Stránka 1 z 1

Holman Projector

PříspěvekNapsal: 14/12/2010, 00:18
od kopapaka
Holman Projector

Jak je vidět z předchozích článků, Britská Domobrana zaváděla poměrně " šílené " zbraně ve snaze připravit co největší překážky Německému vylodění. Ovšem asi nejšílenější z těchto improvizovaných zbraní se paradoxně nasazení dočkala.


Obrázek

Ovšem nestalo se tak díky tomu, že by se snad jednalo o nějak extrémně účinnou zbraň, ale proto, že jejím uživatelem bylo Královské námořnictvo a jednalo se o improvizovanou protiletadlovou zbraň.
To mimochodem velmi dobře ilustruje zoufalost situace, ve které se Velká Británie v tomto období ocitla. Pokud jde o větší, bojové jednotky, pro ně byl sice také nedostatek ( především protiletadlové ) výzbroje, ale stavba například torpédoborce netrvala týden a tak zajištění požadované výzbroje nebylo až natolik problematické.
Úplně jiná byla situace u menších jednotek, Royal Navy získala do služby velké množství nákladních a rybářských lodí, ve zvýšené míře probíhala stavba nejrůznějších rychlých člunů. Poměrně snadno se podařilo vyřešit problém protilodní výzbroje, ve skladech se nacházelo poměrně velké množství děl z doby Velké války. Tato děla přes svou zastaralost dokázala na nepříliš pancéřovaných cílech ještě pořád způsobit značné škody, ovšem díky době vzniku většinou nebyla uzpůsobena pro protiletadlovou střelbu.
Nedostatkové byly dokonce i protiletadlové kulomety Lewis a tak Královské námořnictvo vykročilo na stejnou stezku jako Domobrana.
Nebylo to sice úplně z vlastní vůle, improvizovaná protiletadlová zbraň byla soukromým projektem firmy Holman Brothers Ltd. ( Camborne, Cornwall ), ale v dané situaci vlastně nic jiného nezbývalo. Námořnictvo se sice podílelo na několika projektech využívajících rakety, ale výsledky těchto pokusů na sebe ještě nechaly chvilku čekat a nebo se jejich výroba rozbíhala příliš pomalu.

Obrázek

Majitelem firmy Holmans byl jistý Treve Holman a jeho firma se zabýval především výrobou kompresorů a různých pneumatických zařízení. Dnes už jen těžko zjistíme, zda panu Holmanovi jen poklesly tržby a nebo byla důvodem spíš snaha pomoci válečnému úsilí vlasti, ale hmatatelným výsledkem této snahy byl prototyp nazvaný Holman Projector.

První pokusy

Jednalo se o velmi jednoduchou zbraň, s ohledem na předmět činnosti firmy Holman je snad jasné, že byla poháněna stlačeným vzduchem. Pokud se vrátíme k vojenské terminologii, tak šlo o plynem poháněný protiletadlový minomet či spíše granátomet. Vlastně doslova granátomet, hlaveň ( i tělo zbraně ) tvořila 130 cm trubka o ráži cca 2,5 palce ( tedy stejně jako u Northover Projectoru 63,5 mm ). Mělo to jeden jednoduchý důvod, základem munice obou zbraní byl totiž ruční granát Grenade Nº 36M ( " Mills bomb " ). Na rozdíl od Northover Projectoru který používal upravené granáty pro puškový granátomet, se zde jednalo o neupravené ruční granáty. Kompletní střela se skládala z tenkostěnné plechové střely s volně osazenou balistickou kuklou a volně vloženým ručním granátem. Toto řešení ovšem předpokládalo kompletaci náboje těsně před střelbou nebo alespoň ( byť jednoduchou ) demontáž, otevření střely za účelem odstranění dopravní pojistky granátu.

Obrázek

Vlastní obsluha zbraně byla přes jisté riziko velice jednoduchá, jediným ovládacím prvkem byl ventil na tlakové láhvi kterým se pouštěl stlačený vzduch do zbraně. Střelec ( ovšem přesnější by bylo spíše miřič ) navedl zbraň pomocí primitivních mířidel směrem na cíl a nabíječ vložil střelu ústím do hlavně. Střela, stejně jako u běžného minometu, sklouzla až k dnové zátce kde narazila do přepouštěcího ventilu, který nárazem uvolnil potřebné množství vzduchu.
Po výstřelu trvalo asi jednu vteřinu, než došlo k rozdělení střely a odhození vrhové pojistky granátu. Zpožďovač granátu měl dobu hoření asi 3,5 - 4 vteřiny a poté došlo k výbuchu. Bohužel se mi nepodařilo dohledat nic bližšího k výkonům, tedy kromě maximálního výškového dostřelu který činil 180 m. Z toho se dá usuzovat, že hranice maximálního dostřelu byla něco přes 250 metrů, s velkým optimizmem možná 300. Rychlost palby vzhledem k ručnímu nabíjení závisela na zručnosti obsluhy, při předem připravené munice se dařilo dosahovat až 30 ran za minutu.

Obrázek

Oficiální zkoušky proběhly v únoru 1940 a prý skončily naprostým úspěchem. Je těžké říct, zda ten úspěch znamenal pouhou funkčnost zbraně, nebo došlo i k úspěšnému postřelování nějakého cíle, nicméně po zkouškách došlo k objednávce na 1000 kusů v popsané verzi Mk.I. První sestřel byl hlášen už tři týdny po montáži prvních kusů, což vzhledem k vlastnostem zbraně zní až neuvěřitelně, stejně jako hlášených 12 sestřelů ( součet sestřelů všech variant ) za první rok používání. Je otázkou nakolik se o tyto setřely zasloužil přímo Holman Projector a nakolik další zbraně na palubách lodí i když v některých případech šlo o jedinou zbraň schopnou střelby proti letadlům na palubě. Ovšem i Angličané samotní dodávají, že zásahy touto zbraní byly víceméně náhodné, účinnost zbraně se projevovala spíše v psychologické rovině a to jak na samotnou posádku lodi, tak i na osádky letadel protivníka, kde díky tmavým obláčkům po výbuších vyvolával dojem vyzbrojení mnohem účinější zbraní.

Další vývoj

Holman Projector Mk.I. byl poměrně soběstačnou zbraní, stlačený vzduch v tlakové láhvi dostačoval na přibližně 50 výstřelů a pro různé hlídkové a rychlé čluny to docela stačilo, navíc lodě vybavené benzínovými motory obvykle kvůli startérům disponovaly dostatečně výkoným kompresorem, takže nebyl problém lahve průběžně dofukovat. Podobné to bylo i v těch několika případech, kdy většinou kvůli výcvikovým účelům došlo k nasazení na zemi. Zbraň v těchto případech byla montovaná na dvoukolém vozíku, teoreticky je dokonce možné, že tato úprava mohla sloužit v některé jednotce domobrany proti pozemním cílům.
Problémem bylo umístění na bývalých rybářských člunech a některých nákladních lodích, většina nedisponovala výkonými kompresory a tlakových lahví byl také nedostatek. Zato tyto lodě mohly využít přebytek páry z pohonné soustavy, zbývalo jen upravit zbraň pro pohon jiným médiem.

Obrázek

Pro firmu, která se dlouhodobě zabývala přenosem tlaku pro nejrůznější stroje nebylo problémem vyřešit přívod páry do pohyblivé zbraně, horší to bylo se spoušťovým ventilem. U vzduchové varianty se větší problémy neprojevily, ale při dlouhodobějším nasazení parní varianty docházelo ke ztrátě funkčnosti ( v tom lepším případě ) nebo dokonce k výstřelům se zbytkovým tlakem páry které nedokázaly odhodit granát ani do bezpečné vzdálenosti od lodi.
Řešení se nakonec našlo v podobě samostatného ručního ovládání přepouštěcího ventilu, navíc byl doplněn i tlakoměr. U obou variant sice došlo k občasnému výstřelu s nižším tlakem ( někdy s tragickými důsledky ), ale v těchto případech šlo o nepozornost obsluhy, která se pokusila vést palbu ze zbraně přes nedostatečný tlak v tlakové láhvi nebo na přívodu páry.

Obrázek

K verzi Mk.II. se vztahuje jedna zajímavost, při předvádění v Aldershotu, Hampshire před premiérem Winstonem Churchillem došlo díky špatné komunikaci mezi armádou a námořnictvem k nedodání " bojové náplně " do munice a předvádět funkci bez náplně nemělo smysl. Vše vypadalo na pěkný trapas, naštěstí si jeden z důstojníků, účastnící se zkoušek uvědomil, že do hlavně by mohla pasovat i láhev od piva. Historie nám ovšem nezachovala zda účastníkům zkoušek zbylo nějaké pivo k obědu, ale efekt při dopadech byl prý pěnivý...

Mk.III. a Mk.IV.

Přes relativní úspěšnost nasazení prvních variant bylo jasné, že celkový efekt není příliš velký ( byť přiměřený nákladům ) a došlo k pokusům o vylepšení zbraně. Další vývojová varianta Mk.III. byla už samonabíjecí a díky speciální munici byla schopná postřelovat cíle ve výšce až 300 metrů, značně lepší a bezpečnější byl také zapalovač. Tisícikusová série byla určena především pro lehčí lodě, kde kromě už zmíněných výhod vyhovoval také nízký zpětný ráz. Už v průběhu dodávek této varianty byl vypracován návrh další verze Mk.IV., ale ta nikdy nebyla dotažena až k sériové výrobě. Důvodem bylo především dostačující tempo dodávek běžných protiletadlových zbraní a tak nebylo nutné spoléhat na improvizace.

Obrázek Obrázek

Konec oficiálního zařazení do výzbroje na mnoha lodích znamenal okamžitou demontáž, jednalo se především o lodě kde došlo k nějakým nestandardním situacím při použití nebo dokonce k úrazům. Na jiných byly zbraně ponechány, jen se přesunuly na místa kde tolik nepřekážely a sloužily k občasnému postřelování ponorek ( aspoň než došly granáty ), demontované po přestavbě používaly speciální jednotky k vystřelování lan s kotvami při překonávání útesů.

Několik přemýšlivých kapitánů ovšem nesáhlo ani poté k demontáži, rozpoznali totiž ve zbrani jistý skrytý potenciál... A tak se osádky několika lodí minimálně do konce války bavily odstřelováním všeho možného, co se lodi připletlo do cesty různým " nesmrtícím " střelivem, především bramborami...

Obrázek

Případ Holmanova Projectoru velmi dobře ilustruje situaci Velké Británie v letech 1940 / 41 a ukazuje jak špatně na tom ostrované tehdy byli...


Celkem náhodou se mi podařilo najít jeden potvrzený sestřel. Došlo k němu 1.8.1940 v asi 23.45, na loď SS Highlander zaútočily dva letouny He 115, jeden byl sestřelen pomocí kulometu Lewis a havaroval do moře, druhý zasáhl Holman projector, letoun poté narazil do lodi.
Je sice teoreticky možné, že i tento letoun byl zasažen kulometem, ale díky tomu, že trosky letadla zůstaly na lodi, byla šance zjistit důvod havárie...
http://www.itnsource.com/shotlist/BHC_R ... 10028/?s=*

Zdroje:
http://www.wikipedia.org
http://www.bbc.co.uk
http://www.srilankadot.com
http://www.warmuseum.ca
http://kettenkrad.livejournal.com
http://www.warboats.co.uk
http://www.raf.mod.uk
http://www.itnsource.com

PříspěvekNapsal: 14/12/2010, 01:52
od Vladimír
V principu, až na munici, nešlo zase o tak zcestnou ideu.
Vždyť i C. a K. armáda měla ve výzbroji vzduchové minomety pracující na stejném principu například Luftminenwerfer M 15 v ráži 150 mm s dostřelem 500 m, nebo 120 mm M 16, který dostřelil 5 kg minu na vzdálenost 800 m a to bez příznaků demaskujících umístění zbraně.

PříspěvekNapsal: 14/12/2010, 03:24
od kopapaka
Jenže c. a k. armády ty minomety nechtěla používat proti letadlům...

PříspěvekNapsal: 14/12/2010, 10:05
od Vladimír
kopapaka píše:Jenže c. a k. armády ty minomety nechtěla používat proti letadlům...


Proto taky píšu až na munici. Pokud by to ale dostalo do cca 200 výšky nějaký tříštivý granát nebo malou hlubinou nálož proti ponorkám? "Ježek" měl takový zpětný ráz, že ho bylo možno montovat až na lodi velikosti fregaty, ve zmenšené velikosti na korvety, ale u obou působil dost negativně na kostru lodi.

Ostatně původně námořnictvo také nechtělo používat na bitevních lodích děla hlavní ráže proti letadlům a taky to tříštivými granáty dělalo

PříspěvekNapsal: 14/12/2010, 17:25
od Alchymista
Munícia zobrazená v článku je určená pre popisovanú zbraň?
Vpravo je zrejme adaptovaná osvetlovacia mína pre nejaký minomet - výmetná náplň (dolu) je nahradená zátkou s tlačným diskom. Pri výškovom dostrele 200-300 metrov je to celkom efektívna pomoc napríklad pri pátraní po trosečníkoch či zostrelených pilotoch - a to bola práve jedna z úloh malých lodí.
Vľavo je nejaká malá hlbinná bomba, pretože v strede nákresu je rozkreslený hydrostatický zapalovač. Dosah takýchto bombičiek vystrelených z holman projector je samozrejme menší ako dosah striel hedgehogu (nie je to dokonca strela pre hedgehog?), ale zasa výstrel stlačeným vzduchom či parou je podstatne "mäkší" než výstrel zo spigotu, takže sa to dalo použiť i na menšej lodi a tá sa stala pre ponorku celkom nebezpečnou.

Čisto súkromná otázočka - odkiaľ si vyhrabal tie nákresy? Také veci zbieram a mohlo by tam toho byť viac...

PříspěvekNapsal: 14/12/2010, 18:29
od kopapaka
AN ILLUSTRATED TREATISE ON AMMUNITION AND ORDNANCE
British 1880-1960
http://web.ukonline.co.uk/stephen.johnson/arms/

Původně sem ty obrázky stáhnul někde jinde ( někde ve zdrojích ), ale ten link vypadá jako původní zdroj... Nebo jeden z nich.

Mě ani nedošlo, že by mohl jít o protiponorkovou munici.
Ale nejspíš bude konstruovaná přímo pro Holman Projector, pro běžný minomet by tam chyběly odfuky pro plyny základní náplně, navíc je to všechno takové lehké...

Hedgog to určitě není, ten má ráži 178 mm ( 7 palců... )

Obrázek

PříspěvekNapsal: 14/12/2010, 18:44
od Tempik
Taky mi to nepřijde až tak zcestné. Dostřel je sice relativně ubohý, ale na ochranu malých lodí, které se stávali potravou i stíhacích letadel to mohlo opravdu stačit. Minimálně si pak nepřátelský pilot rozmyslel útok na kdejakou bárku v kanále.
Mě se tyhle improvizované vynálezy líbí. V Británii se vůbec nearmádní obyvatelstvo snažilo pomoct dost aktivně a to se jen tak nevidí.

PříspěvekNapsal: 14/12/2010, 19:14
od kopapaka
Ono to taky zcestné nebylo, šlo o jedinou možnost, jak ty lodě vybavit proti letadlům.
Ale nic to nemění na tom, že to byla naprosto šílená zbraň a byla ( alespoň pro protiletadlové účely ) při první příležitosti nahrazena.

Re: Holman Projector

PříspěvekNapsal: 13/1/2019, 07:53
od Aiwendill
Dva existujúce kusy tejto zbrane majú v King Edward Mine Museum v mestečku Troon pri Camborne v Cornwalle. Jeden je fungl n nový (priamo z vyroby, resp. prevzatý z pôvodného firemneho múzea fy. Holman brothers Ltd.) Druhý nesie znamky vojnového poškodenia. Bohužiaľ som sa pri mojej návšteve v múzeu zameriaval na fotenie banských zariadení a na tieto kúsky mi už neostalo miesto na karte... :neutral: