PzKpfw 35 (t) vs. H-39

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

PzKpfw 35 (t) vs. H-39

Příspěvek od kacermiroslav »

Německo vs. Francie
květen – červen 1940
Díl č. 4
PzKpfw 35 (t)
X
Hotchkiss H-39
Obrázek
Obrázek
Ve čtvrtém díle srovnávání německých a francouzských konstrukcí, které na sebe narazili během tažení do Francie, srovnáme tank ex československé konstrukce LT vz. 35 (dále jen LT vz. 35) a nejpočetnější moderní pěchotní tank Hotchkiss H-39.


V tomto i dalších dílech budeme porovnávat jen technické parametry. Otázky způsobu nasazení a nadřazenosti tankistů jednotlivých národností, taktiky, určení konstrukce a množství techniky ať posoudí někdo jiný.

Panzer 35 (t) – viz. LT vz.35
Německo – kořist na Československu (211 ks)
versus


Hotchkiss H-39
Francie – 1939 až 1940 (540 ks)
Pancéřování
Popsat kvalitu pancéřování, to je obtížní úkol a věda sama o sobě. Kvalita pancíře byla rozdílná dle země původu, správném chemickém složení, hloubce prokalení, dalším opracování a spousty dalších věcí. Nemalý vliv na kvalitu pancéřování má i doba, kdy byl vyroben. Jiná kvalita byla pancíře strojů na začátku války, jiná pak ke konci války. I toto se však stát od státu lišilo, podle toho, kdo jaký měl v průběhu války přístup k životně důležitým legovacím prvkům. Protože se tu však nechci věnovat rozebírání kvalit pancíře jednotlivých států, zkusíme se soustředit jen na základní a zevšeobecňující fakta. A to rozdíl v odolnosti proti střelám, které se docilovalo tvrzením pomocí cementace povrchu nebo takzvané homogenizace oceli, přičemž cementovaná ocel byla kvalitnější. Pro zjednodušení budeme tedy počítat, že v předválečném období byla kvalita homogenizovaného či cementovaného pancíře porovnávaných strojů přibližně srovnatelná. Přibližně tedy platilo, že 1 mm pancéřované oceli z Francie byl stejně odolný jako 1 mm pancéřové oceli z Československa.

Kvalita oceli je věc jedna a tloušťka druhá. Francouzské tanky H-39 vycházely vývojově přímo z předchozí verze tanku Hotchkiss H-38, potažmo H-35. Chránil je odlévaný, cementovaný pancíř. Pancéřování bylo na tento typ lehkého tanku značně mohutné. Čelo a bok korby chránil 34mm pancíř. Předek věže pak 45mm pancíř a boky 40mm pancíř. Čelo korby bylo navíc skloněno pod úhlem 60°, což zvyšovalo odolnost proti odstřelování. Takto silná deska spolehlivě chránila před průbojným střelivem z pušek a kulometů, také proti střepinám granátů, a většině tehdy používaných protitankových kanónů. Silné pancéřování bylo navrženo dle zamýšleného použití tohoto tanku a to v roli jezdeckého, neboli tanku pro podporu pěchoty.

Oproti tomu LT vz. 35 vlastnil na předních stěnách pancéřování tlusté 25 mm. Boční a skloněné desky dosahovaly jen 16 mm a vydržely ostřelování průbojným střelivem z pušek a kulometů ráže 7,92 mm na všechny vzdálenosti.

U československého stroje nebyly kromě boků věží pláty nijak racionálně skloněny, aby lépe odolávaly střepinám. Francouzský tank byl naproti tomu díky technologií odlévání poměrně vhodně tvarován. Velkým rozdílem dále bylo spojování jednotlivých desek. U LT vz. 35 se pláty spojovaly pomocí velkého počtu nýtů ze speciální houževnaté oceli a úhelníků. Při zásahu nýtovaného spoje se někdy stávalo, že se nýt uvolnil a zranil posádku. Není ale dán žádný důkaz, že by se při zásahu LT vz. 35 uvolnila celá deska. Oproti tomu francouzský H-39 měl pancéřové díly odlévané a spojované nýtováním. Odlévaný pancíř byl však i problémový. Při zásahu některého ze spojů se celý díl odtrhl, což vedlo k okamžitému vyřazení z boje.

Dle výše uvedených faktů měl i přes určité problémy s odlévaným pancířem lepší pasivní ochranu jednoznačně francouzský Hotchkiss H-39.


Výzbroj
Hlavní výzbroj LT vz. 35 představoval poloautomatický 3,7 cm kanón vz. 34ÚV (Škoda A3) s délkou hlavně L/40. Kanón vystřeloval 0,815 kg protitankové střely rychlostí 690m/s. Průraznost pak byla při pancíři skloněném pod úhlem 60° na vzdálenost 100 m 37 mm, na 500 m 31 mm, na vzdálenost 1000 m zvládal pancíř tlustý 26 mm a ještě při střelbě na cíl vzdálený 2000 zvládal 22mm pancíř. Při kolmém pancíři pak byla jeho průraznost na 500m 45mm. Maximální dostřel průrazným granátem se udává 2000 m. Při použití granátu proti nepancéřovaným cílům dostřel činil 4000 m.
Jeho francouzský protivník nesl vylepšený kanón Puteaux SA-38 s délkou hlavně L/33 a ráží 37 mm. Jednalo se o stejný typ zbraně, který byl použit u konkurenčního Renaultu R-40. Proti pancéřovým cílům vystřeloval protitankové AP střely o váze 0,7 Kg rychlostí 700 m/s. Na vzdálenost 100 m prostřelil kolmou pancéřovou desku tlustou 44 mm, na 500 m 35 mm, na 1000 m kolmou desku tlustou 24 mm a na 1500m desku tlustou 18mm. Pokud byl pancíř skloněn pod úhlem 60°, byla průraznost na 100m 37mm, na 500m 28mm, na 1000m 20mm a na 1500m 14mm. Teoretická rychlost střelby byla 15 ran / min. Oba stroje měly kanón uložený v plně otočné věži. Kanón v LT vz. 35 byl zaměřován pomocí mířidel s dalekohledem (v případě nouze se použil klasický mechanický zaměřovač).

Vše 60°.....100m........500m........1000m......1500m......2000m
------------------------------------------------------------------------
LT vz. 35....37........... 31............ 26............. 22
H-39..........37........... 28............ 20............. 14

Proti pěchotě měl LT vz. 35 ještě jeden 7,92 mm kulomet vz. 35 (během roku 1938 nahrazovaný modernějším vz. 37) spřažený s kanónem uložený ve věži a druhý uložený uprostřed přední desky korby.
Hotchkiss H-39 měl jeden spřažený kulomet Reibel AC 31 (MAC1931) ráže 7,5mm ve věži. Tento kulomet měl kadenci 750 ran/min a rychlost střely 830 m/s. U LT vz. 35, se dal věžový kulomet odpojit a zaměřovat samostatně. U jeho protějšku tuto informaci nemám, ale dá se předpokládat, že i on se dal odpojit.

Celková dotace střeliva pro LT vz. 35 byla 78 nábojů do děla a 1800 střel pro kulomety (tady došlo ke snížení počtu střel z původních 2700 ks a to v důsledku přidání čtvrtého člena posádky). U H-39 to bylo celkem 100 nábojů pro dělo a 2400 pro kulomet.

Co se výzbroje týče, tak jednoznačný vítěz není. Přesto pomyslná miska vah by měla vyzdvihnout jako lepší, výzbroj LT vz. 35. Schopnost průraznosti pancíře jsou totiž pro oba kanóny shodné. Liší se pouze ve střelbě na větší vzdálenost, kde se ukazuje jako výkonnější, kanón ex československého tanku LT vz. 35.



Jízdní vlastnosti
Stroj Hotchkiss H-39 poháněl benzínový vodou chlazený motor Hotchkiss 1938 V-6 o výkonu 120 hp, který měl za úkol rozpohybovat vozidlo o hmotnosti 12,3 t (to je 9,8 hp/t). Maximální rychlost francouzského tanku činila 36 km/h a dojezd na silnici dosahoval 150 km.
LT vz. 35 o hmotnosti 10,5 t poháněl benzinový motor (řadový 6válec Škoda T 11) o výkonu 120 hp - 88,7 kW (to je 8,44 kW/t – 11,4 hp/t). Jeho maximální rychlost nepřesahovala 34 km/h a dojezd činil jen 190 km na silnici a 120 km v terénu.

Výkonový potenciál byl tedy jednoznačně lepší u tanku LT vz. 35, což se muselo v terénu projevit větší pohyblivostí.

Podvozek francouzského stroje byl vzhledově velice podobný podvozku konkurenčního tanku Renault R-35. Skládal se na každé straně z hnacího kola vpředu, šesti pojezdových kol, napínacího kola vzadu a dvou napínacích kladek. Pojezdová kola byla po dvojicích uložena v kolébce, která byla ve spodní části uchycena ke korbě čepem, v horní části pak pružně pomocí gumového válce. Vždy dvě kolébky sdílely společné uchycení a pružící válec.
LT vz. 35 měl podvozek složený z osmi párů kol s malým průměrem ve čtyřech vozíčcích. Ty byly po dvou volně zavěšeny na kyvném rameni. Dva a dva vozíčky byly odpruženy půleliptickými pery. Kromě toho bylo ještě jedno zdvojené kolo nepružně zavěšeno v přední části podvozku a napomáhalo hladkému najetí na překážku. Tento systém stroji zaručoval velkou průchodnost terénem, ale současně pro svou složitost znamenal vyšší tendenci k poruchám. Oproti svému sokovi bylo hnací kolo vzadu a napínací vepředu, což bylo z pohledu rovnoměrnosti napínání pásu a přenášení sil výhodnější. Pokrokové bylo u LT vz. 35 použití pneumatické řazení a pneumatického posilovače řízení, což snižovalo únavu řidiče při delších přesunech. Byla to pokročila konstrukce, ale tank byl po mechanické stránce velmi složitý, což komplikovalo opravy.

Měrný tlak na půdu byl u LT vz. 35 díky svým širokým pásům velmi malý v porovnání se stejně těžkým protivníkem (0,51 kg/cm2 pro LT vz. 35; 0,89 kg/cm2 pro H-39).


Posádka
U LT vz. 35 původně seděli v korbě muži dva. Řidič a radista, který byl současně i střelcem z trupového kulometu. Ve věži seděl velitel, který zastával i funkci střelce a nabíječe. Po převzetí tanků Německem, byly tyto dodatečně dovybaveny reflektory Notek, rádiem pro vnitřní komunikaci a dalšími detaily. Původní posádka byla posílená o čtvrtého člena, který sloužil jako nabíječ. Tím se zvýšila rychlost palby tanku a jeho bojová hodnota.
Osádka francouzského tanku byla pouze dvoučlenná, což se výrazně podepsalo na jeho efektivnost v boji. V trupu seděl řidič, věž byla kompletně obsluhována velitelem tanku, který tak měl funkci velitele, nabíječe, střelce a radisty. O jeho přetížení v boji není nejmenších pochyb. Velitel měl k dispozici malou kopuli s průzory a vstupní poklop v zadní části věže. Ten po svém sklopení poskytoval prostor k sezení velitele mimo bojový oblast.


Ostatní
Velikostně byl francouzský stroj o něco menší. Dneska by se daly oba stroje velikostně přirovnat k většímu automobilu kategorie MPV nebo Off road. Rozměry francouzského tanku byly, délka 4,22m, šířka 1,95m, výška 2,15m a hmotnost 12,3 t. Československý stroj pak měřil 4,9m, šířka 2,06m, výška 2,37 a hmotnost 10,5 t.

Na délku byl tedy československý tank o 68cm delší, na výšku o 24cm vyšší a na šířku o 11cm širší. Francouzský tank tudíž poskytoval ve všech partiích hůře zasažitelný cíl a i jeho maskování bylo tím pádem na bojišti bylo jednodušší.

Oba tanky měly radiové vybavení.

Německá armáda měla k 10.květnu 1940 (Německý útok na západ) k dispozici celkem 211 tanků. Samotného tažení na západ proti Francii se v rámci 6. tankové divize zúčastnilo 118 tanků LT vz. 35 a 14 ks velitelských (přestavěno z LT vz. 35 na PzBFWg 35(t) ). Během tažení bylo poškozeno 45 tanků, z toho 11 nenávratně.
Francie naproti tomu disponovala 540 tanky Hotchkiss H-39, které byly vyráběny od počátku roku 1939 až do pádu Francie.


Výsledek
V tomto případě nelze vítěze jednoznačně určit. Francouzskému tanku se nedá upřít vynikající pancéřování, dobrý kanón a dostatečná pohyblivost. V porovnání s LT vz. 35 tu ale přesto jsou rozdíly, které ale nakonec vedou k hodnocení, že tank ex československé produkce, byl co se bojových kvalit, přeci jenom o trochu výše postaven. Jedním z hlavních rozdílů tu je pohyblivost v terénu. Ta byla jednoznačně lepší u LT vz. 35. A dále pak dvoučlenná osádka věže. Tyto výhody pak při vzájemné střetu vedly k tomu, že rychlejší, pohyblivější a rychleji a účinněji střílející stroj, měl možnost vyřadit z boje svého silně opancéřovaného soupeře.

V případě přímého střetu obou strojů měl Renault H-39 šanci zničit LT vz. 35 na vzdálenost cca 700m a menší. Obráceně pak mohl LT vz. 35 zničit svého soka z cca 400m vzdálenosti a menší. Ex Československý tank jej mohl díky své pohyblivosti lehce vymanévrovat a svým účinným kanónem si najít místo k prostřelení silného pancéřování francouzského tanku. Případně jej mohl poškodit rychlopalbou vedenou na větší vzdálenost (do pásů, boků atd.).


Zdroje:
http://www.panzernet.net ; http://www.fronta.cz ; http://www.valka.cz ; http://utocnavozba.wz.cz
http://derela.republika.pl/index.htm; http://www.wikipedia.org
Odpovědět

Zpět na „Pozemní vojsko a Cizinecká legie“