Mers-el-Kebír 3.července 1940
Napsal: 22/3/2006, 16:47
Po kapitulaci Francie v červnu roku 1940 a ustavení vlády ve Vichy v čele s maršálem Petainem vyvstala pro Velkou Británii základní otázka života a smrti: Co bude s Francouzským loďstvem, které je 4. největší na světě?
W.Churchill, ministerský předseda, se velice obával, že by mohlo dojít k vydání či obsazení loďstva mocnostmi osy. Zejména Mussoliny si dělal zálusk na francouzské námořnictvo. A.Hitler se sice s francouzskou delegací jež přišla do Compigéne podepsat příměří dohodl, že francouzskou flotilu nehodlá zabavit, ale W.Churchill potřeboval jistotu.
V Mers-el-Kebíru u Oranu v Severním Alžírsku tehdy kotvili 4 bitevní lodě, 1 letounový nosič a 5 stíhačů torpédoborců. Churchill tedy pověřil admirála Sommervileho těžkým úkolem, přinutit francouze aby se buď připojili k britskému loďstvu, nebo odpluli do Antil (v Karibiku) či se potopili. Pokud tak neučiní, má je Sommerville zničit za každou cenu. Především mu šlo o bitevní lodě třídy Dunkerque (Strasbourg a Dunkerque), které museli být zničeny.
Jádro Britského svazu H tvořili tři lodě: Hood, Valiant a Resolution. Brzy ráno se tento svaz H objevil před Mers-el-Kebírskou rejdou ve vzdálenosti 24 000 metrů. Do rejdy byl vyslán torpédoborec Foxhound ha jehož palubě byli parlamentáři jež měli předat francouzskému admirálu Gensoulovi podmínky ultimáta. Gensoul ultimátum odmítl, nejen kvůli oné francouzské cti, ale i kvůli tomu, že předpokládal, že Britové blufují. V 17.55 zahajují lodě Hood, Valiant a Resolution palbu na nehybně stojící a více-méně i bezbranné francouzské bitevní lodě v přístavu.
Bitevní loď Bretagne z roku 1913 je několikrát zasažena na zádi, dojde k výbuchu munice a jejímu převrácení, zahyne na 1032 mužů.
Bitevní loď Provence z téhož roku (stejné třídy jako Bretagne) utrpí zásah na zádi jež zničí kormidlo a při pokusu o únikový manévr najede na mělčinu.
Bitevní loď Dunkerque, moderní bitevní loď třídy Dunkerque dostane tři zásahy z děl ráže 381mm při pokusu o únik najede na mělčinu.
Letadlový nosič Commandat Este, který nemá žádné ochranné pancéřovaní jako zázrakem není vůbec poškozen.
Při pokusu o únik dostane jeden zásah také stíhač torpédoborců Mogador, zásah do zádě zničí díky výbuchu 24 hlubinných náloží na palubě polovinu lodě a jen díky vodotěsné přepážce zůstane bezmocný Mogador na hladině.
Bitevní loď Strasbourg hned po dopadu první salvy vyráží. Poté co se vytočí z rejdy vyrazí maximální rychlostí (28 uzlů) podél Alžírského pobřeží na východ. I přes útok bombardérů Blackburn Skua, který vyjde ovšem naprázdno (Strasbourg sestřelí 2 útočící letadla) jako zázrakem uniká.
Palba na přístavní rejdu trvá celkem 10 minut, je vystříleno celkem 550 granátů ráže 381 mm a dojde pouze k deseti zásahům jež však mají pro zasažené lodě většinou fatální důsledky. Strasbourg unikne, Provence je opravena a v květnu 1941 dorazí do Toulonu, Dunkerque, který utrpí ještě dodatečné rozsáhlé poškození při leteckém útoku z 6.7.1940 při kterém jsou potopeny plavidla Esterel a Terre Neuve dorazí do Toulonu o rok později než Provence, Mogador je opraven, čtyři zbylé stíhače torpédoborců (Lynx, Tigre, Volta, Terrible) unïkají do Toulonu s lodí Strasbourg. Všechna výše zmíněná plavidla, krom Lynxu jsou zničena vlastní posádkou dne 27.11.1942, když se Hitler rozhodne skoncovat s neokupovanou Francií. Lynxe obsadí Němci a předají jej Italům, kteří jej v létě roku 1943 vrátí francouzům.
Výsledkem této bitvy bylo 1500 mrtvých francouzských námořníků a podkopaná důvěra mezi Francií a V. Británii až v podstatě do současnosti. Mnozí historikové a vojenští pamětníci tuto akci dodnes považují za zbytečnou, neboť podle nich, kdyby k ní nedošlo, tak bylo jen otázkou času, kdy se francouzské loďstvo znovu připojí k Britům. Nicméně tato akce nesmírně posílila prestiž Británie a W.Churchilla, neboť nyní každý věděl, že tzv. odepsaná Británie nikdy nebude kapitulovat.
W.Churchill, ministerský předseda, se velice obával, že by mohlo dojít k vydání či obsazení loďstva mocnostmi osy. Zejména Mussoliny si dělal zálusk na francouzské námořnictvo. A.Hitler se sice s francouzskou delegací jež přišla do Compigéne podepsat příměří dohodl, že francouzskou flotilu nehodlá zabavit, ale W.Churchill potřeboval jistotu.
V Mers-el-Kebíru u Oranu v Severním Alžírsku tehdy kotvili 4 bitevní lodě, 1 letounový nosič a 5 stíhačů torpédoborců. Churchill tedy pověřil admirála Sommervileho těžkým úkolem, přinutit francouze aby se buď připojili k britskému loďstvu, nebo odpluli do Antil (v Karibiku) či se potopili. Pokud tak neučiní, má je Sommerville zničit za každou cenu. Především mu šlo o bitevní lodě třídy Dunkerque (Strasbourg a Dunkerque), které museli být zničeny.
Jádro Britského svazu H tvořili tři lodě: Hood, Valiant a Resolution. Brzy ráno se tento svaz H objevil před Mers-el-Kebírskou rejdou ve vzdálenosti 24 000 metrů. Do rejdy byl vyslán torpédoborec Foxhound ha jehož palubě byli parlamentáři jež měli předat francouzskému admirálu Gensoulovi podmínky ultimáta. Gensoul ultimátum odmítl, nejen kvůli oné francouzské cti, ale i kvůli tomu, že předpokládal, že Britové blufují. V 17.55 zahajují lodě Hood, Valiant a Resolution palbu na nehybně stojící a více-méně i bezbranné francouzské bitevní lodě v přístavu.
Bitevní loď Bretagne z roku 1913 je několikrát zasažena na zádi, dojde k výbuchu munice a jejímu převrácení, zahyne na 1032 mužů.
Bitevní loď Provence z téhož roku (stejné třídy jako Bretagne) utrpí zásah na zádi jež zničí kormidlo a při pokusu o únikový manévr najede na mělčinu.
Bitevní loď Dunkerque, moderní bitevní loď třídy Dunkerque dostane tři zásahy z děl ráže 381mm při pokusu o únik najede na mělčinu.
Letadlový nosič Commandat Este, který nemá žádné ochranné pancéřovaní jako zázrakem není vůbec poškozen.
Při pokusu o únik dostane jeden zásah také stíhač torpédoborců Mogador, zásah do zádě zničí díky výbuchu 24 hlubinných náloží na palubě polovinu lodě a jen díky vodotěsné přepážce zůstane bezmocný Mogador na hladině.
Bitevní loď Strasbourg hned po dopadu první salvy vyráží. Poté co se vytočí z rejdy vyrazí maximální rychlostí (28 uzlů) podél Alžírského pobřeží na východ. I přes útok bombardérů Blackburn Skua, který vyjde ovšem naprázdno (Strasbourg sestřelí 2 útočící letadla) jako zázrakem uniká.
Palba na přístavní rejdu trvá celkem 10 minut, je vystříleno celkem 550 granátů ráže 381 mm a dojde pouze k deseti zásahům jež však mají pro zasažené lodě většinou fatální důsledky. Strasbourg unikne, Provence je opravena a v květnu 1941 dorazí do Toulonu, Dunkerque, který utrpí ještě dodatečné rozsáhlé poškození při leteckém útoku z 6.7.1940 při kterém jsou potopeny plavidla Esterel a Terre Neuve dorazí do Toulonu o rok později než Provence, Mogador je opraven, čtyři zbylé stíhače torpédoborců (Lynx, Tigre, Volta, Terrible) unïkají do Toulonu s lodí Strasbourg. Všechna výše zmíněná plavidla, krom Lynxu jsou zničena vlastní posádkou dne 27.11.1942, když se Hitler rozhodne skoncovat s neokupovanou Francií. Lynxe obsadí Němci a předají jej Italům, kteří jej v létě roku 1943 vrátí francouzům.
Výsledkem této bitvy bylo 1500 mrtvých francouzských námořníků a podkopaná důvěra mezi Francií a V. Británii až v podstatě do současnosti. Mnozí historikové a vojenští pamětníci tuto akci dodnes považují za zbytečnou, neboť podle nich, kdyby k ní nedošlo, tak bylo jen otázkou času, kdy se francouzské loďstvo znovu připojí k Britům. Nicméně tato akce nesmírně posílila prestiž Británie a W.Churchilla, neboť nyní každý věděl, že tzv. odepsaná Británie nikdy nebude kapitulovat.