V úvodním příspěvku je napsáno
"podpůrné kladky (celkem 6) jsou namontovány svisle směrem dolů." To sice zní hezky, ale jednak to nedává moc smysl a druhak je to zcela jinak. Nosné kladky jsou uchyceny v rámu ze dvou plochých pásů, tento rám je uchycen (pohyblivě) na zadní straně a to na rameni vycházejícím z rámu podvozku. Přední část je pak odpružena vinutou pružinou uchycenou těsně za napínacím kolem. Celý rám nosných kladek tedy pruží společně a to ve své přední části, poslední kladka je přímo nad bodem kolem kterého se rám nosných kladek otáčí. Účelem zřejmě bylo, udržovat pás napnutý a umožnit jeho propružení, například při přejezdu nerovností. Určitou zajímavostí je, že přední napínací kolo má sice kovovou kostru, ale je obloženo dřevem, je to hezky vidět zde, kde barva je už jen vzpomínkou, je tam dobře vidět i to uložení nosných kladek
http://www.flickr.com/photos/alexandern ... 705354066/
Notně polemizovat lze i s výrokem
"Vzadu za vozidlem byl ještě připevněn rámovou konstrukci – ostruhu - pomáhající překonávat náročnější terén." dotyčná ostruha nebyla k překonávání terénu, jejím účelem bylo prodloužit délku tanku a tak umožnit překonávání zákopů, které při své šířce byly pro Renault docela značným problémem. Jako druhotné byla ostruha využita k převozu různé výstroje tanku, jako plachty, náhradních dílů a podobně.
I popis
"Vzadu je hnací kolo, na společném rámu je celkem devět pojezdových kol, uspořádaných do dvou skupin (5 a 4). Kola jsou párovány, jen přední „pár“ má tři kola" je dost nešťastný, bylo to dost jinak. Pojezdová kola nejsou na společném rámu, jsou sdružena do 4 vozíků, první má 3 pojezdová kola, tři další pak po dvou. Vždy dva vozíky jsou odpruženy proti společnému nosiči a teprve tento nosič je uchycen ke společnému rámu. Tak jak je to napsáno by to neumožnilo odpružení a v podstatě ani to sdružení do vozíků.
Zajímavé i když značně nepřesné je i vyprávění o věži FT-17. Ocituji
"Existovaly několik verzí věže, u prvních sérií byla věž odlévaná, později se objevuje osmihraná nýtovaná věž. Ta byla později nahrazena oblou nýtovanou věží." Původní věže byly z ocelolitiny a navrženy pouze pro kulomet, nastaly ale problémy protože požadavek byl i na instalaci kanonu, což odlévaná věž neumožňovala. Navíc technologie lití nebyla dobře zvládnuta a věže tak byly drahé. Díky tomu tyto věže byly použity pouze u prvních 150 kusů tanků FT které byly postaveny z normální konstrukční oceli a nebyly tedy pancéřované. Tyto stroje byly použity jen pro výcvik. Pro bojové použití byla vyvinuta osmiboká věž nýtovaná na úhelníkový rám, kterou nesla velká část Renaultů FT, věž mohla nést jak kulomet tak kanon 37 mm. Existovala věž firmy Giraud, která byla sestavena z válcovaných a odlévaných dílů (opět na úhelníkové kostře), ale ta nebyla zcela kulatá a zřejmě byla jen v malých počtech, protože na fotkách prostě není, jediná mně známá fotka je z opevnění a je vidět že ve spodní části jsou plechy prakticky rovné, ale na horní části přechází v odlitou horní část. V roce 1918 pak firma Berliet vyvinula novou odlévanou věž a tou byly osazovány tanky vyráběné v roce 1918, věží ale nebylo zřejmě dostatek, takže se objevují spolu s původní osmibokou věží z plochých desek. Tankům s věží Berliet se někdy říkalo FT-18, ale nejde o oficiální označení. Takže nejstarší věže byly lité, stejně jako ty pozdní, shodou okolností to dokazují i zachované exempláře, většina má litou věž, takže asi sotva by mohla být jen na prvních kusech. Další nepravdou je tvrzení
"Druhý člen osádky, velitel-střelec, měl své stanoviště ve věži. Do ní se mohl dostat zadními dvířky nebo poklopem v pozorovací věžičce.". Na pozorovací věžičce žádný poklop není, vrchní část je pevná a je v ní pouze otvor pro praporky, kterým by se velitel dovnitř nedostal ani kdyby se postavil na hlavu. Standardně se nastupovalo předními dvířky (ta jsou ve skutečnosti trojdílná, patří k nim i pozorovací okénko řidiče které se vyklápí nahoru) nejdřív velitel pak řidič. Velitel za jízdy seděl v otevřené zadní části věže a ta mohla sloužit i jako výstup v případě nouze. Za boje seděl na popruhu který byl uchycen ke věži a věží točil tak že se prostě opřel ramenem o "pažbu" zbraně a nohama o podlahu. Věž nemá jiné otáčení, ale protože je na kuličkoví dráze jde to otáčet takhle. řidič sedí vlastně na podlaze vozidla, na polstru a místo opěradla má odnímatelný popruh uchycený k bokům korby. Dobré je vědět, že nýty jsou i na litých věžích, slouží tu ale k uchycení vnitřních schránek, nikoli k upevnění dílů na kostru.
Stroje TSF měly v pevné nástavbě tříčlennou posádku.
zkratka FT znamená údajně "Faible Tonnage" tedy malá váha
Ne všechny stroje Fiat 3000 měly dvojkulomety, řada měla kanon Terni 37 mm, nejsnáze se pozná podle jiného tvaru článků pásu, ale i podle jiného zavěšení nosných kladek, jiného tvaru hlavního nosníku podvozku, jiné věže ...
Pokud jde o afghánský tank, bylo jich nalezeno několik, jeden renovovali francouzi, další snad dva si odvezli američané, ale nejzajímavější je, že jeden mají poláci, kteří podle toho co se píše narazili v Afghanistánu na tank který byl ztracen v bojích se sověty. Pak byl asi darován SSSR Afghánskému vládci a přečkal v Kábulu u ministerstva až do nedávna a koncem loňského roku se vrátil do Polska, kde chystají jeho renovaci. Polské časopisy o tom psali koncem roku a to už tank byl v Polsku, na to jak je starý je podivuhodně kompletní a restaurace tedy rozhodně nebude nemožná. Restaurace bude probíhat v Centrum Szkolenia Wojsk Lądowych im. Stefana Czarnieckiego v Poznani
(pro lepší přehled a nezájem autora provedena oprava nevýrazné citace) *T*