Možnosti obrany Československa v září 1938

Moderátor: Zemakt

Odpovědět
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

sa58 píše: 1)No to je teda blbost, to chceš bránit hranice proti pašerákům? Podle tebe asi nepřátelská obrněná technika může projíždět přes hranice či frontu kde se jí zachce? .....

Jinak něco málo k počtu 3,7cm KPÚV v naší armádě. 2)V září 1938 mohla armáda použít více jak 1100 3,7cm KPÚV, plný stav 1740 ks měl být dosažen v roce 1942. Pro 3,7cm KPÚV bylo k dispozici v roce 1938 664 050 dělostřeleckých ran.
zdroj: J. Janoušek - Československé dělostřelectvo 1918-1939
1)Ne, to je prosté běžné rozpočítání vojenské techniky na délku bráněného prostoru. To že například na Opavsku byla velka hustota protitankových zbraní, a na Hodonínsku takřka nulová, je věc druhá, která byla dána nedostatkem protitankových zbraní, které nestačili pokrýt ani poptávku mobilních útvarů, natož opevněných prostorů.
2)Do konce září bylo předáno armádě...tedy více než pravděpodobné že část ještě nebyla přidělena bojovým útvarům. Ale to je detail, jestli jich bylo přes tisíc nebo přes 1100.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Pánové,
mohli by jsi taky ocenit i z vašeho úhlu pohledu nekompletní zprávu a ne psát, jako že vás to zásadně nabotnalo, že to nemá patřičnou hodnotu atd:-))) Od toho tu snad jsme, aby jsme o všem diskutovali a ne hodnotili, jestli zpráva je pro každého přínosem nebo ne. Pokud juknete do historie, tak původní téma se rozebíralo v tehdejších korunách. Ale jsem moc rád, že se někdo našel, kdo si dal tu práci s převodem na současný kurz. Smekám...
Takže by možná byl zajímavý i přepočet na pohraniční opevnění atd. Třeba kolik by dnes stál řopík atd.
Díky
M.
ObrázekObrázekObrázek
Marca
Příspěvky: 1
Registrován: 27/4/2008, 15:17

Blitzkrieg v Československu 1938

Příspěvek od Marca »

Kvalita armády není jenom součtem jednotlivých zbraní..
Otázka obrany ČR 1938 je zpravidla nazírána perspektivou tehdejší vojenské doktríny Československa potažmo doktríny Francie, která spočívala v očekávání opakování opotřebovávacích zákopových bojů 1. sv války. Pro takovou válku byla naše opevnění skvěle připravena.

Obávám se ovšem, že německý útok na ČSR by byl veden metodami blitzkriegu za použití do té doby nebývale kvalitní součinnosti německých pozemních vojsk a letectva.. S důrazem na dosažení převahy na klíčovém místě, nasazením pancéřových jednotek do proraženého klínu obrany a použitím letectva jako „přesného vzdušného dělostřelectva“.. V tomto ohledu se na počátků 2.sv války nemohl Německé armádě nikdo rovnat a tak mohly německé jednotky v prvních letech války bleskurychle porážet mnohem silnější protivníky. Pancéřový německý útočný klín se při postupu vyhýbal ohniskům obrany a obcházel je, tyto jednotky se tak dostávaly do situace obklíčení v „kotlích“, kde je dobývaly a zajímaly konvenčnější části Německé armády..

Pevnostní lilie které byly vybudovány ve Francii, SSSR, Polsku, ale i v jiných zemích neměly pro průběh války, předpokládanou důležitost a to ani při vedení obranných bojů, vždy rozhodovalo včasné nasazení dostatečných tankových, pěších i leteckých sil, a kvalita součinnosti všech těchto složek armády.

V tisku jsem pak nalezl tento stručný popis Zeleného plánu:

Finální verze plánu Zelený předpokládala nasazení pěti armád o celkové síle 39 divizí. Hlavní úder měly vést souběžně 10. armáda generála Waltera von Reichenaua (ze západu směrem na Plzeň a Prahu) a 12. armáda generála Wilhelma von Leeba (z jihozápadu přes České Budějovice dvěma směry na Tábor a Jihlavu). První fázi útoku doplňovala ještě 2. armáda vedená generálem Gerdem von Rundstedtem, jejímž úkolem bylo prolomit československé opevnění na severní Morave. V další fázi měly útok podpořit také 8. armáda v severozápadních Čechách a 14. armáda na jižní Moravě.

Takže pokud to chápu, nejprve klamný útok na nedostavěná těžká opevnění na Bruntálsku s hrozbou strategického rozdělení území ČR. Za účelem odlákání Československých záloh na severní Moravu, které to zálohy mohly být při přesunu účinně napadeny letectvem, jak se to později stalo kolonám ve Francii či SSSR.

Pak přesně ve stylu blitzkriegu soustředěný pozemní a letecký útok na na úzká klíčová místa Československé pevnostní obrany s následným rychlým postupem do vnitrozemí, za situace kdy Československá armáda leží roztažena podél celé hranice a není schopna čelit drtivému německému postupu na vybraných směrech.
Což by zajisté vedlo k rychlému zhroucení Československa.

Toto co jsem zde napsal co by jednu z možných hypotéz, jsou samozřejmě pouhé dohady. Jsou ale podloženy událostmi, které se staly později během dalších německých útoků při expanzi na západ a později na východ.
Naše země by v roce 1938 nezažila pomalou zákopovou válku, které se bála a kterou očekávala, ale německý Blitzkrieg!
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Ano, souhlasím s tebou , že tak nějak by to asi probíhalo. Nezpochybňuju výsledek střetnutí. Ale mám poněkud rozdílný názor na technickou úroveň. To co němci úspěšně aplikovali v Polsku, bylo přeci jenom vedeno proti soupeří, jehož armáda nebyla na takové technické úrovni jako naše a jejichž hrstka opevnění se nemohla rovnat našemu. Samozřejmě, že by němci prošli přes opevnění, skulinka se vždy najde, ale než by se tak stalo, poskytli by čas k mobilizaci. Což byl problém Polska v počátcích bojů. Vždyt 1.září mohli postavit jen 600tis vojáků a dál rychle mobilizovali. Což v době, když už na všech frontách prchali, jen zvětšilo zmatky a logistické problémy. Navíc v době plánovaného uskutečnění útoku na ČSR (jaro 1939), by situace našeho opevnění i vybavenosti vojenskou technikou a tanky, byla přeci jenom jiná. Už jsem to někde vypisoval, že třeba co se tanků týče, tak v porovnání se zářím 1938, by jsme v době jara 1939, měli k dispozici téměř o 100% více tanků!!! To už je síla, která dokáže něco udělat. Ano....máš pravdu v té taktické převaze, ale naše armáda s počty na kterých na jaře mohla být a při velikosti českého bojiště, mohla bojové prostředky nasazovat v dost husté míře. Na co by se taky nemělo zapomínat, je německé zásobování. Měli vůbec na to, aby s náma válčili několik týdnů či měsíců? Já říkám, ano prohráli by jsme, ale Německo by za to tvrdě zaplatilo a je otázkou, jak by se na takové pyrrhovo vítězství tvářili v Německu. Možná by Hitler byl sesazen...atd....
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Kvalita, kvalita techniky, je to věc nepochybně důležitá, ale nikoli v první řadě. Kvalita techniky se dá vždycky přebít kvantitou, nebo lepším využitím techniky, včemž byly němci mistři, když poráželi na hlavu stejně početné nebo mnohem silnější nepřátelské tanky, které kvalitně německé překonávali, viz. Francie nebo SSSR. Ohledně té hustoty ČSR jednotek, byť měla opevnění v různé míře silná na všech důležitých směrech, celková délka roztaženosti ČSR armády při hranicích s Německem, byla větší než francouzské armády od švýcarských hranic ke kanálu La Manche. A denní přesun by byl zcela jednoznačně na území Čech a Moravy vyloučen, což by nepochybně mělo velký vliv na mobilitu ČSR armády, která by nebyla schopná přisunovat posily na ohrožené úseky. Asi se schodneme že rozhodující by byl první průlom ČSR obrany, je otázkou za jakých ztrát a času by byl vytvořen, ale těžko lze pochybovat při velikosti území ČSR, že by se následné akce protáhli o víc jak 14 dnů.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Pánové, jakými tanky že to útočili Němci na Poláky?
Kde že vzali takové množství děl?

Nemůžete srovnávat útok na Polsko s hypotetickým útokem na ČSR. Německo získalo z ČSR v podstatě celou svoji výzbroj co tehdy v roce 1938 mělo, takže zdvojnásobilo počty zbraní - v některých, např. dělostřelectvo, nemělo proti ČSR odpovídající ekvivalent.
Takže pokud to chápu, nejprve klamný útok na nedostavěná těžká opevnění na Bruntálsku s hrozbou strategického rozdělení území ČR. Za účelem odlákání Československých záloh na severní Moravu, které to zálohy mohly být při přesunu účinně napadeny letectvem, jak se to později stalo kolonám ve Francii či SSSR.
Ten klamný útok bych doopravdy rád viděl v reáliích roku 1938/39...
Území ČSR není tak velké, aby bylo nutné tvořit dlouhé kolony. Strategické rozmístění záloh předpokládalo krátké trasy do výchozích prostorů. Kromě toho, pro útok na kolony je nutné předpokládat mnohem větší palebnou sílu než dva kulomety 7,62 mm (kanony na tehdejších verzích BF 109 ještě nebyly nebo byly pouze v nově připravovaných verzích).
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Souhlasím...celkově jsme naším průmyslem Německu moc pomohli a to v průběhu celé války. Vždyt původní čs. tanky ve Francii a v Rusku tvořili cca 1/5 všech, co němci měli. Když si vezmu, že za celou válku vyrobili celkem cca 50.000 tanků a stihačů tanků...z toho 6.500 ks v Protektorátu...to mluví samo za sebe.
Jak už jsem někde psal, Hitler hrál velké divadlo a v případě Mnichova se mu to podařilo.
Těch 14 dní vidím jako velice skeptické. Plán přeci byl odrazit první útoky na pevnostech, mobilizovat a pak couvat přes Moravu na Slovensko. A kdo zná mapu ČSR, tak vidí jaké hornaté hranice byli na pomezí Moravy a Slovenska. Žádnej Ardénský les, ale hory 800 až 1000mnm. Jedinou šancí bylo odříznout nám ústup, ale to zaprvé na severní Moravě chránili hory a těžká opevnění (alespoň někde) a pak sít lehkého opevnění. A na jihu Moravy to byla sít lehkých opevnění místy až ve třech sledech...navíc velká sit vodních toků..atd. Tam se počítalo i zaplavit velká území. Němci si dobře chráněných hranic byli vědomi. Navíc měli problém se slabou infrastruktůrou ze strany Rakouska, takže nakonec změnili plán. Tedy hlavně Áda Hitlerů rozhodl vést hlavní útok na Plzeň. Můj odhad je tedy, že by našemu ústupu na další línii obrany na Slovensko, nedokázali zabránit. Ano, měli leteckou převahu, ale v noci by nám asi těžko uškodili a ne každej den je vhodnej k letu. To nebyli současná letadla, kdy je jedno, jaké panuje venku počasí.
Takže by jsme se bránili asi 2-3 měsíce, než by jsme vykrváceli. S námi by ale vykrvácelo i Německo, které nebylo na tak dlouhou válku připraveno ani na podzim 1938 ani na jaře 1939.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

A zase tanky, granáty a kanóny;). Neřekl bych že BF-109 měla vůbec někdy zásadní vliv na útoky proti komunikačním uzlům, či přímo proti přesunovaným jednotkám. Jinak třeba nejrozšířenější BF roku 1941, vybavené dvěma kulomety a jedním 15mm kanónem, nebylo nijak zásadní pokrok od výzbroje z roku 1938.
Když budeme vycházet že ČSR armáda zcela nesporně i při "rychlých" jednotkách, vycházela z francouzského vzoru jako téměř ve všem ostatním, nelze brát úlohu ČSR tanků jinak než podpůrnou. A co se týká dělostřelectva jako téměř všeho ostatního, by byla jeho úlohá závislá na jeho mobilnosti a přesun by byl při totální nadvládě Lw velice náročný.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Ještě jedna poznámka k tomu opevnění. Pracuju na náchodsku a kolega, který tu od malička vyrůstal ty pevnosti zná dobře. Němci na Dobrošově týden odstřelovali N-S 72 Můstek (1943), než se jim podařilo docílit průstřelu. A ještě ke všemu to bylo střely Rochling 21cm Ro.Gr. 44 Be, které v době krize měli k bojovému použití ještě hooodně daleko.
Prý to probíhalo tak, že němci ráno vyhnali z domů domorodce, celý den pak probíhaly střelby (na přímo) a pak večer se obyvatelé zase mohli vrátit zpět. A to probíhalo celý týden, než prostřelili železobetón.

Takže to jen na okraj ukázka kvalit čs. opevnění.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Rosomak píše:Kromě toho, pro útok na kolony je nutné předpokládat mnohem větší palebnou sílu než dva kulomety 7,62 mm (kanony na tehdejších verzích BF 109 ještě nebyly nebo byly pouze v nově připravovaných verzích).
Bf 109 C, které do výzbroje byly zařazovány od počátku roku 1938 (a tedy koncem roku 1938 byly přítomny ve vysokých počtech), byly vyzbrojené čtveřicí kulometů MG17. Bf 109 D na tom byly stejně. U některých subverzí se experimentovalo s 20 mm kanony. Ty se staly standardem až u Bf 109 E-3.
Obrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Kdy byly Bf 109 E-3 k dispozici? Mohli zasáhnout na podzim nebo spíše na jaře 1939 proti ČSR? Pokud ano, tak v jakém počtu?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

E-3 až na přelomu 1939 a 1940. Poslední (ještě) nekanonové Bf 109 E-1 dosluhovaly až v Bitvě o Británii.
Obrázek
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

kacermiroslav píše:Ještě jedna poznámka k tomu opevnění. Pracuju na náchodsku a kolega, který tu od malička vyrůstal ty pevnosti zná dobře. Němci na Dobrošově týden odstřelovali N-S 72 Můstek (1943), než se jim podařilo docílit průstřelu. A ještě ke všemu to bylo střely Rochling 21cm Ro.Gr. 44 Be, které v době krize měli k bojovému použití ještě hooodně daleko.
Prý to probíhalo tak, že němci ráno vyhnali z domů domorodce, celý den pak probíhaly střelby (na přímo) a pak večer se obyvatelé zase mohli vrátit zpět. A to probíhalo celý týden, než prostřelili železobetón.

Takže to jen na okraj ukázka kvalit čs. opevnění.
Průstřelu docílit se jim nepodařilo!
Teprve až vytrhli střílnu, tak se trefili dovnitř kde prorazili vnitřní betonovou stěnu.

V Belgii střely Röchling prostřelily 3,5 metru tamějšího betonu z podstatě větší ostřelovací vzdálenosti než 200 metrů přímé palby. Do roku 1993 se ani nevědělo, o testování jaké munice šlo - zjistil to KVH - Brno při návštěvě pevností v Belgii.
Zdroj
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Ano....v Belgii dokázali prorazit 3,5m betonu, ale tyto střely vystřelovali nepřímo až do stratosféry a ty pak padali na pevnost kolmo z vrchu. Střela tak dosáhla velké rychlosti a dokázala prorazit i takovou hmotu. Problémem ale zůstával velký rozptyl.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

No, střely byly vystřelovány ze vzdálenosti 7 km, dosáhly výšky max 10 km, tj. horní stupnicí úhlů.
Takže s tou stratosférou opatrně, ta je až od 11 km do 50 km.

Jelikož neznám přesně váhu jednotlivých střel (odhaduji na cca 20 kg) tak prostým porovnáním potenciální a kinetické energie docházím k názoru, že při střelbě ze vzdálenosti 100 m - při zkouškách na srubu K-S 11 "Na svahu" tvrze Hůrka dokonce 66,6 m(!!!) je kinetická energie o třetinu vyšší, tj. cca 3 GJ oproti 2 GJ potenciální (dopadové) energie. Československý železobeton vydržel, při nejbližší střelbě činila hloubka vniku 330 cm z 350 cm obnažené čelní stěny (odstraněná kamenná rovnanina), při vzdálenosti 100 m činila hloubka vniku 134 cm.

Prostě si představ, že kdyby jsi chtěl prorazit čelní stěnu srubu, potřebuješ minimálně 800 kg TNT soustředit do 15 cm plochy.

Samozřejmě, ještě je zde nějaká potencionální rychlost, ale ta je při střelbě vysokými úhly nízká, takže jsem ji zanedbal. Kdo si chce pohrát s balistickými křivkami a výpočty, má možnost.

Pro pořádek je třeba uvést, že v Belgii byly také použity střely 31 cm, tj. těžší střely, tj. když přidáme 11 kg získáme srovnatelný účinek jako 21 cm při zkouškách na našem opevnění.

Ještě ke střelám Röchling. Jelikož to byla tajná zbraň, jejíž schvalování podléhalo Hitlerovi, tak se do výzbroje a bojů nedostala a to z prostého důvodu, že vývoj byl ukončen tehdy, kdy výstavbu opevnění provádělo již pouze Německo a byla zde oprávněná obava, že nepřítel získá a okopíruje tyto střely, které může pak použít proti německému opevnění, např. na Atlantickém valu nebo při bombardování atp.

Jinak kdo by se na střely Röchling zabořené hluboko v železobetonu jel podívat, tak má smůlu, protože v roce 2006 na K-S 11 tam ještě byly (šest kusů) ale už je nějaký zloděj historie vytrhal a odnesl.
Uživatelský avatar
Ramon
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 432
Registrován: 18/9/2007, 17:30
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Blitzkrieg v Československu 1938

Příspěvek od Ramon »

Marca píše: Takže pokud to chápu, nejprve klamný útok na nedostavěná těžká opevnění na Bruntálsku s hrozbou strategického rozdělení území ČR. Za účelem odlákání Československých záloh na severní Moravu, které to zálohy mohly být při přesunu účinně napadeny letectvem, jak se to později stalo kolonám ve Francii či SSSR.
Osobně si myslím, že útok 2.armády ve směru Bruntál-Olomouc by byl možná mnohem nebezpečnějsí než útok 10. a 12. armády. Přece jenom průlom v Čechách by ještě neznamenal zhroucení fronty. Bylo tu 2. obrané postavení na Vltavě a pražská čára.
To při průlomu u Bruntálu by jediná blízká záloha byla oslabená 8. divize. Navíc v lesích na jih od Bruntálu operovaly silné bandy povstalců, které přes značné úsilí nedokázala armáda zpacifikovat.
Na netu jsem našel, že německá druhá armáda měla k dispozici celkem 3 bitevní skupiny (Hs-123 a staré He-45) a 1 skupinu střemhlavých bombardérů (Ju-87A). To je docela slušná letecká podpora, vzhledem k tomu, že naše 2. armáda měla jen 3 letky B-534.
Uživatelský avatar
mmmichalll
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 118
Registrován: 7/3/2008, 18:09

Příspěvek od mmmichalll »

Tak tady pořád spekulujete, jestli by se čsr mohla bránit, jak bylo připraveno opevnění a kam by směřoval útok, jak dlouho by se naši vydrželi bránit. Začínám si stále víc pohrávat s myšlenkou jestli čsr radši neměla sama vést preventivní úder v jednom strategickém směru, nejlíp přes severní Čechy po Labi a dál na Odru, tím získat Slezsko a prolomit tak německé kleště v jednom směru.
Možná že je to blblost ale....
Ministerstvo školství varuje: Čtení škodí hlouposti
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

Možná že je to blblost ale....
Zajímavej nápad a možná by i fungoval.
Ale preventivní úder měl přijít dřív, buď při obsazení Rakouska nebo při jiných Hitlerových hurá akcích...A byl by svatej klid...
Teda aspoň do doby, než by životní prostor začal hledat Stalin...
To ale už můžeme rovnou začít spekulovat, co by se dělo v případě, že by se díky lepším zpravodajským informacím ( nebo štěstí ) povedl asi první atentát na Hitlera placený ČSR... :!:
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Blbost to není, např. v rámci Malé dohody se počítalo s útokem na Budapešť.
V podstatě každý rozumný generální štáb má připraveny dvě varianty každého konfliktu. Útočnou a obranou.
Útočná má tu nevýhodu, že jste označen jako agresor a musíte danou válku vyhrát. Kromě toho, musíte mít představu o protivníkovi a jeho záměrech, nebo skončíte jako Hitler v SSSR.
To naše velení nemělo, A54 byl příliš nespolehlivý dvojitý agent. Proto se ve všech veřejných úvahách (mimo zřejmé důvody mediální) drželo varianty obranné strategie, až si nyní všichni myslí, že ČSR vůbec nepředpokládalo zaútočit a že by naše armáda byla jen zalezlá v pevnostech.
Je to tak hluboce zakořeněný názor, že nikdo nebere do úvahy skutečnost, že pokud by nám přišla na pomoc Francie a Británie, nemohla by naše vojska na ně čekat zalezlá v pevnostech...
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Rosomak píše: Je to tak hluboce zakořeněný názor, že nikdo nebere do úvahy skutečnost, že pokud by nám přišla na pomoc Francie a Británie, nemohla by naše vojska na ně čekat zalezlá v pevnostech...
Přitom co dneska víme, by sme se v těch pevnostech načekali než by se Fr a VB zmohlo na nějakou akci :wink: .
Odpovědět

Zpět na „ČESKOSLOVENSKO“