Možnosti obrany Československa v září 1938

Moderátor: Zemakt

Odpovědět
Uživatelský avatar
Mikhassel.Dralno
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 191
Registrován: 6/2/2006, 21:04

Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od Mikhassel.Dralno »

Československá republika jež vznikla rozpadem Rakousko-Uherského mocnářství měla velice nepříznivou geostrategickou polohu. Čechy byly ze všech stran sevřeny Německem, Morava po anšlusu také a Slovensko bylo mezi Polskem a Maďarskem, které se nikdy netajili nelibostí vůči ČSR, sevřeno jako mezi mlýnskými kameny. Z celkové délky hranice 4120km bylo bezpečných pouze 201 km s Rumunskem, které nemělo s ČSR sporu a bylo součástí tzv. Malé Dohody, spolu s ČSR a Jugoslávii.
Nicméně až do ledna roku 1933 předpokládala armáda v případě napadení Německem útočnou válku, neboť německý Reichswehr čítal pouhých 100 000 mužů a nepředstavoval tak pro Československou armádu vážného protivníka. S nástupem Adolfa Hitlera k moci v Německu právě v lednu 1933 se však situace povážlivě změnila. Hitler se pustil do budování nové německé armády – Wehrmachtu, která měla již brzy ohromit svět svou mohutnou silou, kdy v průběhu 3let (1939-1942) ovládne velkou část Evropy a Ruska. Rozdrtí francouzskou, polskou, jugoslávskou, řeckou, britskou, ale také sovětskou armádu. Nicméně generální štáb ČSR roku 1935 vypracoval obranný plán, který se snažil v průběhu tří let (1936-1938) naplnit.
Generál Karel Husárek se stává ředitelem ŘOP (ředitelství opevňovacích prací) a strategická obranná koncepce je přijata. Podél hranic s Německem, Rakouskem, Maďarskem a Polskem bude vybudována nejmohutnější a nejmodernější fortifikační systém své doby. Výstavbu opevnění lze rozdělit do tří fází:

1. fáze – 1935 – je přijat plán výstavby těžkého opevnění a pevností, probíhají vyměřovací práce a stavba prvních objektů.

2. fáze – 1936 – ŘOP zjišťuje, že není schopno včas vybudovat linii těžkého opevnění, a proto je situace přehodnocena a napříště mají prioritu objekty lehkého opevnění (LO vz.36), což jsou malé pevnůstky pro přímou palbu velmi podobné pevnůstkám na Maginotově linii.

3. fáze – 1937-září 1938 – na počátku roku 1937 přichází rozhodnutí z ŘOP, které znovu přehodnocuje koncepci výstavby, tentokrát je to v oblasti lehkých objektů, LO vz. 36 je shledáno za nedostatečné a místo toho je napříště stavěno LO vz. 37, které se od předchozího typu liší především tím, že zbraně objektu nejsou namířeny proti protivníkovi, ale do stran. Tyto pevnůstky sestávají nejrozšířenějším druhem objektů vybudovaných v našem pohraničí.

V září roku 1938 bylo vybudováno 864 objektů lehkého opevnění vz. 36, 9148 objektů lehkého opevnění vz. 37 a 264 objektů těžkého opevnění (z toho 35 tvrzových). Vzhledem k faktu, že čsl. opevnění mělo být dokončeno začátkem 50. let je zcela jasné, že v roce 1938 nebylo ještě ani zdaleka dokončeno, nicméně i tak představovalo impozantní obrannou linii, se kterou musel agresor počítat.
Samotní němečtí generálové Hitlera zrazovali od útoku proti ČSR, neboť byli přesvědčeni, že Wehrmacht v roce 1938 není schopen spolehlivě porazit československou polní armádu ve spojení s (byť nedokončeným) opevněním. Původní plán operace „Fall Grün“ (krycí název operace proti ČSR) počítal s úderem z Rakouska a Slezska na Moravu, spojení obou útočících armáda a odříznutí české kotliny od Slovenska. Jenomže A.Hitler díky své „intuici“ podobu plánu zcela změnil. Podle něj měla německá dobýt rovnou Prahu úderem vedeným od Norimberku přes Plzeň.
Wehrmacht měl pro předpokládaný útok disponovat 600 000 vojáky, 1 000 tanky, 1 500 děly a téměř 3 000 letadly. Československá armáda měla k dispozici 1 200 000 vojáků, 300 tanků, 2 000 děl a 1 200 letadel (horší kvalita letounů než u Wehrmachtu). V oblasti předpokládaného útoku byli vybudovány dvě linie LO vz.36 a 37 – první vedla od Mělníka širokým obloukem k Plzni kterou 30km západně obtáčela a pokračovala podél hranic až k Českým Budějovicím, druhá linie pak vedla od Mělníka k Praze, kterou 50km západně obcházela a stáčela se na jih podél Vltavy až k Jindřichovu Hradci. Obě linie LO byli plně dokončené a osazené vojáky odhodlanými bránit svou vlast.
Po Mnichovské dohodě, která představovala pro střední Evropu katastrofu monstrózních rozměrů, čsl. armáda opustila opevnění a ustoupila z pohraničí postupované Hitlerově Německé říši.

Důsledky Mnichovské dohody:

Německá armáda měla možnost otestovat své zbraně na jednom z nejlepších fortifikačních systémů v Evropě. Její experti rozluštili systém palebných přehrad a načerpali nedozírné zkušenosti, které později bohatě využili při dobývání Maginotovi, Stalinovi a Metaxasovi linie, dále při dobývání holandských a belgických pevností (Eben Emauel).

Pro Československo a její obyvatelstvo znamenal obrovský šok, dva největší spojenci a přátelé, kteří pomohli Československo ustavit v rozbouřených vodách Evropy po 1.světové válce jej opustili a vydali napospas Hitlerovi. Čeští intelektuálové a znalci historie vedou dodnes diskusi, ve které se snaží často až přehnaně obviňovat právě Mnichovskou dohodu z dnešního a typicky „čecháčkovského“ chování člověka. Mnozí z nich zastávají názor, že jsme se měli bránit, neboť bychom si tím zachovali hrdost.

Závěrem:

Československo se mohlo Německé Říši postavit na válečném poli jako minimálně rovnocenný soupeř. Je pravdou, že naše zastaralé letectvo by nedokázalo zničit či alespoň odrazit Luftwaffe (německé vál. letectvo), ale zase jsme měli k dispozici rozsáhlou linii pevností, které ve své době představovaly vrchol válečné architektury a stavitelství. Neexistovala německá puma či dělo, které by dokázalo zničit objekt TO. Wehrmacht z roku 1938, není možné ve světle jeho pozdějších úspěchů či neúspěchů srovnávat s Wehrmachtem z roku 1940, neboť mezi těmito roky se jeho síla minimálně zpětinásobila, taktéž u letectva. Nehledě na fakt, že Wehrmacht v roce 1938 nedisponoval ani dostatečným počtem dělostřeleckých granátů a pum, protože na válku prostě ještě nebyl připraven (v současnosti víme, že Luftwaffe a Wehrmacht měli zásoby paliva a munice na 1 týden!). Československá armáda naproti tomu byla plně zmobilizována a důkladně připravena na válku, bojové nadšení našich vojáků a důmyslně vybudovaný systém obranných pevností nám dával do rukou mocný nástroj obrany, který ovšem v důsledku Mnichovské dohody, nebyl využit.
Za zmínku snad stojí ještě to, že v dubnu 1945 se sovětská armáda v oblasti Ostravy setkala s německými vojáky jež se opevnili v bývalých čsl. pevnostech. Rudá armáda zaplatila za průchod těmito liniemi tvrdou daň – 57 dní urputných bojů v celé oblasti a tisíce mrtvých rudoarmějců. O stavu Wehrmachtu na jaře roku 1945 a o síle Rudé Armády útočící na tyto opevněné linie nemá smyslu diskutovat, ale je zajímavé porovnat Wehrmacht z roku 1945 s československou armádou z roku 1938 (tedy obránce) a stejně tak porovnat Wehrmacht z roku 1938 a Rudou Armádu z roku 1945 (tedy útočníky). Ve světle tohoto porovnání vychází možnost obrany čsl. armády v září 1938 jako velmi perspektivní. Rád bych ovšem poznamenal, že tato případná obrana by nezachránila ČSR před okupací Německem, neboť to by po jistém čase získalo znovu iniciativu a hlavně zkušenosti, čímž by vzhledem k početní a místní technické převaze ČSR porazilo, pokud by se ovšem nezměnila mezinárodně-politická situace v Evropě, s čímž nelze z mnoha důvodů příliš počítat.
Uživatelský avatar
Rendy
desátník
desátník
Příspěvky: 46
Registrován: 24/5/2006, 18:29
Bydliště: Havířov

Příspěvek od Rendy »

Zajímavé počtení. Mohlo toho být více.
Janni
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 114
Registrován: 31/10/2005, 00:33
Bydliště: Brünn

Příspěvek od Janni »

Musím se mírně ohradit u poznámky o zastaralosti čs.letectva. Ve srovnání s Luftwaffe ve stavu konce září 1938 nevyznívá nijak špatně. Nejpočetnějším typem stíhačů LW je Arado Ar-68, dále He-51, jež Avia B-534 výkony i výzbrojí zcela deklasovala. Operační Bf-109B, C, D s motory JuMo-210 různých verzí nebyly výkonově Aviím příliš vzdáleny. Ta je naopak kromě rozdílu v max. rychlosti cca 50km/h překonávala(např. ve stoupavosti neměla soupeře). Nevýhodou B-534 byla absence pancéřování a nechráněné nádrže, ale světe div se, Bf-109 na tom byl ještě hůř, protože pilot měl nechráněnou nádrž i "pod zadkem"(přesneji za sebou), tedy jej nechráněné palivo obklopovalo. Verze E (a to prosím ne zcela doladěné E-1 opětovně bez pancéřování a potížemi s novými motory )byla u jednotek pouze v několika kusech. Tolik tedy ke stíhačkám.

U bombardérů je situace horší, čs. strana měla pouze 40 moderních bombardovacích letounů, a to B-71(vylepšené sovětské SB-2). Z dodaných 61 kusů bylo konvertováno 19 na průzkumnou verzi.
Luftwaffe je na tom podstatně lépe, ale u jednotek je stále velké množství Ju-52, Ju-86, Do-17. Ono totiž vyrobit a předat jednotkám jisté množství strojů je jedna věc, vycvičit na ně letecký a zejména pozemní personál věc druhá, mnohdy velice odlišná.
Neexistují zoufalé situace, existují pouze zoufalí lidé.
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Nemluvě o mizivých zásobách pum, maziv (cca na týden bojů)...a také absence velké části kvalitní obsluhy moderní techniky, kvalitních osádek (výcvik často nebyl dokončen a velká část těch nejlepších byla stále ve Španělsku!) u Luftwaffe. Luftwaffe vz.38 nebyla ještě TA Luftwaffe...
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Janni
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 114
Registrován: 31/10/2005, 00:33
Bydliště: Brünn

Příspěvek od Janni »

Yamato: přesně.
A kolikže měly jednotky čs. letectva munice, paliv, maziv, náhr. dílů a pod.? Na polních letištích(kde byly dislokovány už od srpna) měly tabulkový počet zásob na 36 dní! Navíc často omílaná "nevýhoda" čs. letounů, tj. smíšená konstrukce, byla vyžadována MNO kvůli snažším opravám na letištích bez většího tlaku na logistiku. Na všechny letouny, zbraně a motory byl personál zvyklý(i záložníci), takže narozdíl od LW se nemohly očekávat komplikace s provozem v polních podmínkách.
Neexistují zoufalé situace, existují pouze zoufalí lidé.
Uživatelský avatar
Mikhassel.Dralno
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 191
Registrován: 6/2/2006, 21:04

Příspěvek od Mikhassel.Dralno »

No dobře, prošel jsem si nějaké ty materiály z knihovny Univerzity Hradec Králové a Historického ústavu při Fakultě Humanitních Studií (kde studuji) a máte pravdu, to letectvo zas až "tak" zastaralé nebylo...ale mezi námi děvčaty, Bf-109 byla o 50km rychlejší (v běž soubojích) což dělá setsakra hodně...to samé u stoupavosti, ale Luftwaffe roku 1938 ještě nijak excelentní nebyla...možná by ji zničilo i "Rudé letectvo" SSSR :-)
Janni
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 114
Registrován: 31/10/2005, 00:33
Bydliště: Brünn

Příspěvek od Janni »

Chceš srovnávat stoupavost Bf-109B nebo D s Avií B-534? 9 kontra 15 m/s?
Neexistují zoufalé situace, existují pouze zoufalí lidé.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Hodnotit stoupavost takto zjednodušeně je poměrně zavádějící. Křivka v grafu stoupavosti od pádové rychlosti směrem vzhůru stoupá, až dosáhne při určité konkrétní rychlosti optima (zjednodušeně lze říci, že letadla s větším plošným zatížením křídla mají optimální stoupavost při vyšší dopředné rychlosti) a od této rychlosti až do maximální rychlosti stoupavost opět klesá. Avia dosáhne optimální stoupavosti při mnohem nižší dopředné rychlosti, než Bf 109. Museli bychom mít ale k dispozici oba grafy, abychom mohli porovnat stoupavost v celém rozsahu a říct od jaké rychlosti kam stoupá to či ono letadlo lépe. Koneckonců to samé platí i o rychlosti - letadlo je v různých výškách jinak rychlé. Jednočíselné údaje jsou velmi zjednodušující..takové encyklopedické, ale jednoduše ne dostatečně vypovídající.

Není pochyb o tom, že při vyšších dopředných rychlostech Bf 109 Avii snadno ustoupá.
Obrázek
Janni
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 114
Registrován: 31/10/2005, 00:33
Bydliště: Brünn

Příspěvek od Janni »

Není pochyb o tom, že při vyšších dopředných rychlostech Bf 109 Avii snadno ustoupá.
:shock:

Jsi na omylu. Bf-109D je rychlejší jen o 35-50km/h! Avii neustoupá, kdyby
se na ocas stavěl. Nesmíš zapomínat, že "Dora" byla "poněkud" podmotorovaná.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Janni: nezapomínám, že "Dora" byla podmotorována, ale to nic nemění na faktu, že za jistých podmínek nebude pro Messerschmitt nejmenším problémem Avii ustoupat. Ano, poměr váhy a výkonu měla Avia lepší (3,3 kg / 1 PS Messerschmittu vs. 2,3kg / 1 PS u Avie), stejně tak měla mnohem nižší plošné zatížení křídel a je zřejmé, že pokud by oba stroje vedle sebe stoupaly při 180km/h, pak by Avia stoupala bezesporu rychleji (plácnu třeba 15m/s vs. 10m/s). Jenže Messerschmitt má mnohem vyšší maximální rychlost - předpokládejme, že 50 - 70km/h (obvyklý údaj u Avie je 380km/h, u Bf 109 D 450km/h) v závislosti na momentální výšce letu. Představme si (aneb pět minut fyziky):
Avia letí svou maximální rychlostí 380km/h ve své optimální výšce - rychlost je to maximální, pokud by začala stoupat, tak rychlost začne klesat. Vedle ní letí Bf 109 D, také 380km/h, plyn ale přitom nemá naplno, ale třeba jen na nějakých 70%, dalších 30% svého výkonu tedy může využít pro stoupání, aniž by přišel o svou rychlost 380km/h (vše samozřejmě velmi zjednodušeně řečeno). Teď můžeme diskutovat, kde se křivky stoupavosti obou strojů protnou a do jak nízké rychlosti si udrží převahu ve stoupavosti Bf 109 - jestli to bude 350km/h, 300km/h, či třeba 250km/h. Každopádně od této kritické rychlosti nahoru bude mít lepší stoupavost Bf 109 a pod touto kritickou rychlostí zase B-534.

Tyto dva stroje jsou extrémní případ - jejich konstrukce a výkony jsou zasazené úplně jinam, proto můžeme předpokládat, že kritická rychlost je skutečně jediná a že při nižší hodnotě má výhodu první a při vyšší hodnotě druhý stroj. U vyrovnanějších strojů (třeba Bf 109 a Spitfire) ale může dojít v celém rychlostním rozsahu k několikerému překřížení obou křivek - pak to vypadá třeba tak, že do 170km/h stoupá lépe Spitfire, pak do 300km/h stoupá lépe Messerschmitt a pak až do maximální rychlosti zase stoupá lépe Spitfire..atd..atd (tato poslední čísla jsou střelená od boku, je to jen příklad).

Ještě se pozastavím nad maximální rychlostí, u které poznamenáváš slovíčko "jen", které je v tomto případě zcela nevhodné. Rozdíl kolem 30km/h - 50km/h lze považovat za velmi bezpečný, který dává rychlejšímu stroji (resp. správně vycvičenému pilotovi) velkou výhodu. Rozdíl mezi A6M5 a F6F byl v závislosti na výšce asi 20 - 60km/h - Zera byla při nižších rychlostech mnohem stoupavější, přesto si je Američané jen málokdy pustili k tělu.

PS: Teď mě napadlo, jak píšeš, že Messerschmitt Avii neustoupá, kdyby se na ocas stavěl; tak jsi vlastně uhodil hřebíček na hlavičku - pokud se totiž Messerschmitt bude moc stavět na ocas a snažit se tak stoupat pod prudkými úhly, pak skutečně neustoupá :).
Obrázek
Janni
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 114
Registrován: 31/10/2005, 00:33
Bydliště: Brünn

Příspěvek od Janni »

Ten obvyklý údaj u Bf 109D je pitomost. Takto vysoká hodnota byla naměřena jen u pokusných strojů s motorem DB-600. Ověř si to. Mrkni také na výkon motorů obou strojů(Jumo 210Da resp. G kontra HS-12Ydrs). Naklepl jsi mnohem nižší plošné zatížení křídla Avie, které se při stoupavosti rozhodně projevuje.
Ono je vhodné si uvědomit, jak dlouhý "rozhon"(údaj užívaný u proudové techniky) potřebuje tak těžký letoun s relativně slabým motorem na dosažení max. rychlosti, pokud nepoužije let střemhlav.
Neexistují zoufalé situace, existují pouze zoufalí lidé.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Janni píše:Ten obvyklý údaj u Bf 109D je pitomost. Takto vysoká hodnota byla naměřena jen u pokusných strojů s motorem DB-600. Ověř si to. Mrkni také na výkon motorů obou strojů(Jumo 210Da resp. G kontra HS-12Ydrs). Naklepl jsi mnohem nižší plošné zatížení křídla Avie, které se při stoupavosti rozhodně projevuje.
Ono je vhodné si uvědomit, jak dlouhý "rozhon"(údaj užívaný u proudové techniky) potřebuje tak těžký letoun s relativně slabým motorem na dosažení max. rychlosti, pokud nepoužije let střemhlav.
Jaká je tedy maximální rychlost Bf 109 D? A mohl bys mi poslat i zdroj? Zde je uváděna v souvislosti s Jumo 210 D rychlost 450km/h, vedle tohoto motoru se používaly i Jumo 210 Da a Jumo 210 G, o zkouškách s DB 600 jsem něco četl, ale dosaženou rychlost jsem nenašel. Tento jednočíselný údaj bez zapsání konkrétní výšky je samozřejmě zavádějící, ale osobně nemám k dispozici nic lepšího. Přesto se domnívám, že ve všech výškách je maximální rychlost Bf 109 D vyšší, než maximální rychlost B-534. A pak platí to, co jsem psal výše - pomalejší letadlo nemůže (to prostě není fyzikálně možné) mít při své maximální rychlosti vyšší stoupavost, než rychlejší letadlo. Při dosažení maximální rychlosti klesne totiž stoupavost na 0m/s, stejně tak zmizí i akcelerace. A znovu tedy zopakuji - teď se bavíme pouze o hodnotě, kdy se křivky stoupavosti protnou. Od průsečíku nahoru bude lépe stoupat i akcelerovat Bf 109, od průsečíku dolu B-534. Naklepl jsem plošné zatížení křídla, které se na stoupavosti projevuje? Ano.. Plošné zatížení a profil křídla, aerodynamický odpor a hmotnost stroje, účinnost vrtule (v tomto případě je dobré poznamenat, že nestavitelná vrtule akceleraci rozhodně nepodpoří), výkon motoru..to všechno jsou pouze dílčí hodnoty, které mají na akceleraci a stoupavost vliv a pokud je neznáme všechny, tak můžeme výsledek určit pouze přibližně, nikoliv přesně (a i když je všechny známe, tak k výsledku vedou docela složité výpočty).

Doba, za kterou letadlo zrychlí z nulové na maximální rychlost má z hlediska stoupavosti zcela zásadní vliv, ale opět to není nic, co bych nezmiňoval výše - akcelerace. Dokud je akcelerace vyšší, do té doby je vyšší i stoupavost. A pokud Avia bude při rychlostech do 280km/h zrychlovat lépe, než Bf 109, pak bude mít při těchto rychlostech i vyšší stoupavost. Nad 280km/h (hodnota X..střílená od boku) začne ale rychleji akcelerovat Bf 109 (a je nám docela jedno, že rychlosti 280 dosáhla Avia za 40, kdežto Bf 109 za 60 vteřin (opět střílené hodnoty).

No a pokud bude pilot Bf 109 vědět, jak výkon svého stroje využít, pak nedá Avii větší šanci ho ohrozit..ale to už je trochu jiná kapitola vzdušného boje :).
Obrázek
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

Jeste by bylo zajimavy srovnat dlouho udrzitelnou maximalni rychlost, proste co si pilot muze ke kterymu motoru dovolit, priklad, treba je Dora o 50 km/h rychlejsi, ale na tyhle rychlosti se udrzi jen 1-2 minuty a musi zpomalit, aby nedelal kuchare, pak treba bude "petistovka" rychlejsi a muze befko dohnat a sezrat...

To me jen tak napadlo, nevim jak to je, zkuste nekdo neco vystrachat, pokud mate chvilku a prameny...


a jeste si neodpustim :D
Hans. píše:A pokud Avia bude při rychlostech do 280km/h zrychlovat lépe, než Bf 109, pak bude mít při těchto rychlostech i vyšší stoupavost. Nad 280km/h (hodnota X..střílená od boku) začne ale rychleji akcelerovat Bf 109 (a je nám docela jedno, že rychlosti 280 dosáhla Avia za 40, kdežto Bf 109 za 60 vteřin (opět střílené hodnoty).
nam za kompem to muze bejt jedno, ale mit IRL 200m za prdeli lip stoupajici (zrychlujici) i lip tocici Avii, no nevim nevim, jestli by te to nechalo chladnym... 8)
Jsme pak u toho, jak pises, ze pokud je pilot dobre vycvicenej, nedostane se do takovyhle situace, ale ne vsichni byli v Legion Condor, ze...
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

fatale píše:Jeste by bylo zajimavy srovnat dlouho udrzitelnou maximalni rychlost, proste co si pilot muze ke kterymu motoru dovolit, priklad, treba je Dora o 50 km/h rychlejsi, ale na tyhle rychlosti se udrzi jen 1-2 minuty a musi zpomalit, aby nedelal kuchare, pak treba bude "petistovka" rychlejsi a muze befko dohnat a sezrat...

To me jen tak napadlo, nevim jak to je, zkuste nekdo neco vystrachat, pokud mate chvilku a prameny...
Většina leteckých motorů z tohoto období má povoleno letět na maximální výkon 3 - 10 minut. Trvale udržitelný výkon bývá u německých motorů obvykle o cca 10% nižší (tzn. lze docela pochybovat, že by Befko při 90% už Avii neuletělo). U motoru Avie to nebude s povoleným maximálním výkonem zřejmě výrazně jiné.

a jeste si neodpustim :D
Hans. píše:A pokud Avia bude při rychlostech do 280km/h zrychlovat lépe, než Bf 109, pak bude mít při těchto rychlostech i vyšší stoupavost. Nad 280km/h (hodnota X..střílená od boku) začne ale rychleji akcelerovat Bf 109 (a je nám docela jedno, že rychlosti 280 dosáhla Avia za 40, kdežto Bf 109 za 60 vteřin (opět střílené hodnoty).
nam za kompem to muze bejt jedno, ale mit IRL 200m za prdeli lip stoupajici (zrychlujici) i lip tocici Avii, no nevim nevim, jestli by te to nechalo chladnym... 8)
Jsme pak u toho, jak pises, ze pokud je pilot dobre vycvicenej, nedostane se do takovyhle situace, ale ne vsichni byli v Legion Condor, ze...
Příkladem budiž nám začátek války, Blitzkrieg - ač bylo v poli jen naprosté minimum pilotů ze Španělska, jejich nadvláda byla značná - třeba Adolf Galland, který na Bf 109 ve Španělsku nelétal, se velice rychle prosadil..vedle něj desítky dalších pilotů. Celá Jagdwaffe byla v té době takticky o celé světelné roky vpředu. Otázka je, jaká kvalita výcviku a taktiky by se dala očekávat v době možné invaze Wehrmachtu. Nicméně my se zde nebavíme o samotném možném souboji strojů, nýbrž jen o mém popření slov, že 109ka neustoupá Avii.
Obrázek
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

Ona ta nadvlada byla vybojovana tak lehce i tim, ze se utocilo na staty, se kteryma nebylo Nemecko v podstate ve valecnym stavu, takze se vetsina letadel znicila na zemi. A druha vec byla pocetni prevaha nemcu...

A jestli ustoupa ci neustoupa? Zalezi na uhlu nabehu, pod urcitou rychlosti a uhlem bude Avie stoupat lip, tim jsem si celkem jistej, ikdyz nemam zadny data, nicmene mi to prijde ponekud bezvyznamny, kdyz pilot befka zjisti, ze se k nemu avie priblizuje, tak proste potlaci a je to, akcelerace ve stremhlavym letu byla urcite u nemcu lepsi, uleti do bezpeci a nastoupat si pak muzou v klidu nekde opodal...
Bylo by to hlavne o tom vcas videt vs. byt viden, kdyz by avie nacapaly nepripraveny skopcaky, byla by to asi sekana, stejne tak naopak, pokud by o sobe obe skupiny vedely, nic moc by se imho nedelo, kazdej by vyuzival prednosti svyho letadla...
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Jo Fatale, kdyby sis přečetl mé příspěvky na této straně fóra, tak bys přečetl to samé, co sám píšeš :).

O vybavenosti jiných států se kdyžtak pobavíme jinde, tady by to byl OT :).
Obrázek
Uživatelský avatar
Mikhassel.Dralno
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 191
Registrován: 6/2/2006, 21:04

Příspěvek od Mikhassel.Dralno »

Ony možnosti československa jsem zde už několikrát probíral. Dá se říci celkově asi toto - vyhlídky na obranu zas tak šeredné nebyly - alespoň v krátkodobém (do konce roku 1938) dokonce ani ve střednědobém (do dubna-května 1939) výhledu, ale dál už by to muselo jít s námi zákonitě z kopce. Samozřejmě je tu možnost otevřené vzpoury uprostřed německé generality po prvních a draze zaplacených neúspěších. Je tu možnost náhlé politické změny v kterékoliv okolní zemi, ale pro naše potřeby je to příliš hypotetické. Čistě z vojenského hlediska si myslím, že vlastními silami bychom se v případě vstřícnosti Slováků (což je taky otázka) mohly ještě na Slovensku v horách držet možná do konce roku 1939, ale to už je velmi hypotetické. Organizovaný odpor na území Čech, Moravy a Slezska (té naší části) bychom mohli klást tak nanejvýš do přelomu jara/léta roku 1939, ale to je nejzazší termín.
miroslav.chylek
četař
četař
Příspěvky: 65
Registrován: 31/8/2006, 20:01
Bydliště: ostrava
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od miroslav.chylek »

dobrý den , pokud by moderátoři nám to posvětili uvítal bych rubriku - oistravská oprerace - finále boje a osvobození ostravska, se zaměřením na osvobození ostravy , zejména účast 1čs tb , boje na opevněních , alej orel františek , bitva o štítinu a hlavně místní obyvatelsvo , zjistil jsrem mnoho mýtu a fikcí pokud byste to otevřeli bude to maso , máme tu pozvané svědky a bývalé příslušníky 1čs tb a další... těší, se mch
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

miroslav.chylek píše:dobrý den , pokud by moderátoři nám to posvětili uvítal bych rubriku - oistravská oprerace - finále boje a osvobození ostravska, se zaměřením na osvobození ostravy , zejména účast 1čs tb , boje na opevněních , alej orel františek , bitva o štítinu a hlavně místní obyvatelsvo , zjistil jsrem mnoho mýtu a fikcí pokud byste to otevřeli bude to maso , máme tu pozvané svědky a bývalé příslušníky 1čs tb a další... těší, se mch
Stačí vložit článek do sekce VÝCHODNÍ FRONTA nebo STÁTY A JEJICH ARMÁDY 1918-1945 » ČESKOSLOVENSKO. Pokud toho bude víc tak se udělá nová sekce.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
kosik
Příspěvky: 2
Registrován: 21/11/2007, 21:00
Bydliště: České Budějovice

Příspěvek od kosik »

Víte někdo jak byla vyzbrojená Freikorps? Kolik měla mužů? (V ČSR bylo asi 3,5 mil Němců a to právě v oblastech, kde bylo opevnění. Při mobilizaci se k odvodu nedosavilo zhruba 80 000 mužů) Jestli by v případě útoku wehrmachtu vedla spíš partizánskou válku proti čskoslovenské armádě a hlavně proti civilnímu českému obyvatelstvu, nebo by byly začleněny do wehrmachtu?
Pokud máte někdo nějaké informace o tomto tématu, tak bych je uvítal.
Myslím si, že by se chovali jako UCK v Kosovu a Hitler by se snažil přesvědčit světové společenství o genocídě německého obyvatelstva v oblasti Sudet. To by mohlo vést k tomu, že by se ostatní státy obrátili proti nám a ČR by stejně asi přišla o Sudety, tak jako Srbsko asi příjde o Kosovo.
Myslím, že v srpnu 38 byla ČR z genocidy obviněna a do Sudet přijela nějaká komise která měla stav věci posoudit a na zákadě závěrů této zpráy pak Anglie a Francie podepsala níchovskou dohodu.
Odpovědět

Zpět na „ČESKOSLOVENSKO“