Stránka 1 z 1

Mers-el-Kebír 3.července 1940

PříspěvekNapsal: 22/3/2006, 16:47
od Mikhassel.Dralno
Po kapitulaci Francie v červnu roku 1940 a ustavení vlády ve Vichy v čele s maršálem Petainem vyvstala pro Velkou Británii základní otázka života a smrti: Co bude s Francouzským loďstvem, které je 4. největší na světě?
W.Churchill, ministerský předseda, se velice obával, že by mohlo dojít k vydání či obsazení loďstva mocnostmi osy. Zejména Mussoliny si dělal zálusk na francouzské námořnictvo. A.Hitler se sice s francouzskou delegací jež přišla do Compigéne podepsat příměří dohodl, že francouzskou flotilu nehodlá zabavit, ale W.Churchill potřeboval jistotu.
V Mers-el-Kebíru u Oranu v Severním Alžírsku tehdy kotvili 4 bitevní lodě, 1 letounový nosič a 5 stíhačů torpédoborců. Churchill tedy pověřil admirála Sommervileho těžkým úkolem, přinutit francouze aby se buď připojili k britskému loďstvu, nebo odpluli do Antil (v Karibiku) či se potopili. Pokud tak neučiní, má je Sommerville zničit za každou cenu. Především mu šlo o bitevní lodě třídy Dunkerque (Strasbourg a Dunkerque), které museli být zničeny.
Jádro Britského svazu H tvořili tři lodě: Hood, Valiant a Resolution. Brzy ráno se tento svaz H objevil před Mers-el-Kebírskou rejdou ve vzdálenosti 24 000 metrů. Do rejdy byl vyslán torpédoborec Foxhound ha jehož palubě byli parlamentáři jež měli předat francouzskému admirálu Gensoulovi podmínky ultimáta. Gensoul ultimátum odmítl, nejen kvůli oné francouzské cti, ale i kvůli tomu, že předpokládal, že Britové blufují. V 17.55 zahajují lodě Hood, Valiant a Resolution palbu na nehybně stojící a více-méně i bezbranné francouzské bitevní lodě v přístavu.

Bitevní loď Bretagne z roku 1913 je několikrát zasažena na zádi, dojde k výbuchu munice a jejímu převrácení, zahyne na 1032 mužů.

Bitevní loď Provence z téhož roku (stejné třídy jako Bretagne) utrpí zásah na zádi jež zničí kormidlo a při pokusu o únikový manévr najede na mělčinu.

Bitevní loď Dunkerque, moderní bitevní loď třídy Dunkerque dostane tři zásahy z děl ráže 381mm při pokusu o únik najede na mělčinu.

Letadlový nosič Commandat Este, který nemá žádné ochranné pancéřovaní jako zázrakem není vůbec poškozen.

Při pokusu o únik dostane jeden zásah také stíhač torpédoborců Mogador, zásah do zádě zničí díky výbuchu 24 hlubinných náloží na palubě polovinu lodě a jen díky vodotěsné přepážce zůstane bezmocný Mogador na hladině.

Bitevní loď Strasbourg hned po dopadu první salvy vyráží. Poté co se vytočí z rejdy vyrazí maximální rychlostí (28 uzlů) podél Alžírského pobřeží na východ. I přes útok bombardérů Blackburn Skua, který vyjde ovšem naprázdno (Strasbourg sestřelí 2 útočící letadla) jako zázrakem uniká.

Palba na přístavní rejdu trvá celkem 10 minut, je vystříleno celkem 550 granátů ráže 381 mm a dojde pouze k deseti zásahům jež však mají pro zasažené lodě většinou fatální důsledky. Strasbourg unikne, Provence je opravena a v květnu 1941 dorazí do Toulonu, Dunkerque, který utrpí ještě dodatečné rozsáhlé poškození při leteckém útoku z 6.7.1940 při kterém jsou potopeny plavidla Esterel a Terre Neuve dorazí do Toulonu o rok později než Provence, Mogador je opraven, čtyři zbylé stíhače torpédoborců (Lynx, Tigre, Volta, Terrible) unïkají do Toulonu s lodí Strasbourg. Všechna výše zmíněná plavidla, krom Lynxu jsou zničena vlastní posádkou dne 27.11.1942, když se Hitler rozhodne skoncovat s neokupovanou Francií. Lynxe obsadí Němci a předají jej Italům, kteří jej v létě roku 1943 vrátí francouzům.

Výsledkem této bitvy bylo 1500 mrtvých francouzských námořníků a podkopaná důvěra mezi Francií a V. Británii až v podstatě do současnosti. Mnozí historikové a vojenští pamětníci tuto akci dodnes považují za zbytečnou, neboť podle nich, kdyby k ní nedošlo, tak bylo jen otázkou času, kdy se francouzské loďstvo znovu připojí k Britům. Nicméně tato akce nesmírně posílila prestiž Británie a W.Churchilla, neboť nyní každý věděl, že tzv. odepsaná Británie nikdy nebude kapitulovat.

PříspěvekNapsal: 22/3/2006, 19:29
od YAMATO
Člověče, vidíš, že když chceš, tak umíš napsat pěkný článek! Musím tě pochválit!

PříspěvekNapsal: 22/3/2006, 19:31
od Mikhassel.Dralno
To bude tím, že mám knížku "Drama v Mers-el-Kebíru" od Jean Jacquese Antiera, tedy cca 300 stran k tématu.

PříspěvekNapsal: 22/3/2006, 19:34
od Mikhassel.Dralno
Akorát mě fakt zaráží, že někdo vyplácá 550 granátů a trefí se 10x!!! A to na nehybné cíle prosim :-)

PříspěvekNapsal: 22/3/2006, 19:36
od michan
Je to fakt dobrý, jen snad ta hodnocení historiků jsou rozporná. Spíš platí to, že nikdo nevěděl, myslím v té době, které řešení je správné. Potopit, nebo nepotopit. Přou se o tom dodnes. To nic nemění na tom, že článek je fakt dobrej.

PříspěvekNapsal: 22/3/2006, 19:51
od YAMATO
Mikhassel.Dralno píše:Akorát mě fakt zaráží, že někdo vyplácá 550 granátů a trefí se 10x!!! A to na nehybné cíle prosim :-)


Jen to ukazuje, jak se teorie a praxe často liší.

PříspěvekNapsal: 22/3/2006, 19:57
od Mikhassel.Dralno
říka se přeci: Dvě salvy zastřelovací a třetí je už přesná no ne? Jak vidno tak ne. :-)

PříspěvekNapsal: 22/3/2006, 19:59
od michan
Tak,tak cvičili a za pár měsíců, nebo let se pak v té válce trefili.

PříspěvekNapsal: 22/3/2006, 22:12
od Martan
Mikhassel.Dralno píše:Akorát mě fakt zaráží, že někdo vyplácá 550 granátů a trefí se 10x!!! A to na nehybné cíle prosim :-)


Mikhassel.Dralno píše:říka se přeci: Dvě salvy zastřelovací a třetí je už přesná no ne? Jak vidno tak ne. :-)


Ono to není tak jednoduché, trefit se takovou vzdálenost. Neznám sice parametry použitých přístrojů, zbraní a munice, ale pro představu:

1) Přesnost zaměření cíle - tzn. určení směru a vzdálenosti k cíli. Pokud např. připustíme chybu určení vzdálenosti 1%, tak při vzdálenosti 15 km to dělá rozdíl 150 metrů a při 20 km 200 metrů.

2) Každá zbraň a munice má tzv. směrovou a dálkovou odchylku. Znáte asi pod pojmem rozptyl. Např. u 152mm ShKH vz.77 Dana jsou to při střelbě na 15 km až desítky metrů (podle náplně, typu střely, náměru...)

3) Aby toho nebylo málo tak: Pokud se cíl a/nebo dělo pohybuje, hraje velkou roli velikost změny vzájemné polohy v daném čase (doba letu střely na cíl). Pokud je tato změna konstantní, je to ještě "poměrně" snadné. Pokud ale cíl a/nebo dělo zrychluje(zpomaluje) a/nebo mění směr, tak už to žádná sranda není. To už se střílí v podstatě "na odhad".

A teď si to spolu sečtěte a nebudete se divit. A to jsem ještě nemluvil o vlivu počasí, přesnosti nastavení vypočítaných prvků na děle, pohupování lodi na vlnách apod. Hodně záleží na zkušenostech dělostřeleckého důstojníka a vycvičenosti obsluhy.

Jak psal už YAMATO:
YAMATO píše:Jen to ukazuje, jak se teorie a praxe často liší.

PříspěvekNapsal: 23/3/2006, 10:01
od Nelson
Asi tak nějak, viz předchozí.
Procentuální hodnota úspěšnosti při námořním boji se udává někde kolem hodnoty 5-10% podle podmínek (vzdálenost,denní doba, pozice slunce, počasí apod.). Ani za ideálních podmínek při cvičných střelbách se v té době málokdy podařilo dosáhnout 20% zásahů.

PříspěvekNapsal: 23/3/2006, 15:19
od Mikhassel.Dralno
Jedna věc, z jiného zdroje jsem se dočetl toto: vystřeleno celkem: 240 granátů ráže 381 (třaskavina - Melinit, váha projektilu kole 900kg), z toho Hood 55 granátů, palebná vzdálenost 16 000 metrů.