2) V tom případě platí to samé jako k bodu 1.Pátrač píše:Cassius – jsem opět zde a snad ve formě. Takže jsem se podíval na Tvé připomínky a podrobil je kritice
K bodu 1 - Dodám a rád, ale chvilku počkej. Abych dokola a dokola nevypisoval zdroje tak je vypíšu jakmile nás to přestane bavit nebo nám mirakačerů neprovětrá játra za to, že jsem mu zkazili dobré úmysly a úplně zbortili téma.
K bodu 2. - Hele kolego, mám obavu že si nějak nerozumíme. Buď já píšu pitomosti, nebo ty moje slova vykládáš jinak. Pokud já píšu o „rakušácích“ nebo po Klofáčovsku o „austrijácích“ není to přece totéž jako když ty píšeš o Rakušanech. Rakušané byli po rozpadu říše občané či obyvatelé nového státu. Nevidím důvod, proč by Masaryk měl nevražit na obyvatele jiné země, zvláště když tím, že pomáhal monarchii destruovat, této nové zemi pomohl na svět.
Termín „rakušáci“ je ve své podstatě termín, kterým se označovali lidé jakýmkoliv způsobem spojeni se zaniklou říší - důstojníci, příslušníci policie a to zejména tajné na kterou lidé z odboje nevražili nejvíce, ale i vysoce postavení zaměstnanci pošt, železnic a úřadů. Nejen proto, že často měli tendenci zachovat loajalitu svým kolegů a zaniklé říši a na nové lidi a chování se dívali s nedůvěrou. Dopředu se předpokládalo, že „rakušáci“„ jsou nové zemi nepřátelští a navíc jejich výhozem byla možno jejich místa a tím i postavení, pláty a prestiž dát exponentům nového státu.
Tedy legionářům, příbuzným nové elity, kamarádům a spolubojovníkům z disentu – potřebných je vždy dosti. Koneckonců tak jak je to u nás ale i jinde běžné.
Je zajímavé, že u civilní správy se jim dařilo poměrně dobře. Jejich nepřítomnost v armádě naopak byla pro armádu krajně škodlivá. Na druhou stranu musím uznat, že díky tomu, že naší armádě veleli napřed Italové a později Francouzi, kteří a to zvláště ti první velice těžko nesli, že musí velet vojákům, kteří je poráželi jak v obraně tak při útoku a dávali jim řádné bití, prostě udělali všechno proto, aby s těchto lidí zbavili.
Takže Cassiusi – Rakušané nejsou totéž co „rakušáci“
K dalšímu.
Pokud se Masaryk dal cestou odboje, udělal to z vlastní vůle. Pokud byl ženatý tak vše co stalo jeho rodině je jeho odpovědnost. Politické policie dodnes na celém světě berou rodinné příslušníky jako rukojmí a nikdo se tomu až tak moc nediví. Jeho ale perzekuovala policie – na co nenávist k armádě a důstojníkům.
Děkuji Ti, že jsi sám potvrdil, že Masaryk odmítal cokoliv mít s monarchií. Jeho odmítání jednat s Habsburky jako se zrádci Němců - zde se až tak neorientuji – a toto použít jako argument pro tlak na Němce – lepší důkaz bych těžko hledal. Pro Masaryka slovo Habsburk personifikovalo monarchii což je pro monarchistické systémy běžné. Jen mi není jasné, jak mohli Habsburkové dvakrát zradit Němce. 2a)Právě to, že monarchie setrvala až do konce v jejich spojenectví jí nakonec zlomilo vaz.
O generálu Králíčkovi a generálu Podhájském jsem zde sepsal rozsáhlou práci. Mohla by být i lepší ale i tak je dobrá. Králíčka do nové armády vůbec nevzali – přitom jako velitel sboru trvale přesvědčoval o svých kvalitách. Generál Podhájský byl zařazen do nové armády, ale čelil opakovaným útokům a podrazům. Ale na našem území žil a zemřel ještě jeden vysoký rakousko –uherský důstojník.
2b)Byl to polní maršál Eduard Böhm-Ermoli. Celou válku velel 2. armádě. Jeden čas dokonce velel skupině armád kde byla i 1. armáda německého spojence. Byl hodnocen jako spolehlivý , vysoce erudovaný stratég i taktik. Nesl na svých ramenech většinu tíhy boje s ruskými armádami.
Když by toto bylo málo, tak můžu uvést, že když u Zborova české legie udeřily na 35. plzeňský a 75. jindřichohradecký pluk od 19. rakousko – uherské pěší divize. Jde o slavný zborovský boj, ikonu našeho legionářského mýtu. Stalo se dne 2. července1917. Na základě překvapivého úspěchu legionářů bylo proti oběma plukům zahájeno řízení pro podezření ze srozumění se z nepřítelem. Po seznámení se s podmínkami tento generál řízení ukončil jako bezpředmětné.
Toto jeho rozhodnutí zabránilo podobným věcem jako museli podstoupit „pražské děti“ i o nich jsem zde psal.
Tento muž žil před válkou v Opavě se svou rodinou. Na základě územní příslušnosti byl tedy určen jako občan nového Československa. Hned po válce nabídl své služby nové armádě a novému státu. Byl okamžitě penzionován. Byl činný ve veteránských spolcích a byl považován za neformálního představitel desítek tisíc rakousko-uherských vojáků, veteránů Velké války na našem území. Mezi těmito veterány, které legionáři odmítli akceptovat jako sesterský zájmový spolek požíval velký respekt a nepředstíranou úctu. Našemu panu prezidentovi nestál ani za pár vět. Nechal ho přes ohlášenou audienci čekat jak nějakého šmejda, náhle měl málo času a tohoto skvělého muže odbyl rychlým podáním ruky mezi dveřmi a více se něj nezajímal. I takto náš pan prezident vylepšoval národnostní situaci v zemi. V Opavské společnosti to vyvolalo hodně trpkosti.
A další citace: Cassiusi – takže je lepší aby byli podřízeny 3 miliony Němců? Proč se neuvažovalo tak, že k našim 10 milionům musíme korektním a četným jednáním připojit tyto tři miliony tak, aby měli pocit, že jsou zde také doma? Proč by potom mělo 50 milionů Němců v Rakousku a Německu připustit pořízení svých lidí – Němců v našem pohraničí naší exekutivě? Nebyl už zde položen zárodek budoucího problému v Sudetech?
Klást vznik války pouze na Němce a dokonce naše Němce je zlomyslný šleh ale spíše neznalost a ignorance. Naši Němci byli občané monarchie a tedy museli respektovat rozhodnutí své vlády a císaře. Jak tedy mohli zavinit válku? O jaké protislovanské politice je řeč? Německo bojovalo v celé Evropě, v Africe a na blízkém Východě. Proti desítkám národů - co s tím mají více společného naši Němci než to co Češi, Slováci, Chorvati, Uhři, Poláci a další slovanské národy, které bojovaly v rakousko-uherské armádě? je to jakési divné.
Pořádek? Uznej sám, že ta věta je k smíchu nejen tehdy.
3. K tomuto bodu mohu říci jen jedno. To nebyla profesionální nedůvěra. Ti přeběhlíci- legionáři věděli, že toho moc neznají a že jsou ve své podstatě k ničemu, pokud jde o velení od pluku nahoru. Oni nevěřili, že by to nebylo vidět a měli strach, že by najednou mohli být postradatelní – a to vedlo k tomu, že byly proti „rakušákům“ vedeny nekonečné Štvavé a vyštvávací kampaně. A nakonec úspěšně.
4. Zbytečná jízlivost.
5. Jakou „revoluci“ máš na mysli? Žádná zde nebyla. Jen vyřizování si účtů a výměna schopných ale podezřelých za sice neschopné ale důvěryhodné. To není revoluce ale prostě ... no vyřizování účtů a zabírání dobrých míst.
6. U Beneše ani Masaryka nemůžeš sledovat, že by měli snahu nějak potlačit či ignorovat český nebo slovenský národ. Jelikož tvrdili, že existuje pouze československý národ, jak by mohli národy, které podle nich neexistují potlačovat či omezovat?
Od Slováků jsem v tomto duchu slyšel také ledacos ale to neřeším. Znám i takové co se mě snažili přesvědčit že jsme jim mi Češi Štéfánika zavraždili aby nemohl být prezidentem. To by jeden vyskočil oknem.
7. Beneš není autorem teorie čechoslovakismu a mluvit v jejím duchu začal mluvit až pro něj začala být důležitá. Nevím nic o tom, že bych kdekoliv uvedl, že je tuto teorii odpovědný, nebo že by se v tomto směru angažoval v 19. století.
8)Jinak si rád počkám na to, co časem najdeš k mým otázkám. Nerad bych aby upadly v zapomění.
Zdravím Tě a těším se na odpověď.
2a)V daných dnech na konci října mohl být rozpad R-U front a uzavření příměří v době, kdy ještě Německo bojovalo, k smluvním závazkům k Německu považováno za zradu. Zvláště, když kolaps R-U armády znamenal porážku a obklíčení Mackensena a jeho německých jednotek. Uvědom si, že v době napsání těch dopisů Německo ještě tvrdě bojovalo.
2b)Jak jsem uvedl, Masaryka generálové před 1.s.v. ani po ní nezajímali a tudíž ho těžko mohl zajímat penzionovaný generál Böhm-Ermoli. Máš snad z nějaké korespondence či úředních listů, že Masaryk se podílel na jeho penzionování a zajímal se o jeho osobu? Já ti to neberu, že mladá republika se dopustila spousta blbostí, jako každý nový stát a že ignorovala dobré důstojníky, ale tvé útoky a schazovat to na představitele státu, konkrétně na Masaryka, jest bezzubé. Kdyby byla pravda to o těch tvých "austrijácích", asi by mu těžko podal ruku, že. "Masaryk mu jako šmejdovi podal ruku, jaká to drzost."
4)Může být, ale jestli sis všimnul, já se tady s tebou nehádám, že ČSR poslala důstojníka XYZ do penze nespravedlivě, samozřejmě to tak mohlo být a bylo a existuje jistě velké množství lidí, kteří za to nesou větší či menší odpovědnost. Ale budu se ohražovat, proti nepodloženým útokům. Mě nestačí věta "za to můžou Masaryk a jeho lidé", kteří lidé a jakou úlohu v tom hrál Masaryk.
5)Dobře Bastillu jsme neměli, naprostá většina revolucí je o výměně státního zřízení, postu a potažmo politické ideologie. Jenom proto, že se tady nevraždili austrijáci a nelikvidovali menšiny, je přece škoda ignorovat název revoluce. Potažmo i mnohem poklidnější záležitosti let 1948 a 89 nesou název revoluce a zakládání ČSR si vyžádalo více obětí než třeba revoluce v roce 1848.
6)Tohle teda koukej podložit, protože je to dle mého naprostá hloupost. Rád bych viděl, kdy a kde řekl Masaryk, nebo Beneš, že český, nebo slovenský národ neexistuje.
7)"...jako teorie vznikl již v 19. století. Jeho předními hlasateli byli Masaryk, Beneš a Šrobár." Z čehož jsem chybně usoudil, již zmíněné.
8)K tvým otázkám platí co jsem řekl, doufám že nám všem osvětlíš více ony "zajatecké tábory" atd.
Až budeš mít chladnou hlavu, tak mi upřímně odpověz, je dostatečně revoluční činností zakládání nového státu, výměna státního zřízení a postů, i když k mnoha věcem došlo s vědomím "poražené" strany, jak to tak i u jiných revolucí (včetně francouzské) chodí?
Jenže při projednávání věcí před zákonem, tedy správními úřady a soudy, panovala rovnost. A Právě v téhle, pro Židy tolik citlivé otázce, nezačala ČSR nejlépe.
