Abdikace prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše
Napsal: 14/3/2012, 15:47
Pod nátlakem ze strany předsedů vládních koaličních stran a především na nátlak Berlína, se prezident Edvard Beneš rozhodl abdikovat na svůj úřad. Prezident napsal abdikační dopis a svůj úmysl abdikovat rovněž oznámil v rozhlasovém vystoupení. Předseda vlády generál Syrový zaslal dopis československým vyslanectvím, v němž vysvětloval motivy a souvislosti prezidentova kroku a připomněl, že šlo o požadavek Berlína.
Abdikace prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše
5. října 1938
Telegram předsedy vlády generála Syrového československým vyslanectvím v Evropě
President republiky dnes abdikoval. Učinil to v první řadě s ohledem na mezinárodní situaci, neboť je čím dál tím více patrno, že anglická a francouzská vláda nemají tolik vlivu na vládu německou, aby Německo po přijetí mnichovských rozhodnutí už přestalo s útoky a nechtělo využívat situace do všech důsledků. Zejména bylo stále zřejmější, že Berlín považuje za překážku osobu prezidentovu. Vlády francouzská a anglická se ve svých projevech ve sněmovnách zachovaly celkem chladně, což také oslabovalo prezidentovu posici. Vnitropoliticky byly důsledky Mnichova dotčeny i politické strany, což se do značné míry přeneslo i na presidentovu posici. Abdikace presidentova by mohla býti výstražným znamením západním mocnostem, které by nepochopením situace samy mohly uplatňoval vůči republice Československé Hitlerův program. Podařilo se jim to do té míry, že vrhly hospodářsky republiku Československou do područí Německa. Další vývoj je těžko předvídat, ale budeme se snažit vše, co se dá. Abdikace presidentova znamená však ústupek Německu, které by jistě stále rozvracelo a útočilo, kdyby tato oběť nebyla přinesena. Proto se prezident rozhodl ulehčit státu v tuto těžkou dobu. Tento výklad situace je pro vaši důvěrnou informaci.
Syrový
(Zdroj: Mnichov v dokumentech II – Praha 1958, str. 341)
Hitlerova instrukce k likvidaci zbytku Československa
21. října 1938, Berlín
Musí být možno kdykoli rozdrtit zbytek Československa, kdyby se jeho politika stávala Německu nepřátelskou. Přípravy, jež pro tento případ musí být brannou mocí učiněny, budou rozsahem podstatně menší, než tomu bylo v případě „Plán Grún“; musí však přesto zajistit stálou pohotovost ještě vyššího stupně, poněvadž bylo upuštěno od mobilizačních opatření dříve plánovaných. Organizace, složení a pohotovost jednotek předurčených pro tento úkol musí již v míru umožnit útok na Československo s překvapením tak, aby toto bylo předem zbaveno všech možností organizovaného odporu. Cíl akce je nutno vidět v bleskové okupaci Čech a Moravy a v izolaci Slovenska. Do příprav nutno zahrnout i opatření, jež by současně umožnila zabezpečovaní hranic na západě. Podrobné úkoly pozemní armády a letectva:
Armáda: Jednotky umístěné v blízkosti hranic Čech a Moravy jsou určeny, spolu s několika motorizovanými divizemi, pro útok s překvapením. Jejich přesný počet bude záviset na síle vojenských jednotek v Československu. Rychlý a rozhodný úspěch musí být zajištěn. Plány pro nástup a útok musí být vypracovány. Jednotky nezúčastněné přímo na akci budou v pohotovosti. Předvídané úkoly pro ně: zajištění hranic nebo přesun za útočící armádou.
Letectvo: Rychlý postup německé armády bude zajištěn včasným vyřaděním českého letectva. Proto je nutno připravit zásah letectva s překvapením z mírových základen. Zda pro daný účel bude třeba ještě větších leteckých sil, může být určeno teprve podle vývoje vojenské situace v Československu. Současně připravte soustředění zbývajících sil letectva proti Západu.
(Zdroj: A.Šnejdárek – Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích 1 – Praha 1968, str. 104)
Dodatek k Hitlerově instrukci ohledně likvidace zbytku Československa
17. prosince 1938, Berlín
Směrnice W.Keitla
K „likvidaci zbytku Československa“ nařídil vůdce ještě toto:
Případ zpracovat za předpokladu, že nelze očekávat žádný odpor hodný zmínky. I navenek musí být jasně patrno, že jde jen o pacifikační akci, a ne o válečný podnik. Proto smí být akce provedena jen s mírovými brannými silami bez mobilizačního zesílení. Potřebné pohotovosti použití, zvláště zajištění nejnutnějšího přísunu, musí být dosaženo vyrovnáním uvnitř svazů. Právě tak mají jednotky pozemní armády, určené pro nástup, všeobecně opustil své posádky teprve v noci, před překročením hranic nemají předem plánovitě nastupovat k hranici. Nutnou organizační dopravu je třeba omezit na nejmenší míru a pokud možno maskovat. Případně nutné překládání do jednotlivých jednotek – zvláště motorizovaných svazů – do cvičišť blízko hranic podléhá schválení vůdce. Letectvo nechť postupuje podle obdobných zásad. Z týchž důvodů předvídá se obstarávání moci výkonné vrchním velitelstvím pozemní branné moci jen v nově obsazeném území a jen na krátký čas.
(Zdroj: B.Čelakovský – So oder so – str. 218)
Abdikace prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše
5. října 1938
Telegram předsedy vlády generála Syrového československým vyslanectvím v Evropě
President republiky dnes abdikoval. Učinil to v první řadě s ohledem na mezinárodní situaci, neboť je čím dál tím více patrno, že anglická a francouzská vláda nemají tolik vlivu na vládu německou, aby Německo po přijetí mnichovských rozhodnutí už přestalo s útoky a nechtělo využívat situace do všech důsledků. Zejména bylo stále zřejmější, že Berlín považuje za překážku osobu prezidentovu. Vlády francouzská a anglická se ve svých projevech ve sněmovnách zachovaly celkem chladně, což také oslabovalo prezidentovu posici. Vnitropoliticky byly důsledky Mnichova dotčeny i politické strany, což se do značné míry přeneslo i na presidentovu posici. Abdikace presidentova by mohla býti výstražným znamením západním mocnostem, které by nepochopením situace samy mohly uplatňoval vůči republice Československé Hitlerův program. Podařilo se jim to do té míry, že vrhly hospodářsky republiku Československou do područí Německa. Další vývoj je těžko předvídat, ale budeme se snažit vše, co se dá. Abdikace presidentova znamená však ústupek Německu, které by jistě stále rozvracelo a útočilo, kdyby tato oběť nebyla přinesena. Proto se prezident rozhodl ulehčit státu v tuto těžkou dobu. Tento výklad situace je pro vaši důvěrnou informaci.
Syrový
(Zdroj: Mnichov v dokumentech II – Praha 1958, str. 341)
Hitlerova instrukce k likvidaci zbytku Československa
21. října 1938, Berlín
Musí být možno kdykoli rozdrtit zbytek Československa, kdyby se jeho politika stávala Německu nepřátelskou. Přípravy, jež pro tento případ musí být brannou mocí učiněny, budou rozsahem podstatně menší, než tomu bylo v případě „Plán Grún“; musí však přesto zajistit stálou pohotovost ještě vyššího stupně, poněvadž bylo upuštěno od mobilizačních opatření dříve plánovaných. Organizace, složení a pohotovost jednotek předurčených pro tento úkol musí již v míru umožnit útok na Československo s překvapením tak, aby toto bylo předem zbaveno všech možností organizovaného odporu. Cíl akce je nutno vidět v bleskové okupaci Čech a Moravy a v izolaci Slovenska. Do příprav nutno zahrnout i opatření, jež by současně umožnila zabezpečovaní hranic na západě. Podrobné úkoly pozemní armády a letectva:
Armáda: Jednotky umístěné v blízkosti hranic Čech a Moravy jsou určeny, spolu s několika motorizovanými divizemi, pro útok s překvapením. Jejich přesný počet bude záviset na síle vojenských jednotek v Československu. Rychlý a rozhodný úspěch musí být zajištěn. Plány pro nástup a útok musí být vypracovány. Jednotky nezúčastněné přímo na akci budou v pohotovosti. Předvídané úkoly pro ně: zajištění hranic nebo přesun za útočící armádou.
Letectvo: Rychlý postup německé armády bude zajištěn včasným vyřaděním českého letectva. Proto je nutno připravit zásah letectva s překvapením z mírových základen. Zda pro daný účel bude třeba ještě větších leteckých sil, může být určeno teprve podle vývoje vojenské situace v Československu. Současně připravte soustředění zbývajících sil letectva proti Západu.
(Zdroj: A.Šnejdárek – Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích 1 – Praha 1968, str. 104)
Dodatek k Hitlerově instrukci ohledně likvidace zbytku Československa
17. prosince 1938, Berlín
Směrnice W.Keitla
K „likvidaci zbytku Československa“ nařídil vůdce ještě toto:
Případ zpracovat za předpokladu, že nelze očekávat žádný odpor hodný zmínky. I navenek musí být jasně patrno, že jde jen o pacifikační akci, a ne o válečný podnik. Proto smí být akce provedena jen s mírovými brannými silami bez mobilizačního zesílení. Potřebné pohotovosti použití, zvláště zajištění nejnutnějšího přísunu, musí být dosaženo vyrovnáním uvnitř svazů. Právě tak mají jednotky pozemní armády, určené pro nástup, všeobecně opustil své posádky teprve v noci, před překročením hranic nemají předem plánovitě nastupovat k hranici. Nutnou organizační dopravu je třeba omezit na nejmenší míru a pokud možno maskovat. Případně nutné překládání do jednotlivých jednotek – zvláště motorizovaných svazů – do cvičišť blízko hranic podléhá schválení vůdce. Letectvo nechť postupuje podle obdobných zásad. Z týchž důvodů předvídá se obstarávání moci výkonné vrchním velitelstvím pozemní branné moci jen v nově obsazeném území a jen na krátký čas.
(Zdroj: B.Čelakovský – So oder so – str. 218)