Stránka 1 z 1

Lehký jezdecký tank Renault AMC-35 (1936)

Napsal: 23/2/2011, 15:47
od kacermiroslav
Lehký jezdecký tank Renault AMC-35
Francie
1936

Obrázek

Dne 9.prosince 1932 uzavřelo francouzské ministerstvo obrany specifikaci na tank typu AMC (Auto Mitrailleuse de Combat), což měl být v rámci dělení meziválečné francouzské obrněné techniky stroj s dělovou výzbrojí, který byl určen k přímé podpoře jízdy. Podle specifikace se mělo jednat o tanky do hmotnosti 9 tun, s výzbrojí kanónem ráže 47mm a doplňkovým kulometem. Dále měl stroj být schopen překonávat metr široký příkop a rychlost se měla pohybovat kolem 30 km/h. Podle zadání u Renaultu postavili v roce 1933 prototyp AMC-34, který byl po testech schválen k sériové produkci. Ta v roce 1935 dala vzniknout jen dvanácti strojům, ale jen z toho důvodu, aby AMC-34 přepustil své místo vyzrálejší konstrukci AMC-35. Šlo totiž o to vychytat mouchy a zdokonalit stroj tak, aby byl spolehlivější, pohyblivější a také aby byl jednodušší k sériové výrobě.

Zatímco v roce 1935 běžela sériová výroba AMC-34, stavěli současně u Renaultu prototyp modernějšího typu AMC-35 (pod označením Renault YR, později Renault ACG), který byl dokončen v březnu 1936 a následně předveden zbrojní konzultační komisi ve Vincennes (Commission de Vincennes). Stejně jako AMC-34 byl i nový AMC-35 zhotoven z pancéřových desek nýtovaných na uhelníkovou kostru. Trup odpovídal staršímu modelu, boky zůstaly kolmé, ale příď doznala většího zešikmení, což zvyšovalo pasivní ochranu před nepřátelskou palbou i střepinami. Oproti AMC-34 bylo u AMC-35 poněkud vylepšeno pancéřování. Stropy i podlahy zůstaly shodné, tj. 10mm, potažmo 5mm. Co však bylo vylepšeno, byla příď, boky i záď trupu zesílené na 25 mm. Také plně otočná věž typu APX-2 měla zesílené stěny na 25mm. Její strop zůstal u síly 10mm. Pro pozorování situace na bojišti byla věž opatřena průzory. Na stropě věže byl vstupní poklop a také zadní stěna se mohla otevřít a použít k nástupu a výstupu.

Pohonná jednotka byla umístěna v zadní části trupu. Jednalo se o benzínový čtyřtaktní čtyřválcový vodou chlazený motor Renault o plném výkonu 180 koňských sil a obsahu 11,08 litrů. Původně se jednalo o motor, který byl použit u těžkého tanku B-1. Pro AMC-35 by však tento motor byl příliš velký a tak jej konstruktéři upravili. Kromě řady dalších úprav mu odstranili dva válce. Po této úpravě dosahoval výše uvedeného výkonu a dokázal rozpohybovat 15 tun těžký tank rychlostí 40 km/h. Vezená zásoba pohonných hmot v podobě 300 litrů, umožňovala dojezd jen 160 km, oproti pro tuto třídu požadovaných 200 km.

Výzbroj ve věži byla montována ve dvou provedeních. Buď se jednalo o protitankový kanón SA-L Hotchkiss ráže 25mm, který byl schopen na vzdálenost 2.000 metrů probít 22 mm pancíř skloněný pod úhlem 30°, dále doplněný koaxiálně s ním umístěným kulometem Reibel ráže 7,5mm. Nebo o kanón SA-35 (montovaný také u středních tanků Somua S-35) ráže 47mm, který sliboval lepší výkony. Jeho střely opouštěly hlaveň rychlostí 450 m/s. Tento kanón již dokázal probít pancíř všech lehkých i středních německých tanků (samozřejmě nejen jich) na dostatečně velkou vzdálenost. V případě 25mm kanónu byla v tanku vezena zásoba 89 střel (někdy je uváděno 120 ks). U verze se 47mm kanónem činil palebný průměr 50 střel. Kulometné munice bylo vezeno celkem 5.250 ks.

Oproti většině francouzských tanků, které měly pouze dvoumístnou osádku, měl AMC-35 konečně moderní třímístnou. To značně zvyšovalo bojeschopnost stroje. V případě dvoumístného uspořádání byl totiž ve věži pouze jeden člen osádky, který plnil funkci střelce, nabíječe i velitele tanku. Byl tak značně přetížen. U tanku AMC-35 seděl řidič v levé straně trupu, ve věži pak byli zbylí dva členové osádky, velitel a nabíječ. Jejich vzájemná spolupráce urychlovala čas potřebný k vyhledání cíle, zaměření, palbě a komunikaci s dalšími jednotkami.
Obrázek
Věž z tanku AMC-35 (určeno pro pevnostní systém)

Podvozek vycházel z další konstrukce firmy Renault z tanku R-35. Na každém boku byl tvořen pěticí pojezdových kol s gumovou bandáží. Přední z těchto pojezdových kol bylo samostatně uchyceno, další čtyři byla zavěšena v páru na společných závěsech. Hnací kolo bylo vpředu, napínací vzadu. Vrchní část pásu byla podepřena pěti kladkami malého průměru.

První zkoušky nového typu byly ukončeny k 27.listopadu1936. Následně se na tanku prováděla celá řada menších úprav a vylepšení, které nakonec protáhli vývoj až do roku 1938.
Po úspěšném průběhu posledních zkoušek, byl AMC-35 (také občas značen jako ACG 1) přijat k sériové výrobě. Objednávka zněla na 50 tanků (původní objednávka zněla jen na 17 tanků), ale do začátku války bylo vyrobeno pouze 29 strojů (první stroj byl kavalérií převzat 1.11.1938). Dodávky běžely od listopadu 1938 do ledna 1940, poté se Francouzi soustředili především na výrobu tanku Somua S-35, který byl kvalitativně na vyšší úrovni. Pořizovací náklady za jeden AMC-35 dosahovali výše 360.000 ₣. Celkem mělo být údajně vyrobeno 57 strojů, i když jsem se setkal i s údajem o 100 kusech. Z těchto 57 tanků pak bylo 8 až 10 dodáno Belgii. Zbytek sloužil v mateřské zemi. Předpokládám, že 29 tanků měla Francie ve stavu při zahájení německé invaze na západ. Tento počet pak byl možná doplňován o nové stroje sjetých z výrobních pásů, plus ty, které zabavili Němci. Konečných 57 tanků bych tak viděl jako reálné množství a nikoliv někdy uváděných 100 strojů.


BOJOVÁ SLUŽBA
V květnu 1940 Německo zahájilo svůj útok na západ, kde jim kromě řady jiných tanků čelilo i těch několik AMC-35, které se podařilo dokončit. Obranných bojů se ale neúčastnili všechny vyrobené kusy. Podle většiny historiků se bojů zúčastnilo jen asi 17 strojů, ostatní v té době byly zřejmě na učilištích, nebo v záloze. V průběhu bitvy u Seiny se obranných bojů účastnilo i sedm AMC-35, kterým velel kapitán de Neuchéze. O jejich nasazení během těchto bojů bohužel nic nevím. Nasazení dalších tanků bylo doloženo k bojům na dolním toku Loiry a u Saumuru. K posledně jmenované lokalitě máme doloženou účast tanků ze školy jezdectva v Saumuru, kde tamější kadeti odmítli vzdát se nepříteli a zahájili beznadějný boj proti obrovské přesile. Po uzavření příměří v červnu 1940 se do rukou Němců dostalo několik přeživších strojů. Ti je využívali k výcvikové roli pod označením PzKpfw AMC 738 (f).

Ve službách BELGIE
O tank AMC-35 projevili zájem i v zahraničí, konkrétně v Belgii. Již v roce 1938, tedy dříve než pro Francii, bylo celkem osm tanků (všechny vyzbrojeny kanónem ráže 47mm) dodáno tomuto spojenci. Původní objednávka ale zněla na 18 strojů, přičemž si Belgická vláda dne 3.června 1937 objednala zapůjčení existujícího prototypu, určeného ke zkouškám. Stroj byl dodán o den později a následně po testech probíhajících od 23. do 27.srpna 1937, byla objednávka snížena na osm tanků. Důvodem byly slabé jízdní výkony v terénu, které nesplnili očekávání belgické armády. První tři stroje obdržela Belgie koncem března 1939, další dodávka se uskutečnila v květnu a poslední tři kusy obdrželi 7.srpna 1939. V belgické armádě sloužilo všech osm strojů u 1.divize ardénských střelců. Samozřejmě těchto pár tanků nemohlo zastavit německý příval obrněnců postupujících do země přes údajně (pro těžkou techniku) neprostupných Ardén. Část AMC-35 střet s nepřítelem nepřežilo.

Když už jsme u tanků AMC-35 pro Belgii, tak by se krátce zmínil o věžích těchto strojů, které si v počtu 15 kusů Belgie objednala pro své pevnosti. Výroba věží APX2 B byla prováděna ve Francii v Nantes a to i pro účely francouzské armády. Z patnácti objednaných, jich Belgie třináct umístila v pobřežních pevnostech. Zbylé dvě věže našli svá místa v Remouchamps. Bohužel jak už to u francouzské techniky bývá, je v ní velký zmatek a tak panuje i zmatek v tom, s jakou výzbroji byly věže Belgii dodány. Většinou jsem ale narazil na údaj, že 47mm dělo bylo jiného typu než SA35 L/32. Mělo se jednat o dělo FRC. Také mělo u těchto belgických věží dojít k výměně kulometů Reibel za kulomety Hotchkiss ráže 7,65 mm.
Obrázek
Hořící AMC-35 v létě 1940[/align]


ZHODNOCENÍ
Pro nějaké objektivní hodnocení bylo vyrobeno a bojů se účastnilo příliš málo strojů. Proto můžeme zkusit AMC-35 porovnat s protějšky pouze po papírové stránce. Co se výzbroje týče, tak disponoval tank tím nejlepším, co Francie v kategorii lehkých a středních tanků měla. Kanón SA-35 s prodlouženou hlavní dokázal likvidovat prakticky všechny známé lehké a střední tanky nepřítele. Kromě toho byl tank pohyblivý a rychlý. Jeho pancíř sice nedosahoval síly jako v případě nejrozšířenějších francouzských tanků R-35 a H-35 (síla pancíře do 40mm), ale i tak se pohyboval na úrovni konkurenčních strojů. Velkou výhodou pak byla moderní dvoumístná věž, která umožňovala efektivnější vedení boje. Za relativně málo peněz, tak měla Francie stroj, který byl minimálně výzbrojí na úrovni nejlepší jejich tanků Somua S-35. Podvozek AMC-35 byl navíc perspektivní k různým přestavbám. V prototypu tak vznikl zadýmovací tank se 165 litrovou nádrží nebo stíhač tanků se 75mm kanónem (Renault ACG-2).

Do dnešních dnů zůstal k vidění jeden tank AMC-35 (nebo též Renault ACG-1) ve francouzském tankovém muzeu v Saumuru.
Obrázek
AMC-35 v muzeu v Saumuru[/align]

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
TTD – lehký jezdecký tank AMC-35
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
*země původu: Francie
*rok vzniku: 1936
*výroba: 1938 – 1940 (mezi 29 až 49 ks + 8 ks Belgie)
*hmotnost: 15 t
*délka: 4,45 m
*šířka: 2,12 m
*výška: 2,35 m
*motor: Renault o výkonu 180 k
*rychlost: 40 km/h
*dojezd: 160 km na silnici
*zásoba PHM: 300 litrů
*pancéřování:
boky, čelo: 25 mm
stropy: 10 mm
podlahy: 5 mm
*výzbroj: 1 x kanón ráže 47 mm nebo 25 mm, 1 x kulomet ráže 7,5 mm
*osádka: 3 muži



Zdroje:
http://www.chars-francais.net/new/index ... &Itemid=36
http://www.tarrif.net/cgi/production/al ... dv.php?op=
Obrněná technika 7 – I.Pejčoch – Praha Ares 2007
http://ww2db.com/vehicle_spec.php?q=150
www.wwiivehicles.com
www.wikipedia.org
www.fronta.cz

Napsal: 11/3/2011, 20:18
od Petrz
Pěkný článek, ani jsem netušil, že měla Francie stroj tak vyvážených vlastností. Co se týká výzbroje pak 47mm SA 35 měl poč.rychlost tuším kolem 700 mps.
Podle gva.freeweb.hu na 1000 metrů dokázal probít 26mm oproti 20mm u 25mm SA-35.

Napsal: 12/3/2011, 19:18
od kacermiroslav
Mno...když si vezmeme ten rozdíl v ráži 25 nebo 47mm, tak ten rozdíl v prospěch 47mm kanónu zase tak oslnivý není. Ale to stejně spíše vycházelo z francouzské koncpce používání tanků, kdy primárním úkolem byla podpora pěchoty/jezdectva. Tam nebyl nijak velký požadavek na průraznost pancířem.

Napsal: 12/3/2011, 19:39
od Petrz
Jasně není, 25mm dělo mělo počáteční rychlost 920 mps=srovnatelná průbojnost,plošší trajektorie letu, menší vliv větru. To vše však s rostoucí vzdáleností ztrácí resp.od určité vzdálenosti bude mít 47mm mírně navrch.
Hlavní výhody větší ráže spatřuji v lepším účinku proti skloněnému pancíři a schopnosti více poškodit nepřátelský tank.

Napsal: 12/3/2011, 19:57
od Pátrač
No pokud vezmete v úvahu že lehké tanky často měli jako výzbroj jen kulomety, tak tento tank je poměrně solidní vyvážená konstrukce. Mě se zdá že i 25 mm je na lehký tank této doby solidní hlavní kalibr. Jistě, vyšší výkon a destruktivita ráže 47 mm jsou k nezaplacení ale ta možnost varianty se mi líbí.

Napsal: 12/3/2011, 22:33
od Petrz
Jistě, vyšší výkon a destruktivita ráže 47 mm jsou k nezaplacení ale ta možnost varianty se mi líbí.
Pátrač:mne se taky líbí, ony výhody-tedy plošší trajektorie-a kratší doba letu(=menší vliv větru a větší předpoklady pro boj s pohybujícími se cíli ) podle mne měl 25mm kanón minimálně do 600 metrů spíš i dále. A souboje asi v té době neprobíhaly na o moc větší vzdálenosti.

Re: Lehký jezdecký tank Renault AMC-35 (1936)

Napsal: 27/6/2015, 17:09
od kacermiroslav
Spíše mě překvapuje, že Francie nevyráběla tyto hodnotné tanky v daleko větší sérii a raději sázeli na stroje typu R-35 a H-35, které sice měli lepší pancéřování, ale jinak ve všech dalších parametrech za AMC-35 zaostávali. Přitom i v případě R-35 a H-35 je zajímavé, že nebyl do výzbroje zařazen jen jeden z těchto tanků, když koncepčně a i výkony byli prakticky srovnatelní. Stačilo podle mě vyrábět jen jeden z nich pro podporu pěchoty a místo druhého vyrábět právě popisovaný lehký tank AMC-35.

Re: Lehký jezdecký tank Renault AMC-35 (1936)

Napsal: 9/11/2018, 21:52
od kacermiroslav
kacermiroslav píše:Objednávka zněla na 50 tanků (původní objednávka zněla jen na 17 tanků), ale do začátku války bylo vyrobeno pouze 29 strojů (první stroj byl kavalérií převzat 1.11.1938). Dodávky běžely od listopadu 1938 do ledna 1940, poté se Francouzi soustředili především na výrobu tanku Somua S-35, který byl kvalitativně na vyšší úrovni. Pořizovací náklady za jeden AMC-35 dosahovali výše 360.000 ₣. Celkem mělo být údajně vyrobeno 57 strojů, i když jsem se setkal i s údajem o 100 kusech. Z těchto 57 tanků pak bylo 8 až 10 dodáno Belgii. Zbytek sloužil v mateřské zemi. Předpokládám, že 29 tanků měla Francie ve stavu při zahájení německé invaze na západ. Tento počet pak byl možná doplňován o nové stroje sjetých z výrobních pásů, plus ty, které zabavili Němci. Konečných 57 tanků bych tak viděl jako reálné množství a nikoliv někdy uváděných 100 strojů.
Na konkurenčním portále Fronta jsem dohledal info, že těch 100 ks bylo zamýšleno postavit. Celá objednávka ale nebyla splněná. Osobně tento stroj považuji za asi nejlepší francouzský lehký tank. K smůle Francouzů se jeho vývoj neúměrně protahoval a tak sériová výroba naběhla příliš pozdě. V kritické době tak bylo k dispozici žalostně málo těchto kvalitních tanků.

Ze stejného zdroje pak uvádím průraznost kanónu SA-35 s APC municí. Rychlost 700 m/s, na vzdálenost 500 mm prorážel projektil 38 mm pancíře, na 1000 m to bylo 31 mm, na 1500 m ještě 25 mm a na 2000 m to bylo 20 mm.

Re: Lehký jezdecký tank Renault AMC-35 (1936)

Napsal: 7/12/2018, 20:19
od brano
Věž z tanku AMC-35 (určeno pro pevnostní systém)
Nejde o vežu určenú pre pevnosti. Je to veža určená pre belgické tanky APX 2 B a od francúzskej veže sa líši. Táto konkrétna sa dochovala dodnes a nachádza sa v bruselskom armádnom kráľovskom múzeu. Vo veži je lafetovaný belgický kanón FRC.