Stránka 1 z 1

Nizozemské lehké opevnění

Napsal: 7/11/2012, 19:18
od Tuchačevskij
Nizozemské lehké objekty typu S
Nejrozšířenějším prvkem nizozemského opevnění byly objekty zvané S-kazemat. Označení „S“ znamená Stekelvarken-dikobraz. Tvořily základ snad všech obranných pásem. V tzv. O-lijn a Q-lijn na severovýchodní hranici. Bránily přístupy do severní části území před Groningenem, Assenem a Hoodgeveenem, Ijssellinie od Zwolle přes Deventer, Zutphen, Arnhem u Nijmegenu navazovala na Masslinii pokračující přes Venlo k Maastrichtu přehrazovala přístupy do centra země od východní hranice. Druhé pásmo tvořila Grebbelinie od Hilversumu přes Amersfoort, Veenendaal k Rýnu a zde navazovala linie Peel-Raam táhnoucí se přes Grave, Mill, Elsendorp Neerkant k Wertu. Můžeme se s nimi setkat i na přístupech k námořním základnám (např. Hoek van Holland) nebo jako součást uzávěrových uzlů tvořených kasematy RK (Riveerkazematten, což je něco na způsob našich těžkých objektů). Jako příklad lze uvést Fort Westervoort v oblasti Arnhemu. Nejednalo se o jediný typ LO, v liniích se vyskytovaly i typy B pro boční palbu (obdoba našeho typu D) nebo objekty G s pancéřovou kopulí.
Značení objektů mělo určitý systém... První písmeno „S“ znamená „Stekelvarken“. Označení může být ale také „SZW“- „Stekelvarken zware“, což značí objekt pro těžký kulomet (zware-těžký) Číslo v závorce určuje počet střílen, který mohl být 2, 3, 4, 5 nebo 7 . Další písmena u čísla pravděpodobně označují konfiguraci vchodu. Vyskytuje se obvykle „a“, ale i „k“. U objektů pro těžké kulomety další údaj v závorce udává typ palby: (fr)-frontale (čelní) nebo (fl)-flankerende (boční). Údaj (fl) je definován pro palbu jednou čelní střílnou a dvěma boční střílnami. Stavebně se objekty pro těžké a lehké kulomety lišily.
Objekt se dvěma střílnami S(2a) pro lehké kulomety se zřejmě podobal našemu LO vz. 36 typ B.
Typ S(3) je jednopatrový objekt lichoběžníkového půdorysu pro čelní palbu lehkými nebo těžkými kulomety. Silně připomíná náš LO vz.36C. Čelní stěna je silná 80cm a odpovídá odolnosti W12-15, tzn. proti granátům ráže 120mm a ojediněle 150mm.
Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Na hraně stropnice nebo i na stěnách byly zabetonovány ohnuté kusy armatury pro uchycení maskování. Vstup je tvořen zapuštěnou ocelovou deskou asi 130x130cm s čtvercovým otvorem asi o rozměrech 60x60cm, který uzavírala 2cm silná pancéřová dvířka . Vstup zjednodušovalo vodorovné madlo nad vchodem, pomocí kterého bylo možno se do objekt „vhoupnout“. Podle některých pramenů byla tato madla po stranách, ale na prozkoumaných objektech jsou umístěny právě nad vchodem.
ObrázekObrázek
Vstup se nalézá zhruba 1m nad podlahou objektu a proto jsou uvnitř pod ním 3 stupačky. Techniku dostávání se do objektu ale asi musely posádky nacvičit, protože jinak mohly končit s naraženým křížem :)
ObrázekObrázek
Obrázek
V týlové stěně jsou v polovině vzdálenosti mezi vchodem a rohem dvě vodorovně osazené roury o průměru asi 100mm. Vodorovná část prochází do stropu a pak se lomí o 90° dolů . Možná sloužily k ventilaci. Pravděpodobně ale nebyly u všech objektů.
Objekt pro lehké kulomety označovaný jako S(3a) má úhel odměru střílny 70° a celkový obstřel 190° . Pancéřová deska se střílnovým otvorem je silná 2cm a osazena je od líce stěny zhruba v 1/3 tloušťky stěny. Část nekrytá betonem je ohraničena rámečkem. Tvar ozubů v betonu byl zřejmě různý-ozub tvarovaný v betonu, ozub vyztužený kolejnicí nebo jen zkosení. Uvnitř se za deskou prostor rozšiřuje-spodní a boční plochy jsou zešikmeny. Ve středu rámečku je pro hlaveň zbraně obdélníkový otvor s rádiusy v rozích. Otvor je zvenku chráněn 2cm silnou sklopnou krycí deskou s mírně vejčitým otvorem uzavíratelným otočnou clonkou, kterou bylo možno uvnitř zajistit proti otočení zvenku.

ObrázekObrázek
ObrázekObrázek
Uvnitř je dole pod střílnovým otvorem vodorovně přivařená trojúhelníková deska s otvorem pro nasazení lafety zbraně. Způsob lafetace jsem neviděl, ale zřejmě se jednalo o podobný systém jako náš improvizovaný čep. Hlaveň zbraně prochází otvorem v pancéřové desce a mohla tedy být osazena až po odklopení krycí desky.Obrázek
Osádku zřejmě tvořili 3 vojáci s 1 jedním kulometem. Těchto objektů bylo postaveno 763.

Objekt pro těžké kulomety SZW (fr) měl poněkud jiný půdorys. Odměr střílny byl jen 40° a celkový obstřel 100° . Určen byl použití těžkých kulometů Schwarzlose M08 ráže 7,9mm. Pancéřová deska byla osazena zhruba v polovině tloušťky stěny. Směrem ven byl v betonu tvarován obdélníkový otvor s mírně zešikmenou spodní plochou bez ozubů. Uvnitř se prostor pro zbraň do boků a dole kónicky rozšiřoval. Ve spodní části byly na desce nějaké úchyty pro lafetu zbraně. Těchto objektů bylo postaveno pouze 48.
Pro palbu čelní a boční těžkými kulomety byly budovány objekty SZW (fl). Odměr střílny byl jen 25°. Existoval ve 24 exemplářích.
Typ S(4) byl postaven dle dostupných pramenů jen ve 2 kusech. Podle všeho se jedná o objekt obdélníkového půdorysu se 2 střílnami v delší čelní stěně a po 1 střílně ve stěnách bočních. Určen byl pro palbu lehkým kulometem.

Typy S(5a) a S(7a) jsou půdorysně shodné a liší se jen počtem střílen. Sedmistřílňový objekt pokrýval palbou terén v úhlu 310°. V zalomené týlové stěně jsou dva vstupy. Provedení vstupů a střílen odpovídá typu S(3a). Vnitřní prostor je rozdělen 3 polostěnami, takže výsledek působí dojmem labyrintu. Přes značný počet střílen uvádí Holland Denkscrift osádku pouze 3 mužů s jedním lehkým kulometem . Postaveno bylo v obou variantách 73 objektů .
Nizozemské opevnění asi nelze považovat za vrcholné fortifikační dílo. Přesto má také své místo v dějinách opevňování...
Stekelvarkens'(type S3) v překladu DIKOBRAZ-Dobové foto dvou objektů po bojích v květnu 1940
Obrázek
Zátaras na kterém došlo k vykolejení německého obrněného vlaku 10.května 1940
Obrázek
Obrázek
Nizozemští obránci, kteří padli v květnu 1940 při obraně opevnění...
Obrázek

Re: Sovětské předválečné opevnění

Napsal: 7/11/2012, 19:50
od Tuchačevskij
Je mi jasné, že to sem nepatří :D Poprosil bych zase o samostatné vlákno, které by se věnovalo pouze nizozemskému lehkému opevnění... :lol:

Re: Nizozemské lehké opevnění

Napsal: 7/11/2012, 20:16
od Lord
Hele, už zakládej rovnou nové téma v patřičných sekcích. Rozdělil jsem a dal kam to patří. Trochu upravil formátování a členění. Kdyby toho bylo více dal bych to i jako článek na portál.
Ale jo, je to dobré kulometné hnízdo ... lepší než nic. Taková klasika, která asi napadne hodně lidí, já bych to tak taky udělal, tři střílny. Je vidět, že objekty se stavěly i v páru, na druhé straně.

Re: Nizozemské lehké opevnění

Napsal: 7/11/2012, 20:42
od Tuchačevskij
To jsem původně také chtěl. Jen jsem nevěděl, kde se to přesně dělá. Zatím jsem zde psal jen příspěvky... Koukám, že si to upravil. Díky moc! :lol: Už to vypadá o poznání lépe...
K věci: Jako zodolněné kulometné hnízdo si také myslím, že to bohatě stačilo. Z těch obrázků je vidět, že objekty byly začleněny do sítě zákopů. Taková klasika ještě z dob 1. světové války :lol: Je jasné, že objekty se museli dost spoléhat na palebnou podporu vojáků umístěných právě v těch zákopech (vzájemné krytí neměli) a žádné jiné vlastní ochranné prvky objekt neměl. Dost mě upoutalo, jak se kladl veliký důraz na okamžité obsazení objektu za pomocí toho madla nad vchodem. Také když se podíváš, tak ta střílna je také docela chytře vymyšlená :lol: Když se chtělo střílet z kulometu, tak se celá otevřela a když jen z ruční zbraně, tak stačilo otevřít ten menší vejčitý otvor. To ze mi zdá docela praktické
Lord píše:Je vidět, že objekty se stavěly i v páru, na druhé straně.
To možná z toho důvodu, že se předpokládalo napadení sítě zákopů z obou stran...

Re: Nizozemské lehké opevnění

Napsal: 8/11/2012, 00:22
od kopapaka
Tuchačevskij: ba právě naopak - nestačilo. Ideální zodolněné kulometné hnízdo je Německý Tobruk, prostá vybetonovaná díra v zemi ( byly i líp provedené ). Značně zvýší ochranu, ale nikomu se nevyplatí přitáhnout kvůli tomu dělo. Skoro. Takováhle pevnůstka už je dost významným bodem obrany, aby se to dělo vyplatilo přitáhnout. A vzhledem k rozměrům, narušení čelní stěny střílnami atd. je za chvilku po pevnůstce. Stačí přímá palba a v mnoha případech i protitankový kanón. Když se ovšem spolehneš na boční palbu, tak je to najednou úplně jiné. Čelní stěnu máš jednolitou, může být krytá záhozem. Pevnůstku tak protivník může čelní přímou palbou zničit jen v případě, že nevadí enormní spotřeba munice a času. Dokonce i postřelování bočních stěn je problém. Pevnůstka je z bočního pohledu úzká, což už samo o sobě snižuje možnost zásahu. Navíc se zbraně s nižším dostřelem dostávají do palebných vějířů dalších pevnůstek v linii, případně na dostřel ze zákopů...

Ke střílně. Ona jen vypadá prakticky, mě přijde naprosto příšerná. Za cenu jen nepatrného zvětšení střelecké místnosti ( desítky centimetrů ) by šla celá zbraň schovat uvnitř. Tak je to u našich LO.vz.37, střílna má otvor asi jako ta vejčitá a přitom je do ní možné umístit těžký kulomet vz. 7/24 (vz. 24) Schwarzlose s obrovským vodním chladičem. LK.vz.26 sice čouhal ven, ale ten neměl větší rozměry než puška na obrázku. Navíc je střílnu možné skoro úplně uzavřít, kulomet se sice musí zaměřovat podle mapy, ale zas je nepatrná možnost vniknutí střely, střepin nebo plynu do bojové místnosti...

Re: Nizozemské lehké opevnění

Napsal: 8/11/2012, 23:08
od Tuchačevskij
Tak v tom máš samozřejmě kopapaka pravdu! :D Ber to tak. Už tady někdo psal, že Československé opevnění je vrchol. Spousta lidí proto opevnění ostatních států s ním porovnává. Já dělám samozřejmě to samé... V téhle pevnůstce Stekelvarkens'(type S3) bych hledal opravdu pouze to zodolněné kulometné hnízdo. Samozřejmě, že se nejedná o tak kvalitní pevnůstku, jakou byl náš vz.37. U něj se zcela určitě předpokládala větší výdrž a také delší setrvání v boji... Stekelvarkens'(type S3) nemá zalomenou vstupní chodbičku, vchodovou střílnu, granátový skluz a ani periskop k pozorování. Pokud se nepřítel dostal blízko Stekelvarkens' byl zcela určitě s osádkou ámen. Zde bych to bral tak, že se jedná o tak trochu jinou koncepci. U nizozemského opevnění bych ji viděl v tom, že objekty měli přečkat dělostřeleckou palbu-přípravu (zbraně ukryté uvnitř pevnůstky měli ochranu díky betonu).
Pak ho okamžitě měla obsadit osádka a vyčkávat na nepřátelský útok. Proto bylo nad vstupem umístěno to madlo, které usnadnovalo bleskové obsazení objektu. Přijde mi, že celkově se na rychlé obsazení kladl veliký důraz. Ten vejčitý otvor ve střílně měl podle mě sloužit k pozorování pohybu nepřítele a to do poslední chvíle. Když nepřítel vyrazil do útoku, sklopila se pancéřová deska, vystrčil se kulomet a ten mohl začít na nepřátelskou pěchotu pálit... Asi tak nějak bych to viděl. V boji proti tankům se pevnůstky museli samozřejmě spoléhat na polní dělostřelectvo. V tom, že by sbran mohla být více schována uvnitř máš pravdu. Stačilo by, aby byl objekt jen o kousek zvětšený a hned by byl problém vyřešen.
Podívej se a porovnej, jak podobnou pevnůstku pro čelní palbu vyřešili SOVĚTI 8-)
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=24&t=5494&start=20
Řekl bych, že jejich řešení je mnohem více povedenější 8-)

Re: Nizozemské lehké opevnění

Napsal: 10/11/2012, 01:05
od Lord
Ano, naši taky zpočátku stavěli třístřílnové objekty vzor 36, než se o něco později přešlo k boční palbě.

Obrázek

Více a případná diskuse však ve vláknu ZDE - Lehké opevnění. Jsou tam popsány i nedostatky, atd. Nemá smysl si znovu třepit ústa. Inovací u tulipánů je snad jen to madlo :lol: Na pěchotu OK, ale stačilo přitáhnout kanon a už to tak veselé nebylo.
A jak to řešili SOVĚTI ? Masou betonu, užšími, ale delšími střílnami, apod.

Re: Nizozemské lehké opevnění

Napsal: 10/11/2012, 13:50
od Tuchačevskij
Ok :-) Jdu se tam podívat...

Re: Nizozemské lehké opevnění

Napsal: 20/11/2012, 19:44
od Michal Kroužek
U nizozemského opevnění bych ji viděl v tom, že objekty měli přečkat dělostřeleckou palbu-přípravu (zbraně ukryté uvnitř pevnůstky měli ochranu díky betonu).
Pak ho okamžitě měla obsadit osádka a vyčkávat na nepřátelský útok. Proto bylo nad vstupem umístěno to madlo, které usnadnovalo bleskové obsazení objektu. Přijde mi, že celkově se na rychlé obsazení kladl veliký důraz.
Proč by vojáci čekali venku nekrytí, když mohli být uvnitř rovnou a přečkat tam dělostřeleckou palbu? :?: Podle tvé varianty by je likvidovala už než by se tam dostali.

Re: Nizozemské lehké opevnění

Napsal: 20/11/2012, 19:50
od Tuchačevskij
Později jsem nad tím ještě přemýšlel a to co tady píšeš mě samozřejmě také došlo... Jen se stále snažím přijít na kloub tomu madlu nad vchodem. Nevím, proč si nizozemci na tom madle tak zakládali? Jistě mělo mít nějaký účel

Re: Nizozemské lehké opevnění

Napsal: 20/11/2012, 20:00
od Montgomery
Není možné, že by ještě měli vybudovaný odolnější kryt pro vojáky, ze ktrého by se potom přesunuli? Napadá mě, že by mohl být zasypaný.

Re: Nizozemské lehké opevnění

Napsal: 20/11/2012, 20:14
od Tuchačevskij
I tohle mě samozřejmě napadlo! :lol: Z toho důvodu, že si nizozemci sami možná moc dobře uvědomovali malou odolnost objektu. Na druhou stranu, když by tomu tak opravdu bylo, tak bych někde alespon na malou zmínku o existenci takovéhoto krytu narazil... :idea:

Re: Nizozemské lehké opevnění

Napsal: 20/11/2012, 20:23
od Montgomery
Nevíš k čemu je ten objekt u vykolejeného vlaku?
To by mohlo být ono, nevidím, že by měl možnost nekam střílet.

Re: Nizozemské lehké opevnění

Napsal: 20/11/2012, 20:24
od kopapaka
Tuchačevskij píše:Později jsem nad tím ještě přemýšlel a to co tady píšeš mě samozřejmě také došlo... Jen se stále snažím přijít na kloub tomu madlu nad vchodem. Nevím, proč si nizozemci na tom madle tak zakládali? Jistě mělo mít nějaký účel
Tak jsem chvilku přemýšlel, co kolem toho madla tak řešíte...
To madlo tam je z jediného důvodu, vchod je totiž tak malý, že se přes něj voják musel skoro proplazit :) a s madlem to jde určitě líp. Nic jiného na tom není...

Obrázek

Střílny některých pevností měly větší rozměry...

Re: Nizozemské lehké opevnění

Napsal: 20/11/2012, 21:13
od Tuchačevskij
Montgomery píše:Nevíš k čemu je ten objekt u vykolejeného vlaku?
To by mohlo být ono, nevidím, že by měl možnost nekam střílet.

Podívej se na fotku pozorně!!! :raf: Je to klasický nizozemský lehký objekt typu S, který svou palbou postřeloval právě tu překážku. Překážku ze zaberaněných kolejnic, díky které ten vlak vykolejil... :raf: Postřeloval ji z toho důvodu, kdyby nepřátelská pěchota chtěla kolejnice vytahat, aby vlak mohl bez potíží dál projet... Myslím, že je to celkem jasné! :twisted:

Re: Nizozemské lehké opevnění

Napsal: 20/11/2012, 21:17
od Tuchačevskij
kopapaka píše:
Tuchačevskij píše:Později jsem nad tím ještě přemýšlel a to co tady píšeš mě samozřejmě také došlo... Jen se stále snažím přijít na kloub tomu madlu nad vchodem. Nevím, proč si nizozemci na tom madle tak zakládali? Jistě mělo mít nějaký účel
Tak jsem chvilku přemýšlel, co kolem toho madla tak řešíte...
To madlo tam je z jediného důvodu, vchod je totiž tak malý, že se přes něj voják musel skoro proplazit :) a s madlem to jde určitě líp. Nic jiného na tom není...


Asi máš pravdu :D Hledáme v tom madle stále něco víc... Něco, co tam není. Zůstaneme tedy na tom, že madlo pouze usnadnovalo vstup do objektu otvorem, který je opravdu dost malý :lol:


citaci opravil Skelet