Možnosti obrany Československa v září 1938

[kacermiroslav]

Jde o to že obsazením Rakouska získali Adolf téměř nechráněnou cestu na jížní Moravu a Slovensko.

Četl jsem, že samotný Němci nebyli z jižní strany moc nadšený.Jelikož na ČSR straně tam prý byla mizerná silniční sít a hrozili by tam zácpy a obranci by věděli kudy němci musí útočit. A zadruhé, že na Rakouské straně v na potřebném místě vedla jen jedna železnice.

Nejsem bunkrolog, ale mám zato, že i na jihu na hranicích s Rakouskem se stavěli nějaké bunkříky.Lepší než nic.

Tuším, že na www.vojenstvikvalitně jsem četl, že ČSR armáda nepožadoval bunkry po celé hranici, ale jen na těch exponovaných místech . Stavět se to prý pak začlo leckde.Z politických důvodů, aby se lidem dala práce a posílila se morálka národa.
Myslím, že se mělo invetsovat do tanků a dělostřelecva. Kdyby místo každého řopíku bylo dělo nebo tank tak by Němci brzo o své plechtanky přišli.
ČSR měla hrát o čas.To, že Němci jsou agresevní bylo jasný asi všem, ale neměli nazbrojeno tak hráli komedii. Kdyby ČSR dokázala odradit Němce až do roku 40,možná by pak spojenci změnili postoj .-). Myslím že masová výstavba bunkr byl velký omyl.Nakonec pak zůstali v Sutdetech a veškerá obrana byla pryč.Kdyby bylo 1500 lt35 a 1500 KPÚVm a 1000 AA děl, přemýšleli by Němci taky jinak.

[kopapaka]

K možnosti snadného průniku Německých motorizovaných jednotek přes naše lehké opevnění mám malou poznámku:
Je celkem málo známo, že i v Polsku bylo opevnění velmi podobné našim objektům vz.37. Například síla stěn byla velmi podobná, ale z méně kvalitního betonu, střílny byli pouze betonové a používala se pouze polní lafetace zbraní. Objekty postrádali periskopy a linie nebyla ukončena.
Útok byl zahájen 1.září po leteckém bombardování a dělostřelecké přípravě. Dva útoky tankové divize "Kempf" s vydatnou podporou pěchoty byli odraženy za velkých ztrát útočníka. 2.záři došlo ještě k několika tankovým útokům, ale bez výsledků. Poláci ustoupili až když se Němcům podařilo linii obejít(jen 40pevnůstek!).
Prameny:PEVNOSTI sv.6 PRAŽSKÁ ČÁRA nakl.FORTprint
Jak by to(alespoň zpočátku) vypadalo na mnohem lépe vybavených ČS.opevněních nechám jen na vás. Sami Němci počítali při prvních dvou útocích se 100procenty ztrát! Teď jen z hlavy, na ČS. opevněni bylo(do r.1942) určeno cca8miliard Kč. Na to co se stihlo(včetně už skoro ukončeného vývoje pevnostních zbraní) byly použity 2miliardy Kč(pokud se pletu, tak mě opravte).Ví někdo, kolik bylo investováno do ostatních oborů?

[kacermiroslav]

Dle zdroje "Obrněná technika, díl 5,6" autoři Pejčoch a Pejs.

Z výše uvedených publikací by investice do tanků a obrněných aut měly být následující:
OA vz. 27 - 15 ks - 720.000,- Kč/ks = 10,8 Mio Kč
OA vz. 30 - 50 ks - cca 200.000 (155.235,- bez výzbroje) / ks = 10 Mio Kč
TČ vz. 33 - 70 ks - 131.200,- Kč/ks = 9,2 Mio Kč
LT vz. 34 - 50 ks - 525.330,- Kč/ks = 26,3 Mio Kč
LT vz. 35 - 298 ks - 745.000,- Kč/ks = 222 Mio Kč
----------------------------------------------------------
Celkem tedy čs.armáda investovala do obrněné techniky 278,3 Mio Kč
* v této částce nejsou peníze za prototypy a vývoj

LT vz. 38
Dále pak od července 1938 běžela výroba 150 ks tanku LT vz. 38.
cca 870.000,- Kč/ ks *150 ks = 130,5 Mio Kč. A další objednávka byla opět na 150 ks. Tato byla po mnichově zrušena. V opačném případě by naše armáda investovala do LT 38 částku 261 Mio Kč.

ST vz. 39
A dále tu byly objednávky na střední tanky ST vz. 39. Objednáno bylo v létě 1938 na 300 ks a v době mnichovské krize dalších 100 ks. První tanky měly být hotové v dubnu 1939. Celá objednávka pak měla být splněná do konce února 1940.
čs.armáda počítala investovat do středních tanků částkou 368,6 Mio Kč. Armáda počítala s cenou za tank 997.000,-, nabídka ČKD však byla 1.168.995,- Kč za kus. Pokud by tedy čs.armáda tuto cenu respektovala a nechala si vyrobit všech 400 ks, byla by celková investice do ST vz. 39 = 467,6 Mio Kč.

Z těchto čísel jasně vyplývá, že čs. armáda měla koncepci na obranu země rozpracovanou jak pro pohraniční opevnění, tak i pro moderní obrněnou technikou. Ostatně dle čs.vojenské doktríny měla být funkce opevnění zdržovat protivníka do doby, než proběhne mobilizace s armáda zaujme postavení.

CELKEM investice do čs. obrněné techniky
Na již vyrobenou a plánovanou obrněnou techniku, plánovala čs. armáda investovat do února 1940 nějakých 1,007 miliard Kč !!!

[Hans S.]

CELKEM investice do čs. obrněné techniky
Na již vyrobenou a plánovanou obrněnou techniku, plánovala čs. armáda investovat do února 1940 nějakých 1,007 miliard Kč !!!

Což nám ovšem neřekne vůbec nic, protože neznáme ani kurz vůči současné měně, ani roční obrat tehdejšího Československa. Dokonce neznáme ani celkové investice do armády. Daná hodnota je tedy sice hezká, ale zcela nic neříkající. Bylo by třeba ji doplnit. Takto je to dobré jen pro přehled vzájemné poměrné ceny daných bojových prostředků.

[kacermiroslav]

Pokud by byl realizovaný plán "Zelený" pro přepad ČSR, mělo tak dojít až na jaře 1939. Dejme tomu březen, duben. Hitler hrál vabank, protože měl určitě informace o našem zbrojním programu. Neušlo mu, že v době zářiové krize disponovala naše armáda celkem 347 tanky (LT 34 a LT 38). Zatímco Německo mělo 2.420 tanků (Pz I, Pz II, Pz III, Pz IV). Z nich však celých 6/7 byly tanky vyzbrojených kulomety nebo 20mm kanonem. Naše tanky je téměř ve všech směrech převyšovaly. Jediným tankovým soupeřem tu tedy zbyly Pz III. a Pz IV. V ranných verzích vyzbrojených 37mm kanonem a krátkým 75mm kanonem. (Pz III s 50mm kanonem byly vyráběny až od dubna 1940). V době Mnichova těchto tanků Pz III a Pz IV měly nějakých 118 ks !!!

Hitler měl své zdroje a proto si byl vědom, že na jaře 1939 by proti němu nestálo jen 347 čs. tanků. Věděl, že se vyrábí 150 ks LT 38, kde byl termín dodání březen 1939. Pak musel vědět o výrobě 126 ks LT 35 pro Rumunsko. Z nich byla část již dodána, ale po Mnichovu byla ve čs. zbrojovkách rozpracovaných 99 ks tanků. Ty byly Rumunsku dodány do března 1939. Čs. armáda by je však jistě při vědomí nepřijetí mnichovského diktátu zabavila pro sebe. Dále se v našich zbrojovkách nacházelo ve výrobě 24 LTH pro Švýcarsko a 24 ks LTP pro Peru. Ty bylo do Peru dodány v listopadu 1938 a další série v únoru 1939.

Z těchto faktů se tedy dá zpočítat, že koncem března 1939 mohla čs.armáda disponovat tanky:
LT 34 - 50 ks (byla plánovaná modernizace na úrovni LT 35)
LT 35 - 397 ks
LTH - 24 ks (pouze 24mm kanon)
LTP - 24 ks
LT 38 - cca 100 ks (záměrně nepíšu 150 ks dle objednávky. Asi by byl problém realizovat vše v termínu)
---------------------
CELKEM cca 600 tanků !!! To je nárust o téměř 100% oproti září 1938 !!!

Naproti tomu Německo by na jaře 1939 mělo celkem
cca 145 ks Pz III (stále 37mm kanon)
cca 60 ks Pz IV
cca 1670 ks Pz I - výzbroj 2x7,92 kulomet
cca 850 ks Pz II - 1x20mm

Jako soupeř naších 600 tanků vyzbrojených 37mm kanonen a panceřováním max 25mm by tedy v úvahu připadalo cca 205 ks německých PZ III a Pz IV s panceřováním max 30mm. Z těchto 205 tanků však bylo 40 ks Pz III s panceřováním max. 14,5mm, a 35 ks Pz IV s panceřováním max. 20 mm !!!

Jak by tedy dopadl vzájemný boj? Toť otázka.
Pro vzájemné porovnání si vezmu případ Polska v září 1939. Polsko mohlo postavit jen 211 tanků moderní konstrukce, proti cca 660 moderních Německých tanků (včetně kořisti z ČSR), mělo jen malou část opevnění, krajina je více méně rovina, a bylo napadeno ze 3 stran a od půlky září dokonce i z východu, Ruskem. Přesto vše se bránily celý 1 měsíc.

V náš prospěch by hrála moderní a poměrně mobilní armáda s cca 600 tanky na jaře 1939. Velká sít pohraničních opevnění a to i na jižní straně s Rakouskem (zde bylo hlavně lehké opevnění, množství vodních toků, možnost zaplavení rozsáhlých území a ze strany Rakouska špatná infrastrukůra. Dále naše území je poměrně dost členité a pro těžkou techniku špatně proniknutelné. Letectvo ČSR taky nebylo zanedbatelné. Naše Avie B-534 byly sice pomalejší než tehdy vyráběné Ms Bf 109 D, ale byly obratnější, měly větší stoupavost a byly vyzbrojeny i 20mm kanonem. Hlavním stihacím letadlem Německa však byla Ar68 a He51. Takže letadla horších kvalit než naše Avie.

V Německý prospěch by hrálo hlavně zázemí. Lidské zdroje měly cca 4x větší. Počet obrněné techniky i když nemoderní (Pz I, Pz II) opět cca 4x větší. Poměr stihacích letadel byl 1/2 v prospěch Německa a počet bombardovacích letadel byl cca 9x větší pro němce. Mohly nás napadnout ze 3 stran....atd.

Závěr
Srovnáním se situaci v Polsku 1939 bych odhadoval, že naše armáda by sice vojenské střetnutí s Německem prohrála, ale bránila by se bez cizí pomoci cca 2-3 měsice a za tu dobu by vojensky vykrvácelo i Německo. Evropa by pak byla nejspíše od dalších choutek Hitlera uchráněna, protože toto Pyrhovo vítěztví by mohlo Hitlera stát místo, néli i jeho život.

MK
Zdroje:
Obrněná technika 5,6 (Pejčoch, Pejs)

[kacermiroslav]

CELKEM investice do čs. obrněné techniky
Na již vyrobenou a plánovanou obrněnou techniku, plánovala čs. armáda investovat do února 1940 nějakých 1,007 miliard Kč !!!

Což nám ovšem neřekne vůbec nic, protože neznáme ani kurz vůči současné měně, ani roční obrat tehdejšího Československa. Dokonce neznáme ani celkové investice do armády. Daná hodnota je tedy sice hezká, ale zcela nic neříkající. Bylo by třeba ji doplnit. Takto je to dobré jen pro přehled vzájemné poměrné ceny daných bojových prostředků.

[kacermiroslav]

Kurz tehdejší koruny není vůbec dúležitý. Jde o to, co se plánovalo za ty peníze vše pořídit. Mluvíme o tom, jestli ČSR mohla postavit 300 tanků, nebo 500 tanků nebo 1.000 tanků. To jestli těch plánovaných 1.000 tanků je dost nebo málo je jasné třeba při pohledu na Polsko. To mohlo postavit v září 1939 nějakých 210 tanků moderní konstrukce. Německo v době útoku na SSSR disponovalo pak 2.000 tanky moderní konstrukce. ČSR mělo mít již o rok dříve před napadením Ruska něco přes 1.000 tanků !!!

Pokud mě pamět neklame tak v roce 1938 šlo do armády a zbrojení cca 35% rozpočtu.

[Rosomak]

Což nám ovšem neřekne vůbec nic, protože neznáme ani kurz vůči současné měně, ani roční obrat tehdejšího Československa. Dokonce neznáme ani celkové investice do armády. Daná hodnota je tedy sice hezká, ale zcela nic neříkající. Bylo by třeba ji doplnit. Takto je to dobré jen pro přehled vzájemné poměrné ceny daných bojových prostředků.

Hansi,
ale to víš, že nám to řekne.
Od roku 1929 byl obsah zlata v koruně cca 43 mg.
V roce 1934 byl obsah zlata v koruně snížen na hodnotu 37,15 mg.
V roce 1936 byl obsah zlata v koruně snížen na hodnotu 31,21 mg (a s touto hodnotou dále počítám).

Celkové zásoby 45,5 tuny (zlatý poklad si odvezli Němci - 4.3. 1939 14 tun, zbytek následně). Německu jsme vraceli říšské marky za které nakupovali na tzv. vázané účty u Říšské banky byly platby od německého obyvatelstva - Interimkonto 15 mld. K, firmy (především zbrojní) Girokonto 58 mld. K, od roku 1940 tzv. matrikulární příspěvek (na německé válečné výdaje), celkem 53,6 mld. K).
Kurz Koruny Němci devalvovali o cca 30%, zavedením umělého kurzu 10K = 1 marka. Celkem takto vydojili z nás 165 mld K, tj. dalších 5,287 tun zlata.

Celkem nás Německo okradlo jen na financích převedeně o 50,787 tuny zlata tj. o 1.589 Mld. K, což činní na dnešní dobu těžko uvěřitelnou sumu 111.756 Mld. Kč, tj. deset rozpočtů České republiky nebo 2.261 let současného výběru důchodového pojištění (částky z které se vyplácí důchody) - nedivme se, že si Němci po válce tak dobře žili, 44,5 tuny zlata se nerozplyne do vzduchu jako hodnota papírových peněz či akcií...



Dnešní zásoby ČNB (ceny roku 2007) 13 373 kg zlata v hodnotě 5 919 700 000 Kč (6 mld, hypotetický poměr zlatého krytí v koruně 0,443 mg).

Z toho vyplývá, že stačí pro orientaci násobit ceny let 1936 až 1945 koeficientem 70,505. Jinými slovy, kurz Kč (2008) : Kč/K (1936-1945) 70,5:1.

Takže:
OA vz. 27 - 15 ks - 720.000,- Kč/ks = 10,8 Mio Kč, tj. 51 mil. Kč (přepočet 2007)
OA vz. 30 - 50 ks - cca 200.000 (155.235,- bez výzbroje) / ks = 10 Mio Kč, tj. 15 mil. Kč (přepočet 2007)
TČ vz. 33 - 70 ks - 131.200,- Kč/ks = 9,2 Mio Kč, tj. 10 mil. Kč (přepočet 2007)
LT vz. 34 - 50 ks - 525.330,- Kč/ks = 26,3 Mio Kč, tj. 38 mil. Kč (přepočet 2007)
LT vz. 35 - 298 ks - 745.000,- Kč/ks = 222 Mio Kč , tj. 53 mil. Kč (přepočet 2007)

Připravil jsem také krátký přehled platů a cen s přepočtem.

[Hans S.]

V téhle podobě už nám to samozřejmě něco řekne, ale původní informace byla svou nekompletností takřka zcela nehodnotná. To, co jsi teď napsal, by možná stálo za samostatné vlákno. Btw: jsem si zrovna říkal, že současných 160,- Kč za kilo másla je dost, ale když to porovnám s 1816,- tak je to velice solidní cena .
Ty rozpočty ale asi trochu haprují, ne? Dnešní úředník si při platu 25 tisíc za měsíc může pořídit 156 kg másla, tehdejší pouze 60 kg. Nabízí se myšlenka, jestli současná miliarda není podstatně hodnotnější, než ta miliarda, ke které ses dopočítal.

[Cassius Chaerea]

BTW: Trochu se mi zdá že je tu furt dokala dáváno srovnávání kvalit tanků a přitom největší nepřítel tanků v 2. s.v. nejsou tanky, ale protitankové dělostřelectvo a letectvo. Nepřátelský tank je až ta třetí možnost ohrožení tanku.
Stačí se podivat, jak skvěle dopadli s tankama francouzi a to měli alespoň přibližně stejný počet tanků a tanky typu Somua se vyrovnali nebo předčili německé a tank Char byl "tigr" roku 1940, který byl pro německé tanky teoreticky "nezničitelnej".
SSSR ani nezmiňuji, kdy hrstka "méně kvalitních" tanků ovládla frontu na celých 6 měsíců.
Pro nasazení a maximalní využítí tanků, je mít třeba x faktorů, ale během 2. s.v. se jasně ukázalo, že je třeba soustředit tanky do velký jednotek a nerozmělňovat je do malých skupin po celé frontě (viz. ČSR, Francie a částečně i SSSR). Jedině tak si dokáží udržet iniciativu, i po průlomu a případných ztrátách. A také je nutno mít vzdušnou nadvládu nad bojištěm, bez vzdušné nadvlády, není možné plně rozvinout tankové jednotky, aniž by neutrpěli vysoké ztráty.
A ČSR měla velký nedostatek protitankových zbraní, mimo několika úseků opevnění a několika jednotek. Tanky, byly rozčleněné do nepočetných "rychlých" útvarů a ani ta vzdušná nadvláda, nešla zajistit.

Od armády, která byla stavěna na francouzském vzoru, bych zrovna nějaký rozhodující účinky tankových soubojů nečekal.

[Rosomak]

To, co jsi teď napsal, by možná stálo za samostatné vlákno. Btw: jsem si zrovna říkal, že současných 160,- Kč za kilo másla je dost, ale když to porovnám s 1816,- tak je to velice solidní cena .
Ty rozpočty ale asi trochu haprují, ne? Dnešní úředník si při platu 25 tisíc za měsíc může pořídit 156 kg másla, tehdejší pouze 60 kg. Nabízí se myšlenka, jestli současná miliarda není podstatně hodnotnější, než ta miliarda, ke které ses dopočítal.

No, také jsem o tom přemýšlel, že samostatné vlákno bude lepší... Asi to přepíši do samostatného topicu a původní smažu. Původní krátký příspěvek mi totiž dosti zásadně nabobtnal.
Jak píši v tabulce, tehdy se nedotovalo zemědělství, byl úplně jiný způsob výroby, zpracování, dopravy, prodeje...
Dá se to těžko přepočítávat, ale komodita jako zlato je nejsnažší cesta, protože její cena je ovlivněna především náklady na její získání. A můžeme odpočítat vliv spekulací na cenu a obchodní přirážku.

[Rosomak]

A ČSR měla velký nedostatek protitankových zbraní, mimo několika úseků opevnění a několika jednotek. Tanky, byly rozčleněné do nepočetných "rychlých" útvarů a ani ta vzdušná nadvláda, nešla zajistit.

Na tehdejší německé tanky stačil obyčejný těžký kulomet, už se to tu probíralo.

[Cassius Chaerea]

A ČSR měla velký nedostatek protitankových zbraní, mimo několika úseků opevnění a několika jednotek. Tanky, byly rozčleněné do nepočetných "rychlých" útvarů a ani ta vzdušná nadvláda, nešla zajistit.

Na tehdejší německé tanky stačil obyčejný těžký kulomet, už se to tu probíralo.

Jojo, to známe, asi jich frantíci a sověti moc neměli Jestli něco dokáže zničit pancéřování pz I. a boční pancéřování Pz II., neznamená že to bude v boji pravidlem. Stejně jako štastnej zásah leteckou pumou nebo dělostřeleckým granátem na zneškodnění řopíku. I výzbroj těchto tanků, stačí teoreticky na vyřazení kulometného řopíku.
Ale tohle vše je teoretizování a praxe ukázala jak "strašná" zbraň je těžkej kulomet, proti německým tankovým hrotům.

[Kamensky]

Měl bych technický dotaz, neb možná rozumím betonu, ale zbraně jsou mi trošku cizí:
Jak to bylo v září 1938 s možnostmi využití německých PL kanónů (a zejména osmaosmdesátek) proti ČS opevnění? Existovala vůbec potřebná průbojná munice, případně byly tyto kanóny k dispozici přímo u eventuálních útočících jednotek a případně kolik? Pořád mám totiž pocit, že k myšlence jejich užití pro přímou palbu na zodolněné cíle, přišla německá armáda až na základě zkoušek na našich pevnůstkách...

[wildesau]

Myslím,že 88-tka by byla účiná max. proti opevnění vz.36, vz.37 byl proti nepřítelům otočen kameným záhozem a nejsilnější stěnou.

[Alchymista]

Teoreticky ano, 88mm PL kanón by bol použiteľný. V prípade objektov vz.36 bez vážnych problémov (objekt je určený pre čelné paľby), v prípade objektov vz.37 je to oveľa zložitejšie.
Proti objektom vz.37 by sa dala použiť len v prípade, že sa ho podarí dopraviť na také miesto, odkiaľ bude môcť viesť paľbu na opevnenia a súčasne nebude odhalené jeho umiestnenie a brániace sa jednotky nebudú mať dostatočnú delostreleckú podporu/krytie. V opačnom prípade bude jeho životnosť veľmi malá - bude rýchlo zničený v rámci protibatériovej činnosti delostrelectva obrancov.

Druhý problém je munícia na ničenie bunkrov. Trieštivo-trhavá munícia má na objekty vz. 37 malý efekt (hoci posádka nemusí ostreľovanie prežiť!), ale malý efekt má aj protipancierová/protitanková munícia. Na železobetónové objekty je potrebná iná munícia - protibetónová, pretože mechanizmus prebíjania oceľového pancieru a železobetónu je výrazne odlišný a protitanková munícia nemusí v železobetóne dosiahnuť ani hodnoty priebojnosti proti ocelovému pancieru.
Navyše zához objektov vz.37 vyžaduje najprv použitie trhavej munície na odstránenie záhozu a potom paľbu protibetónovou muníciou na odkrytú čelnú stenu bunkru - tým narastá doba potrebná na zničenie bunkru a zvyšuje sa šanca obrancov na odhalenie postavenia dela a jeho zničenie delostrelectvom obrancov.

Konštrukcia objektov vz.37 tiež využivala dôsledne bočné paľby a hlavné strieľne objektov boli chránené ušami, čo výrazne sťažovalo možnosti ich zasiahnutia paľbou.

V prípade Maginotovej línie boli paľbou 88mm kanónov zničené predovšetkým zvony, vyčnievajúce z objektov, v niektorých prípadoch boli tieto "podstrelené", čo naznačuje nie celkom dobrú/premyslenú konštrukciu objektu (príliš plytko zapustený zvon). V niektorých prípadoch bolo postavenie nemeckej 88 odhalené, ale nebolo k dispozícii poľné alebo pevnostné delostrelectvo schopné proti nej zasiahnuť, alebo z rôznych príčin nebola paľba na zvony vôbec opätovaná.

Koľko 88mm kanónov mala nemecká armáda k dispozícii roku 1938?

[kopapaka]

A ČSR měla velký nedostatek protitankových zbraní, mimo několika úseků opevnění a několika jednotek

????Pokud vím tak ve výzbroji bylo 1600ks KPUV vz.34 a vz.37! ¨Většina ČS polních děl nebyla vybavena protitankovou municí, ale na Něm. lehké tanky by měla celkem slušný účinek i ta běžná. Ať už by šlo o přímý zásah trhavým granátem(pokud přece jen neprorazí pancíř,tak tank oškube tak, že nebude bojeschopný:pásy,uložení věže...)nebo blízký tříštivým(i dnešní OT vydrží střepiny tak od vzdálenosti20m(105mm)až30m(155mm).
Ještě pokud jde o tanky Pz-II., tak Německá armáda měla údajně zásobu 20mm munice(Pz-II,flak a Bf-109)na asi pět dnů bojů...

[Rosomak]

88 nebyla v roce 1938/39 schopná rychlého přesunu, tj. bylo to statické protiletadlové dělo.
Už jsem to tu také uváděl.

[Cassius Chaerea]

????Pokud vím tak ve výzbroji bylo 1600ks KPUV vz.34 a vz.37! ¨Většina ČS polních děl nebyla vybavena protitankovou municí, ale na Něm. lehké tanky by měla celkem slušný účinek i ta běžná. Ať už by šlo o přímý zásah trhavým granátem(pokud přece jen neprorazí pancíř,tak tank oškube tak, že nebude bojeschopný:pásy,uložení věže...)nebo blízký tříštivým(i dnešní OT vydrží střepiny tak od vzdálenosti20m(105mm)až30m(155mm).
Ještě pokud jde o tanky Pz-II., tak Německá armáda měla údajně zásobu 20mm munice(Pz-II,flak a Bf-109)na asi pět dnů bojů...

Děl typu Škoda A4 alias KPÚV vz.37 bylo dodáno do Mnichova něco málo přes 1000ks, kolik bylo dodáno děl Škoda A3 alias vz. 34 sem nenašel, ale budu vycházet z tvého počtu, tedy kolem 600ks. Což se může zdát jako velké množství, ale při rozsáhlosti ČSR opevnění a velikosti ČSR armády to je opravdu velmi nedostatečný počet. Vychází to přibližně na 0,5 protitankových děl KPÚV vz.37 na kilometr možné "fronty" a 0,3 protitankových děl KPÚV vz.34, tedy celkem na 0,8 protitankových děl na kilometr "fronty", což je i na tehdejší dobu žalostně málo.

[sa58]

Děl typu Škoda A4 alias KPÚV vz.37 bylo dodáno do Mnichova něco málo přes 1000ks, kolik bylo dodáno děl Škoda A3 alias vz. 34 sem nenašel, ale budu vycházet z tvého počtu, tedy kolem 600ks. Což se může zdát jako velké množství, ale při rozsáhlosti ČSR opevnění a velikosti ČSR armády to je opravdu velmi nedostatečný počet. Vychází to přibližně na 0,5 protitankových děl KPÚV vz.37 na kilometr možné "fronty" a 0,3 protitankových děl KPÚV vz.34, tedy celkem na 0,8 protitankových děl na kilometr "fronty", což je i na tehdejší dobu žalostně málo.

No to je teda blbost, to chceš bránit hranice proti pašerákům? Podle tebe asi nepřátelská obrněná technika může projíždět přes hranice či frontu kde se jí zachce? .....

Jinak něco málo k počtu 3,7cm KPÚV v naší armádě. V září 1938 mohla armáda použít více jak 1100 3,7cm KPÚV, plný stav 1740 ks měl být dosažen v roce 1942. Pro 3,7cm KPÚV bylo k dispozici v roce 1938 664 050 dělostřeleckých ran.
zdroj: J. Janoušek - Československé dělostřelectvo 1918-1939