Semovente da 149/40

Zamčeno
Uživatelský avatar
Peters
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 243
Registrován: 21/2/2009, 14:00
Bydliště: Praha

Semovente da 149/40

Příspěvek od Peters »

Semovente da 149/40
Obrázek
1. Vývoj

V průběhu vývoje nejvýkonnějšího italského tanku druhé světové války, typu P40, byla nastolena otázka využití jeho podvozku jako základu samohybných děl.Nápad k této konverzi byl zcela logický, neboť nabízel základ silnější, než byl u předchozích lehkých a středních tanků, na který by bylo možné instalovat i poměrně těžjou výzbroj.Po masovém rozběhu výroby tanku by se využíval maximální počet stavebních dílů, čímž by se zkracovala výroba a zmenšovaly výrobní náklady.

První z projektů na využití nejnovějšího tanku uvažoval o vybudování uzavřené nástavby nesoucí kanon ráže 75 milimetrů, cílem tedy bylo vybudovat dokonalejšího nástupce samohybných děl Semovente da 75.Ještě v rámci tvorby ideového produktu se přešlo na ráži 105 milimetrů, účinnější při boji s obrněnou technikou nepřítele.

2. Výroba

Poměrně kvalitní podvozek však posloužil pro tvorbu podstatně mohutnější zbraně, nejtěžšího italského samohybného děla druhé světové války.Vozidlo bylo produktem snahy po získání mimořádně účinného mobilního prostředku velkého dosahu, schopného zasahovat cíle z prostoru daleko za frontovou linií.Italové vhodný kanon měli, bylo jím dělo 149,1 milimetrů s hlavní dlouhou 40 ráží.Mohutná zbraň měla dostřel 23,7 kilometru při lafetaci na vozidle, její elevace činila až +45 stupňů.

Pohonnou jednotkou byl vidlicový osmiválec Otto o výkonu 185 koňských silách při 2400 otáčkách za minutu, ovšem jen v prototypu, sériové stroje by pravděpodobně používaly standardní SPA 342.

Čelní pancéřování dosahovalo 30 milimetrů, boční a zadní 14 milimetrů.Ochrana byla oproti tanku změněna, neboť se nepočítalo s přímým střetem s obrněnci nepřítele, a konstruktéři se snažili snížit hmotnost.
Osádku tvořili dva muži, řidič a velitel, který seděl vedle něj.Jejich jedinou výzbrojí byly pistole, do kabiny mohli naložit případně i samopal s několika zásobníky.Samohybné dělo nevezlo munici, tu měl dopravovat samostaný obrněnec, stejně tak i další vojáky,kteří by pomáhali s municí a obsluhou zbraně.

Prototyp byl dostavěn, ale již v době, kdy se dostal do rukou Němců.Ti do nehotového stroje nechali namontovat vlastní motor, a prototyp převezli na testování do Říše, konkrétně na polygon Kummersdorf.Po kapitulaci jej nalezli američtí vojáci a jako kořist byl dopraven do Států.Zde byl tento neobvyklý stroj podroben zkoumání, a poté předán do expozice tankového muzea v Aberdeenu, kde se nachází dodnes.

Obrázek

Semovente da 149/40
-základní údaje


Hmotnost: 23.5 tuny
Délka: 7.7 metru
Šířka: 3.08 metru

Pancéřování(P/B/Z): 30/14/14 milimetrů
Motor: Otto
Výkon motoru: 185 k
Rychlost: 35 km/h
Dojezd: 120 km

Výzbroj: 149,1 mm kanon
Dostřel: 23700 metrů
Hmotnost granátu: 46 kilogramů
Osádka: 2 muži

Zdroje

Obrněná technika 9 -Ivo Pejčoch
http://www.comandosupremo.com/Semovente14940.html

Článek byl prozatím na přání autora uzamčen, pracuje se na jeho úpravě
Obrázek
Zamčeno

Zpět na „Pozemní vojsko“