britové zřídili důležité předmostí na druhém břehu kanálu Maasa - Escaut. Ve střední části západní fronty, vstoupila americká 1. A, severně od Trevíru prvně na území Třetí říše, ale jednotky Spojenců nebyly ještě dosti silné, aby mohly postoupit dál. Podařilo se jim jen v tomto sektoru dobýt město Malmédy, které bude často jmenováno v Bitvě o Ardeny.
V jižní Francii postupovaly americké jednotky k severu a obsadily Dijon a poblíž městečka Sombernonu se spojily francouzská obrněná divize generála Leclerca, která tehdy byla součástí Pattonovy 3. A, s jednotkami z jihu - od Marseille postupujícím francouzským 2. as z francouzské 1. A generála Lattre de Tassigny, viz zde v Č 136:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5695
, čímž došlo 12. září k prvnímu nesmělému spojení západní fronty Spojenců - vojsk postupujících z Normandie a vyloděných u Marseille.
Na italské frontě pokračovala smíšená 5. A v postupu a jihoafrické jednotky z 12. as obsadily 11. září Pistoiu.

Mezi 11. a 16. zářím 1944 došlo k důležitému setkání v kanadském Quebeku mezi Churchillem a Rooseveltem a jejich poradci. Konference nepřinesla žádné závažné změny v již dohodnuté vojenské strategii. Bylo však dohodnuto, že jak na severozápadní frontě v Evropě, stejně jako v jižní Evropě v Itálii, bude postupováno dle již dohodnutých plánů, ale musí se zrychlit tempo postupu. Byl dohodnut důležitý ofenzivní postup v Barmě a po diskuzi obou státníků bylo jako nejdůležitější určeno, že se britské loďstvo mělo připojit k americkému loďstvu a jeho bojovým akcím proti Japoncům.
Po boji 11., ale hlavně 12. září, kdy útočil britský 1. as na Le Havre se německá posádka vzdala. V Le Havre Britové zajali 12 000 německých vojáků od různých druhů zbraní (námořnictva, pevnostního a pozemního vojska).
Na středním úseku severozápadní fronty se mezi Trevírem a Cáchami dostalo dne 11. září, na území Třetí říše, ještě několik dalších amerických jednotek z 1. A.
Pattonova 3. A obsadila dne 13. září 1944 městečko Neufchateau. Na italské frontě se ten den podařilo britské 8. A zahnat Němce z horského hřebene Coriano, což pomohlo dalším jednotkám při vylepšení pozic na hřebeni Gemmanu.
Dne 14. září 1944 se na italské frontě podařilo dobytím Zollary postupně vyčistit od německých vojáků horský hřeben Gemmano a britská 8. A tak mohla postoupit až k řece Marano, viz Č 112. a 113:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=196&t=5174
.
Dne 15. září 1944 nařizuje ve Francii ministr spravedlnosti de Menthon zatčení maršála Pétaina a všech členů Vichystické vlády pro kolaboraci s Němci.
Toho samého dne se na severozápadní frontě podaří britské 2. A generála Dempseyho vybojovat druhý přechod, a tím utvořit předmostí, přes kanál Maasa - Escaut, což bylo opět velice důležité pro Operaci MARKET GARDEN, která byla spuštěna za dva dny.
Americká 1. A obsadila 15. září Maastricht a Eisden, a Pattonova 3. A o něco jižněji osvobozuje město Nancy a Épinal. Vpravo od nich již připojená americká 7. A generála Patche a francouzská 1. A generála Lattre de Tassigny již definitivně, a to od 15. září 1944, plně přecházejí pod velení generála Eisenhowera.
V Itálii se britské 8. A daří zřídit předmostí na druhém břehu řeky Marano.

Sobota dne 16. září 1944, tedy poslední den před spuštěním největší spojenecké vzdušně-výsadkové operace, byla na Západní frontě Evropy neobyčejně bohatá na události všeho druhu. Ve spojeneckém týlu, u kanálu La Manche, v oblasti města a přístavu Dunkerque, byl konečně toho dne neprodyšně uzavřen a obklíčen i samotný přístav. Ten samý den kapitulovalo do rukou Američanů město Beaugency/ nad Loirou. Američané tak zajali 754 německých důstojníků a 18 850 německých vojáků nižších hodností. Avšak asi 30 000 vojáků a důstojníků Wehrmachtu uniklo ještě v době, kdy Američané uzavírali obkličovací kleště, směrem na východ.
A právě tento den 16. září 1944 v sobotu, kdy se pro Hitlera nevyvíjela situace ve Francii a Belgii dobře, když dokonce Spojenci vstoupili v předchozích dnech i na území Třetí říše, Hitler oznámil prvně Ofenzívu do Antverp přes Ardeny, a to na nejvyšší úrovni velení.
Ano.
Jak říkají všechny"Tajné" archivy Říše, bylo 16. září 1944, když Adolf Hitler oznámil, a to před nejvyššími vojenskými představiteli Třetí Říše, včetně Jodla a Guderiana, že "má v úmyslu, nejpozději do konce roku 1944, zahájit ofenzívu proti západním Spojencům. Ofenzíva měla být vedena Ardenami a jejím cílem měly být Antverpy".

Neděle v poledne a odpoledne, dne 17. září 1944, je neodmyslitelně spjata se začátkem Operace MARKET GARDEN a my si o ní vše z toho dne , ale i další dny můžeme číst na tomto odkaze:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=137
, když vše do 17. září a i den 17. září do večera i s hodnocením chyb prvého dne, je obsažen v Č 1. až Č 34. včetně, viz zde Č 34:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5817
. Tento den 17. září 1944 ještě britské bombardéry, které podporovaly MARKET GARDEN "jednou odskočily" a těžce bombardovaly u Lamanšském průlivu město a přístav Boulogne (shodily 3 500 tun bomb dle mých historických pramenů), kam měl záhy přijít útok Kanaďanů, jejich 1. A.

Dne 18. září 1944, jak se dozvíme v článcích o MARKET GARDEN, dojde u Eindhovenu a Veghelu k setkání britského 30. as a Taylorových "Křičících orlů", americké 101. vzdušně-výsadkové divize. Dál však Horrocksův 30. as (XXX. as), jeho Gardová obrněná divize, narazí na silný německý odpor a ztrácí tolik důležitý čas a nedodržuje " časový harmonogram postupu". Obě další divize v MARKET GARDEN, Gavinova americká 82. vzdušně-výsadková divize v prostoru Nijmegen a Urquhartova britská 1. vzdušně-výsadková divize u Oosterbeeku v Arnhemu a okolí, těžce bojovaly o dosažení cílů daných plánem a nabraly časový skluz a postupně začaly bojovat již jen o udržení pozic, což bylo patrné zvláště u té britské divize...

Na Západní frontě se nejvíce bojů dne 19. září 1944 odehrávalo v prostoru Operace MARKET GARDEN, kde nepřetržité útoky britské Gardové obrněné divize konečně prorazily německou obrannou uzávěru "na frontě široké jedna silnice"(paradoxně obejitím fronty široké jedna silnice) a již ráno 19. září došlo u města Grave a jeho mostu, ke spojení americké 82. vzdušně-výsadkové divize a britského 30. as (XXX. as). Útok pokračoval do Nijmegenu.
U Arnhemu útok vůbec nešel dobře. Hlavní síly britské 1. vzdušně-výsadkové divize se nemohly spojit s Frostovým 2. praporem, který držel Arnhemský dálniční silniční most na jeho severní straně řeky Dolní Rýn.
Dne 19. září 1944 také končil v Bretani odpor německých jednotek v Brestu.
Téhož 19. září 1944 se odehrála, svým dosahem velice důležitá událost. V USA ( po konferenci v Quebecku, v Kanadě, mezi 11. a 16. zářím), na břehu řeky Hudson, v Rooseveltově soukromém sídle zvaném "Hyde Park", strávili společně den 19. září prezident Roosevelt a Winston Churchill, ministerský předseda Jejich Veličenstev. A ani zdaleka to nebylo jen příjemné klábosení při "Whisky a doutníčku.... Ne, ne. Odborní poradci, spolu s odborníky na novou zbraň - Atomovou pumu - oznámili oběma státníkům, že atomová bomba, jejíž brizance odpovídá 20 000 až 30 000 TNT, bude určitě hotova do srpna 1945. Jsou prý schopni, ale vyrobit i 3x, či 4x silnější bombu...
Síla té jediné bomby, která měla být připravena v srpnu 1945 odpovídala 20 000 tunám. Na vysvětlenou poradci uvedli, že britské a americké bombardéry při 260ti bojových letech, za 1 týden, shodily 9 360 tun.
Winston Churchill již z dřívějška věděl, že na Atomové bombě se podíleli i britští vědečtí a techničtí odborníci, kteří "spolupracovali na projektování a výstavbě příslušných amerických podniků."
Churchill a Roosevelt schválili a parafovali memorandum vyznívající v tom smyslu,
že, cituji ze sira Gilberta:

" až bude ´bomba´konečně k dispozici, mohla by být po zralé úvaze použita proti Japoncům, kteří by ovšem měli být varováni, že takové bombardování se bude opakovat, dokud nekapitulují".

Ten samý den, kdy se oba státníci na použití Atomové bomby proti Japoncům dohodli, seznamoval Robert Oppenheimer, muž, který v Los Alamos, ve státě Nové Mexiko, řídil výrobu Atomové bomby, oba piloty s účinky Atomové bomby.
Oba piloti, plukovník Paul Tibbets a druhý člen posádky poručík Beser, stejně jako ostatní členové posádky B - 29, museli nejprve odstranit insignie letectva a nasadit pak, od těch okamžiků, insignie ženijního vojska. Teprve pak je Oppenheimer začal seznamovat s nebezpečnými následky, po odhození Atomové bomby. Po dopravení nad cíl a následném odhození, - a pak následovala slova - :

" Tlaková vlna způsobená výbuchem by mohla rozdrtit váš letoun. Obávám se, že vám nemohu poskytnout žádnou záruku, že to přežijete...!!!"

Tehdy však skutečně ještě nikdo netušil, že mezi těmi, kteří Oppenheimerovi naslouchali, byl i mladý technik jménem David Greenglaas.
A byl to právě David Greenglaas, který tento "Přísně tajný projekt", první z dlouhé řady plánů, prodal za pár dolarů Rusům...!!! Nějak takto to napsal sir Martin Gilbert - v knize - Druhá světová válka - Úplná historie, str. 673. Zde je ještě i jiný pramen:
http://en.wikipedia.org/wiki/David_Greenglass
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 4.

Příspěvek od michan »

XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 6.

Byla středa dne 20. září 1944 a uskutečnil se legendární útok amerických parašutistů 3. praporu majora Cooka z 504. parašutistického pluku plukovníka Tuckera, 82. vzdušně-výsadkové divize generála Gavina přes řeku Waal. Spolu s útokem tanků britské Obrněné divize z 30. as (XXX. as), se tak podařilo Spojencům zachránit dálniční silniční most přes řeku Waal v Nijmegenu před vyhozením do vzduchu. Útok zároveň znamenal, že ještě v noci z 20. na 21. září bylo vytvořeno na severním břehu řeky Waal malé předmostí ( celý průběh viz zde v Č 91. až 102.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5955
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5965
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5970
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5973
a dál).
V prostoru Arnhemu se u Oosterbeeku nepodařilo do 20. září praporům z britské 1. vzdušně-výsadkové divize generála Urquharta prorazit do Arnhemu na pomoc Frostovu 2. parašutistickému praporu, na severní konec Dálničního silničního mostu, viz zde v Č 136. až 141.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=6082
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=6085
I kdyby však toho 20. září 1944 někdo dorazil k severnímu konci Dálničního silničního mostu v Arnhemu, dorazil by pozdě. Dopoledne a odpoledne tam již odpor skončil, viz zde Č 142. až 147.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=6096
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=6099
Na severozápadní frontě, v sestavě kanadské 1. A pokračovaly dne 20. září polské oddíly v útoku podél ústí řeky Šeldy a Pattonova americká 3. A, jižně odtud, ten den, obsadila Chatel a Lunéville. V Itálii vstoupil předvoj britských jednotek z 8. A do republiky San Marino.

Bylo 21. září 1944 když v Itálii dorazila britská 8. A až k Rimini a město dobyla spolu s kanadskými a řeckými jednotkami.
Na Západní frontě se v Operaci MARKET GARDEN podařilo jen částečně postupovat britskému 30. as (XXX. as) generála Horrockse severním směrem od Nijmegenu směrem na Arnhem. Postup zdržoval nejen terén, ale i narůstající odpor Němců v čase. Útok na "frontě široké jedna silnice" vázl. Britské oddíly 1. vzdušně-výsadkové divize generála Urquharta byly definitivně vytlačeny z Arnhemu a vytvořily obranný perimetr Oosterbeek viz Č 147. a dále:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=6108
na severní straně Dolního Rýna. Zároveň jsou shozeny zbytky polského 1. výsadkové brigády generála Sosabowského na jižní straně řeky Dolní Rýn, ale to již bylo příliš pozdě.

V rámci Operace MARKET GARDEN, se dne 22. září 1944 připojily polské výsadkové oddíly k britské 43. pěší divizi a snažily se obsadit celý jižní břeh Dolního Rýna pod Oosterbeekem. Snažily se poté, částečně úspěšně, přeplavit některé oddíly přes Dolní Rýn. Další jednotky britského 30. as (XXX. as) útočily, "konečně", podél řeky směrem na Elst, který se podařilo dobýt.
Kanadské 3. divizi z kanadské 1. A se podařilo u pobřeží La Manche, v západní Francii, dobýt město Boulogne.

Dne 23. září 1944 pokračovaly v rámci Operace MARKET GARDEN obranné boje britských jednotek 1. parašutistické brigády v prostoru Oosterbeek, viz Č 157. a dále:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=6133
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=6139
a v Č 164., 165. a 166.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=6146
Na severozápadní frontě u řeky Šeldy překračovaly některé kanadské jednotky z Horrocksova 30. as (XXX. as) escautský kanál a začaly čistit severní břeh řeky Šeldy.

Dne 24. září 1944 dosáhly předvoje britského 30. as (XXX. as), západně od Arnhemu, jižní břeh řeky Dolní Rýn. U Oosterbeeku se v zoufalých bojích britské jednotky stále držely, i když trpěly nedostatkem munice a potravy. Jihozápadně od Arnhemu, v rámci probíhající Operace MARKET GARDEN vstupily některé jednotky 30. as (XXX. as) na území Třetí říše.

Dne 25. září 1944 dobyly jednotky britské 2. A městečka Helmond a Deurne. Byla to místa jen několik kilometrů západně od Eindhovenu. Ten samý den 25. září 1944 bylo rozhodnuto, že musí být evakuováno co nejvíce britských a polských vojáků z perimetru Oosterbeek a přeplaveno na malých plátěných člunech přes řeku Dolní Rýn. A skutečně se jich v noci z 25. na 26. září 1944 podařilo 2 163 zachránit, dostat na jižní břeh řeky Dolní Rýn. Ztráty a celková bilance, viz zde v Č 175.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=6176
Toho dne 25. září 1944 útočila u Lamanšského kanálu 3. kanadská pěší divize na Calais, které stále ještě bránila německá posádka.
Na italské frontě se Spojencům dařilo, byla již zcela zdolána Gótská linie a jednotky do 25. září postoupily až na linii, která se táhla napříč Apeninským poloostrovem od Pisy k Rimini.

Na italské frontě se dne 26. září 1944 podařilo britským jednotkám překročit řeku Rubikon( Rubicó) a pokračovat v dalším postupu, ( boje v Itálii koncem září a na počátku října viz zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=196&t=5183
Také v Belgii a Holandsku ten den zuřily těžké boje. Když si britský 30. as (XXX. as) zajistil přední část své fronty, kterou opřel o Dolní Rýn. Poté začal útočit na západ a právě 26. září obsadil město Turnhout. Město Turnhout leží na poloviční cestě mezi důležitými Antverpami a Eindhovenem. Britské jednotky ještě do večera obsadily město Oss, ležící západně od Grave.

Na jižněji položené západní frontě zaútočil dne 27. září 1944 americký 20. as (XX. as) z Pattonovy 3. A na vnější obranná opevnění města Mety. Byly to poměrně méně významné cíle a Pattonovy sbory zde vynaložily dost zbytečného úsilí i v dalších dnech.

Dne 29. září 1944 se na západní frontě dařilo kanadské 3. pěší divizi dobýt několik důležitých německých obranných postavení u města Calais a hned následující den, tedy 30. září 1944 se tvrdošíjně bránící Němci v Calais vzdali právě kanadské 3. pěší divizi.
Dne 30. září 1944 kanadská 1. A pokračovala v tvrdých úderech severně a západně od Antverp.
Jižněji, na západní frontě, útočily proti americké Pattonově 3. A., jejímu 12. as (XII. as) německé jednotky, ale nebyly úspěšné. Američané útok odrazili a udrželi své linie.

Těžké říjnové a listopadové boje britských a kanadských jednotek o ústí řeky Šeldy, o ostrov


Obrázek

Walcheren a také Severní Beveland. Na mapě je vidět i zatopený Walcheren po těžkých britských náletech.

Měsíc říjen 1944 začínal, ale i končil velkou spojeneckou leteckou ofenzívou. Řekněme si o některých číslech této Velké říjnové spojenecké letecké operace:
Americké těžké bombardéry, většinou z 8. letecké armády, svrhly v říjnu 1944 přibližně 57 000 tun bomb. Bomby padaly na cíle v Kasselu, Kolíně nad Rýnem, na Hamm a Münster, ale také na Buer, Sterkrade, Bohlen, Homberg a Řezno, kde byly zasaženy továrny na výrobu syntetického benzínu, rafinérie a sklady.
Britské těžké bombardéry shodily na Třetí říši 50 000 tun bomb. Britové bombardovali Duisburg a ve dvou náletech pak shodili celkem 10 000 tun bomb na Essen a Kolín nad Rýnech.
Aby si připravily dobře pozice pro svůj pozemní útok na ostrov Walcheren a konečné odclonění Němců od Antverp a ústí řeky Šeldy, zaútočilo 247 britských bombardovacích letounů 3. října 1944 na hráze, které chránily ostrov Walcheren před mořem...
Při bombardování hrází u ostrova Walcheren Britové použily (sudové) bomby stejného typu, které použily při proražení přehrady na řece Möhne v Poruří. Zde u hrází Walcherenu se podařilo prorazit ochrannou hráz v délce více než 100 metrů a moře učinilo své a zaplavilo celé okolí. Celkem při náletu na Walcheren zahynulo 125 obyvatel ostrova. Z těch 125ti jich 75 zahynulo v mlýně v Theunu, když se tam skrývali. Mlýn se totiž, po vzniklé vlně z moře na ně zřítil a všech 75 lidí pod troskami pohřbil. Německá posádka na ostrově se však nevzdávala a Britové byli nuceni celý měsíc říjen dál bombardovat německé obranné body a zařízení. Britská letadla v prvních říjnových dnech zničila všechny RL (RL - radiolokátory, přehledové i střelecké), zvláště ty RL co řídily dělostřeleckou palbu. Letadla však dál musela také zničit skladiště proviantu, munice, dělostřelecké baterie a ubytovací prostory a to ještě pár dní trvalo. Celkem na to padlo 8 000 až 10 000 tun bomb. Teprve poté na zatopený ostrov Walcheren, vstoupili od jihu, z poloostrova Breskensu, přes řeku Šeldu, britští a kanadští vojáci a celý ostrov obsadili.


Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Peter H. Gryner - Ardeny 1944.
Leo Kessler - Ardeny: Operace Lítice.
Otto Skorzeny - Mé velitelské operace.
Steven J. Zaloga - Panther vs. Sherman.
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=60&start=20
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“