Stránka 1 z 1

PzKpfw 35(t) vs. FCM 36

Napsal: 4/6/2008, 16:31
od kacermiroslav
Německo vs. Francie
květen – červen 1940
Díl č. 6

PzKpfw 35(t)
x
FCM-36
Obrázek
Obrázek
V šestém díle srovnávání německých a francouzských konstrukcí, které na sebe narazili během tažení do Francie, srovnáme tanky ex československé konstrukce LT vz. 35 (dále jen Pz 35(t) a francouzský lehký pěchotní tank FCM-36.


V tomto i dalších dílech budeme porovnávat jen technické parametry. Otázky způsobu nasazení a nadřazenosti tankistů jednotlivých národností, taktiky, určení konstrukce a množství techniky ať posoudí někdo jiný.

[align=center]Panzer 35 (t) – viz. LT vz.35
Německo – kořist na Československu (211 ks)

versus

FCM-36
Francie – 1938 až 1939 (100 ks)


Pancéřování
Popsat kvalitu pancéřování, to je obtížní úkol a věda sama o sobě. Kvalita pancíře byla rozdílná dle země původu, správném chemickém složení, hloubce prokalení, dalším opracování a spousty dalších věcí. Nemalý vliv na kvalitu pancéřování má i doba, kdy byl vyroben. Jiná kvalita byla pancíře strojů na začátku války, jiná pak ke konci války. I toto se však stát od státu lišilo, podle toho, kdo jaký měl v průběhu války přístup k životně důležitým legovacím prvkům. Protože se tu však nechci věnovat rozebírání kvalit pancíře jednotlivých států, zkusíme se soustředit jen na základní a zevšeobecňující fakta. A to rozdíl v odolnosti proti střelám, které se docilovalo tvrzením pomocí cementace povrchu nebo takzvané homogenizace oceli, přičemž cementovaná ocel byla kvalitnější. Pro zjednodušení budeme tedy počítat, že v předválečném období byla kvalita homogenizovaného či cementovaného pancíře porovnávaných strojů přibližně srovnatelná. Přibližně tedy platilo, že 1 mm pancéřované oceli z Francie byl stejně odolný jako 1 mm pancéřové oceli z Československa.

Kvalita oceli je věc jedna a tloušťka druhá. Francouzské tanky FCM-36 chránil cementovaný pancíř, přičemž čelo korby chránil 40mm a boky 30mm pancíř. Předek věže pak chránil taktéž 40mm a boky 30mm pancíř. Jednotlivé desky k sobě byly spojeny svařováním. Takto silná deska spolehlivě chránila před průbojným střelivem z pušek a kulometů, také proti střepinám granátů, a většině tehdy používaných protitankových kanónů. Silné pancéřování bylo navrženo dle zamýšleného použití tohoto tanku a to v roli jezdeckého, neboli tanku pro podporu pěchoty.

Oproti tomu Pz 35(t) vlastnil na předních stěnách pancéřování tlusté 25 mm. Boční a skloněné desky dosahovaly jen 16 mm a vydržely ostřelování průbojným střelivem z pušek a kulometů ráže 7,92 mm na všechny vzdálenosti.

U československého stroje nebyly kromě boků věží pláty nijak racionálně skloněny, aby lépe odolávaly střepinám. U Pz 35(t) se pláty spojovaly pomocí velkého počtu nýtů ze speciální houževnaté oceli a úhelníků. Při zásahu nýtovaného spoje se někdy stávalo, že se nýt uvolnil a zranil posádku. Není ale dán žádný důkaz, že by se při zásahu Pz 35(t) uvolnila celá deska.

Naproti tomu francouzský tank se na první pohled vyznačoval moderními skloněnými tvary, které získal díky vhodnému tvarování svařovaného pancíře a to prakticky na všech plochách.

Lepší pasivní ochranu měl tedy jednoznačně francouzský FCM-36.


Výzbroj
Hlavní výzbroj Pz 35(t) představoval poloautomatický 3,7 cm kanón vz. 34ÚV (Škoda A3) s délkou hlavně L/40. Kanón vystřeloval 0,815 kg protitankové střely rychlostí 690m/s. Průraznost pak byla při pancíři skloněném pod úhlem 60° na vzdálenost 100 m 37 mm, na 500 m 31 mm, na vzdálenost 1000 m zvládal pancíř tlustý 26 mm a ještě při střelbě na cíl vzdálený 2000 zvládal 22mm pancíř. Při kolmém pancíři pak byla jeho průraznost na 500m 45mm. Maximální dostřel průrazným granátem se udává 2000 m. Při použití granátu proti nepancéřovaným cílům dostřel činil 4000 m.

Jeho francouzský protivník nesl kanón Puteaux SA-18 s délkou hlavně L/21 a ráží 37 mm. Proti pancéřovým cílům vystřeloval 0,39 kg protitankové AP střely rychlostí 600m/s. Na vzdálenost 100 m prostřelil kolmou pancéřovou desku tlustou 30 mm, na 500 m 21 mm, na 1000 m kolmou desku tlustou 14 mm, na 1500m desku tlustou 9mm a na 2000m prostřelil 6mm. Pokud byl pancíř skloněn pod úhlem 60°, byla průraznost na 100m jen 20mm, na 500m 14mm a při vzdálenosti 1000m 10mm. Oba stroje měly kanón uložený v plně otočné věži. Kanón v LT vz. 35 byl zaměřován pomocí mířidel s dalekohledem (v případě nouze se použil klasický mechanický zaměřovač).

Vše 60°.... 100m....... 500m....... 1000m....... 1500m....... 2000m
-----------------------------------------------------------------------
Pz 35(t).... 37............ 31............ 26............. 22
FCM-36..... 20............ 14............ 10...............7.................4

Proti pěchotě měl Pz 35(t) ještě jeden 7,92 mm kulomet vz. 35 (během roku 1938 nahrazovaný modernějším vz. 37) spřažený s kanónem uložený ve věži a druhý uložený uprostřed přední desky korby.

Francouzský FCM-36 měl jeden spřažený kulomet Reibel AC 31 ráže 7,5mm ve věži. Tento kulomet měl kadenci 750 ran/min a rychlost střely 830 m/s. U LT vz. 35, se dal věžový kulomet odpojit a zaměřovat samostatně. U jeho protějšku tuto informaci nemám, ale dá se předpokládat, že i on se dal odpojit.

Celková dotace střeliva pro Pz 35(t) byla 78 nábojů do děla a 1800 střel pro kulomety (tady došlo ke snížení počtu střel z původních 2700 ks a to v důsledku přidání čtvrtého člena posádky). U FCM-36 to bylo 102 nábojů pro dělo a 3000 pro kulomet.

Co se výzbroje týče, tak jednoznačným vítězem je stroj československé konstrukce.



Jízdní vlastnosti
Stroj FCM-36 poháněl díslový motor Berliet V-4 o výkonu 91 hp, který měl za úkol rozpohybovat vozidlo o hmotnosti 12,8 t (to je 7,1 hp/t). Maximální rychlost francouzského tanku činila 23 km/h a dojezd na silnici dosahoval na tu doby slušných 230 a v terénu 140 km.

Pz 35(t) o hmotnosti 10,5 t poháněl pro změnu benzinový motor (řadový 6válec Škoda T 11) o výkonu 120 hp - 88,7 kW (to je 8,44 kW/t – 11,4 hp/t). Jeho maximální rychlost nepřesahovala 34 km/h a dojezd činil 190 km na silnici a 120 km v terénu.

Výkonový potenciál byl tedy jednoznačně lepší u tanku Pz 35(t), což se muselo v terénu projevit daleko větší pohyblivostí.

Podvozek francouzského tanku sestával na každé straně z napínacího kola vpředu, devíti pojezdových kol a hnacího kola vzadu. První pár pojezdových kol byl individuálně zavěšen výše než zbývající pojezdová kola, která byla zavěšena ve vozících po dvou. První pár pojezdových kol byl vypružen pomocí listových per, ostatní pojezdová kola pak vinutými pružinami. Podvozek byl z boku chráněn zalomenými pancéřovými pláty, v kterých byly otvory pro lepší odstranění bahna z pásů.

Pz 35(t) měl podvozek složený z osmi párů kol s malým průměrem ve čtyřech vozíčcích. Ty byly po dvou volně zavěšeny na kyvném rameni. Dva a dva vozíčky byly odpruženy půleliptickými pery. Kromě toho bylo ještě jedno zdvojené kolo nepružně zavěšeno v přední části podvozku a napomáhalo hladkému najetí na překážku. Tento systém stroji zaručoval velkou průchodnost terénem, ale současně pro svou složitost znamenal vyšší tendenci k poruchám. Oproti svému sokovi bylo hnací kolo vzadu a napínací vepředu, což bylo z pohledu rovnoměrnosti napínání pásu a přenášení sil výhodnější. Pokrokové bylo u LT vz. 35 použití pneumatické řazení a pneumatického posilovače řízení, což snižovalo únavu řidiče při delších přesunech. Byla to pokročila konstrukce, ale tank byl po mechanické stránce velmi složitý, což komplikovalo opravy.

Měrný tlak na půdu byl u LT vz. 35 díky svým širokým pásům velmi malý v porovnání se stejně těžkým protivníkem (0,51 kg/cm2 pro LT vz. 35; 0,75 kg/cm2 pro FCM-36).


Posádka
U Pz 35(t) původně seděli v korbě muži dva. Řidič a radista, který byl současně i střelcem z trupového kulometu. Ve věži seděl velitel, který zastával i funkci střelce a nabíječe. Po převzetí tanků Německem, byly tyto dodatečně dovybaveny reflektory Notek, rádiem pro vnitřní komunikaci a dalšími detaily. Původní posádka byla posílená o čtvrtého člena, který sloužil jako nabíječ. Tím se zvýšila rychlost palby tanku a jeho bojová hodnota.

Osádka francouzského tanku byla pouze dvoučlenná, což se výrazně podepsalo na jeho efektivnost v boji. V trupu seděl řidič, věž byla kompletně obsluhována velitelem tanku, který tak měl funkci velitele, nabíječe i střelce. O jeho přetížení v boji není nejmenších pochyb. Na korbě tanku byla posazena netypická věž, jejíž pancéřování bylo stejně jako v případě korby svařované. Osmiboká věž byla ve své zadní části protažena do výšky, tato zvýšená nástavba nahrazovala obvyklou velitelskou kopuli.


Ostatní
Velikostně byl francouzský stroj o něco menší. Dneska by se daly oba stroje velikostně přirovnat k většímu automobilu kategorie MPV nebo Off road. Rozměry francouzského tanku byly, délka 4,46m, šířka 2,14m, výška 2,20m a hmotnost 12,8 T. Ex Československý stroj pak měřil 4,9m, šířka 2,06m, výška 2,37 a hmotnost 10,5 T.

Na délku byl tedy ex československý tank o 44cm delší, na výšku o 17cm vyšší a na šířku o 8cm užší. Francouzský tank tudíž poskytoval téměř ve všech partiích nepatrně hůře zasažitelný cíl a i jeho maskování na bojišti bylo o něco jednodušší.

Značným handicapem, podobně jako u dalších francouzských tanků, byla absence radiostanice a prováděná komunikace mezi jednotlivými veliteli tanků pomocí archaického praporkové signalizace. Bez radiostanice nebyli Francouzi schopni účinně koordinovat protiútoky, povolávat posily či letectvo. Další velkou nevýhodou těchto tanků byly velké chladiče na bocích,jejich poškození v boji a následné znepojízdnění tanku tak bylo pouze otázkou času.
Naproti tomu ex československý tank měl radiostanici německého původu ve standardní výbavě.

Německá armáda měla k 10.květnu 1940 (Německý útok na západ) k dispozici celkem 211 tanků. Samotného tažení na západ proti Francii se v rámci 6. tankové divize zúčastnilo 118 tanků Pz 35(t) a 14 ks velitelských (přestavěno z Pz 35(t) na PzBFWg 35(t) ). Během tažení bylo poškozeno 45 tanků, z toho 11 nenávratně.

Francie naproti tomu disponovala 100 tanky FCM-36. Plánovaného přezbrojení účinnějším kanónem SA-38 se již tyto tanky nedočkaly. Po podepsání francouzské kapitulace padlo němcům do rukou 50 ks těchto lehkých jezdeckých tanků.


Výsledek
V tomto případě není o lepší konstrukci pochyb. Pz 35(t) vychází proti svému francouzskému soupeři jako lepší stroj. Tank FCM-36 byl sice díky svému silnému pancéřování a malým rozměrům obtížně zničitelný, nicméně jeho malá rychlost ho vystavovala nepřátelské palbě příliš dlouho. Stejně tak silně přetížený velitel vozu neměl možnost pružně reagovat na okolní bojové dění a se svým podprůměrným kanónem nemohl ani účinně vést protitankový boj. Další skoro katastrofální nevýhodou byla absence radiostanice a nevhodně umístěné chladiče, které bylo možno poškodit v boji a tím pádem i tank vyřadit z dalšího boje. U těchto tanků se naplno negativně projevila francouzská doktrína nasazení tanků pro podporu pěchoty.

V případě přímého střetu obou strojů měl Renault FCM-36 šanci jedině pokud se k Pz 35(t) dostal na vzdálenost 100m a menší, nebo pokud napadl svého rivala z boku (to platilo i obráceně pro Pz 35(t), což vzhledem k jeho nízké rychlosti a pohyblivosti bylo těžko proveditelné. Naproti tomu československý tank jej mohl díky své pohyblivosti lehce vymanévrovat a svým účinným kanónem si najít místo k prostřelení bočního pancéřování francouzského tanku, nebo zasáhnout jeho nevhodně umístěné chladiče a tím pádem soupeře znehybnit.


Zdroje:
http://www.panzernet.net ; http://www.fronta.cz ; http://www.valka.cz ; http://utocnavozba.wz.cz
http://derela.republika.pl/index.htm; http://www.wikipedia.org

Napsal: 24/9/2010, 23:13
od Petrz
Pěkná srovnání velmi stylově napsaná.S jejich celkovým vyzněním spíše souhlasím,našel jsem tam ale jednu chybičku. U kanónu S.A. 18 jsi u průbojnosti pravděpodobně vycházel z této stránky .Chtěl bych jen upozornit,že ony dvě rozdílné hodnoty průbojnosti u každé vzdálenosti nejsou způsobeny sklonem,nýbrž obě platí pro sklon 30°(od vertikály)jedna je však pro homogenní pancíř,druhá pro povrchově kalený(Face hardened).Tak jsem to alespoň pochopil já. Co vím tak tyto hodnoty pocházejí z testů kanónů v aberdeenu takže platí zejména pro pancíř "Americké" kvality,navíc mám dojem ,že autor stránky je z údajů pro průstřel kolmého pancíře převedl na 30° pouhým vydělením koeficientem 1,25. (což není úplně přesné)

Nemyslím si že je to nějak velká chyba,jen to trochu staví francouzské tanky do jiného světla.

Jinak také co jsem našel na netu, tak náboj Pzgr.Patr.150(f) byl vlastně podkaliberní s jádrem z oceli,což vysvětluje jeho poměrně vysoké výkony(aspoň mne vychází ve vzorcích,že s tak nízkou hmotností při dané rychlosti by klasický granát nemohl dosáhnout výkonů jakých franc. projektil dosahoval)