PALBA.CZ

kacermiroslav píše:Docela mě překvapilo, když jsem četl knihu od J.Hrbka - Salvy nad vlnami - jak špatně Italové při občasných střetech s Angličany, stříleli. Pokud se nepletu, tak se snad z těžkých děl nikdy nestrefili.

V několika knížkách je zmíněna velká vibrace hlavní, byť u křižníků třídy Pola, střelba pak měla velký rozptyl, když si k tomu přidáš málo výcviku, tak výsledek je celkem jasný,

Navíc hraje roli i rozestup hlavní, pokud jsou k sobě našlapány jako u Italů, tak to na delší vzdálenost ovlivňuje rozptyl. Problémy s tím měli všichni, někdo více (Frantíci s Dunkerque a Richelieu), někdo méně a řešilo se to všelijak. Britové se třeba kvůli tomu vybodli na čtyřdělové věže pro své křižníky.

Mohlo mít na přesnost střelby hlavní ráží i to, že hlavně byli převrtané z ráže 305 na 320mm? Mám tím na mysli, že pak chyběla dostatečná "masa" materiálu na průměru hlavně, a tím pádem ta mohla být "měkčí" a jak píšeš, že se při palbě kroutila? To by ale nevysvětlovalo to co píše u děl menší ráže.

Polarfox píše:Navíc hraje roli i rozestup hlavní, pokud jsou k sobě našlapány jako u Italů, tak to na delší vzdálenost ovlivňuje rozptyl. Problémy s tím měli všichni, někdo více (Frantíci s Dunkerque a Richelieu), někdo méně a řešilo se to všelijak.

Tohle "ovlivňování" se řešilo tak že mezi odpálením sousedních hlavní byla časová prodleva, prakticky stačilo 0,1 sec. Neeliminovalo to problém na 100% ale zlepšení v přesnosti bylo velmi znatelné.
A s tou chybějící hmotou hlavně to není zase až tak jednoznačné. Při přestavbě nešlo o pouhé odvrtání (tedy ztenčení stěny) dělo totiž nabralo přibližně 6 tun a hmotnostně se dostalo zhruba na úroveň francouzských třistatřicítek použitých na Dunkerque. Navíc měli Italové celkem dost prostoru na odebrání, původní 12"/46 patřily mezi nadprůměrně těžká děla. Spíš bych tipoval že trochu nešťastně zasáhli do samotné konstrukce hlavně.

Ale všeobecně bych to vlnění hlavní italských těžkých děl a z toho vyplývající rozhoz v cíli viděl spíše v nějaké konstrukční chybě nebo materiálové vadě. Například 381 použitá na třídě Littorio je sice nejdelší což vysvětluje tu velmi vysokou hmotnost a díky vysoké úsťové rychlosti má také fantastický dostřel ale životnost hlavně je dost mizerná, v porovnání s konkurencí o ⅓ - ½ nižší (téměř se rovná zásobě nesené munice) což je ve spojení s nepřesností děl minimálně zarážející.

Scrat